Homo consensionis – člověk konspirační

Podivoval jsem se tehdy, že téma konspirace může někomu stát za předmět diplomové či jaké práce. Jaká konspirace? To je přece common sense – zdravý rozum, co nás vede k určitým závěrům, říkal jsem si. Každý, kdo trošku myslí a má čas číst různé zdroje, musí nutně dojít ke stejným závěrům. Poslední dobou už si nejsem tak jistý. A případ Breivik mi naznačil, že něco na tom, co dívka zkoumala, asi je. Že opravdu existuje zvláštní druh člověka, kterého by přírodopisně šlo pojmenovat jako homo consensionis – člověka konspiračního.

Vždycky jsem si myslel, že se homo consensionis snaží hledat pravdu. Že mu jde o to, odstranit nanos polopravd a vyložených lží z oficiálních médií a z oficiálních prohlášení vlád. Lžou nám noviny? Zcela jistě ano. Nebo alespoň sdělují polopravdy. Popřípadě úplně potlačují informace, které by lidem posloužily k vytvoření si vlastního názoru.

Možná by přesnější otázka měla znít lžou nám noviny vždy? S důrazem na slovo vždy. Myslím, že ne. Myslím, že se stává, že mluví i pravdu. Na nás, na tzv. alternativních zdrojích by mělo být, abychom se pokusili nalézt, vytipovat, odhalit, kdy noviny a politici lžou a kdy ne. To by mělo být naším posláním, když dovolíte tento poněkud vznosný termín. A děláme to?

Obávám se, že mnohdy selháváme. Udělali jsme si to dost jednoduché. Základem je axiom, že cokoliv média a politici vypustí ven, je lež. Pak stačí pouze obrátit znaménka. Řeknou-li politici „bílá“, my budeme tvrdit „černá“. Řeknou-li „den“, my objevíme, že ve skutečnosti to byla „noc“. Tímto způsobem máme zajištěno, že vždy bude náš názor jiný, než názor tzv. mainstreamu. Bude exkluzivní (viz kapitola Kdo je konzumentem alternativních informací dále). Pravidlem je nikdy se neshodnout s mainstreamem. Kdo se shodne, je obviněn z naivity, v horším případě přímo ze zbabělosti.

Druhým axiomem homo consensionis je, že za vším, co politici řeknou či udělají, za každou přírodní katastrofou je ve skutečnosti nějaká temná síla. Ano, všichni asi známe výrok Franklina D. Roosevelta v politice si nic neděje náhodou. Jestliže se něco stalo, buďme si jisti, že to tak bylo plánováno. To je, myslím, výstižné pozorování a navíc od někoho, kdo tomu rozuměl. Ale je to pravda vždy? Ztratí to tvrzení na pravdivosti, pokud to tak někdy není? Máme na to v Čechách a na Moravě docela vhodné rčení výjimka potvrzuje pravidlo. Myslím, že bychom neměli lpět na tom výroku slepě. Že se občas stane i něco, co plánováno nebylo. Aniž by to ovšem vyvrátilo Rooseveltovo tvrzení.

Tím, že se konspirační teoretikové slepě drží těchto dvou axiomů, si ovšem sami pod sebou podřezávají větev. Wikipedia pod pojmem konspirační teorie uvádí:

Konspirační teorie (spiklenecká teorie, teorie spiknutí) je původně neutrální označení pro jakékoli tvrzení o kriminálním nebo politickém spiknutí. Termín ale časem nabyl pejorativního významu a je používán téměř výlučně pro odkazování na okrajové teorie, které vysvětlují historické nebo současné události jako výsledek spiknutí skupiny mocných osob, které vědomě a tajně působí v neprospěch zbytku společnosti. Vyznavači konspiračních teorií obvykle tvrdí, že touto skupinou jsou vlády, mocné korporace nebo mezinárodní organizace, tajné spolky (jejichž existence mnohdy není doložena), představitelé určitých národů či náboženství nebo dokonce mimozemské civilizace.

Všimněte si, ta definice je celkem platná. Opravdu – leitmotivem většiny textů (i zde ve Zvědavci) jsou temné síly v pozadí. A ano – pejorativní význam výrazu „konspirační teorie“ se opravdu dá v tom označení vycítit, ale bojím se, že si za to můžeme – my alternativci – tak trošku sami.

Aby bylo jasno: Nezříkám se toho, o čem píšu už 11 let, nezavrhuji to, neodvolávám, co jsem odvolal, a neslibuji, co jsem slíbil, abych použil známou Neumanovou repliku z Pyšné princezny. Skupiny mocných osob nad rozumnou míru pochybností (beyond reasonable doubt) manipulují historií i současností. Oni se tím totiž nijak zvlášť ani netají. Jejich plány jsou veřejné, existují o tom dokonce knihy napsané samotnými insidery, tedy těmi, kdo tahají za nitky v pozadí. Jen se to nesmí s tou vírou v temné síly přehánět. Existuje i pár událostí, za které temné síly zřejmě nemohou. Měli bychom každou událost posoudit znovu a mít odvahu připustit, že některé z nich se staly bez jejich přičinění.

Ať to byl pád letadla s Kaczynskim ve Smolensku, tsunami v Japonsku, katastrofa v Mexickém zálivu a naposledy případ Breivick, homo consensionis označil nejpozději do dvou dnů po události jasně viníka: Temné síly v pozadí. Tajné služby. Mossad. CIA. A další známí zloduši. Výše jmenované entity mohou opravdu za hodně zla. Ale nemohou za všechno.

Člověk čím více ví, tím bývá nejistější a opatrnější v závěrech. Moudří lidé jen málokdy dávají najevo jistý a jasný názor typu „takhle to je a basta!“ U homo consensionis mi chybí schopnost pochybovat a myšlenková pružnost – ochota přiklonit se na druhou stranu, pokud se ukáže, že věci vypadají jinak. Postrádám pokoru před neznámým, před tím, co nevím, neochotu připustit, že i on se může mýlit. Homo consensionis je vše jasné. Až příliš.

Za posledním (mimochodem kvalitním) článkem Richarda Gilíka o globálním stmívání napsal jakýsi RomanD: Míňať voucher na tento článok bola hlúposť. Je to všetko poprekrúcané, plné propagandy, poloprávd až lží. Jedným slovom - snúška hnoje.. Všimněte si, tohle je klasická reakce. Homo consensionis zásadně nepochybuje. Co mu nezapadá do jeho slepé víry, je snůškou hnoje.

Miroslav Horníček v Dobře utajených houslích hovoří o svém psu Herovi takto:

Nevím, jak by bylo možno mého psa lépe vycvičit. Házím mu míč a on mi jej nosí. Hodím mu míč desetkrát a on mi jej devětkrát přinese. Po desátém míči se ani neohlédne a jde si svou cestou. Přestalo ho to bavit. Anebo přinese desátý míč a marně čeká na můj jedenáctý hod. Přestalo to bavit mne. V takových chvílích se respektujeme a nenutíme jeden druhého k dalším úkonům. To já dobře vím, že vycvičený pes by přinesl tři sta míčů, tři tisíce míčů, že by raději padl vysílením, než by přestal nosit míče. Nemohu se, jako jiní majitelé psů, chlubit tím, že by Hero vždy poslechl, na slovo a slepě. A jsem rád. Protože slepota je vždycky tragická - i jako projev kázně.

Jistou slepotu k určitým věcem vykazuje i homo consensionis.

Zhruba dvakrát do měsíce mi dorazí do emailové schránky nějaký článek vyprodukovaný homo consensionis. Bývá to na téma čisté energie, studené fúze, auta na vodu, zázračných léků proti rakovině, „podvodu“ s globálním oteplováním apod. Vždy se závěrem, že obrovský vynález, který by vyřešil všechny naše problémy existuje, bohužel jeho rozšíření brání megakorporace. Homo consensionis dokáže být dosti agresivní a nepřátelský, kdykoliv podobnou věc odmítnu publikovat.

Co mi dále vadí u homo consensionis? Stádnost myšlení. Zpočátku to vypadá na určitý individualismus a samostatné myšlení. Ale podívejte se z výšky. Co zjistíte? Ti lidé myslí všichni stejně. Kterýkoliv konspirativní web předkládá stejné, identické pravdy. Neexistují rozdíly. Jsou jen v jiném stádu.

„To není o stádnosti myšlení, to je o tom, že 2+2=4,“ napsal mi onehdy jeden člověk, kterého si jinak vážím. Ano, 2 a 2 jsou 4, jenže tady jde často o to, že homo consensionis tvrdí, že (2+sin(x))^(n-1) je 5,5 a já říkám, že nevím, protože neznám hodnoty x a n.

Nikde není tato slabina v úvaze homo consensionis více patrná než u tvrzení, že

Globální oteplování je podvod

Zarazila mě na tom tvrzení ta jednolitost a unifikovanost názorů. Znám desítky alternativních serverů. Chodím na ně denně už roky. Znám i „rukopis“ většiny mužů produkujících alternativní informace a většiny si vážím a často od nich i informace přebírám nebo se nechávám jimi inspirovat. Ale pokud jde o globální oteplování, připadá mi, že všichni „alternativci“ úplně ztratili jakékoliv známky vlastní individuality. Všichni, ale opravdu VŠICHNI řvou silným hlasem PODVOD! Jako jeden muž. Ta jednotnost názoru mě děsí. Vědí snad něco, co já nevím? Jsou snad VŠICHNI odborníky na počasí a děje v zemské atmosféře? Znají hodnotu n a x ve výše uvedeném příkladě?

Nikdo z homo consensionis si zřejmě nepoložil otázku komu by vlastně prospěla dehonestace vědců zastávajících globální oteplování? A pouhá odpověď na tuto otázku by nás měla znejistět v našich závěrech. Samozřejmě, těžit z nevíry v globální oteplování budou všechny velké korporace, které ke globálnímu oteplování přispívají. Nebudou muset investovat do nákladných filtrů a čistících zařízení. Nebudou nuceni hlídat obsah plynů vypouštěných do atmosféry. Nebudou nuceni se chovat odpovědně.

Mám podezření, že právě v případě globálního oteplování se megakorporacím podařil skutečně husarský kousek. Podařilo se jim naočkovat jejich názor do myslí těch, kteří proti nim jinak neúnavně bojují. Tím dodaly své ideologii punc pravdy v očích mlčenlivé většiny populace. Nebo přinejmenším otupily ostří odporu většinové populace proti dalšímu ničení planety ve jménu zisku. Pokud je má teorie správná, byl to to parádní Trojský kůň – jejich největší nepřátelé sami šíří jejich ideologii a věří tomu, že je to jejich teorie.

Nikomu z homo consensionis také nikdy nebylo divné, že k hackerskému nabourání se do pošty vědců studujících globální oteplování a zveřejnění emailů usvědčujících několik z nich z manipulace s daty, došlo pouhé dva týdny před stěžejní konferenci o globálním oteplování v Kodani, kde se měla přijmout důležitá omezení na produkci skleníkových plynů. Ta načasovanost byla pro mě varovnou kontrolkou, že něco není tak úplně jasné.

Ne tak homo consensionis. Tomu, ačkoliv jinak krajně nedůvěřivému druhu, je v tomto případě jasné vše. Když se ho na to ptám, odkazuje mě na složité grafy, kterým nerozumím, tvrdí, že ledovce kdesi (už jsem zapomněl kde) rostou místo aby tály, že planeta prochází cykly ohřívání a ochlazování sama od sebe bez vlivu člověka, a nenávistně mumlá o tom, že si Al Gore na tom nahrabal. A že si další Al Gorové nahrabali na povolenkách s emisemi. No prosím, to nemohu vyvrátit. Dost možné, že si Al Gore na tom nahrabal. No a?

Může být, že planeta prochází cykly sama od sebe a lidé na to nemají vliv. Já sám – na rozdíl od homo consensionis – prostě na to nemám dostatek odborných vědomostí, nejsem schopen to ani potvrdit, ani vyvrátit. Ale jedno vím jistě. Máme jenom jednu planetu. Nebude možné jednou říct: „Hopla! Tak to se nepovedlo!“ – a přestěhovat se na jinou planetu, až se ta naše stane neobyvatelnou. A protože nemám dostatek informací a ve hře je velmi mnoho, jsem opatrný v závěrech. A předpokládám horší alternativu.

Kdo je konzumentem alternativních informací

Mnozí z těch, kteří chodí na alternativní weby, jsou lidé, kteří se podobně jako já snaží dopátrat se pravdy. Bývají to lidé myslící a hloubaví a já si jich vážím a jsem jim vděčen za návštěvnost. Ale existuje mezi nimi skupinka, které jde spíše než pokusy hledat pravdu, o exkluzivitu informací.

Abych to přirovnal: Za období budování reálného socialismu existovala ve společnosti vrstva, která lpěla na luxusním, tuzexovém zboží. Nešlo jim ani tak o vkus nebo kvalitu, šlo o to, mít něco exkluzivního, něco, co ti ostatní nemají. Doba se změnila, obchody praskají ve švech exkluzivním zbožím, není dnes snadné mít něco „exkluzivního“. Takže se zájem některých přesunul od exkluzivního zboží k exkluzivním informacím. Vědí něco, co ostatní ne. Kdykoliv se něco ve světě stane a dojde na zjištění viníka, oni se jen uchechtnou a myslí si pché. Síly přírody?Breivick? Za tím je někdo jiný a my víme, kdo! My bychom, pane, mohli povídat...

Závěrem – to bude zase pětek :)

Poté, co jsem si to rozházel u levičáků i u pravičáků, u konzervativců i liberálů, u politiků všech stran a stupňů, u židů, u homosexuálů, u feministek, u nacistů, u anarchistů, u cikánů, jsem to teď napálil i do konspirátorů. Poslední skupiny, která mě jakž-takž považovala za svého. Jak dlouho tohle ustojím? Nevím. Ale jedno vím: jdu svou cestou. Možná s omyly, možná bloudím. Ale jdu. :)