Světová měna a světové dluhy

V srpnu roku 1971, kdy o splnění závazku podle brettonwoodské dohody zažádaly Francie a Velká Británie, jim tehdejší prezident Richard Nixon nevyhověl a 15. srpna tzv. uzavřením zlatého okna brettonwoodský systém zrušil. Výsledek Nixonova rozhodnutí je vidět na ceně zlata. Nedávno se trojská unce prodávala za 1800 dolarů. Oproti roku 1971 totální znehodnocení dolaru.

Brettonwoodská dohoda dala vzniknout Mezinárodnímu měnovému fondu, který nad novým systémem začal dohlížet. Později přibyla Světová banka. Tyto instituce ovládají peníze celého světa a diktují podmínky, za kterých se peníze půjčují. Jsou to ony, kdo diktuje zadluženým zemím, co musí dělat. Jejich podmínky jsou jednoduché – totální privatizace (včetně sociálních služeb) a škrty v sociálních výdajích.

Postavení dolaru je neotřesitelné. Když se Saddám Hussain rozhodl prodávat svoji naftu v euro, tak do půl roku Spojené státy napadly vojensky Irák a Saddáma popravily. To určitě ostatní odradilo od opuštění dolaru.

Jenže takové války něco stojí. Před nástupem Reagana do funkce presidenta byl americký dluh asi tisíc miliard. Ano, za 100 let vzrostl dluh USA na 1 tisíc miliard dolarů. Reagan ho svou politikou ztrojnásobil. V době nástupu Bushe do vlády už dluh činil skoro 6 tisíc miliard. Na konci jeho vlády činil dluh už více než 11 tisíc miliard. A Obama zadlužování nezastavil. Však také pokračování ve dvou Bushových válkách něco stojí. A k nim přidal pár svých – inu ne nadarmo je to nositel Nobelovi ceny míru. Výsledkem je současných 14,8 tisíc miliard dolarů. Prognóza na rok 2015 je 17,6 tisíce miliard. Je to sice zpomalení růstu, ale růst to nezastaví.

USA mají jednu velkou výhodu. Jejich měna je světovou měnou. V ní se odehrává většina  světových obchodů. Většina jejich dolarů běhá po světě a nikdy se nevrací domů, nikdo po Američanech nechce zboží za jejich dolary.  Dolary vydává FED. To písmeno „F“ znamená federální, ale ta banka není federální (potažmo státní). Je to soukromá banka, největší a nejmocnější banka na světě. Má právo vydávat dolary – také v papírové formě. Jimi vytvořené dolary FED půjčuje vládě Spojených států za úrok. Ano za úrok. Možná i to je jeden z důvodů amerického dluhu. Jak se to provádí v praxi? Ministerstvo financí USA vydá dluhopisy a FED je koupí – a vláda je splácí i s úroky. Nikdo by nevěřil, jak je všechno jednoduché.  FED vyťuká na klávesnici čísla. Za posledních dva půl roku jich naťukal za 16 tisíc miliard. (To je víc než americký státní dluh.)  Všechno na pokrytí ztrát  z finanční krize, vyvolané spekulacemi bank. Ovšem - peníze poskytl jen svým majitelům a jejich spřáteleným bankám, Ty druhé nechal padnout. Když po krizi musel Obama poskytnout bankám cca 700 miliard dolarů, tak po celém světě křičeli, že se dolar znehodnotí, protože ty peníze nejsou ničím kryté. Žabaři. Neví, jak to chodí.

Podle některých odhadů finančních agentur je na světě 50krát více dolarů než zboží. V poměru k celkovému objemu zboží a služeb je peněz v ekonomice příliš mnoho. A jen dolarů je tolik, že je nelze vyměnit za jinou, hodnotnější měnu.

Dolar je před krachem a USA před bankrotem. Spojené státy mají nesplatitelný dluh. Obama musel nedávno zvýšit hranici amerického dluhu. Ta hranice byla hranicí schopnosti splácet alespoň úroky z dluhopisů. Jejím překročením by nastal krach – USA by nebyly schopny splácet ani úroky ze svých dluhopisů. Takže ta cifra se zvýšila a hotovo. Svět se točí dál. Jak dlouho ještě?

Jejich dluhopisy už nikdo nechce. Dříve je kupovala Čína – má jich za 2 tisíce miliard, ale už více než rok nenakupuje. Ani ostatní státy už nekupují americké dluhopisy. Kupuje je jenom FED. Ale to nepůjde pořád. Navíc Američané jsou i bez zlata. Nedávno to jel zjišťovat nějaký pan Dominique Strauss-Kahn. DSK cestoval do USA dohodnout podmínky úvěru od MMF a třetí strany (asi Čína) výměnou za zlato jako zálohy. Dále pak měl vyjednat podmínky převodu zlata (asi 180 tun), které USA dluží MMF od roku 1978. Ale tam se DSK dozvěděl, že USA nemají žádné zlaté rezervy, které by papírově měly být uložené v podzemí Fort Knox. Vypadá to tak, že Fort Knox zeje prázdnotou. DSK už ale z USA neodjel. Při odletu byl na letišti přepaden ozbrojenou eskortou a obžalován ze znásilnění pokojské v hotelu. Nedávno proběhla internetem zpráva, že Číňané objevili zlaté cihly, které nebyly zlaté, ale jen zlatem potažené. Měly na sobě identifikační razítka dokazující, že pocházejí z Fort Knox. 

Podíváme se, jak jsou na tom s dluhy i jiné státy. Velikostí suverénně vedou Spojené státy s 14 tisíci 700 miliardami dolarů. To se bude těžko splácet – tedy pokud vůbec. Je to 68,2 % jejich HDP a jejich dluh na osobu dosahuje 47 092 dolarů. (kam se na ně hrabeme s našimi 125 tisíci na které nám poslal svoji složenku náš milovaný ministr financí)

Ovšem - Japonsko je na tom mnohem hůře s dluhem necelých 11 tisíc miliard. To je jen o málo míň, než dluh USA.  Japonský dluh ale dosahuje rekordních 86 185 dolarů na hlavu. A s 200 procenty HDP jsou také rekordmani. 

Na rozdíl od Japonska si vede dobře tygr dálného východu Jižní Korea. Dluh sice činí 233,6 miliard dolarů, ale na hlavu to je jen 4 722 dolarů. V procentech k HDP je 23,5% jedno z nejnižších čísel – teda s výjimkou Libye a Ruska.

Francie, Velká Britanie a Německo jsou na tom také podobně. Dluh je cca 2 tisíce miliard dolarů. Na hlavu dluh okolo 30 tisíc nedosahuje velikosti Irska, ale nemá k němu daleko. A procenta HDP jsou skoro stejné jako Irské. Tak proč je tolik řečí o Irské krizi a o nich se mlčí? 

Řecko má dluh 378 miliard dolarů. Na hlavu to činí 34 tisíc – to je méně než Irsko. Dluh je 127% z HDP.  Čili dluh je skoro o třetinu větší než roční HDP.

Irsko je na tom trochu hůře. Dluh činí jen 159 tisíc miliard, ale na hlavu mají dluh větší než 38 tisíc. Procento HDP je skoro 86%. Obdobně jsou na tom Portugalci.  Ale jejich dluh na hlavu je jen 16 792 dolarů. Španělsko má dluh 888 tisíc miliard dolarů, ale na hlavu je to jen 19 281 dolarů. Ovšem z  HDP čerpají hůře – 69,6%. Z těchto čísel je zřejmé, že Španělé mají velmi nízkou produktivitu.

Itálie má stejný dluh jako Německo, dluh na osobu jako Irsko a procento z HDP jako Řecko. To je velmi špatné.

Opakem Japonska je Rusko. Má dluh pouhých 150 tisíc miliard. To je pouze 9% jejich HDP. A dluh pouhých jednoho tisíce dolarů na jednoho obyvatele je také zanedbatelný. Tady je vidět, že když má někdo ropu, je za vodou. 

Před pár dny se podařilo zničit Libyi. Její dluh byl zanedbatelný 2,7 miliardy dolarů. Na hlavu činil jen 416 dolarů. Velikost dluhu k HDP byla jen 23%. Uvidíme, jak si povede nová vláda. Obávám se nejhoršího.

Nakonec naše dluhy. I když náš dluh je dvojnásobný než dluh Slováků, jsme na tom skoro stejně díky počtu obyvatel. Dluh na  hlavu činí cca 6346 dolarů u Slováků a  7396  u nás. A procento z HDP je také stejné - plus minus 42%. Z tohoto pohledu bylo strašení naším státním bankrotem stejně jako v Řecku od pánů Kalouska a Nečase sprostým podvodem. Ovšem, na to už bychom si mohli zvyknout. Lhali a lžou vždy nejen před volbami. Že jim na to lidé skáčou, není jejich přednost.

 „Odborníci“ nás neustále straší bankrotem Irska, Řecka, Portugalska nebo Španělska. Nikdo neukáže – nedovolí si ukázat na dluh Spojených států. Stejně tak je to s Francií, Velkou Britanií a Německem.  A proč nikdo nepoukáže na Japonsko, je už naprostou záhadou. Podle čísel Japonsko už dávno zkrachovalo.

Ekonom Václav Pankrác nevěří všem údajům o zadlužení. Odporuje to zákonům o zachování hmoty a energie. Říká, že nejlépe je to vidět při pohledu na celou Evropu. Podle údajů Světové banky je dluh Evropských států asi 27 a půl bilionů amerických dolarů. Tato suma odpovídá HDP celé Evropy za 19 a půl měsíce.   Je to číslo celkem nepředstavitelné. Přepočteno na české koruny je to 825 tisíc na každého obyvatele Evropy. Dluh však nevznikl tak, že by Evropané nakupovali v zahraničí energie, suroviny a zboží a nezaplatili to. Bilance zahraničního obchodu Evropy je zhruba vyrovnaná. Pokud si Evropané tuto horentní částku vypůjčili a utratili, tak je utratili za to, co vyprodukovali. Je tedy paradoxem, že Evropané spotřebovali to, co vyrobili, ale jsou za to dlužni. Že se jedná v podstatě o hrátky finančních institucí, je vidět na příkladu Řecka. Nevím, proč bylo Řecko vybráno jako černá ovce. Nyní mu se zadlužením pomáhají státy, které jsou mnohem zadluženější než Řecko. Protože dlužné peníze jsou vymyšlené a nereálné tak i splácení těchto dluhů je nereálné. Kdyby se stal nějaký zázrak a Evropa získala nějakým způsobem 27 a půl bilionu dolarů a dluh zaplatila, co by s těmi penězi věřitel - kdo to je? -  dělal?  Peníze jsou jednak mírou hodnoty produkce zboží, a jednak jsou také zbožím. V případě těchto dluhů jsou zbožím jehož hodnota byla spekulacemi a podvody vyhnána do závratné výše. V momentě, kdyby byla tato částka jednorázově splacena, tak bublina splaskne a tyto peníze budou v podstatě bezcenné. Za tyto peníze se nedá vůbec nic koupit, ani je nelze nikde investovat. Domnívám se tedy, že politika rozpočtové odpovědnosti, různé škrty, snižování platů je dobré jen k tomu, aby poklesl hospodářský rozvoj a zbylo dost peněz pro ty, kteří státní rozpočet rozkrádají.  To je nejlépe vidět na politice Nečasovy vlády. Všechno to šetření, jeho škrty mají jediný důsledek – lidé mají méně peněz. Když nemají peníze, nemůžou kupovat. Když nekupují, musí klesat výroba, musí se propouštět lidé ze zaměstnání. Nezaměstnaní nic nekupují. To skutečně nemůže vést k ničemu jinému, než ke kolapsu hospodářství. Vzhledem k tomu, jak naši politici dokážou tunelovat státní rozpočet, je jasné, jak to dopadne. I absolvent obecné školy ví, že lidi musí mít peníze – hodně peněz. Potom budou kupovat, potom může růst výroba a výsledkem je spokojenost všech. Ovšem náš ministr financí to není schopen pochopit.

Bohužel - faktem je, že i když lidé nemají peníze, zatím nakupují. Nakupují na dluh. Dluh českých domácností dosahuje už jeden a půl bilionu korun. Podle statistik už dnes je cca čtvrtina těch peněz nedobytná. A je také jasné, že možnost si půjčovat je omezená. Lidé, kteří nemají peníze, nemohou kupovat a nemohou ani dělat dluhy. Takže tudy cesta nevede.

Jak to tak vypadá, na krizi vydělávají jen Číňané. Našli způsob, jak zhodnotit svoje americké dluhopisy. Američané vytvářejí na svém území tzv. Zóny svobodného obchodu. Tam vstupují Číňané. Jedna z takových enkláv je na jih od hlavního města státu Idaho - Boise. Je to 80 čtverečních km a měly by tam stát fabriky, velkosklady, obchodní centra a obytné domy pro čínské pracovníky. Provozovatelem této zóny bude Čínská národní strojírenská korporace. Tyto zóny budou mít statut, jako měly donedávna takové enklávy jako Hong Kong nebo Maccao. Takže nakonec USA studenou válku prohrají, stačila trpělivost, a komunismus přijde do USA.

Zájem o výstavbu těchto zón mají i další zkrachovalé státy USA, ve kterých již proběhla jednání s Čínskou stranou: Ohio, Michigan a Pennsylvania. Celkově má být těchto zón 257.  Ve skutečnosti to budou malé komunistické Číny na území USA. Rozprodejem země se zřejmě vládci z Washingtonu chtějí zbavit dluhu. Že to bude znamenat rapidní pokles ceny práce a celkový propad životní úrovně Američanů, také nikoho nezajímá - noviny a TV mlčí.

Nejen FED, ale všechny centrální banky jsou soukromé. I centrální banka EU je v rukou neznámých soukromníků. Tito lidé ovládají Evropskou unii a vládnou. Ne politici, ani ostatní figurky. Bankéři, kteří drží ruce na měšci s penězi, určují, co se smí a co ne. 

A příkladem toho, co tito lidé mohou a smí, je starý příběh presidenta Spojených států J. F. Kennedyho. Kennedy byl snílek. Málokdo ví, proč a kým byl zavražděn. Kennedy se postavil proti bankovní mafii a svým prezidentským dekretem č. 11 110 se rozhodl vrátit státu ústavní právo vydávat peníze. Tímto rozhodnutím by FED ztratil možnost půjčovat emitované peníze  vládě Spojených států za úrok. Kennedy dal příkaz vytisknout 40 miliard dolarů a měly být pojmenovány US Bank notes. To bylo proti vůli bankovní mafie, která vlastní od roku 1913 Federal Reserve Bank. Kennedy se snažil zavedením nových peněz krytých stříbrem vymanit z vlivu FEDu. Po jeho zavraždění byly stáhnuty z oběhu. Bylo mu toto jeho rozhodnutí  osudné?

Politici všech zemí se třesou před bankéři.

Současná krize bude mít ještě důsledky. Merkelová, Sarkozy, Berlusconi, Obama vážně věří tomu, že stačí přemístit ničím nekrytá čísílka z konta na konto a je po krizi? No nevím, vysoké školy asi dokončili, ale tu základní sotva ... Rozkradli takto podstatnou část veřejných financí a ještě si dovolí bránit se zdanění bohatých, byť jen jedním procentem! Lidé, které zákon odmítá potrestat mají  nakradené peníze ve švýcarských bankách. Za bankrot odměna, za zkrachovalé projekty zlaté padáky, za zlodějnu a lenost teplá křesla v Bruselu. Prý Řekové za všechno mohou, jejich důchody a sociální komfort.

To všechno je bankrot tržního mechanismu. Té neviditelné ruky trhu, kterou tak opěvoval Klaus. Dá se říci, že ta neviditelná ruka jenom krade. Proto chybí peníze. Je zajímavé, že komunisté tady vládli 40 let, žádný dluh neměli a hospodářství vzkvétalo. Stavěly se stále nové fabriky, které se přetahovaly o zaměstnance. Komunisté stavěli 50 tisíc bytů ročně pro lidi. Po sametové revoluci se nepostavil ani jeden jediný nájemný byt. Všechny jsou jen na prodej. Ale kdo si je může koupit?? Nezaměstnanost byla neznámý pojem. Já sám jsem si nedokázal představit, co to znamená. Dnes už to vím.

Je na čase hledat alternativu k té dnešní bídě. S Kalouskem a Nečasem to ale nepůjde.

Zdroje :

http://www.usdebtclock.org/2015.html

http://www.economist.com/content/global_debt_clock