Poslední zpráva MAAE obsahuje pochybné informace

Ve zprávě se píše, že existují silné náznaky, že kolem roku 2000, při experimentech s intenzitou výbuchů, které by měly způsobit v atomové bombě štěpnou reakci, pomáhal Íránu zahraniční expert, který většinu své kariéry pracoval na programu jaderné zbraně ve své vlasti (str. 9). 

Agentura ve zprávě dokonce napsala, že s tímto expertem mluvila, a že byl v Íránu přibližně od roku 1996, přibližně do roku 2002, aby „předstíraně pomohl Íránu při vývoji zařízení a technik na výrobu… diamantů“ (průmyslových diamantů, které se vyrábějí pomocí výbuchů).

Necelý týden po vydání zprávy ale ukrajinský občan, Vjačeslav Danilenko, v interview pro rádio Svobodná Evropa, popřel, že by ve své kariéře pracoval na něčem jiném než výrobě průmyslových diamantů pomocí výbuchů:

„Dali mi nálepku jaderného vědce, kterým jsem nikdy nebyl. Jaderné fyzice absolutně nerozumím. Řekli také, že jsem vytvářel programy modelování bojových hlavic. Jako každý starý muž, jsem na počítače hloupý a nevyznám se v modelování žádných programů. To, že jsem jaderný vědec a prakticky zakladatel íránského jaderného programu, jsou prostě pohádky. To je prostě směšné“.

Danilenkovi oponoval bývalý americký jaderný inspektor MAAE, David Albright, v současné době zakladatel a ředitel Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost, který často předává tisku informace od představitelů MAAE a předem informoval Washington Post o obsahu poslední zprávy MAAE. Řekl, že vyšetřování MAAE ukázalo, že v roce 2003 byl v Íránu testován přístroj, který měří vlny narážející na stěny zařízení, ve kterém dochází k výbuchu, a že Danilenko byl spoluautorem výzkumné zprávy popisující tento přístroj více než 10 let předtím.

I jiný bývalý americký pracovník MAAE, jaderný inženýr Robert Kelley, který byl hlavním inspektorem MAAE v Iráku před jeho okupací a v současné době pracuje pro Stockholmský mezinárodní mírový institut, řekl o Danilenkovi, že zveřejňoval práce společně s klíčovými sovětskými jadernými vědci a že není sporu o tom, že Danilenko ví mnoho věcí o jaderných zbraních. Řekl ale také, že „nádoba“, ve které k pokusným výbuchům docházelo, která je ve zprávě MAAE popsána jako „válec… projektovaný na obsah 70 kg vysoce výbušného materiálu“ (str. 10), nemohla v žádném případě obsahovat množství výbušnin, potřebné k zahájení štěpné reakce, která způsobuje atomový výbuch. Nádoba tedy nemohla být použita k experimentální přípravě atomového výbuchu.

Důkaz, který MAAE předkládá světové veřejnosti jako důkaz o íránském vývoji atomové bomby, tak není platný. Robert Kelley také řekl, že neexistuje důvod, aby se takové experimentální výbuchy prováděly v nějaké nádobě, a že „nás vodili za nos, když jsme měli věřit, že ta nádoba, která je úplně bezvýznamná, je něco důležitého. To je vysoce zavádějící“ a že ve zprávě je „tolik věcí, které nefungují, že nic neospravedlňuje“.

V roce 2007 vydaly americké zpravodajské služby zpravodajský odhad, podle kterého Írán zastavil práce na vývoji atomové bomby v roce 2003. To by bylo, po okupaci Iráku, zcela pochopitelné, když byl v té době Írán označen prezidentem Bushem za součást „osy zla“ a hrozila mu tak bezprostředně americká okupace, pro kterou by byly íránské práce na vývoji atomové bomby dostatečným ospravedlněním.

Všechny důkazy o íránském vývoji atomové bomby, které MAAE uvádí ve své poslední zprávě, s jedinou výjimkou, pocházejí z doby před rokem 2003. Nové sankce proti Íránu se tedy nevztahují na práce na vývoji atomové bomby, které by Írán prováděl v současné době, ale na práce, které možná prováděl před rokem 2003. Jde tedy v zásadě o nesmyslný postup.

Jedinou výjimkou ve zprávě MAAE je informace o výpočtech prováděných Íránem v letech 2008 a 2009, týkajících se velikosti jaderného výbuchu, které MAAE dodaly dva státy, jejichž jména neuvádí.

Agentura píše, že jí byly poskytnuty modely, které byly pro výpočty použity a výsledky výpočtů. Neuvádí ovšem, jestli si ověřila, že tyto informace pocházely skutečně z Íránu. Stejně nejasný původ měla i jedna z hlavních informací o íránském jaderném programu před rokem 2003, kterou MAAE dodaly USA. Jednalo se o počítačový soubor, který mohl vyrobit kdokoli. Pokud by i nové informace pocházely z USA a Velké Britanie, které předkládaly, před okupací Iráku falešné informace mimo jiné i MAAE, nemohla by je světová veřejnost pokládat za důvěryhodné.

Připomeňme, že v minulém roce zveřejňovaly americké noviny zprávy o íránském vývoji atomové bomby od íránského jaderného vědce Amiriho, které po jeho návratu do Íránu nemohly doložit žádnou nahrávkou a proto se nakonec neobjevily ani ve zprávách MAAE ani v americkém zpravodajském odhadu z konce loňského roku. Šlo tedy o pokus oklamat světovou veřejnost a bylo by na místě, kdyby ho MAAE takto veřejně pojmenovala a USA pokárala. To se ale nestalo.

Na podzim roku 2009 Mohameda Baradeje, který před válkou v Iráku  neváhal označit falšovaný dokument o iráckém nákupu uranu z Nigeru za falsifikát (11. září a tajné služby, 4. díl, str. 22) a vyhýbal se tomu prezentovat světu neověřené informace, které mu dodávaly západní zpravodajské služby, vystřídal japonský diplomat s právnickým vzděláním, Jukio Amano.

Americký novinář Seymour Hersh, který v USA poprvé zveřejnil zprávu o masakru ve vietnamské vesnici My Lai a zprávu o mučení vězňů v Iráckých věznicích, citoval ve svém článku o poslední zprávě MAAE americkou diplomatickou depeši z Vídně, sídla MAAE, zveřejněnou ve Wikileaks, ve které se psalo, že nový ředitel MAAE, Jukio Amano „je připraven na to být v hlavních televizních vysílacích časech“ a že „Amano velvyslanci několikrát připomínal, že bude muset dělat ústupky G-77 (skupině rozvojových zemí), které od něj oprávněně požadovaly, aby byl spravedlivý a nezávislý, ale že stojí pevně na americké půdě při každém strategickém rozhodnutí od přidělování vysokých funkcí až po řešení domnělého íránského programu jaderných zbraní“.

V depeši se dodávalo, že Amanova „ochota mluvit upřímně s Americkými partnery o své strategii… je dobrým znamením pro náš budoucí vztah“. Amano tedy dával najevo ochotu podporovat americkou strategii a na rozdíl od Mohameda Baradeje je ochotný zveřejňovat i informace od západních států, které si neověřil přímo v Íránu.

Seymour Hersch se ve svém článku zmiňoval o tom, že Barak Obama mluvil ještě před týdnem o tom, že, pokud jde o Írán, „jsou na stole všechny možnosti“. Americký generál Wesley Clark zase řekl, že USA se blíží k bodu rozhodnutí a že by mohlo dojít k americkému leteckému úderu, který by zničil obranyschopnost Íránu a jeho průmysl.

Je logické, že i Rusko a Čína pochopily poslední zprávu MAAE jako přípravu na válku proti Íránu. 

Noviny ústředního výboru komunistické strany Číny, Kjuši, vydaly článek nazvaný „Proti Íránu se zvedají větry války“. V narážce na nepřesvědčivost poslední zprávy MAAE v článku psaly:  „Zdá se, že vítězství ve studené válce vnukly Spojencům při řešení mezinárodních problémů postoj ‚nejdřív bombarduj a teprve potom se ptej‘“ a dodávaly: „finanční krize ukazuje trhliny v západním životním stylu a vyvolává v lidech úzkost a podrážděnost… Vždycky se najdou takoví, kteří věří, že války mohou být katalyzátory, které pomohou překonat krizi… Zatímco se USA a Západní země potýkají s ekonomickými problémy, jejich vojenská síla je velká. Tento kontrast je nevyhnutelně svádí v jejich strategickém myšlení, ale měl by hluboce negativní dopad na světový mír“.

Je třeba dodat, že Čína dováží z Íránu 15% své spotřeby ropy a zastavení íránských dodávek by ji muselo uvrhnout do ekonomické krize. 

Ruský ministr zahraničí, Sergej Lavrov reagoval na zprávy, že Izrael se možná připravuje na vojenský úder na Írán slovy „To by byl velmi vážný omyl s nepředvídatelnými následky“. Předseda výboru ruské Státní dumy pro zahraniční záležitosti zase řekl, že poslední zpráva MAAE o Íránu je nepřesvědčivá a že „vojenská operace proti Íránu by měla vážné následky“.

Fakt, že poslední, pochybná zpráva MAAE byla zveřejněna v době, kdy se v Západním světě schyluje k vážné finanční a hospodářské krizi, vyvolává otázku, do jaké míry s ním souvisí a je součástí příprav na její „řešení“. Pokud USA nebo Izrael zahájí válku proti Íránu na základě poslední zprávy MAAE, která se jen pokouší vyvolat dojem přesvědčivosti, který ale není podložen pádnými důkazy, bude, stejně jako v případě války proti Iráku, závažným způsobem porušeno mezinárodní právo. Takový ústup od dodržování platnosti mezinárodního práva ale může vyústit ve světovou válku, kterou přežije jen málo lidí.