Titánská bitva nebo insider trading?

Ale skutečná horská dráha začala již v úterý 2/8/11, den po zvýšení stropu pro americký dluh na poslední chvíli – po dohodě, která měla zabránit snížení ratingu, ke kterému však došlo o pět dní později stejně. Dow měnil směr osm po sobě jdoucích obchodních dnů poté, další historické poprvé.

Volatilita byla bezprecedentní a analytici ji nedokázali vysvětlit. Program vysokofrekvenčního obchodování k těmto prudkým výkyvům přispěl, ale proč denní zvraty? Proč nezačal trh směřovat dolů a prostě v tom nepokračoval, jak tomu bylo v září 2008?

Propad 8/8/11 byl nejhorší od r. 2008 a byl to šestý největší propad akciového trhu v historii. Podle Spiegel, jednoho z nejčtenějších periodik v Evropě:

Mnoho ekonomů poukazovalo na to, že panika minulého týdne připomínala strach, který zachvátil finanční trhy po kolapsu americké investiční banky Lehman Brothers v září 2008.

Tehdy, stejně jako nyní, si banky přestaly vzájemně půjčovat. Tehdy, stejně jako nyní, se vklady bank u centrální banky během několika dnů zdvojnásobily.

Ale v úterý, 9. srpna, získal trh od svého dna více bodů, než kolik jich ztratil v pondělí, proč? Zdá se, že mezi dvěma titánskými silami se objevila válečná mlha, kdy jedna je odhodlána trh zkolabovat, a druhá ho podepřít.

Pochybné snížení ratingu S & P

Mnoho komentátorů zpochybňovalo platnost snížení ratingu, které hrozilo dalšími Lehman Brothers. Dean Baker, spoluředitel Centra pro ekonomický a politický výzkum, řekl:

„Ministerstvo financí sdělilo, že rozhodnutí S & P bylo původně založeno na chybě v účetnictví ve výši 2 bilionů dolarů. Nicméně dokonce i poté, co byla tato enormní chyba opravena, přistoupila S & P ke snížení ratingu. To naznačuje, že S & P se rozhodla snížit rating nezávisle na důkazech.

Paul Krugman, píšící pro New York Times, byl také skeptický a uvedl:

Vše, co jsem o požadavcích S & P slyšel, naznačuje, že šlo o žvanění nesmyslů ohledně americké fiskální situace. Agentura tvrdila, že snížení ratingu záviselo na velikosti dohodnutého snížení deficitu během příštích deseti let, kdy jsou 4 biliony dolarů zjevně magickým číslem. Přesto solventnost USA stěží závisí na tom, co se děje krátkodobě, či dokonce střednědobě: další bilion k dluhům přidává k budoucím úrokovým nákladům jen zlomek procenta GDP…

V krátkosti, S & P si věci prostě vymýšlí – a po debaklu u hypoték na to opravdu nemá právo.

V osvětlujícím expozé zveřejněném 5. srpna na Firedoglake Jane Hamsher napsala:

Stává se stále zjevnějším, že Standard and Poor’s má politickou agendu spočívající na názoru, že USA jsou ohroženy nesplacením dluhů na základě nějakého svévolného limitu poměru dluhu k GDP. Pro tento limit, nebo pro trvání S & P na splátce nejméně 4 bilionů dolarů, neexistuje žádná solidní základna, o nic víc než pro šílený názor, že nešílené USA mohou být donuceny k nesplacení svých dluhů…

Je čas, aby se média a kongres začaly S & P ptát, jaká je její politická agenda a komu slouží.

Kdo řídí agendu S & P?

Jason Schwarz tuto otázku osvětlil v článku na Seeking Alpha s názvem „Nástup finančního terorismu“. Napsal:

Po uzavření trhu v pátek 5. srpna se nám doneslo, že generální ředitel S & P Deven Sharma převzal nad ratingovou agenturou kontrolu a osobně vedl nátlak na snížení ratingu USA. Existuje spousta důkazů, že se vědomě pokusil narušit americkou ekonomiku. Dokonce i po zjištění, že výpočty S & P u dluhů byly mimo o 2 biliony dolarů, se Dharma rozhodl v neetickém snížení ratingu pokračovat. Je to chlápek, který byl klíčovým mluvčím na summitu Bilderberg v r. 2009, kde se sešlo 120 nejbohatších mužů a žen světa, aby tam tlačili na konec dolaru coby globální rezervní měny.

Ve svých textech o „konkurenční strategii“ považuje generální ředitel S & P Sharma Spojené státy za PROBLÉM dnešního světa, fungující na základě toho, co on považuje za nespravedlivou a bezohlednou výhodu. Brutální realitou je, že aby „globalizace“ uspěla, musí být Spojené státy roztrhány…

Jako podezřelý z manipulace trhem byl Schwarzem jmenován také Michel Barnier, šéf evropské regulační agentury. Barnier způsobil 4. srpna alarmující 513 bodový pokles Dow, když zablokoval plán Hanse Hoogervorsta, nově jmenovaného předsedy představenstva International Accounting Standards, zachránit Evropu tím, že se přijmou nová pravidla s názvem IFRS 9. Tato pravidla by z bilancí evropských bank odstranila tržní oceňování státních dluhů. Schwarz píše:

Všichni bychom měli být experty na nebezpečnost tržního účetního oceňování poté, co jsme byli svědky americké bankovní krize v letech 2008/2009 a velké hospodářské krize ve 30. letech. Tržní oceňování bylo zrušeno 2. dubna 2009 v 8:45, což konečně zastavilo krátkodobou likviditní krizi a zároveň přineslo zotavení akciového trhu. Banky již nemusely získávat kapitál, protože byla systému vrácena dlouhodobá stabilita. Stejný scénář se mohl odehrát v r. 2011 v Evropě za Hoogervorstova plánu. Bez hrozby krachu těch bank, které drží velké množství evropských státních dluhů, by se investoři mohli stáhnout z evropské krize a akciový trh by obnovil svůj fundamentální kurz.

Schwarz poznamenává, že Barnier, stejně jako Sharma, byl potvrzeným návštěvníkem konferencí Bilderberg. Jaká je tedy agenda Bilderberg?

Celosvětová společnost

Daniel Estulin, uznávaný expert na Bilderberg, tuto tajnůstkářkou globalistickou skupinu popisuje jako „prostředek ke spojení finančních institucí, které jsou nejmocnější na světě a mají většinou loupeživé finanční zájmy“. V červnu 2011 napsal:

Bilderberg není tajná společnost. … Je to setkání lidí, kteří zastupují jistou ideologii. … Ne OWG (celosvětovou vládu), nebo NWO (nový světový řád), jak tolik lidí chybně věří. Jde spíše o ideologii CELOSVĚTOVÉ SPOLEČNOSTI S.R.O.

Zdá se, že Bilderberg se méně zajímá o řízení světa, ale spíše o to svět vlastnit. „Světová společnost“ je výraz, který byl poprvé použit na setkání Bilderberg v Kanadě v r. 1968 Georgem Ballem, americkým náměstkem ministra zahraničí pro ekonomické záležitosti a výkonným ředitelem bankovních obrů Lehman Brothers a Kuhn Loeb. Světová společnost měla být novou formou kolonialismu, ve které by byla ekonomická aktiva získávána ekonomickým nátlakem, spíše než vojenským. Společnost by přesahovala hranice států, agresivně by prováděla akvizice a fúze, dokud by všechna aktiva světa nebyla začleněna do jedné soukromě vlastněné společnosti, kdy by národní státy sloužily soukromému mezinárodnímu systému centrálního bankovnictví.

Estulin pokračuje:

Myšlenkou, stojící za každičkým setkáním Bilderberg, je vytvořit to, čemu sami říkají ÚČELOVÁ ARISTOKRACIE mezi evropskou a severoamerickou elitou, aby mohli co nejlépe spravovat planetu. Jinými slovy, vytvoření globální sítě obřích kartelů, mocnějších, než jakákoliv země na Zemi, předurčených k určování a řízení základních životních potřeb zbytku lidstva.

…To vysvětluje to, co řekl George Ball… v r. 1968 na setkání Bilderberg v Kanadě: „Kde člověk najde legitimní základ moci korporátního managementu, který činí rozhodnutí, která mohou silně ovlivnit ekonomický život zemí, vůči kterým mají vlády pouze omezenou zodpovědnost?“

Tento základ moci byl nalezen v soukromém globálním bankovním systému. Estulin pokračuje:

Problémem u dnešního systému je, že je svět řízen peněžními systémy, a ne národními kreditními systémy. … Nechcete, aby peněžní systém řídil svět. Chcete, aby jednotlivé suverénní národní státy měly vlastní kreditní systémy, tedy systémy svých měn. … Možnost produktivního neinflačního vytváření kreditů státem, což je jasně uvedeno v americké ústavě, byla Maastrichtem (smlouvou Evropské unie) jako metoda určování ekonomické a finanční politiky vyloučena.

Světová společnost získává aktiva tím, že brání vládám ve vydávání vlastních měn a úvěrů. Místo toho jsou peníze vytvářeny bankami, jako úročené úvěry. Dluhy neúprosně rostou, protože vždy je dluženo více, než kolik bylo vytvořeno v původních úvěrech. (Více informací viz zde). Pokud není měnám umožněno expandovat, aby to odpovídalo vyšším nákladům a růstu, je nevyhnutelným důsledkem vlna bankrotů, uzavírání podniků a prodejů aktiv za výprodejové ceny. Prodej komu? „Světové společnosti.“

Bitva titánů

Pokud toto bylo plánem stojícím za útoky na trh 4. a 8. srpna, tak to evidentně selhalo. To, co trh, podle Spiegel, zvrátilo, byla Evropská centrální banka, která situaci zachránila spuštěním programu nákupu španělských a italských dluhopisů. ECB porušila Maastrichtskou smlouvu a řekla, že začne s ekvivalentem „kvantitativního uvolňování“ a bude nakupovat dluhopisy za peníze vytvořené účetními zápisy ve svých knihách. Udělala to předtím u řeckého a irského státního dluhu, ale zdráhala se to udělat u španělských a italských dluhopisů, které představovaly mnohem větší závazky. V úterý 16. srpna ECB oznámila, že započala s rekordním výkupem dluhopisů ve výši 32 miliard dolarů, v rámci pokusu uklidnit trhy a zachránit eurozónu před kolapsem.

Předseda Federálních rezerv Ben Bernanke měl podle očekávání také přijít s dalším kolem kvantitativního uvolňování, ale v jeho projevu z 9. srpna žádná zmínka o QE3 nebyla. Blogger Jesse Liveromore shrnul reakci trhu takto:

…Trhy celkem rychle prodávaly, protože nebylo učiněno žádné oznámení ohledně QE3. … Teprve až v posledních 75 minutách obchodování DJIA stoupl o 639 bodů a uzavřel na 11,242. To vyvolává otázku, kde se tato injekce kapitálu vzala. Od prezidentovy Pracovní skupiny pro finanční trh? Nebo „politické nástroje“ na prosazení cenové stability obsahovaly náhodou také další kolo kvantitativního uvolňování, které nebylo oznámeno? Šlo o QE3 inkognito, Bene?

Titánská bitva nebo insider trading?

To vede k otázce, proč ono podezřelé snížení ratingu 5. srpna, poté, co vláda učinila krok, jak se vyhnout nesplacení, a přes nepříjemné zjištění, že údaje S & P byly mimo o 2 biliony dolarů? Podezřívaví bloggeři poukázali na to, že Lehman Brothers byla sražena masivním medvědím útokem 11. 9. 2008, připomínajícím katastrofu 9/11; že snížení ratingu S & P zasáhlo trh 8/8/11; a že S & P se v tento den propadla přesně o 6,66% a Dow se propadl přesně o 5,55%. V iluminátské tradici jsou to mocná čísla, tak trochu zvolená pro mocenské kroky (navíc šlo o výročí útoku na Kavkaze v den zahájení olympiády v Číně 8/8/08 – p.p.).

Ale nemusíme se uchylovat k numerologii, abychom našli motiv pro přistoupení ke snížení ratingu. 12 srpna MSN.Money oznámila, že to „nebylo příliš velké překvapení“:

Na Wall Street začaly kolovat zvěsti, že se downgrade blíží. Zpravodajské stránky o tom informovaly celý den.

Pokud to tedy nebyla jen jedna velká náhoda, je pravděpodobné, že někdo obeznámený nechal informace uniknout. Otázkou je kdo, a jestli tento únik vedl z počátku k insider trading.

Daily Mail přišly s příběhem o někom, kdo na trhu futures vsadil 850 milionů dolarů na vyhlídku snížení ratingu amerického dluhu:

Poslední sázka byla učiněna 21. července u 5,370 kontraktů na 10leté futures státních bondů a u 3,100 kontraktů u další splatnosti, oznámil ETF Daily News.

Nyní se zdá, že se investorům tato hra vyplatila, poté, co Standard and Poor’s v pátek přišla se snížením ratingu z AAA na AA+.

Ať to byl kdokoliv, vydělal a dosáhl návratnosti vložených peněz ve výši 1,000%, za očekávání, že úrokové sazby půjdou po snížení ratingu nahoru.

Komise pro cenné papíry (SEC) 8. srpna oznámila, že snížení ratingu vyšetřuje. Podle Financial Times je tento krok součástí předběžného šetření potenciálního insider trading.

Ať lze říct o prvních dvou týdnech srpna cokoliv, dění na trhu bylo bezprecedentní, nepřirozené a vyžaduje si pečlivé sledování.