Revolta vlastníků domů v Dublinu

1,6 milónu Irů mělo zaplatit daň 100 EUR do sobotní půlnoci. 805.500 z nich ji, pod vlivem kampaně za bojkot této daně, dosud nezaplatilo. Několik tisíc lidí čelí pokutám a trestu odnětí svobody, pokud je odmítnou uhradit.

Irsko bylo státem, který dokázal zvýšením daní a snížením veřejných výdajů bez podkopání sociální soudržnosti ušetřit v posledních čtyřech krizových letech 24 miliard EUR. Stagnace exportu a nesouhlas občanů s implementací nové daně vzbuzují obavy, zda bude Dublin schopen dodržet svůj slib uspořit v příštích čtyřech letech dalších 9 miliard EUR.

„Bojkot snižuje morální autoritu a legitimitu vlády“ říká Elaine Byrne, lektorka politických věd na Trinity College v Dublinu.

V rámci záchranného programu EU a Mezinárodního měnového fondu souhlasil Dublin se zavedením této daně v roce 2012, aby tím pomohl snížit svůj roční schodek státního rozpočtu v hodnotě 18 miliard EUR. Program zahrnuje daň z domu jako předběžné opatření, než bude spuštěn celostátní systém pro ohodnocení nemovitostí, který by umožnil progresivnější členění daně.

Avšak kampaň devíti členů parlamentu, kteří volají po bojkotu této daně, našla ohlas u veřejnosti unavené neustálými škrty.

„Je to regresívní daň a mnoho lidí si jí prostě nemůže dovolit,“ řekl poslanec Thomas Pringle a slíbil, že půjde raději do vězení, než aby tuto daň platil. „Věřím, že máme právo vzdorovat nespravedlivému zákonu. Lidé zaplatili obrovské sumy během boomu, kdy byli balamuceni, aby si koupili domy, a nyní by měli být trestáni daní.“

Maria Ward, účastnice poslední demonstrace, řekla Financial Times: „Daň z domu je naprosto nespravedlivá. Nejbohatší lidé z celé země platí stejnou částku jako chudí.“

Vládní koalice Fine Gael/Labour připustila organizační chyby při zavádění poplatku, ale odmítla prodloužit termín a trvá na tom, že poplatek je nízký a že veřejnost byla dostatečně informována.

„Zákon je zde a já očekávám, že jej budou lidé respektovat,“ řekl předseda vlády Enda Kenny.

Protesty znepokojují vládu, která čelí obtížnému referendu o fiskální smlouvě v rámci eurozóny a zpomalující ekonomice, což snižuje její schopnost dostát požadavkům EU-MMF.

Irský státní statistický úřad potvrdil, že se ve třetím a čtvrtém čtvrtletí roku 2011 snížil hrubý národní produkt o 1.1% a 2% a země sklouzla zpět do recese.

Dublin v rámci EU-MMF programu odsouhlasil v příštích čtyřech letech úsporu 9 miliard EUR, což zahrnuje další zvýšení daní - včetně výše zmíněné daně a poplatků za vodu.

Joe Higgins, poslanec Socialistické strany a účastník kampaně, řekl demonstrantům v Dublinu, že zaženou vládu na útěk.

„Od dob Davitta zde nebyla tak disciplinovaná občanská kampaň,“ řekl. Davitt byl socialistický revolucionář, který vedl na konci 19. století masové protesty proti vysokým nájmům a nucenému vystěhování.

Občanské kampaně byly v minulosti v Irsku úspěšné. V polovině devadesátých let donutila kampaň vedená panem Higginsem předcházející vládní koalici Fine Gael/Labour zrušit poplatek za vodu.

Měsíce trvající protesty ve venkovských oblastech přiměly současnou vládu snížit poplatek za nový inspekční režim pro septiky z 50 EUR na 5 EUR.

Diarmaid Ferriter, profesor historie na University College Dublin, řekl, že v Irsku, které má historickou zkušenost bývalé kolonie, jsou záležitosti země a vlastnictví vždy vážným politickým, sociálním a emocionálním tématem.

„Ostatní daně byly vybírány přímo u zdroje. Toto je první příležitost, kdy může veřejnost ukázat aktivní nesouhlas s rozhodnutím vlády,“ řekl.