Globální elita ukrývá 18 bilionů dolarů v bankách daňových rájů
4.4.2012 Komentáře Témata: Finance, peníze 1666 slov
V posledních dnech se fakt, že Mitt Romney má miliony dolarů zaparkované na Kajmanských ostrovech, dostal do titulků na celém světě. Ale co se týká na bankovnictví daňových rájů, je to, co dělá Mitt Romney, slabým čajíčkem. Pravdou je, že globální elita ukrývá v bankách v těchto rájích téměř neuvěřitelné sumy peněz. Podle šokujícího výzkumu provedeného MMF drží globální elita v bankách v daňových rájích celkem 18 bilionů dolarů. A do tohoto čísla nejsou ani započítány peníze držené ve Švýcarsku. To je obrovské množství peněz. Mějte na paměti, že GDP USA činil v r. 2010 pouhých 14,58 bilionů dolarů. Takže proč globální elita podstupuje takové problémy, aby ukryla své peníze v bankách v daňových rájích? No, existují dva hlavní důvody. Jedním je soukromí a druhým je nízké zdanění. Soukromí je pro ty, kteří se zabývají nelegální činností, jako drogy, velmi podstatnou věcí, ale největším důvodem, proč lidé přesouvají peníze do bank v daňových rájích, je to, aby se vyhnuli daním. Někteří si zakládají bankovní účty v cizích zemích, protože chtějí legálně minimalizovat daně, a jiní si zakládají bankovní účty v cizích zemích proto, že se chtějí ilegálně vyhnout daním. Byli byste naprosto překvapeni, kdybyste znali rozsah, ve kterém velké korporace a bohatí jedinci unikají placení daní. Bohužel převážná většina zbytku, nás všech, nemá zdroje nebo znalosti, aby tyto hry hrála, takže jsme zdaňováni dohola.
Takže proč tomu říkají „offshore bankovnictví“?
No, tento výraz původně vznikl proto, že banky na Channel Islands byly „mimo břehy“ Británie. Většina „mimobřežních“ bank se i dnes nachází na ostrovech. Kajenské ostrovy, Bermudy, Bahamy a Ostrov Man jsou příkladem. Další „mimobřežní bankovní centra“, jako Monako, nejsou ve skutečnosti vůbec „mimo břehy“, ale tento výraz se na něj vztahuje taktéž.
Tradičně byla tato mimobřežní bankovní centra přitažlivá jak pro zločince, tak pro globální elitu, protože o penězích, které v nich kdokoliv zaparkoval, neřekla nikomu ani slovo (včetně vlád).
Dnes se některé vlády (obzvláště americká) pokouší to změnit, ale zcela jistě nebudeme svědky konce daňových rájů v nijak brzké budoucnosti.
Množství peněz, které těmito mimobřežními bankami prochází, je ohromující.
Bylo odhadnuto, že 80% veškerých mezinárodních bankovních transakcí probíhá přes tyto mimobřežní banky. Jen v bankách daňového ráje Kajmanské ostrovy je drženo 1,4 bilionů dolarů.
Jeden článek v Guardian odhadl, že třetina veškerého bohatství na celé planetě je držena v mimobřežních bankách, a další věří, že až polovina veškerého kapitálu na světě proudí přes mimobřežní banky.
Je jasné, že všechny tyto daňové úniky znamenají, že vlády na celém světě postrádají velkou spoustu peněz.
Bylo odhadnuto, že americká vláda postrádá každoročně 100 miliard dolarů, díky těmto mimobřežním bankám. Další uvádí mnohem vyšší číslo.
Vyhýbání se daním je hra, kterou globální elita umí mistrovsky. Hrají úplně jinou ligu, než vy nebo já. Nesedí jako idioti a nenechávají se vysávat daněmi. Místo toho si najímají nejlepší experty a používají všechny triky, aby si udrželi maximum peněz.
Dnes není využívání daňových rájů nic komplikovaného. Následující text je z nedávného článku v Politico…
Schůdný scénář vypadá následovně: Najmu si účetní. Ta mi řekne, že pokud podepíšu pár právních dokumentů a přesměruji peníze přes malý karibský ostrov, mohu si nechat v peněžence více a platit nižší daně. Své peníze jsem mohl vydělat ve Spojených státech, ale legálně mohu tvrdit, že byly ve skutečnosti vydělány v daňovém ráji.
Pokud je toto legální, možná by se na to mělo podívat více z nás.
Nakonec, pokud je hraní takových her dobré pro Mitta Romneyho, tak proč by nemělo být dostatečně dobré i pro nás ostatní?
Během jedné zastávky v rámci kampaně řekl Romney následující…
„Mohu vám říct, že se řídíme daňovými zákony.“
Určitě mu věřím, když to říká. Ale to, co bylo řečeno dále, je znepokojivé…
„A pokud existuje příležitost ušetřit na daních, jsme jako všichni ostatní v této zemi a této příležitosti využijeme.“
I toto mu určitě věřím.
ABC News nedávno odhalily, že Bain Capital založila neskutečných 138 různých zahraničních fondů na Kajmanských ostrovech.
Něco musí fungovat skvěle, když to někdo chce dělat 138krát.
Ale Bain Capital měla také velmi napilno v dalších daňových rájích.
Jednou z největších skořápkových společností, kterou Bain založila v Karibiku, je Sankaty High Yield Asset Investors Ltd. Neměla kancelář na Bermudách a neměla na Bermudách žádné zaměstnance. Ale pomáhala klientům Bain Capital vyhnout se spoustě daní.
Následující text je z článku Los Angeles Times z r. 2007…
Na Bermudách působil Romney jako prezident a jediný akcionář Sankaty High Yield Asset Investors Ltd. po čtyři roky. Tato společnost cpala peníze do skupiny hedge fondů Sankaty Bain Capital, které investují do dluhopisů a dalších dluhových nástrojů vydaných korporacemi, a do bankovních úvěrů.
Stejně jako tisíce dalších finančních subjektů i Sankaty nemá na Bermudách žádnou kancelář nebo zaměstnance. Jediná její přítomnost spočívá v desce s názvem firmy na právní kanceláři v centru Hamiltonu, hlavním městě teritoria Britského ostrovu.
„V podstatě je to jen poštovní schránka,“ řekl Marc B. Wolpow, který pracoval s Romneym po devět let v Bain Capital, a který založil Sankaty Ltd. v říjnu 1997, aniž by vůbec odjel na Bermudy. „Nikdo, mimo právníků, tam žádnou práci nedělá.“
Objem peněz tekoucích přes Sankaty dnes je naprosto ohromující…
Dnes Bain Capital spravuje aktiva v hodnotě 60 miliard dolarů, podle jejího mluvčího. Patří sem 23 miliard v dluhových a úvěrových fondech Sankaty. Na Bermudách je nyní aktivních několik poboček Sankaty, jak ukazuje registr společností.
Dluhové hedge fondy Sankaty jsou organizovány jako společenství v Delaware, vytvářející zdanitelné podnikatelské příjmy investováním do dluhopisů s pevným kuponem a dalších dluhových nástrojů. Podle daňových zákonů mohou i americké instituce s daňovými výjimkami čelit 35% dani, pokud investují přímo do takových hedge fondů. Když se místo toho investuje prostřednictvím bermudské korporace, jsou daně legálně neuplatnitelné, říkají experti.
Samozřejmě, že vše toto je dokonale legální.
Takže se kvůli tomu nikdo nedostane do problémů.
Držením peněz v zahraničí se mohou vyhnout zdanění dokonce i ti, kteří tyto typy fondů řídí.
Victor Fleischer, profesor daní na právnické fakultě univerzity v Coloradu, nedávno vysvětlil, jak to funguje…
„Podstatou některých strategií s Kajmanskými ostrovy je, že příjem, který manažeři fondů dostávají za správu peněz, je držen v zahraničí na Kajmanských ostrovech – a hlavní výhodou je, že můžete pozdržet, kdy uznáte tento příjem, a můžete reinvestovat peníze z Kajmanských ostrovů a ty nejsou daněny, dokud je nepřevedete zpět.“
Takže dělal to Romney?
To nebudeme vědět, dokud neukáže své daňové vratky.
Víme však, že Romney má miliony dolarů svého osobního majetku investované v daňových rájích.
Následující je z ABC News…
Mimo placení nižších daní ze svých investičních příjmů investoval Romney až 8 milionů dolarů do nejméně 12 fondů registrovaných na Kajmanských ostrovech. Další investice, u kterých Romney uvádí hodnotu 5 až 25 milionů dolarů, se objevují v záznamech o cenných papírech s domicilem na Kajmanských ostrovech.
Ale Romney investoval peníze nejen na Kajmanských ostrovech. Očividně jsou jeho peníze investovány v celé řadě daňových rájů.
Následující výňatek je z článku Reuters…
Fondy Bain, do kterých Romney investoval, jsou rozesety od Delaware po kajenské ostrovy a Bermudy, až po Irsko a Hong Kong, podle analýzy Reuters evidence cenných papírů.
Takže je na tom něco špatného?
No, to závisí na tom, co definujete jako „špatné“.
To, co Romney dělá, je dokonale legální.
Ale také to smrdí. Washingtonský právník Jack Blum řekl nedávno ABC News o financích Romneyho následující…
„Jeho osobní finance jsou ukázkou toho, co je špatně s americkým daňovým systémem.“
Takže nyní máme několik vodítek, proč Romney nechce předložit své staré daňové vratky.
Ale jak bylo poznamenáno výše, to, co Romney dělá, je jen slabý odvar v porovnání s tím, co dělají ultra bohatí.
Americký kongres se pokoušel zarazit mimobřežní bankovnictví, ale ultra bohatí jsou vždy dva až tři kroky vpředu.
Ultra bohatí zajdou do jakéhokoliv extrému, aby se vyhnuli placení daní.
V podstatě Washington Post oznámil, že stále větší počet bohatých jedinců zvažuje vzdání se občanství, než aby čelili zlosti IRS (berňáku – p.p.).
Ultra bohaté nějaké občanství vlastně ve skutečnosti ani nezajímá. Pokud chtějí ovlivnit volby, mohou mít mnohem více vlivu tím, že darují pár milionů na „super PAC“, než kdyby hodili těch pár hlasů, které mají.
V předešlém článku jsem popsal, jak ultra bohatí používají mimobřežní banky jako „stínový bankovní systém“, ve kterém se hraje podle pravidel, o kterých většina lidí ani neví, že existují…
Jde o stínový bankovní systém, o kterém většina Američanů naprosto nic neví. Většina Američanů nemá ani zdroje, aby byli schopni založit skořápkové společnosti v půl tuctu různých zemí, aby mohli své zisky „přefiltrovat“. Většina Američané nemá ani páru o komplikovaných schématech vyhýbání se daním, které daňoví právníci používají, jako třeba „dvojitý Ir“ a „holandský sendvič“. Většina Američanů by vůbec netušila, jak mít nakonec většinu peněz, které vydělají, na Bermudách, aby se mohli vyhnout daním.
Většinu příslušníků globální elity prostě nezajímá, že americký dluh roste do stratosféry. Zajímá je to, jak si udržet v kapse maximum, peněz.
Samozřejmě, že vždy se najdou výjimky z pravidla. Warren Buffett nedávno vypsal šek americkému ministerstvu financí na něco přes 49,000 dolarů, aby pomohl splatit státní dluh.
Ale vzhledem k faktu, že americký státní dluh roste každou hodinu o více než 100 milionů dolarů, tak těch pár drobných příliš nepomůže.
Náš systém je zcela rozložen a globální elitě prochází krvavé vraždění. Za ta desetiletí pečlivě vypracovali pravidla tak, aby se do jejich kapes dostala co největší část bohatství, a pečlivě vypracovali pravidla, aby tato většina bohatství v jejich kapsách zůstala.
Samozřejmě, že když se zbavíme daně z osobních příjmů a korporátních daní zcela a nahradíme je zcela novým systémem, mohli bychom se zbavit všech těchto hrátek jednou pro vždy.
Ale jaká si myslíte, že je šance, že se to stane?