Sýrie a RB OSN: Nová provokace vůči Rusku

Pro návrh rezoluce hlasovalo třináct členů Rady, dva stálí členové – Rusko a Čína – byli proti. Pozornost upoutává to, že se nikdo nezdržel. To znamená, že se podařilo zlomit všechny, kteří si ještě v říjnu 2011 dovolili, i když nesměle, se vzbouřit. Takže dva členové uskupení BRICS, Indie a JAR, se v říjnu zdrželi, ale tentokrát hlasovali „pro“. „Těší“ jen to, že se nestali spolunavrhovateli rezoluce. Pro návrh rezoluce hlasovalo také všech pět členů Rady, kteří vstoupili do klubu „mocných tohoto světa“ 1. ledna 2012: Ázerbájdžán, Guatemala, Pákistán, Togo a Maroko.

Co obsahoval „marocký“ návrh? Byl v něm vítán plán mírového řešení syrské krize, vypracovaný Ligou arabských států. Po syrské vládě se požadovalo, aby v souladu s tímto plánem přijala celou řadu opatření, včetně stažení veškerých ozbrojených sil ze všech měst a vesnic a jejich návratu do kasáren. Avšak mnohem důležitější je, co návrh neobsahoval. Bez ohledu na požadavky Ruska návrh neobsahoval požadavek, že se „syrská opozice musí distancovat od extrémistických skupin, páchajících násilné činy“ a musí vyzvat všechny státy a ty, kdo mají odpovídající možnosti, aby „využily svůj vliv s cílem ukončit násilnosti páchané těmito extremistickými skupinami“. Mimo tohoto návrh nezohledňoval požadavek Ruska, aby „spolu se stažením syrských ozbrojených sil z měst byly rovněž ukončeny útoky ozbrojených skupina na státní instituce a obytné čtvrti“. Ptáte se, proč ne? Vždyť tyto nanejvýš zjevné požadavky v žádném případě neodráží pouze ruské zájmy, ale odpovídají základním požadavkům jakéhokoliv mírového řešení: zastavení bojů musí být oboustranné, strany ucházející se o roli opozice nesmí páchat násilí na civilním obyvatelstvu. Odmítnutí zahrnout tyto podmínky do návrhu může znamenat jen jedno – vědomou provokaci s cílem vynutit si použití veto.

Ve svých vystoupeních podporovatelé návrhu rezoluce kopali více do Ruska, než do Sýrie. Třeba Maroko zvláště zdůraznilo, že Rusko „pohrdá společným arabským postojem“. Francie označila Rusko a Čínu za spolupachatele strašlivých zločinů páchaných syrským režimem. K protiruské kampani se přidal i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který řekl, že nepřijetí návrhu rezoluce představuje rozčarování pro syrský lid! (1) Stálý zástupce Ruska V. Čurkin na tuto propagandistickou hysterii západního bloku odpověděl klidně, ale tvrdě. Poznamenal, že „někteří vlivní členové mezinárodního společenství, včetně těch sedících za tímto stolem, od samého počátku syrské krize mařili možnost politického řešení a vyzývali ke změně režimu, štvali opozici proti státu a neštítili se ani rozdmýchávání a podpory ozbrojených metod boje“.

Spěch, s jakým byl „marocký“ návrh předložen k hlasování, opět připomíná libyjskou situaci, kdy prakticky okamžitě po přijetí rezoluce 1970 byla předložena ke schválení rezoluce 1973. Důvodem tohoto spěchu byla tehdy iniciativa Africké unie, která mohla narušit plány západu. Prakticky totéž bylo možné pozorovat i nyní, kdy v předvečer zasedání byla v Moskvě oznámena návštěva šéfa ruského ministerstva zahraničí a ředitele ruské Zahraniční rozvědky v Damašku, mající proběhnout za dva dny (2). A pak se má v Sýrii konat referendum o nové ústavě a parlamentních volbách!

Smyslem nové provokace proti Rusku je pokus postavit ho do pozice proti celému světu. To se stalo jasným již 31. ledna, kdy proběhlo předběžné zasedání Rady bezpečnosti, na kterém byl poprvé představen „marocký“ návrh. Na zasedání byly přivedeny významné síly. Zaprvé, dostavil se generální tajemník LAS, zadruhé šéf Komise LAS v osobě premiéra Kataru, zatřetí řada států (Německo, Portugalsko, Guatemala a Maroko), včetně třech stálých členů Rady bezpečnosti (Británie, Francie a USA) povýšila úroveň své účasti na zasedání na úroveň ministrů zahraničí. Nakonec bylo nařízeno vystoupit na zasedání také generálnímu tajemníkovi OSN, který sdělil, že je plánem LAS „nadšený“. Tak bylo vytvořeno „společenské mínění“, tvrdící, že nový plán LAS je celoarabským postojem a povede k vyřešení syrské krize. Za této situace jsou ostré výpady namířeny proti tomu, kdo hlasuje proti.

Bylo nanejvýš zřejmé, že odhlasovat návrh rezoluce za čtyři dny není možné. Přesto však byl předložen k hlasování. Teatrálnost toho, k čemu došlo na zasedání RB OSN 4. února, doplňuje ještě jeden detail. Stálí zástupci USA, Německa a Británie v Radě bezpečnosti ihned po hlasování sdělili, že jsou ruským veto „otřeseni“ a „šokováni“. A aby tento efekt zesílili, došlo ve stejný den ráno v Sýrii útoku na poklidné obyvatele a ozbrojené síly. Odvetné použití síly v den zasedání RB umožnilo představitelům řady zemí, včetně Francie a Portugalska, vznést dotaz „kolik ještě obětí Rusko chce“, cožpak nestačí „více než 6000 mrtvých, včetně více než 400 dětí“? (3)

V. Čurkin vysvětlil ruské veto konkrétně tím, že návrh rezoluce překrucoval skutečnou situaci („neadekvátní reflexe reálií v Sýrii“). To je velmi vážný okamžik. Když si vzpomeneme, jak se vyvíjela situace s Libyí, tak tam bylo překrucování fakt základem všech dalších zásahů, a nakonec zločinů, spáchaných pod záštitou OSN. Totéž se děje i nyní. Při rozesílání dokumentů Ligy arabských států v Radě bezpečnosti 31. ledna z nich byla vyňata zpráva (formálně bylo řečeno, že text bude zaslán později kurýrem) šéfa Mise LAS generála ad-Dabi, ve které jsou syrské úřady hodnoceny kladně a která obsahuje závěr, že vláda Sýrie splnila všechny přednesené požadavky (4). Když během zasedání RB představitel Sýrie požadoval vysvětlení tohoto do nebe volajícího faktu, generální tajemník LAS, přítomný na zasedání, Nabil al-Arabi řekl, že jeho přítomnost je dostačující – on sám vše vysvětlí, spolu s premiérem Kataru, a že úkolem generála al-Dabi je „dohled na situaci na místě“! (5) Aby ne: vždyť ve zprávě generála se potvrzuje, že ozbrojené bandy útočí na civilní obyvatelstvo Sýrie, státní orgány a bezpečnostní jednotky, a požaduje závazné nařízení zastavit násilnosti všem stranám konfliktu, nejen státním orgánům. Ve zprávě se potvrzuje, že probíhá systematická kampaň s cílem překroutit skutečný stav věcí a vyrobit „fakta“, která vytvoří negativní obraz syrského vedení.

Takže opět, stejně jako v říjnu, je hlavní informační útok v „syrském směru“ veden proti Rusku a Číně. Z řad protivících se se podařilo vykopnout Indii a JAR. Bez ohledu na to se Moskva a Peking nadále pokouší provádět zásadovou a na mezinárodním právu postavenou politiku nejen ve vztahu k Sýrii, ale i ve vztahu k OSN, a neumožnit zničení této organizace pomocí schvalování zjevné agrese.

Nyní se bojuje nejen o Sýrii, ale i o Organizaci spojených národů, coby právně způsobilou mezinárodní instituci.

1. http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=41144&Cr=Syria&Cr1=
2. Viz Sdělení min. zahraničí: Chystaná návštěva ruského ministra zahraničí S. V. Lavrova a ředitele Zahraniční rozvědky Ruské federace m. J. Fradkova do Damašku; http://www.mid.ru/brp_4.nsf/newsline/ 2151550E1C4204794425799A0049226C
3. http://www.un.org/News/Press/docs//2012/sc10536.doc.htm
4. Viz dokument OSN: S/2012/71
5. Viz dokument OSN: S/PV.6710