Režisér Oliver Stone: Bankéři pomohli Hitlerovi a nacistům k moci

„Hollywoodský filmový tvůrce v pondělí prohlásil, že Adolf Hitler byl zcela jistě zrůdný psychopat, jenž se však dostal k moci díky pomoci vlivných osob z oblasti hospodářství, jakož i díky pomoci dalších význačných osob, které jej finančně podporovaly a které si vážily jeho slibu, že zničí komunismus a získá kontrolu nad pracujícími“.

Oliver Stone zamlčel několik důležitých detailů. Bankéři podporovali nejen Hitlera a nacisty, ale stvořili rovněž základy komunismu, jenž chtěl německý diktátor zničit. Bez podpory německého průmyslového kartelu I.G.Farben by Hitler zůstal pouze obskurní marginálií v dějinách a miliony lidí by by nepřišly o život během druhé světové války. Koncern Farben však nebyl ve svých snahách přivést Hitlera k moci osamocený. Antony C.Sutton uvedl ve své knize ‚Wall Street a Hitlerův vzestup‘:

„Bez kapitálu, jenž dala Wall Street k dispozici by nevznikl koncern I.G.Farben a téměř zcela jistě by nedošlo k uchopení moci Adolfem Hitlerem a k druhé světové válce“.

„Mezi německé bankéře v dozorčí radě I.G.Farben v pozdních XX.letech 20.století patřili hamburský bankéř Max Warburg, jehož bratr Paul Warburg byl spoluzakladatelem Federálního rezervního systému v USA“.

Idustriální kartel Farben byl vytvořen prostřednictvím následujících bankovních domů na Wall Street: Dillon, Read & Co., Harris, Forbes & Co. a National City.

Ve 30.letech napsal William Dodd, tehdejší americký velvyslanec v Německu z Berlína Rooseveltovi, aby mu objasnil důležitou úlohu, kterou sehráli američtí bankéři a průmyslníci, kteří dali Hitlerovi a nacistům „plnou moc“. Dodd napsal:

“DuPontové mají své spojence v Německu, kteří jim pomáhají v obchodu se zbraněmi. Jejich hlavním spojencem je podnik I.G.Farben”.

Vedle DuPontům to byly společnosti Standard Oil, International Harvester, General Motors a Ford, jež byly kontrolované bankou J.P.Morgan. Všechny tyto společnosti usnadnily vyzbrojení Německa po první světové válce. Další společnosti, které se na tom rovněž podílely byly International Telephone and Telegraph, General Electric, International Business Machines, Alcoa a Dow Chemical. Mnohé z těchto podniků pokračovaly v podpoře Hitlera i poté co Spojené státy vyhlásily Německu válku. Sutton o tom píše:

“Ministr financí Morgenthau byl hluboce znepokojen důsledky tohoto monopolu, jenž měla Wall Street, která tak ovlivnila osud nacistického Německa. Ministr o tom vypracoval memorandum, které poté předložil prezidentu Rooseveltovi.”

Dědeček bývalého prezidenta George W.Bushe, senátor Prescott Bush byl ředitelem a akcionářem podniku, který profitoval na svém podílnictví na finanční podpoře nacistického Německa. The Guardian k tomu v září 2004 napsal:

“Obchodní vazby Prescotta Bushe trvaly do roku 1942. Poté byly zastaveny zákonem nazvaným Trading With The Enemy Act /zákonem, jenž zakazoval obchodování s nepřítelem/. Tyto obchodní vazby vedly o 60 let později k civilní žalobě, která byla podána v Německu na rodinu Bushových”.

Vzájemné vazby mezi rodinou Bushových, Hitlerem a nacistickým Německem, jež vedly následně k úmyslnému zavraždění milionů lidí neměly ovšem žádný primární vliv na zvolení Bushe do prezidentského úřadu, protože tento fakt byl médii, jež jsou vlastněna koncerny, jednoduše ignorován. Toby Rogers k tomu poznamenal:

“Po celá desetiletí kdy je Bushova rodina veřejně známá přehlížel americký tisk důležitou historickou skutečnost – a sice to, že Prescott Bush a jeho tchán George Herbert Walker financovali společně s německým průmyslníkem Fritzem Tuyssenem prostřednictvím Union Banking Corporation (UBC) Adolfa Hitlera před a v průběhu druhé světové války”.

Bankéři a průmyslníci nejen že vytvořili frankensteinskou obludu Hitlera, ale rovněž od samého počátku financovali a podporovali Sověty. Ve své knize ‘Wall Street and The Bolshevik Revolution’ /Wall Street a revoluce bolševiků/ popsal Antony Sutton důkladně vztah, jenž mezi bankéři, průmyslníky a bolševiky panoval. Sutton se odvolává na materiály amerického ministerstva zahraniči, na osobní dokumenty klíčových osob Wall Street, na biografie a na všeobecný historický popis, aby poukázal na to, že bankéři a takzvaní kapitalisté v tajnosti a ilegálně podporovali bolševiky, když v téže době na veřejnosti vychvalovali antibolševické hnutí.

Podle Suttonova zkoumání nechávali čelní Morganovi bankéři zlato pocházející od bolševiků ilegálně přepravovat do Spojených států, intervenovali za propuštění Lva Trockého /který byl zastáncem permanentní revoluce/ a poslali Lenina v “zapečetěném” vlaku napříč Evropou (společně s 5 až 6 miliony dolarů, aby byla umožněno uskutečnění revoluce v Rusku). Německý bankéř Max Warburg byl klíčovou osobou v rámci financování Lenina a ruské revoluce.

Anthony J.Hilder toto objasňuje:

“Komunismus není /a nikdy nebyl/ něčím co vychází z lidových mas a neslouží k tomu, aby bylo možné svrhnout nadvládu bankovní vrchnosti, ale je daleko spíše výtvorem samotných bankéřů, jejichž cílem je prostřednictvím komunismu podrobení a zotročení lidu”.

R.E.McMaster poznamenal v časopise ‘The Reaper’:

“Cílem mezinárodního komunismu není zničení kapitalismu západního světa, jenž je založený na dluhu, ale zotročení lidstva z pověření právě tohoto na dluhu založeného kapitalismu západního světa”.

Ve své knize ‘Western Technology and Soviet Economic Development’ /Západní technologie a rozvoj sovětského hospodářství/ vysvětluje Sutton na podkladě dokumentů amerického ministerstva zahraničí jak bankéři po revoluci nadále financovali a pomáhali s výstavbou Sovětského svazu.

Gary Allen napsal v roce 1971:

“Sutton jednoznačně dokazuje, že téměř vše co Sovětský svaz vlastní bylo získáno na západě. Tvrzení, že SSSR byl vytvořený v USA není přehnané”.

Allen to vysvětluje takto:

“Během bolševické revoluce jsme měli možnost vidět jak jedni z nejbohatších a nejmocnějších mužů světa financují hnutí, které samo o sobě tvrdí, že má ve svém programu odebrání majetků lidem jako jsou Rothschildové, Schiffové, Warburgové, Morganové, Harrimanové a Milnerové. Ale tito lidé očividně nemají žádný strach z mezinárodního komunismu. Logickým vývodem tedy je, že pokud toto hnutí financovali a neměli z něho žádný strach, museli toto hnutí sami kontrolovat. Existuje pro to snad nějaké jiné vysvětlení, které by dávalo smysl? Vzpomeňte si na to, že již po 150 let je běžnou praxí Rothschildů a jejich spojenců ovládat obě strany každého konfliktu”.

Komunismus i fašismus byl vytvořen mezinárodními bankéři jako stroj na peníze, ale ještě důležitější než peníze byly pro bankéře kontrolní mechanismy v těchto hnutích obsažené.