Kongres hodlá potrestat Palestince, ale dokonce i Izrael protestuje

Probíraná legislativa v kongresu chce zrušit částečně nebo zcela téměř 600 milionů dolarů roční pomoci, pokud Palestinci přistoupí na realizaci svého plánu usilovat v OSN o uznání státnosti.

Zákonodárci z obou stran politické uličky se mohou přetrhnout, aby dokázali svoji podporu Izraeli. Nicméně většina pozorovatelů věří, že tento krok je spíše politickým prohlášením, než vážnou tvorbou politiky.

„Všichni vědí, že americký kongres je nejvíce pro-izraelské těleso na světě,“ řekl bývalý prezident Bill Clinton ABC News. „Nemusí to demonstrovat.“

V pozoruhodném kousku New York Times oznámily, že Bílý dům se dokonce obrátil na izraelského premiéra Benjamina Netanyahu, aby pomohl pokračování pomoci Palestincům.

Netanyahu, popsaný novinami jako „mimořádně vlivný lobbyista“, nedávno zakročil u jednoho pro-izraelského zastupitele, aby přesvědčil kongres dokončit převod 50 milionů dolarů pomoci Palestinské samosprávě, oznámily Times.

Někteří podporovatelé Izraele souhlasí s potřebou vyhrožovat, a eventuálně penalizovat Palestince za to, že se vydali za svoji nezávislostí jednostranně. Ale Izrael a jeho loajální podporovatelé ve Spojených státech nevěří, že zrušení pomoci je nezbytně tím nejproduktivnějším krokem.

„Dejte tomu pár týdnů a počkejte, až co Abbas udělá,“ vyzýval kongres během jednání Výboru pro zahraniční vztahy o této záležitosti 14. září bývalý vysoký představitel pro Střední východ George W. Bushe Elliot Abrams, známý svoji podporou Izraeli. Abrams varoval, že některé škrty by mohly skutečně vážně poškodit americké zájmy v regionu. Vyzval, aby zákonodárci „drželi prach v suchu“.

V dopisech a navrhovaných rezolucích se Republikáni a Demokraté v obou komorách pokoušeli svázat pomoc PA s výsledkem palestinských akcí v OSN. Kongres má pravomoc vložit do zákonů o zahraniční pomoci týkajících se PA omezení a může hlasovat proti pomoci PA vůbec.

Většina americké pomoci Palestincům je stále ve formě financování mezinárodních projektů řízených nevládními organizacemi. Část pomoci jde přímo palestinské vládě, na platy jejích téměř 150,000 zaměstnanců, a na financování USA vedených programů reformy palestinských bezpečnostních složek.

Vládní představitelé a vnější pozorovatelé tento program vyhodnotili jako účinný nástroj při obnovování práva a pořádku na Západním břehu a při spolupráci s izraelskými silami.

Izrael a jeho podporovatelé důrazně lobbovali za silný kongresový hlas proti vyhlášení státnosti Palestinci. Ale když jim byla předložena specifika akce kongresu proti Palestincům, vyjádřili izraelští představitelé jisté výhrady.

Vysoce postavený izraelský diplomat, který mluvil pod podmínkou anonymity, řekl, že pomoc Palestincům by měla být kontrolována, ne zrušena. Tvrdil, že zrušení pomoci by mohlo mít velké neočekávané dozvuky.

„Je důležité poslat zprávu, ale nechceme, aby Palestinská samospráva zkolabovala,“ řekl tento diplomat.

Dokonce i AIPAC, který normálně pochoduje v souladu s muzikou Netanyahu, chtěl zaslat na Capitol Hill necharakteristicky jemnou zprávu.

AIPAC uvedl, že podporuje snahu přezkoumávat americkou pomoc Palestincům, ale zrušení nepodpořil. Ari Goldberg, mluvčí AIPAC, řekl, že situace je v současné době „příliš nestálá“, aby bylo možné učinit konečný návrh.

Ve vystoupení na zasedání kongresu expert na Střední východ David Makovsky poznamenal, že zrušení pomoci by mohlo ukončit Amerikou financovanou reformu palestinského bezpečnostního sektoru. Ta posílila proti-teroristickou spolupráci mezi Izraelci a Palestinci na zemi.

„Pokud představitelé palestinských bezpečnostních složek zapojení do této bezpečnostní spolupráce nedostanou zaplaceno, riziko teroristických útoků proti Izraeli vzroste,“ řekl Makovsky, ředitel projektu Mírového procesu na Středním východě, ve Washingtonském institutu pro blízkovýchodní politiku, mozkovém trustu, který je známý svoji podporou Izraele. „Takže kdo za takové zrušení zaplatí? Nebalamuťme se. Víme, jaké budou důsledky.“

Židovské skupiny z leva a středu také oznámily svoji nervozitu ohledně výzvy zrušit pomoc Palestinské samosprávě. J Street a Američané za okamžitý mír také vyjádřily svůj nesouhlas s tímto krokem.

Větším překvapením byl postoj The Israel Project, centristické pro-izraelské organizace. „Bezpečnostní spolupráce, která je z velké části financována a podporována Amerikou, musí pokračovat, pokud chceme, aby pokrok při snižování terorismu pokračoval,“ řekla Jennifer Laszlo Mizrah, zakladatelka a prezidentka skupiny.

Kongresem navrhovaná legislativa mohla Obamově vládě poskytnout určitou páku na palestinské vedení a představitelé tuto hrozbu zmínili při svých jednáních se svými palestinskými protějšky.

Zaměstnanci kongresu řekli, že vláda dosud zákonodárcům ohledně opatření zrušit pomoc „poskytla velmi málo informací“ a spekulovali, že Bílý dům se pokusí tuto legislativu zarazit nebo pozměnit, jakmile se stane jasným, co vzejde z palestinského kroku v OSN.

Zrušení americké pomoci PA by připravilo vládu Mahmouda Abbase o její největší zdroj zahraniční pomoci.

Mohlo by to vést k tomu, že by se Palestinci obrátili o pomoc jinam. Saudská Arábie 19. září oznámila, že je ochotna poskytnout PA 200 milionů dolarů, jako bezprostřední pomoc, pokud žádost o uznání státnosti v OSN povede k tomu, že pomoc zastaví Spojené státy.

Ale Ghait al-Omari, výkonný ředitel Amerického taktického uskupení pro Palestinu, řekl, že u americké pomoci neexistuje žádná reálná náhrada. „Dobrou věcí na amerických penězích je, že jsou předvídatelné. Slíbili je, dávají je,“ řekl al-Omari. „Arabské financování zatím spolehlivé nebylo.“

Krok kongresu proti financování by také mohl povzbudit Izrael, aby zastavil převod financí PA. Tyto finanční zdroje jsou v podstatě daňové příjmy, které Izrael vybírá pro PA a je povinen je převést, ale izraelská vláda již naznačila, že by je mohla zadržet, pokud bude státnost vyhlášena.

Náměstek ministra zahraničí Danny Ayalon na setkání dárcovských zemí 18. září varoval, že „budoucí pomoc a spolupráce by mohla být vážně a nenapravitelně narušena“, pokud Palestinci požádají o uznání, což by, podle Ayalona, bylo v rozporu se „všemi podepsanými dohodami, které regulují také existující ekonomické vztahy mezi Izraelem a Palestinskou samosprávou“.

Pokud kongres rozhodne proti zrušení pomoci, má stále další možnosti, jak vyjádřit svoji nelibost ohledně žádosti o uznání.

Skupina 25 Republikánů se pokusila zajít o krok dál a navrhla zákon podporující právo Izraele na anektování Západního břehu, pokud Palestinci přikročí k žádosti o uznání státnosti. Tento nápad nezískal podporu ani v samotném Izraeli, protože by vedl k okupaci s otevřeným koncem a pravděpodobně by to Izrael donutilo dát jistá hlasovací práva Palestincům, kteří tam žijí.

Kongres by se také mohl pokusit změnit podmínky pomoci Palestincům tak, že by bylo potřeba, aby do kongresu přišel prezident Obama a vysvětlil tam každý případ financování Palestinců. Tento krok, ve volebním roce, ve kterém působí otázka Izraele jako klín, by mohl Obamu stát výrazný politický kapitál.

Zákonodárci by mohli také snížit statut palestinského zastupitelstva ve Washingtonu, které teprve nedávno získalo privilegium vyvěšovat palestinskou vlajku. Takový krok by byl pouze symbolický, ale mohl by pomoct a dát Palestincům najevo, jak silně se americký kongres staví k jejich žádosti o uznání státnosti.