Globální imperiální síť vysvětlená globalisty
3.8.2011 Komentáře Témata: Nový světový pořádek 1953 slov
Bangkok, Thajsko, 30. července 2011 – Mechanika světového impéria, konkrétně současné korporátní-finanční oligarchie, byla zkoumána velmi podrobně. Americké ministerstvo zahraničí, podporující NGO financované přímo jak penězi amerických daňových poplatníků, jak financemi korporací Fortune 500, kterým slouží, představuje globální dosah, neustále se vměšující homogenní síť pracující na podkopání jak osobní, tak státní suverenity, zatímco nahrazuje národní vlády na celém světě.
Globalistický válečný štváč a degenerát Anne-Marie Slaughter si vydělává ve Fortune 500 financovaném Chatham House. Je autorkou knihy „Nový světový řád“ a věří, že zahraniční politika by měla být předána do nevolených a nezodpovídajících se rukou korporací, nadací a NGO.
To má daleko ke konspirační teorii – je to fakt, připuštěný samotným americkým ministerstvem zahraničí, které pravidelně informuje o svém financování rozvratných aktivit na celém světě, počínaje výcvikem, vybavováním a financováním hord mladých aktivistů roky předtím, než se objevilo „arabské jaro“, po pomáhání idiotům v Číně, aby obcházeli kybernetickou obranu země, po vytváření brigád mladého kanonfutru vysílaného do ulic Běloruska a Malajsie, a podporu pro-globalistických propagandistických médií, jako Prachatai v Thajsku.
Možná cítí, že utajování a ignorance veřejnosti, za kterého globální elita fungovala desítky let, nyní končí, a tak rohožka a degenerát Anne-Marie Slaughter napsala rozsáhlé pojednání, ve kterém otevřeně připouští, že „zahraniční politika“ se přesunuje mimo vlády a je dávána do rukou nevolených organizací, korporací, NGO a „sociálních hnutí“. Sociálním hnutím má Slaughter evidentně na mysli „arabské jaro“, které je výsledkem amerického zasahování a organizování, a ani zdaleka nepřipomíná skutečný aktivismus. Je to pouze poslední trik sociálního inženýrství, vykořisťování lidí, propagandistický scénář.
Připuštění ze strany Slaughter by mělo způsobit mrazení v zádech každému, kdo věří na ústavní zastupitelskou vládu, osobní a státní suverenitu, a svobodu obecně – protože svět, který Slaughter navrhuje, je řízen nikomu se nezodpovídajícími samozvanými arbitry, kterými jsme se na těchto stránkách zabývali neustále. Sobecké pokrytectví již učinilo spiklenecké instituce, jako Mezinárodní trestní soud, nelegitimními, kdy právě tento soud nevidí zdokumentované válečné zločiny spáchané libyjskými vzbouřenci, zatímco se zabývá případy vedenými proti Kaddáfímu na základě důkazů, které ani nebyly posbírány v Libyi.
Jak oloupáváme vrstvy vize Slaughter o „hranicích nové zahraniční politiky“, vidíme, že téměř všechny instituce, organizace, NGO nebo konsorcia jsou napojeny na korporátní sponzory z Fortune 500 a na představitele prosazující globální ekonomickou agendu a vojenskou hegemonii. Nikdo by neřekl, že manipulování lidí v masovém měřítku, překrucování legitimních ideálů, jako svoboda a lidská práva, aby se prosadila agenda korporátně-finanční oligarchie, představuje něco pokrokového, nicméně se zdá, že Slaughter věří, že nejen že je to budoucnost zahraniční politiky, ale také budoucnost žádoucí.
Slaughter věří, že budoucnost patří „globálním sítím“, které, jak zjistíme po bližším prozkoumání, vedou, financují a řídí Fortune 500.
Je třeba poznamenat, že Slaughter seděla v představenstvu McDonalds a Citigroup z Fortune 500, a že byla také členkou představenstva Council on Foreign Relations. Je autorkou knihy s doslovným názvem „Nový světový řád“, jejíž hlavní myšlenkou je „globální vládnutí je tu“. V ní tvrdí, že takové vládnutí je prováděno prostřednictvím „komplexní globální sítě vládních sítí“. Po prozkoumání je zjevné, že každý, kdo se na tyto „sítě“ podívá, vidí, že zastupují Fortune 500, nezodpovídají se nikomu a uplatňují právo odrážející egoistické zájmy, které se mění podle politických vrtochů. Navzdory nadšení Slaughter pro „nový světový řád“ je to ve skutečnosti recept na vytvoření korporátního fašistického planetárního režimu a představuje to největší hrozbu pro lidstvo.
Hranice nové zahraniční politiky
Slaughter začíná nedávný atlantický článek s názvem „Hranice nové zahraniční politiky“ tím, že uvádí „korporace, nadace, NGO, univerzity, mozkové trusty, církve, občanské skupiny, politické aktivisty, skupiny na Facebook a další“ jako novou hranici zahraniční politiky. Pak uvádí, že americká ministryně zahraničí Hitlary Clinton „trvá na tom, že diplomacie 21. století se musí vést nejen mezi vládami, ale také vládami a společnostmi a mezi společnostmi, v rámci procesu podporovaném a legitimizovaném vládou“. Slaughter dále říká: „Mnohem širší koncept otvírá dveře k zahraniční politice udělej si sám, ve které jednotlivci a skupiny mohou vymyslet a realizovat nápady – dobré nebo špatné – které ovlivní jejich vlastní zemi a další země způsobem, kterým to kdysi mohly provádět pouze vlády.“
A právě prostřednictvím těchto „dveří“ Slaughter popisuje, že „skupiny“, či konkrétněji korporace, spolu s bezpočtem jejich spikleneckých falešných NGO, nadací, „charit“ a médií, obcházejí jak domácí právo, tak právo cizích zemí, jakož i vůli lidí, na celé planetě, aby realizovaly svoji agendu, včetně volného obchodu a agresivních válek.
Slaughter zmiňuje bezpočet těchto korporacemi financovaných subjektů, včetně Council on Foreign Relations, Google Ideas, Movements.org amerického ministerstva zahraničí a korporacemi financovaného Osobního demokratického fóra. Zmiňuje také Jareda Cohena, stojícího v monumentálním konfliktu zájmů, způsobeného jeho neustálými nástupy a odchody z amerického ministerstva zahraničí, korporací Fortune 500 jako Google, a okrajových organizací jako Movements.org, který zločinně kombinuje korporátní agendy s penězi amerických daňových poplatníků, aby se vměšoval do suverénních záležitostí cizích zemí. Zatímco Slaughter tvrdí, že tyto nevolené korporacemi financované organizace jsou efektivnější, než vlády, zapomíná zmínit, že jsou nevolené a nikomu se nezodpovídají. Také zapomíná zmínit, co korporace motivuje, aby rozhazovaly své zdroje za obcházení volených vlád, aby prosazovaly činnost „společnost se společností“.
Slaughter nadále používá „arabské jaro“ jako důkaz, že nové paradigma zahraniční politiky je účinné. Zmiňuje, že strávila dva dny na korporacemi financovaném Osobním demokratickém fóru, jehož součástí jsou bloggeři a organizátoři spikleneckého „arabského jara“. Poznamenává, že k dalším účastníkům patřili „vládní představitelé, vedoucí představitelé korporací a občanského sektoru“. Tvrdí, že šest měsíců nepokojů v ulicích, coby důsledek této „nové zahraniční politiky“, dosáhlo více, než 30 let tradiční „zahraniční diplomacie“.
Proč se korporace jako Google, Pepsi, British Petroleum, Boeing, Raytheon, Lockheed Martin, Exxon, Bank of America a Goldman Sachs starají o „demokracii“ na Středním východě? Zdá se, že Slaughter se k odpovědi na tuto otázku nikdy ani nepřiblíží. Podrobné prozkoumání „arabského jara“, jeho sponzorování a výsledných nepokojů a pokusu ho maximálně využít ukončí jakékoliv pochyby ohledně Slaughter velebeného „nového světového řádu“. Je to parazitické moderní impérium rozšiřující svůj vliv, konsolidující svoji moc a likvidující jakoukoliv konkurenci ohrožující jeho existenci. Je to logické vyústění britské říše a amerického „osudového předurčení“, zkombinovaných s moderní transatlantickou korporátně-finanční oligarchií.
Arabské jaro: Nová zahraniční politika/neo-imperialismus v akci
Legitimita Slaughter pokulhává nejen proto, že je degenerátem, válečným štváčem a korporátním fašistou, který strávil celý život ve službách globální korporátnš-finanční oligarchie, pokulhává také kvůli její špatné volbě příkladů použitých pro prodej jejího konceptu „globálního vládnutí“. Věří, že „buduj lokálně, jednej globálně a změň svět“ představuje aktivistickou mantru 21. století – nicméně když zahraniční peníze reprezentující zločinnou korporátní agendu budují lokálně, používají své obrovské mediální impérium pro globální rozšiřování a „změnu světa“, je obtížné to označit za „mantru aktivistů“. Mnohem zřetelněji to připomíná imperialistickou mantru za použití oblbnutých aktivistů.
Vezměme si například egyptské hnutí 6. dubna. Bylo to v New Yorku, již na počátku r. 2008, kde získalo výcvik a příležitost „napojit se“ na americké ministerstvo zahraničí, na tímto ministerstvem sponzorovaném summitu Aliance mládežnických hnutí (AYM). V r. 2009 se pak hnutí 6. dubna zúčastnilo výcviku v USA vytvořené organizaci CANVAS v Srbsku, než se pak vrátilo do Egypta, aby se tam zúčastnilo rok trvajících příprav na revoluci, vedenou členem správní rady Mezinárodní krizové skupiny Mohamedem ElBaradei a jeho „Národní frontou změny“. Členové hnutí 6. dubna se v podstatě pokusili ElBaradei uvítat, když se poprvé vrátil v únoru 2010 do Egypta, téměř celý rok předtím, než „arabské jaro“ vůbec začalo.
Aliance mládežnických hnutí má obrovskou podporu korporací, a má také partnerský vztah s americkým ministerstvem zahraničí. Tato organizace byla vymyšlena jen proto, aby vyvolávala nepokoje v cílových zemích.
Americké ministerstvo zahraničí, podporované korporacemi z Fortune 500, doslova vedlo egyptskou opozici za ruku roky a vedlo ji celou její „revolucí“. Jako jasná americká loutka je vedl Mohamed ElBaradei a dodnes se pokouší prokousat si cestu k postu egyptského prezidenta. Vítězství v této revoluci nepatří ani „egyptskému lidu“, ani „demokracii“, ale jde spíše o vítězství korporací a jejich zájmů ve strategicky umístěné zemi s 80 miliony obyvatel. Nic by nemohlo vykreslit egyptskou revoluci a její konečné výsledky lépe, než vítězné kolečko Johna McCaina, předsedy Mezinárodního republikánského institutu, který hrál podle New York Times klíčovou roli při realizaci „arabského jara“, provedeného průmyslovými magnáty z Fortune 500 po jeho boku. Cesta v červnu 2010 sloužila jako příležitost pro tyto korporátní zájmy, hlavní sponzory výcviku a organizování ElBaradeiovy armády hlupáků, aby se zmocnily aktiv, u kterých doufají, že je brzy zařadí do svého finančního impéria, a aby prosadily „růst soukromého sektoru“.
To zcela určitě není to, co měla na mysli egyptská mládež – zcela jistě není v jejich nejlepším zájmu, aby byli vystaveni na milost parazitickým korporátním fašistům, kteří v současné době bankrotují všechny země, od severní Afriky po Evropu. Nicméně jejich ignorance, krátkozrakost a obrovská naivita umožnila této zločinné globální síti jimi manipulovat a oklamat je, jejich zemi, a dostat celou jejich budoucnost do okovů moderního imperialismu.
Závěr
Tato zločinná globální síť je přesně to, co Slaughter propaguje ve svých textech, a představuje to, co pravdivě nazývá „nový světový řád“ umožňující globální vládnutí. Ti, kteří věnují svůj čas prozkoumání, kdo stojí za „NGO, univerzitami, mozkovými trusty, církvemi, občanskými skupinami, politickými aktivisty, skupinami na Facebook“, o kterých Slaughter mluví, zjistí, že jsou to korporace jako Exxon, Dyncorp, Goldman Sachs, Lockheed Martin, Boeing, Raytheon, Rothschild, Halliburton, Bechtel, BP a mnoho dalších.
Může někdo vážně akceptovat korporace, které jsou zodpovědné za nejhorší kapitoly moderní lidské historie, za architekty systému globálního vládnutí a nakonec naší budoucnosti? S mocí a bohatstvím, které mají, jak by mohly být volány k zodpovědnosti? Jsou schopné doslova kupovat politiky na všech stranách každých voleb, od jednoho koutu planety k druhému, pomocí zdrojů, které převyšují GDP mnoha zemí – činí tak v procesu, který je usměrňován vytvářením nadnárodních subjektů, jako Evropská unie, Severoamerická unie, ASEAN a další. EU již všem členským státům diktuje, kdy nadnárodní právo je nadřazeno národnímu.
Je to skutečně ponurá budoucnost, taková, kde je skutečná svoboda nahrazena pouhou iluzí svobody. Pragmatismus a spoléhání se na sebe jsou nahrazeny procházkami k urnám, abychom si tam vybrali z různých koupených bezmocných egoistických hajzlů sloužících zdegenerované globální oligarchii.
Politika již je vytvářena nikoliv lidmi, ale korporacemi financovanými mozkovými trusty, které ji pak prodávají veřejnosti prostřednictvím svých kontrolovaných oficiálních médií. Jejich systém je vybroušený na úroveň vědy – jejich systém je nyní pouze kopírován, země po zemi. Řešení tohoto problému je zjevné. Pokud moc skutečně spočívá v rukou těchto korporací, na jejichž základech stojí „nový světový řád“ Slaughter, tak je třeba podkopat tyto korporace prostřednictvím celého spektra bojkotů a systematického nahrazování jejich zboží a služeb produkty místní úrovně, což posune moc zpět do rukou lidí – pragmaticky, ne politicky. Je to řešení stejně elegantní, jako jednoduché, a nelze ho zrekvírovat, jak to globalisté provedli s tolika pokusy o politické řešení v minulosti.
Nyní není žádných pochyb, když denně přichází potvrzení od samotné globální elity, že jejich „nový světový řád“ přichází. Není pochyb, jak lze vidět na Libyi, že jsou ochotni vraždit ve velkém, aby zlikvidovali jakoukoliv překážku jejich plánů. Není pochyb, poté, co si korporátní-finanční oligarchie dopomohla k bilionům z peněz daňových poplatníků, aby pokryla své kolabující pyramidové hry, že mají daleko k pokrokovému „mezinárodnímu řádu“, o kterém tvrdí, že představují. Není pochyb, že nyní je čas jednat. Pro nákup další Pepsi, Coke, Big Mac neb Starbucks a pro posilování této moderní říše neexistuje naprosto žádné ospravedlnění. To, co nám bylo vtloukáno jako charakteristika civilizované společnosti, jsou ve skutečnosti polstrované pozlacené okovy našeho zotročení. Neexistuje naprosto nic, co by globální korpokracie mohla udělat lépe, než lidé na místní úrovni. Jedinou překážkou, abychom viděli jako konečné řešení svých problémů sebe, a nikoliv nějakého zvoleného spasitele, jsou ambice, vzdělání a posun v našem kolektivním paradigma.
Osud naplnění zvrácené vize budoucnosti Slaughter je zcela v našich rukou. Bude určován den po dni, v závislosti na tom, jak si budeme volit vynakládat své zdroje, čas, pozornost a energii. Jednoduché rozhodnutí nakupovat nebo vyrábět lokálně, a nepodporovat Walmart, Starbucks nebo další globalistické na spotřebitelích se živící korytáře. Pro jedince se to může zdát být marným, ale posun v našich kolektivních činech a paradigma tuto mrzkou budoucnost, která nás očekává, nepochybně vykolejí.
Chcete-li vědět více o nelegitimních parazitech, kteří představují „mezinárodní společenství“, a o tom, jak se jich zbavit, přečtěte si prosím následující:
Australský uzel globalistů
Objímači stromů velkých ropných firem: Belfer Center Harvardu
Uvádění jmen: Vaše skutečná vláda
Moudrost Orientu: Soběstačnost
Soběstačnost: Univerzální řešení globalistického problému