Rusko čelí po volbách „hrozbě oranžové revoluce“

„Oni již nepotřebují čestné volby a v žádném případě neuznají výsledky prezidentských voleb 4. března,“ řekl na tiskové konferenci organizátor shromáždění a televizní hvězda Sergej Kurgiňan. „Vyhrožují, že do ulic přivedou tisíce lidí a paralyzují Moskvu.“

Kurgiňan se dostal do popředí v poslední době jako konzervativní postava a byl jedním z hlavních mluvčích na shromáždění stoupenců premiéra Vladimira Putina 4. ledna v Moskvě.

„Ale to je jen začátek,“ pokračoval. „Již říkají, že když nechceme oranžovou revoluci, pak dostaneme krvavou.“

Oranžová revoluce bylo mírové povstání spuštěné na základě podezření z falšování hlasů ve prospěch pro-ruského kandidáta Viktora Janukoviče při prezidentských volbách na Ukrajině v r. 2004. Vzpoura vedla k novým volbám a ke zvolení západního kandidáta Viktora Juščenka.

„Nebezpečná“ hra

Kurgiňanovo shromáždění se bude konat v Moskvě ve čtvrtek, více jak týden před prezidentskými volbami, ve kterých bude Putin usilovat o třetí období v Kremlu. Demonstrace na podporu Putina mají probíhat po celém městě ve stejný den, kdy se očekává, že se objeví na masovém shromáždění na stadionu Lužniki na jihu Moskvy.

Ale Putinova kandidatura na třetí období přichází v době největšího projevu disentu od doby, kdy se v r. 2000 dostal k moci. Asi 200,000 lidí se zúčastnilo protivládních demonstraci jen v samotné Moskvě, na základě obvinění z volebního podvodu ve prospěch jeho strany Jednotné Rusko v parlamentních volbách 4. prosince.

Putin a jeho stoupenci se snažili vylíčit protesty jako dílo zahraničních mocností, s cílem změny režimu v Rusku. V prosinci Putin obvinil Washington z podpory demonstrací a řekl, že americká ministryně zahraniční Hitlary Clinton dala vůdcům opozice „signál“, na jehož základě začali jednat.

V průzkumu mínění provedeném nezávislým centrem Levada po Putinově komentářích 23% Rusů řeklo, že souhlasí, že protesty jsou organizovány Spojenými státy. Dalších 47% to nevylučovalo.

Státní televize také odvysílala v lednu záběry, kde přední postavy opozice šli navštívit nového amerického velvyslance v Rusku Michaela McFaula na velvyslanectví Spojených států. Zpráva měla titulek „Americké velvyslanectví: Dostávání instrukcí od nového velvyslance“.

Stoupenci Putina také zpochybnili motivy v USA vzdělané postavy opozice Alekseje Navalného, proti-korupčního aktivisty, který pro strany Jednotné Rusko vymyslel oblíbenou neoficiální přezdívku „Strana podvodníků a zlodějů“.

Ale vůdci protestů neustále popírali, že jsou finančně nebo politicky podporováni západem, a obvinili Kreml, že hraje „nebezpečnou“ hru.

„Tento typ rétoriky, „podívejte se na ty oranžové revolucionáře, pracující pro Ameriku“, atd. by mohl snadno vést k občanské válce,“ řekla RIA Novosti organizátorka protestů a zelená aktivistka Jevgenie Čirikova. „Úřady začaly pracovat na rozdělené společnosti.“

Komentář Čirikové byl zopakováním komentáře prezidentského kandidáta a magnáta Michaila Prochorova.

„Pokud se opoziční strany nespojí, je nejhorším scénářem občanská válka,“ řekl koncem ledna.

Mohly by se pro-putinovská shromáždění vymstít?

4. února se v Moskvě konalo pro-putinovské shromáždění a, podle policie, přilákalo asi 140,000 lidí. Nezávislí očití svědci, včetně korespondenta RIA Novosti, řekli, že počet lidí byl mnohem menší. Zprávy v médiích také uvedly, že vládní zaměstnanci byli nuceni se shromáždění zúčastnit. Putin souhlasil, že k tomu mohlo dojít, ale řekl, že dopad toho na počet zúčastněných by neměl být „přeháněn“.

Ale analytička v Moskvě sídlícího Carnegie Center Lilia Ševcova tvrdila, že „nutit“ lidi chodit na pro-putinovská shromáždění by se mohlo úřadům vymstít.

„Pokud budou úřady nutit učitele, traktoristy, pracovníky státních banka atd. chodit na pro-putinovská shromáždění, tito lidé budou prostě hlasovat v březnu proti němu,“ řekla. „Akce Kremlu poskytují katalyzátor pro oranžovou revoluci.“

Kurgiňan ve čtvrtek popřel, že lidé dostali buď zaplaceno, nebo byli nuceni se shromáždění účastnit.

„Byli to dobří, čestní lidé. Je mi stydno za ty, kteří říkají takové věci,“ řekl.

„Pokud chcete boj, jsme připraveni!“

V rámci zjevného papouškování taktiky oranžových revolucionářů na Ukrajině vůdce opozičního hnutí Levá fronta Sergej Udalcov v lednu RIA Novosti řekl, že on a další organizátoři protestů budou vyzývat své příznivce, aby „postavili stany a neopouštěli ulice, dokud nebudou volby zrušeny“, pokud budou věřit, že březnové volby byly zfalšovány.

Ale Kurgiňan v úterý řekl, že jeho proti-oranžádové hnutí je připraveno se postavit jakýmkoliv pokusům „přeměnit Moskvu na další Dušanbe“ po volbách. Jeho komentář narážel na protesty v hlavním městě bývalé sovětské republiky Tádžikistán po zpochybněných prezidentských volbách v r. 1991. Toto zpochybnění nakonec vedlo k občanské válce, ve které zemřelo nejméně 50,000 lidí.

„Pokud chcete boj, my jsme připraveni bojovat,“ řekl v úterý Kurgiňan. „Jsme většina!“ nicméně zdůraznil, že on i jeho stoupenci by dali přednost násilí se vyhnout.

Ale navzdory hysterii analytici tvrdili, že je málo pravděpodobné, že by mohlo v tuto chvíli dojít v Rusku k povstání oranžádového typu.

„Politické, ekonomické a sociální faktory pro oranžovou revoluci v tuto chvíli nejsou na místě,“ řekl Aleksej Muchin a moskevského mozkového trustu Středisko pro politické informace. Avšak dodal, že hromadná ztráta důvěry v Putina by mohla vést k „politickému nutnému předpokladu“ vzpoury.

„Jeho osobní zdiskreditování by mohlo zpochybnit výsledky voleb 4. března,“ řekl.

A analytička Ševcová souhlasila, že, v tuto chvíli, je jen málo pravděpodobné, že Rusko zažije po volbách 4. března oranžově inspirovanou změnu, a uvedla, že neskutečně různorodá protestní hnutí nabízí bezpočet politických názorů.

„Aby k tomu mohlo dojít, bylo by nezbytné mít politickou organizaci a vůdce, kteří mohou nabídnout jasnou alternativu současných úřadů,“ řekla. „A nevidím, že by se to mohlo stát v příštích dvou letech, nebo zhruba v tomto horizontu.“