Islandská krize a následná „revoluce“ Díl I.

Jak je vidět, výtky některých kritiků, že se nic nepsalo, nejsou zrovna oprávněné. Spíše jsme si říkali –nějaký Island, ten nás nezajímá pár set tisíc lidí v celé Evropě neřešíme. Možná jsme jenom pozorovali, která banka (proboha jenom ne ta naše, zbylé mne nezajímají) může utrpět ztráty díky svým aktivitám na Islandu.

Pojďme se tedy nejdříve podívat na problém očima normálního obyvatele ČR, který si ráno po příchodu do práce uvaří kávu, zasedne k PC a pročte si zprávy ze světa. Nemá žádné ekonomické vzdělání a proto si prohlíží nespecializované weby, což ho v mnoha případech ochrání od čtení prapodivných výplodů „ekonomických odborníků“, kteří se o ekonomických problémech vyjadřují často téměř protichůdně.

Začněme nejdříve přehledem titulků. Jejich znění podle mého často ukazuje na to, že došlo k velkému zmatení a pořádně nikdo nevěděl, co se děje. Výtahy z článků a zvýraznění textu je pouze a jen moje dílo. Pro ty, kteří by mě podezřívali z tendenčnosti budiž vodítko originální nadpis, podle kterého si celé články na netu může vugůglit. Neodvážil jsem si celých 52 stran textu předložit, asi bych za takový dokument byl proklet. Nicméně pro zájemce jsem schopen ze svého archívu i toto poskytnout.

Rok2006

Islandský tygr je příliš rychlý 16.5.2006 ČTK atuálně.cz

Téměř dva roky nic a pak najednou se se zprávami roztrhnul pytel

Rok2008

Islandský ekonomický gejzír vychladl. Přichází recese 23.4.2008 aktuálně.cz

Island zestátnil svou třetí největší banku Glitnir  29.9.2008 aktuálně.cz

Island krachuje. Pomůže mu Rusko, dá prý 4 miliardy  7.10.2008 aktuálně.cz

České banky investovaly do Islandu. Prý je to neohrozí 8.10.2008  Aktuálně.cz

Finanční krize: Britský premiér hrozí Islandu žalobou  8.10.2008 Aktuálně.cz

Krize na Islandu pokračuje. Stát převzal největší banku 9.10.2008 od Reuters převzato aktuálně.cz,

Hradec Králové může přijít kvůli Islandu o miliony 10.10.2008 aktuálně.cz

Islandská burza po otevření spadla o tři čtvrtiny 14.10.2008  Aktuálně.cz

Pomoc Islandu nabízí EU a Belgie. Bojí se Ruska? 16.10.2008 Aktuálně.cz

Islanďany sužují dluhy a deprese  17. 10.2008 Aktuálně.cz

Island se dočká miliardové pomoci. Z Ruska nepřijde  21.10.2008 aktuálně.cz

Island volá o pomoc, požádal o 40 miliard korun  24.10.2008 aktuálně.cz

Island chce půjčit další čtyři miliardy dolarů 27.10.2008 Reuters, převzalo aktuálně.cz

Island zvýšil úrokovou sazbu na 18 procent  28. 10.2008 aktuálně.cz

Island vyčíslil cenu vlastní krize na bilion korun  31. 10.2008 aktuálně.cz

Bankrotujícímu Islandu chce Norsko půjčit 12 miliard korun 4.11. 2008, Novinky.cz

Dohady nekončí. Island nemá dvě miliardy od MMF jisté  10.11.2008  Aktuálně.cz

Krachující Island získá miliardy na záchranu. Ustoupil 18.11.2008 aktuálně.cz

Islandský sen se rozplynul, happy end je v nedohlednu 24.11.2008 aktuálně.cz

Island má to nejhorší za sebou, tvrdí MMF 19.12.2008 aktuálně.cz

Rok 2009

Island: Z bývalého ráje chce odejít až polovina mladých  4.1.2009 Aktuálně.cz

Jsme silná země, krizi překonáme první, zní z Islandu 22.1.2009 aktuálně.cz

Finanční krize položila první vládu světa – Island 23.01.2009 (týden.cz)

Islandská vláda se rozpadla. Neustála finanční krizi  26.1.2009 aktuálně.cz

Křeč islandské vlády končí. Rozpadla se 26.01.2009 týden.cz

Islandu poprvé vládne žena. Bude se prát s krizí 1.2.2009 aktuálně.cz

Island: Ženy sahají po moci Chtějí napravit, co muži zpackali 23.4.2009 BLISTY

Předčasné volby na Islandu: Jde o euro a vstup do EU 25.4.2009 aktuálně.cz

Volby na Islandu ovládla poprvé v historii levice 26.4.2009 Aktuálně.cz

Parlament Islandu schválil vstup do EU. O jediný hlas 16.7.2009 Reuters/aktuálně.cz

Island se uzdravuje. Nalije do bank dvě miliardy dolarů 22.7.2009 aktuálně.cz

Islandský vítr se otočil. Ostrované už do EU nechtějí 5.8.2009 aktuálně.cz

McDonald´s zavírá kvůli krizi své islandské pobočky 27.10.2009 aktuálně.cz

Island dá britským a holandským spořitelům 3,8 miliardy 31.12.2009 aktuálně.cz

Rok 2010

Islanďané se postavili vládě, nechtějí vyplatit cizince  3.1.2010 aktuálně.cz

Británie zablokuje vstup Islandu do EU. Kvůli vkladům  6.1.2010 aktuálně.cz

Než se Island finančně zhroutil, lhal o svých bankách 4.2. 2010  Lidovky.cz/ČTK

Islandské repete. Bankrot, nebo EU? Odpoví voliči 4.3.2010 aktuálně.cz

Miliardy za krach neplaťme, řekli Islanďané v referendu  7.3.2010 aktuálně.cz

Trest za krizi, v divadle přečtou jména padlých bankéřů 14.4.2010 aktuálně.cz

Bohové mstí Island, sopkou trestají Evropu za krizi  19.4.2010 aktuálně.cz

Na Islandu vyhrála volby Nejlepší strana. Vede ji komik  8.6.2010 aktuálně.cz

Island začne jednat o členství v EU, Londýn není proti  16.6.2010 aktuálně.cz

Island změnil názor a chce do EU. Jednání začnou brzy 17.6.2010 aktuálně.cz

Islanďané chtějí soudit viníky finanční krize  12.9.2010ČTK,

Island chce soudit politiky, kteří přivedli zemi na pokraj bankrotu 12.9. 2010  Lidovky.cz/ČTK

Islandský expremiér půjde k soudu, že způsobil krizi 29.09.2010 týden.cz

Kvůli krizi jde poprvé před soud premiér. Je z Islandu 29.9.2010 aktuálně.cz

Rok 2011

Islandská policie zatkla dva exšéfy zkrachovalé banky 16.1.2011, DPA/ Novinky.cz

Island čeká referendum o odškodnění Británie a Nizozemska 20.02.2011 Čtk/

Island zřejmě zruinoval sponzor britských konzervativců 10.3.2011  aktuálně.cz

Islanďané podruhé řeší, zda zaplatí miliardy za krach 9.4.2011  aktuálně.cz

Island odmítl dohodu o vyrovnání krachu. Co dál, neví  10.4.2011

Islandský tygr je příliš rychlý 16.5.2006 ČTK/ aktuálně.cz

Reykjavík - Islandská vláda chce zabrzdit rychlý růst hospodářství, který v minulých letech každý rok výrazně přesahoval pět procent. Tato vysoká čísla řadila ekonomiku ostrovního státu na světovou špičku a udělala z ní evropského hospodářského tygra. V poslední době ale jeho obyvatele i zahraniční investory znepokojily zprávy o možné hrozící finanční krizi. Píše o tom agentura DPA.Současná vláda se proto snaží o nižší, ale stabilní růst. Premiér Halldór Ásgrímsson v rozhovoru u kulatého stolu s časopisem Economist a zahraničními i domácími investory uvedl, že by si pro nadcházející roky představoval stabilní růst mezi dvěma a čtyřmi procenty. Vládu straší vysoká inflace, u které se očekává roční míra šest procent, dramatický propad islandské koruny vůči euru i dolaru a alarmující deficit platební bilance. Tyto negativní makroekonomické ukazatele zapříčinily v posledních měsících odliv zahraničních investic. Tamější centrální banka zároveň zvedla hlavní úrokové sazby na 11,5 procenta. Ne zrovna růžově vidí vyhlídky islandské ekonomiky i ratingové firmy a zahraniční banky.

Premiér Ásgrímsson ale věří, že země už má nejhorší za sebou. Současně ale upozornil, že zlatá léta se pravděpodobně chýlí ke konci a že nyní vše půjde pomaleji. Pro Islanďany, kteří se v minulosti živili převážně lovem tresek, by to neměl být zas až takový problém. Soukromá spotřeba jen v loňském roce vzrostla o 12 procent, ceny nemovitostí stouply za poslední tři roky průměrně o 45 procent. Boomu posledních let si nelze nevšimnout v islandském hlavním městě Reykjavíku, kde vedle tradičních rybářských domečků vyrostly i moderní skleněné paláce. Evropského hospodářského tygra udělala z islandské ekonomiky rozhodnutí středopravé koalice.

Americký koncern Alcoa postavil na ostrově tavírnu hliníku. Islandský stát amerického investora podpořil výstavbou zařízení pro využití - zde všudypřítomné, a tudíž levné - vodní energie. Tyto investice na jednu stranu vyhnaly vzhůru čísla určující míru hospodářského růstu, na druhou stranu se ale zvýšila náchylnost hospodářství ke spekulacím zvnějšku. Podle názoru vlády se ve svých aktivitách v zahraničí budou muset brzdit i islandské firmy. Ty si odvážně braly kredity u tamějších bank a nakoupily podíly v mezinárodních leteckých aeroliniích, britských obchodních řetězcích či v textilním průmyslu. Začátkem letošního roku se ale začala ozývat varování před narušením stability bankovního systému. Islandský premiér vidí v hospodářské nejistotě poslední doby příležitost k tomu, aby se jeho země zamyslela nad svým vztahem k Evropské unii. "Je třeba zvážit, zda se taková malá měna jako ta naše může udržet v dnešním globalizovaném světě."(asi dost hloupý nápad - pozn.JH)

DEMONSTRACE „TRUCKERŮ“ 23.4.2008 PROTI VYSOKÝM CENÁM BENZÍNU

Islandský ekonomický gejzír vychladl. Přichází recese  23.4.2008 aktuálně.cz

V metropoli Reykjavíku rostou nové kancelářské budovy, komerční centra i bytové domy. Z letiště odlétají soukromé tryskáče, po ulicích jezdí nejnovější typy terénních vozů. Země patří k nejbohatším na světě. To se však může rychle změnit. Růst se totiž v posledních měsících proměnil v ekonomickou černou můru. Roste inflace, měna kolabuje a analytici zemi předpovídají hlubokou recesi, první od roku 1992. Z extrému do extrému?

V osmdesátých letech Island zaplavili zahraniční investoři, v posledních deseti letech se však vláda marně snaží bránit jim v odchodu. Přehřátá islandská ekonomika se navíc stala na začátku roku jednou z největších obětí celosvětového neklidu na finančních a úvěrových trzích. Centrální islandská banka v posledních týdnech radikálně navýšila základní úrokovou sazbu až na 15,5 procenta. Jde v Evropě o nevídaný krok. Islandská koruna ztratila od počátku ledna 25 procent své hodnoty. Inflace dosáhla 8 procent.

Banky, symbol proměny chudé rybářské země na prosperující stát, jsou v krizi. Lidé vybírají úspory. Ekonomické potíže země už pociťují i běžní lidé. Zboží kvůli slabé koruně zdražuje. Stoupají ceny benzínu i potravin.

Island zestátnil svou třetí největší banku Glitnir  29.9.2008 aktuálně.cz

(teď už to začíná být zajímavé – JH) Islandská vládla převzala kontrolu nad třetím největším finančním ústavem ve své zemi, bankou Glitnir. I ji zasáhla finanční krize a má údajně problémy s likviditou, napsala dnes agentura Reuters. Vláda má v bance koupit 75 procent všech akcií za částku 600 milionů eur (878 milionů dolarů). Pád Glitniru dostal islandskou korunu na historické minimum - měna se propadla vůči euru o tři procenta na 143,27 koruny.

Island krachuje. Pomůže mu Rusko, dá prý 4 miliardy 7.10.2008 aktuálně.cz

Ruská centrální banka půjčí svému islandskému protějšku čtyři miliardy dolarů. V úterý to údajně šéfovi Rady guvernérů Centrální banky Islandu oznámil ruský velvyslanec v zemi Viktor Tatarincev. Islandská centrální banka o tom informovala na svém webu. Informace o půjčce odmítl jak premiér Putin, tak i ruský ministr financí Pankin.

Islandská ekonomika stojí podle premiéra Giera Haardeho na pokraji krachu. Jak informovala agentura Reuters, vláda proto schválila nouzový zákon na záchranu bank, které převede pod svou kontrolu. Jejich zahraniční podíly či pobočky pak údajně odprodá. Podle premiéra se může nastalá situace vyvinout až ve státní bankrot. V zemi již podle agentury Reuters působí pozorovatelé z Mezinárodního měnového fondu.( větší průšvih než přítomnost MMF nemůže žádný stát postihnout – pozn. JH)

České banky investovaly do Islandu. Prý je to neohrozí | 8.10.2008 | aktuálně.cz

Ekonomické zoufalství na Islandu se přeneslo i do českého bankovnictví. Některé tuzemské bankovní domy totiž mají ve svém portfoliu islandské dluhopisy, nebo jiné cenné papíry. Aktuálně.cz to potvrdili zástupci několika z nich. Zároveň ale ujišťují veřejnost, že se jejich investice do severské země v hospodaření výrazně neodrazí. " ČSOB se odmítla vyjádřit. "Přesná čísla budeme zveřejňovat v rámci hospodářských výsledků za letošní kvartál," uvedl výkonný manažer ČSOB Ivo Měšťánek. Česká zastoupení Volksbank, mBank ani GE Money Bank žádné islandské cenné papíry ve svém portfoliu nemají.

Podle informací Aktuálně.cz případný dopad islandské krize na tuzemské banky v současné době analyzuje i Česká národní banka.

Finanční krize: Britský premiér hrozí Islandu žalobou  8.10.2008  aktuálně.cz

Globální finanční krize posílá ke dnu Island. Stát, o němž se donedávna soudilo, že je pozemským rájem a snad ani nemá žádné problémy. Nominální HDP na jednoho obyvatele činil na Islandu loni v přepočtu podle Mezinárodního měnového fondu 64 tisíc dolarů (v České republice 17 tisíc dolarů).

Největší islandská banka Kaupthing dnes získala půjčku ve Švédsku, její akcie na stockhomské burze poklesly o 34 procent. Ostrov potřebuje zvýšit měnové rezervy, aby zastavil a zvrátil pád islandské koruny. Ostrovní ekonomika se ale začala přehřívat a současná krize pak hrozila explozí. Banky nejsou schopny splácet své dluhy. Jejich výše dalece přesahuje velikost islandské ekonomiky.Podle listu Financial Times má islandský premiér Geir Haairde na výběr. Buď banky zachránit, což by těžce dolehlo na islandské daňové poplatníky nebo je nechat padnout, což bude katastrofa pro věřitele. Britský premiér Gordon Brown dnes prohlásil, že Británie zažaluje islandské představitele. Kvůli ztrátám občanů Spojeného království, kteří využívali služeb britských poboček islandských bank.

Krize ostrova má také mezinárodněpolitický rozměr. Tím, kdo Island zachrání před "pádem na ústa," má být Rusko. Jeho ministr financí Alexej Kudrin oznámil, že Moskva nabídku kvituje. "Naše odpověď je pozitivní. Island je znám jako spolehlivá země s rozpočtovou disciplínou," řekl ministr.

Islanďané však popírají, že by to znamenalo sbližování s Ruskem na úkor NATO. Island je totiž členem Severoatlantické aliance a v Keflaviku se nachází americká vojenská základna.

Premiér Geir Hazarde už dříve řekl, že Island se obrátil na Rusko, protože jeho přátelé ze západní Evropy mu odmítli pomoci. A od Mezinárodního měnového fondu pomoc nechtěl.(!!!!!!!!)

Krize na Islandu pokračuje. Stát převzal největší banku  9.10.2008Reuters,

Reykjavík - Islandská vláda převzala ve čtvrtek kontrolu nad největší bankou v zemi. Snaží se tak zabránit zhroucení bankovního systému. Kabinet nyní dohlíží nad třemi největšími bankami na Islandu. Už dříve převzala kontrolu nad bankami Landsbanki a Glitnir, nyní se přidala i banka Kaupthing.

Islandský premiér varoval, že zemi hrozí bankrot. "Tento postup je nutný první krok k dosažení cílů islandské vlády a parlamentu, což je zajištění operací vedoucích k pořádku v tuzemském bankovnictví a bezpečnosti tuzemských depozit," uvedl ve svém prohlášení islandský Úřad bankovního dohledu (FME) s tím, že se "plně zaručuje za domácí depozita".

Hradec Králové může přijít kvůli Islandu o miliony  10.10.2008 aktuálně.cz

Město Hradec Králové se může dostat do problémů kvůli finanční krizi na Islandu. Investovalo totiž do dluhopisů tamních zestátněných bank. Ztráta, která městu hrozí, se pohybuje kolem 74 milionů korun, uvedly v pátek Finanční noviny. Zástupci města peníze investovali prostřednictvím portfolia, které spravuje společnost ČSOB Asset Management. Jeho hodnota činila na konci letošního září 782 milionů korun. Portfolio je tvořeno z 86 procent přibližně pětadvaceti dluhopisovými tituly. Nejohroženější jsou přitom právě dluhopisy islandských bank Glitnir a Landsbanki, jejichž budoucnost je momentálně nejistá.

Islandská burza po otevření spadla o tři čtvrtiny  14.10.2008  Aktuálně.cz

Po týdnu bylo obnoveno obchodování na islandské burze ve Stockholmu. Příliš optimismu však nepřineslo. Přestože se stále neobchoduje s akciemi finančních institucí, následoval propad o 76 procent a přechodné uzavření. Nyní se ale podle nejnovějších zpráv přece jen mírně zvedá.

Aktivity na islandském akciovém trhu byly zastaveny minulou středu, kdy stát převzal kontrolu nad největší domácí bankou Kaupthing. Obchodování s akciemi firem Kaupthing, stejně jako padlých bank Landsbanki a Glitnir a dalších tří finančních ústavů, obnoveno nebylo.

Neobchoduje se tak celkem se šesti finančními tituly - Kaupthing, Landsbanki, Glitnir, Straumur-Burdaras, Reykjavik Savings Bank (SPRON) a Exista. ".

Island je největší obětí stávající finanční krize a podle slov premiéra Giera Haardeho je "krok před státním bankrotem".

Pomoc Islandu nabízí EU a Belgie. Bojí se Ruska? 16.10.2008 aktuálně.cz

Islandští představitelé ukončili v Moskvě první kolo jednání o čtyřmiliardové půjčce, která má zachránit krachující ekonomiku. Detaily dohody nebyly zveřejněny a není ani jasné, kdy budou jednání pokračovat. Islandský premiér Geir Haarde neupřesnil, jestli delegace zástupců ministerstva financí a centrální banky zůstane v Moskvě, nebo bude vést další jednání z domova.

Ve středu nabídl pomoc Islandu také šéf Evropské komise José Barroso a belgický premiér Yves Leterme. Ten se má se svým islandským protějškem sejít v pátek. A stále se mluví o pomoci ze strany Mezinárodního měnového fondu. Zdá se tak, že se politici ze všech sil snaží zabránit užší rusko-islandské spolupráci, která má podle oslovených analytiků politický podtext.

BUBENÍCI V REYKJAVÍKU 17.10.2008 VZOR PRO ŠPANĚLSKO 2011?

Islanďany sužují dluhy a deprese 17.10.2008 aktuálně.cz

Nyní zemi vládne nejistota, nespokojenost, deprese a dluhy. Typickým příkladem je podle serveru CNN pětadvacetiletá Audur Elin Sigurdardottirová, která ještě donedávna žila "islandský sen“. Se svým přítelem si pořídila dům a dvě auta - na půjčku.

Na splácení hypoték a financování jejího života ji stačil jeden pracovní poměr na plný úvazek a druhý částečný. "Dnes žiji s mojí mámou, mám tři práce, a přesto své dluhy nestíhám splácet,“ cituje jí server CNN.

V loňském roce, kdy OSN vyhlásila ostrovní stát za nejlepší zemi k životu, zažíval akciový trh strmý vzestup a Islanďané požívali výhody jedné z nejsilnějších kupních sil na světě. Dnes je nejstabilnějším a nejvýdělečnějším zaměstnáním poprvé po desítkách let opět rybaření, tresky jsou tak na Islandu prakticky symbolem jistot a prosperity.

Největším problémem je pro většinu postižených lidí fakt, že si hypotéky a úvěry pořizovali v zahraničních měnách kvůli výhodnému kurzu, který poskytovala silná islandská koruna.

Po strmém propadu islandské měny se však lidé, kteří si takto půjčili peníze, ocitli ve zdánlivě neřešitelné situaci. Narychlo a levně proto začali odprodávat majetek, na který si půjčili, což paralyzovalo jak trh s nemovitostmi, tak i s automobily, díky čemuž se krize rozšířila do celé společnosti jako řetězová reakce.

Mezi Islanďany každým dnem roste zloba, kterou směřují dvěma směry – na politiky a na bankéře, kteří problém nechali dospět do současného stadia. Přesto, že již několik týdnů vystupují politici velmi často v televizi, podle Sigurdssona však "mluví z cesty“. "Tito lidé jdou do televize, kde na jejich tvářích můžeme vidět, jak jsou bezmocní,“ shrnul situaci.

REYKJAVÍK 18.10.2008 PROTEST PROTI CENTRÁLNÍ BANCE

Dožene finanční krize Island do náručí Evropské unie? 21.10.2008 aktuálně.cz

Island v Evropské unii? Do nedávna ještě čirá utopie srovnatelná s vidinou vstupu Švýcarska. Finanční krize je však mocným hybatelem nejen na burzovních trzích a v bankovních sektorech, ale rovněž na poli politickém, jak se ostatně v jejím průběhu několikrát ukázalo. Možnost přístupu Islandu k "sedmadvacítce" je však díky krizi stále pravděpodobnější, což potvrzují i vyjádření eurokomisaře pro rozšíření Olliho Rehna z poslední doby a stejně tak i mnohých islandských politiků.

V rozhovoru pro záhřebský deník Jutarnji list řekl, že se Chorvatsko stane 28. členem unie, "pokud nás nepřekvapí Island a nepodá rychle žádost o členství". V rozhovoru Rehn uvedl, že dvě islandské vládní strany se ke vstupu do EU staví pozitivně již delší dobu, "třetí o něm vede debatu".Jedním z hlavních důvodů, proč by chtěl Island vstoupit do EU, je přijetí eura. Kurz tamní koruny totiž dlouhodobě klesá a v současnosti se pohybuje na rekordně nízké úrovni.

Mnozí Islanďané, kteří si dříve pořídili půjčky či hypotéky v zahraničních měnách, protože tehdejší kurz byl velmi výhodný, tak po letech splácení dluží více než na začátku.

Po vstupu do Evropské unie by se Island musel přizpůsobit unijním předpisům a zároveň by do svých teritoriálních vod musel pustit rybářské lodě z ostatních členských zemí.

Island se dočká miliardové pomoci. Z Ruska nepřijde  21.10.2008 aktuálně.cz

Krachující Island získá pomoc ve výši šesti miliard dolarů od Mezinárodního měnového fondu, skandinávských zemí a Japonska. Přes miliardu poskytne MMF a zbytek poputuje na Island z účtů centrálních bank skandinávských zemí a Japonska.

Šest miliard dolarů by nyní mělo zemi pomoct překonat nejhorší období.

Island volá o pomoc, požádal o 40 miliard korun  24.10.2008 aktuálně.cz

Island oficiálně požádá Mezinárodní měnový fond o úvěr v sumě dvou miliard dolarů (asi 40 miliard korun). Od MMF to bude první půjčka Islandu od roku 1976.

Premiér prohlásil, že fond podle něj úvěr nepodmínil žádnými nepřijatelnými podmínkami. Za důležité pak označil to, aby islandská veřejnost nebyla nucena splácet ohromné dluhy islandských bank. (to by mne zajímalo, kdo ale tedy splatí ty půjčené miliardy??? Prezident, bankéři nebo kdo?? Něco nechápu?? - JH)

Příští týden se bude situací na Islandu zabývat summit skandinávských zemí.

PŘIZNÁNÍ PRVNÍ DEMONSTRACE – REYKJAVÍK 25.10.2008

Island chce půjčit další čtyři miliardy dolarů  27.10.2008 Reuters/aktuálně.cz

Finanční krize, která zasáhla Island, je zřejmě hlubší než vláda tohoto ostrova s 320 tisíci obyvateli původně avizovala(za tři dny vláda zjistila, že se přepočítali o pár drobných – 67%!! Také se vám zdá, že tu něco nehraje???).

O víkendu kabinet dojednal s Mezinárodním měnovým fondem půjčku v hodnotě dvou miliard dolarů, která má pomoci stabilizovat bankovní systém v zemi a postavit Island ekonomicky znovu na nohy.Premiér Geir Haarde ale přiznal, že dvě miliardy zřejmě nebudou stačit. "Je těžké hovořit o přesné cifře, ale myslím, že k definitivnímu překonání těžkostí budeme potřebovat další čtyři miliardy dolarů," řekl Haarde finskému deníku Helsingin Sanomat.

V sobotu se v Reykjavíku konala poprvé od vypuknutí krize protivládní demonstrace. Asi dvě tisícovky lidí žádaly rezignaci premiéra Haairdeho a co nejrychlejší vstup Islandu do Evropské unie (z deště pod okap - JH).

Island zvýšil úrokovou sazbu na 18 procent  28.10.2008 aktuálně.cz

Islandská centrální banka zvedla hlavní úrokovou sazbu ze 12 na 18 procent. Tento krok přichází v době, kdy se země snaží zabránit úplnému finančnímu kolapsu. Nárůst úrokové sazby přichází po necelých dvou týdnech, kdy banka snížila úrokové sazby z 15,5 procent. Zpráva o nárůstu úrokových sazeb přichází v době, kdy islandský premiér prohlásil, že si země potřebuje půjčit další 4 miliardy dolarů.

Island vyčíslil cenu vlastní krize na bilion korun  31.10.2008 aktuálně.cz

Island již vyčíslil, na kolik ho přijde bankovní krize, ve které se ocitá. "Náklady mohou dosáhnout 1,1 bilionu islandských korun (180 miliard Kč)," uvedl premiér Geir Haarde. Jde tak o 85 procent hrubého domácího produktu, který severský stát vytvořil v roce 2007.

A růžové nejsou ani prognózy pro příští rok. Podle všeho dosáhne rozpočtový deficit až deseti procent a hrubý dluh země, který na konci minulého roku představoval 29 procent HDP, by mohl na konci příštího roku stoupnout nad 100 procent. Islandské banky dluží zahraničním věřitelům přes 60 miliard dolarů, protože se v posledních letech pustily do velkých zahraničních akvizic. Hrubý domácí produkt země přitom loni dosáhl pouze 11 miliard dolarů. Zatím nepomáhá ani zvyšování úrokové sazby, která se v uplynulých dnech zvedla ze 12 na 18 procent.

DEMONSTRACE REYKJAVÍK 1.11.2008

Bankrotujícímu Islandu chce Norsko půjčit 12 miliard korun 4. 11. 2008, Novinky.cz

Norsko chce poskytnout Islandu postiženému krizí na finančních trzích půjčku 500 miliónů eur (12,1 miliardy Kč) a je ochotno působit jako prostředník ve sporu s Británií, který vznikl kvůli problémům islandských bank. Uvedl to norský ministr zahraničí Jonas Gahr Störe při své návštěvě Reykjavíku.

Islandský premiér Geir Haarde dodal, že navrhl Norsku, které je dobře známé na mezinárodním poli jako vyjednavač příměří, aby se stalo prostředníkem v diplomatickém sporu mezi Islandem a Británii. Konflikt vznikl minulý měsíc, kdy Británie využila protiteroristický zákon, aby zmrazila majetek islandské banky Landsbanki v Británii, a ochránila tak vklady britských občanů(super Islanďané, honem do EU, tam se teroristů bát nemusíte!!).

O TOMTO SE NĚJAK MOC U NÁS NEPSALO - NAČ POSKYTOVAT NÁVOD, ŽE??

Dohady nekončí. Island nemá dvě miliardy od MMF jisté  10.11.2008 aktuálně.cz

Reykjavík - Finanční krizí zmítaný Island nadále bojuje o slibované dvě miliardy od MMF. Čtyři miliardy od evropských zemí má jisté. Zatímco půjčky pro Ukrajinu a Maďarsko MMF schválil již minulý týden, nad půjčkou pro Island, který se v krizi ocitl jako první, se vznáší otazník.

Mezinárodní měnový fond se nedohodl se skandinávskými zeměmi na způsobu poskytnutí pomoci a objevily se také spekulace, že za vším stojí spor Islandu s Velkou Británií. Britské ministerstvo financí se dokonce zasloužilo o to, že byl Island nakrátko zapsán na "teroristický seznam" spolu s Al-Káidou, Súdánem nebo Severní Koreou(!!!!!!!!!).

Teprve po sérii protestů byl Island ze seznamu vyškrtnut a britská vláda dokonce poskytla 1,27 miliardy dolarů na kompenzaci pro vlastníky kont u Icesave, součásti islandské Landsbanki. Krátce nato ke stejnému kroku přistoupila nizozemská vláda, která každému majiteli účtu u Icesave vyplatila 26,840 dolaru a celkově garantovala všechny účty do výše 100 tisíc euro(dohromady GB + Nizozemí chtějí 3,8 miliardy!!!! - JH).

Island požádal v pondělí o finanční pomoc také Evropskou unii. Podle něj je ovšem poskytnutí pomoci vázáno celou řadou podmínek a rozhodně není jisté. "…. úroveň případné pomoci, kterou může komise Islandu poskytnout, bude malá," řekl Laitenberger. "Může se tak stát jen v tom případě, že některé členské státy Evropské unie a Island dosáhnou bilaterálních dohod, které se týkají garancí vkladů a ochrany střadatelů," dodal (možná slyším trávu růst, ale něco mi mezi řádky pěkně smrdí - JH).

DEMONSTRACE REYKJAVÍK 15.11.2008

Krachující Island získá miliardy na záchranu. Ustoupil 18.11.2008 aktuálně.cz

Island se konečně dočká slibovaných šesti miliard od MMF a Evropské unie. V dohodě o navrácení vkladů klientům Icesave se na tom shodli představitelé Islandu, Velké Británie a Nizozemí. "Akceptujeme rozhodnutí EU vyplatit vklady klientů Icesave, které mateřská Landsbanki negarantuje," prohlásil premiér Geir Haarde . "

Šéf MMF Dominique Strauss-Kahn (dnes již nepohodlný a sedící v americkém vězení-JH) potvrdil, že půjčka bude schválena do čtyř dnů. Mezinárodní měnový fond, který mu nabídl dvou miliardovou pomoc (jestli dobře počítám – pak to ani nezalepí požadavky GB a Holandska -JH), ale s půjčkou váhal. Mohl za to spor Islandu s Velkou Británií a Nizozemím, které žádaly záruky pro své občany, kteří mají konta u Icesave, součásti islandské Landsbanky (AHA!).

Islandský sen se rozplynul, happy end je v nedohlednu  24.11.2008 aktuálně.cz

V posledních týdnech tráví sobotní dopoledne občané třísettisícového státu demonstracemi proti vládě u jejího sídla. I přes studené počasí se jich tam schází několik tisíc. Protest se uskutečnil i o uplynulé sobotě, kdy vůbec poprvé došlo k násilné potyčce mezi demonstranty a policií. Informoval o ní server BBC. Demonstrantům totiž vadilo, že policie nepropustila muže zatčeného při předchozí demonstraci. Poté, co se někteří z nich pokusili dostat se do budovy stanice, použila policie slzný plyn. Pět z demonstrantů si odneslo lehká zranění. Několikasethlavý dav se oddělil od tisícové skupiny demonstrantů požadujících rezignaci vlády. VIDEO

I tento incident svědčí o tom, že se frustrace lidí prohlubuje, přičemž konec krize je stále v nedohlednu. Všichni jsou si naopak spíše vědomi toho, že se situace ještě zhorší.

Přitom ještě v loňském roce islandské firmy expandovaly do zahraničí, na což si půjčovaly hlavně od tří největších bank v zemi, které je zase kryly půjčkami od zahraničních bank, jež měly výhodnější úrokové sazby. Po vypuknutí krize však banky neměly z čeho úvěry splácet a raketovým tempem se blížily k bankrotu. Minulý měsíc dosáhla nezaměstnanost - na tento malý ostrov rekordních - dvou procent. Podle odhadů se přitom míra nezaměstnanosti do jara vyšplhá na 10 procentních bodů.

Velká část islandských domácností tak musela najet na úsporná opatření. Je mezi nimi i Lara Omarsdottirová z Mosfellersbaeru, městečka vzdáleného 11 kilometrů od Reykjavíku. Laru totiž její dosavadní zaměstnavatel, jeden z největších islandských deníků, vyplatil z práce. Její manžel, který je manažerem ve společnosti vyvíjející software pro počítače, dostal krátce nato oznámení, že v práci skončí k 1. únoru i on.

Lara přitom podle svých slov nastalou situaci očekávala, prý se to dalo předpokládat už od počátku století. "Nikdy jsem neinvestovala. Věděla jsem, že se střídají vzestupy a pády, a to, co se dělo, bylo moc pěkné na to, aby to byla skutečnost,". Ani to, že se nenechala opít islandským ekonomickým zázrakem, ji však před pádem nezachránilo. "

90. VÝROČÍ ISLANDSKÉ NEZÁVISLOSTI NA DÁNSKU

Island má to nejhorší za sebou, tvrdí MMF  19.12.2008 aktuálně.cz

Island má to nejhorší za sebou. Tvrdí to alespoň pozorovatelé z Mezinárodního měnového fondu (MMF), kteří ostrov navštívili. Vedoucí mise Poul Thomsen podle britské BBC řekl, že stát podnikl důležité kroky ke stabilizaci islandské koruny. Zároveň dodal, že listopadová půjčka od MMF ve výši 2,1 miliardy dolarů by měla být na oživení ostrovní ekonomiky dostačující.

Mohlo by brzy dojít na snížení úrokových sazeb. K pokrokům došlo i v oblasti restrukturalizace finančního sektoru, říká MMF.  Podle Thomsena se nyní uplatní strategie obnovení bankovních aktiv. "Byl položen základ pro ocenění nových i starých aktiv u bank," dodal.

Islandu v uplynulých týdnech hrozila emigrační vlna. Analytici přesto věří, že se Islanďané s krachem státu vypořádají. Finanční krizi prý díky své houževnatosti překonají jako jedni z prvních..

DEMONSTRACE REYKJAVÍK 31.12.2008

Island: Z bývalého ráje chce odejít až polovina mladých 4.1.2009 aktuálně.cz

Celosvětová krize ho ale položila na lopatky a nyní prochází nejhorším ekonomickým obdobím od získání své nezávislosti v roce 1944. A v souvislosti s tím se musí potýkat s dalším problémem - obrovskou migrací Islanďanů za prací.

MMF se Islandu rozhodl vypomoci částkou 4,6 miliardy dolarů.

V zemi, kde byla značná část obyvatel zaměstnána ve finančních službách, teď nepanují zrovna ideální podmínky pro práci. Odhady nezaměstnanosti se pro leden pohybují na sedmi procentech, v říjnu letošního roku přitom byla 1,9 procenta.

Podle agentury Bloomberg zvažuje celá polovina Islanďanů ve věku 18 až 24 let odchod ze země. "Odejdou desítky tisíc lidí," odhaduje hlavní analytik v Danske Bank Lard Christensen. Pro stát s 320 tisíci obyvateli to může znamenat velkou ránu. "Není tu žádná práce," říká 18letý Baldvin Kristjansson. "Chystám se odstěhovat do Norska."

Největší emigrační vlna postihla Island koncem 19. a počátkem 20. století. Tehdy ostrov opustilo 15 tisíc z celkového počtu 70 tisíc obyvatel, aby se odstěhovali do Severní Ameriky.

V listopadu 2008 rozhodl Mezinárodní měnový fond, že na pomoc Islandu uvolní 2,1 miliardy dolarů. Úvěr je dvouletý a Island z něj může okamžitě vyčerpat přes osm set milionů dolarů. Zbytek bude mít k dispozici v osmi splátkách po 155 milionech.

Nyní Islanďané míří za prací do Norska, Švédska či Dánska. Jejich výhoda spočívá podle analytika Jana Sykory z Wood & Company především v tom, že jsou jako jedni z mála Evropanů zvyklí na cykličnost ekonomického vývoje.

20.LEDEN 2009 DEMONSTRACE PŘED PARLAMENTEM

Jsme silná země, krizi překonáme první, zní z Islandu 22.1.2009 aktuálně.cz

Inflace na Islandu by letos měla dosáhnout 13,1 procenta v porovnání s říjnovou předpovědí vlády 5,7 procenta.

Před budovou islandského parlamentu se konají časté demonstrace proti špatné ekonomické situaci země. Naposledy protestovalo asi 200 Islanďanů včera, během prvního zasedání po zimní přestávce. Obyvatelé ostrova před parlamentem tloukli do hrnců a pískali na píšťalky - údajně aby rámusem poslancům znesnadnili jednání, kterého se účastnil také premiér Geir Haarde. Demonstranti házeli na budovu kameny i dýmovnice. Policie odpověděla pepřovým sprejem.

"Díky našemu malému národu a síle, kterou nám dává nezávislost a vlastní politické instituce, panuje v zemi obrovská chuť přestavit a restrukturalizovat ekonomiku co nejdříve," prohlásil v neděli pro BBC prezident. Zároveň nařknul Velkou Británii z toho, že se chová vůči malým státům surově. Loni totiž byly zahraničním pobočkám islandských bank zmraženy vklady a Británie dokonce islandské instituce zařadila na seznam teroristických organizací. Prezident dodal, že zvažuje "oplatit" Britům tento krok soudní cestou. "Vůči malé zemi se jednalo o surový krok," uvedl islandský prezident. "Jsem si absolutně jistý, že kdyby šlo o Francii nebo Německo, britská vláda by stejným způsobem nejednala - to tedy rozhodně ne."

PÁD VLÁDY

Finanční krize položila první vládu světa – Island 23.01.2009 (týden.cz)

Je to první vláda na světě, která končí kvůli současné finanční krizi. Islandský premiér Geir Haarde dnes v Reykjavíku oznámil, že se v květnu uskuteční v zemi předčasné volby. Reaguje tak na pokračující protesty obyvatel a vážnou kritiku, že se státu nedaří současné problémy spojené s finanční hospodářskou krizí zvládat.

Vláda ustoupila požadavkům rostoucího počtu obyvatel, kteří stále bouřlivěji demonstrovali před parlamentem. Během protestu v noci na čtvrtek již došlo k násilnostem a zraněním - policisty kamenem a demonstrantů slzným plynem.

Demonstranti obviňují vládu ze špatného řízení země a stále více lidí se k nim přidávalo s požadavkem na vypsání nové volby.. Hrozící státní bankrot se podařilo ostrovní zemi s celkem 320 tisíc obyvatel odvrátit jen výrazným omezením státních výdajů a přijetím půjček Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Zůstává však otázkou, zda bude moci nová vláda problémy země rychle a pokud možno bezbolestně vyřešit, jak očekávají voliči.

POKOJNÁ DEMONSTRACE REYKJAVÍK 24.1.2009

Islandská vláda se rozpadla. Neustála finanční krizi  26.1.2009 aktuálně.cz

Na Islandu se kvůli přetrvávajícím problémům v hospodářství rozpadla společná vláda pravicové Strany nezávislosti a sociálních demokratů. „Je mi velice líto, že tato koalice nemohla pokračovat. Jsem přesvědčen, že by to bylo pro zemi to nejlepší," řekl novinářům v hlavním městě Reykjavíku premiér Geir Haarde.

Jeho vystoupení předcházela hektická koaliční jednání, která však skončila krachem.

Tlak ulice obnažil i rozpory uvnitř vládní koalice (!!!!!!).

Křeč islandské vlády končí. Rozpadla se 26.01.2009 týden.cz

"Opravdu lituji, že s touto koalicí nemůžeme spolupracovat. Věřím, že by dosáhla nejlepších výsledků," prohlásil šéf konzervativní Strany nezávislosti (SF) Haarde před parlamentem. Spolu s SF tvořila vládní koalici sociální demokracie (AF).

Islandu poprvé vládne žena. Bude se prát s krizí 1.2.2009 aktuálně.cz

Novou islandskou premiérkou byla dnes jmenována socialistka Johanna Sigrudardottir. Nová středo-levá koalice má před sebou těžký úkol: vypořádat se s dopady finanční krize.

"Primární zodpovědností této vlády bude rozumné nastavení rozpočtu," prohlásila po jmenování historicky první žena v čele islandské vlády (prezidentku už ale tento ostrovní stát v minulosti měl).

Tíhu zámořských dluhů nevydržela ani jedna místní banka, zhroutila se měna a země si musela od Mezinárodního měnového fondu vzít půjčku ve výši 10 miliard dolarů (já myslel že šest).

Prvním úkolem pro Steingrimura Sigfussona, který se stane novým ministrem financí, je nalezení způsobu, jak co nejrychleji snížit úrokové sazby, které se vyšplhaly k 18 procentům. Přitom pravděpodobně padne hlava šéfa centrální banky Davida Oddssona, který se pro Island stal symbolem krize a jehož jméno obyvatelé skandovali na demonstracích.

Nová premiérka moc času na řešení problémů nemá. Vláda má zemi dovést k předčasným volbám 25. dubna.

DEMONSTRACE 7.2.2009 REYKJAVÍK

POLICEJNÍ BRUTALITA 14.2.2009 NA DEMONSTRACI V REYKJAVÍKU

Island: Ženy sahají po moci Chtějí napravit, co muži zpackali 23.4.2009 BLISTY

Muži to zpackali, říkají islandské ženy, a nabízejí své zemi vlastní, ženskou cestu z krize. Po bankrotu, při němž naprostému kolapsu zabránilo pouze zestátňování a Mezinárodní měnový fond, příchází sociální demokratka Johanna Sigurdardottir, která se stala novou hvězdou politiky - a dost možná, že bude po volbách premiérkou. Ekonomka Halla Tomasdottir a bankéřka Kristin Petursdottir společně založily finanční a investiční společnost Audur Capital, jež je dnes jedním z mála subjektů na islandském finančním trhu, který je schopen generovat zisk. Zaměstnává 22 spolupracovníků a jeho investiční majetek dosahuje hodnoty zhruba 90 milionů Euro, Žádné krátkodobé investice s rychlou návratností, ale projekty se sociálním a ekologickým rozměrem. Ženy tomu říkají "citlivý kapitál" nebo "zásadový zisk". Je to snad recept na ozdravení celé země?

Přinejmenším je jasné, že starý systém zavedl ostrovní zemi v severním Atlantiku do tak hluboké krize, v jaké není žádný jiný evropský nebo průmyslový stát. Nezaměstnanost je zhruba na deseti procentech, v létě, až univerzitu opustí čerství absolventi, to ale může být až 17 procent (Španělsko dneška 20%, mladí do 25 let až 45%); inflace dosahuje 15,2 procenta. Islandská koruna prodělává volný pád, stejně tak kupní síla. A konec krize se nikde nerýsuje.

Nediskutuje se už jen o tom, jak hluboko může ještě země spadnout, ale před volbami se také probírá otázka, kdo to zavinil. Šéf centrální banky David Oddsson, který třináct let tuto instituci řídil zcela autokraticky, musel po týdenních demonstracích rezignovat; stejně skončil i konzervativní premiér Geir Haarde. Ale na pranýři jsou i bankovní manažeři a finanční žongléři.

"Krize je mužská záležitost", říká čtyřicetiletá bankéřka Halla. "Všechno to jsou stejné typy. 99% jich navštěvovalo stejnou školu, řídí stejná auta, nosí stejné obleky a mají stejné návyky. To oni nás přivedli do této situace - a měli z toho přitom dobrou zábavu." Halla kritizuje systém, který "agresívně a bezohledně" usiloval o krátkodobou maximalizaci zisku prostřednictvím spekulace s krátkodobými kursy na burzách a lukrativními bonusy. "To je pořádně mužské", říká Halla, a nazývá to "penisová soutěž" s mottem: Kdo ho má většího.

"Krizový management musí být ekologický," říká zpěvačka Björk, která považuje starý systém za naprosto neúnosný a doporučuje rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Podobně uvažují i podnikatelky společnosti Audur Capital. Přejí si hospodářský úspěch, ale nikoliv za každou cenu. "Nebudeme investovat do něčeho, čemu nerozumíme," říká Halla. Ona, její obchodní partnerka Kristin a Björk společně založily fond podporující ekologické projekty nebo lokální podnikatele.

Předčasné volby na Islandu: Jde o euro a vstup do EU 25.4.2009 aktuálně.cz

Islanďané dnes rozhodují v předčasných volbách o novém parlamentu. Hlasování vyvolala finanční krize, která na kdysi blahobytný ostrov s 320 tisíci obyvateli udeřila velmi tvrdě. Kabinet konzervativní Strany nezávislosti po protestech odstoupil.

Sociálnědemokratická aliance je favoritem dnešních voleb a novou koalici patrně vytvoří se Zelenými. Mezi témata voleb patří také přijetí eura a vstup do Evropské unie. Zatímco euro jako silnou měnu (prosím???) většina Islanďanů podporuje, vstup do EU už tolik neláká.

Jako nečlen Evropské unie Island nemůže přijmout euro. Zatímco sociální demokraté jsou pro vstup do Evropské unie, zelení proti.

Volby na Islandu ovládla poprvé v historii levice 26.4.2009 aktuálně.cz

Přechodná vláda sociálnědemokratické premiérky Jóhanny Sirgurdardóttir zvítězila v předčasných volbách. Islandští voliči tak potrestali dlouho vládnoucí konzervativní Stranu nezávislosti za to, že zemi před sedmi měsíci zavlekla do finančního bankrotu. 

Spojení Sociálně demokratické aliance a Strany zelných, které obě podporují vstup do EU (novinářská klasika - za 24 hodin popřou co napsali JH), získalo v islandském parlamentu těsnou většinu. Stranám přechodné vlády připadne 34 z 63 křesel. Sociální demokraté získali 20 poslanců, zelení 14. Premiérka Sigurdardóttir prohlásila, že jde o historické vítězství. „Veřejnost volá po změně morálky, proto volila nás," dodala. Strana nezávislosti byla podle ní u vlády již příliš dlouho(18 let). 

Premiérka  Sigurdardóttir se chystá podat co nejdříve přihlášku do EU. Island by tak podle jejích odhadů mohl přejít na Euro během čtyř let.

Parlament Islandu schválil vstup do EU. O jediný hlas  16.7.2009  Aktuálně.cz

Evropská unie zřejmě brzy uvítá svého osmadvacátého člena. Islandský parlament dnes schválil žádost o vstup do EU. Ve třiašedesátičlenném zákonodárném sboru stačilo stoupencům členství v unii 33 hlasů. Přesně tolik jich zvedlo pro EU ruku, proti bylo 28 poslanců. Dva se zdrželi hlasování. Vláda ostrova zřejmě oficiálně požádá o členství 27. července na schůzce ministrů zahraničí Unie v Bruselu.

Islanďany žene do náruče EU finanční krize. Premiérka Johanna Sigurdardóttirová je přesvědčena, že jako členská země Unie by Island ekonomické otřesy zvládl lépe(chacha!!!).

Kabinet nyní tvoří sociální demokraté a zelení. Sociální demokracie je jednoznačně pro vstup do EU, zelení s výhradami.

Podle průzkumů je přes 60 procent Islanďanů pro vstup do Evropské unie. Pokud Brusel žádost akceptuje, přístupové rozhovory mohou být rychlé. Mnohem rychlejší, než tomu bylo u postkomunistických zemí. Island totiž už dnes řadu podmínek pro členství v Unii splňuje.

Premiérka po dnešním rozhodnutí parlamentu prohlásila, že rozhovory mohou trvat dva až tři roky. EU by se tak mohla rozšířit na osmadvacet členů už v roce 2011.

Island se uzdravuje. Nalije do bank dvě miliardy dolarů 22.7.2009 aktuálně.cz

Island se pustil do úklidu trosek svých bank, které na ostrově rozmetala finanční krize. Země má plán na ozdravení ekonomiky. Prvním krokem k němu je rekapitalizace bankovních institucí ve výši asi 270 miliard islandský korun, v přepočtu 2,1 miliardy dolarů.

Hlavní islandské banky Glitnir, Landsbanki a Kaupthing se minulý rok v říjnu položily během jediného týdne a Island je zestátnil. Zahraničním věřitelům zůstaly dlužny přes 60 miliard dolarů.

Státu by měl zůstat 13procentní podíl v kdysi největší islandské bankce New Kaupthing. Islandsbanki přejde do soukromého vlastnictví docela. Jen podíl v New Landsbanki si vláda chce ponechat.

"Myslím si, že to jsou nezbytná opatření, ale domnívám se, že pro podporu islandské ekonomiky toho bude zapotřebí více," upozornil analytik Robert Bergqvist z banky SEB. "Toto je první krok. Uvidíme, zda bude kapitál dostatečný," dodal.

Restrukturalizace bankovního sektoru a zaplacení dluhu věřitelům jsou pro oživení ekonomiky a stabilizaci měny klíčové. Zároveň mohou otevřít dveře pro peníze z Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a severských zemí. Ti již na obnovu islandského hospodářství přislíbili finanční pomoc ve výši deseti miliard dolarů.

Islandský vítr se otočil. Ostrované už do EU nechtějí 5.8.2009 aktuálně.cz

Jen o něco více než týden poté, co Island formálně předal Bruselu přihlášku do Evropské unie, se ukazuje, že občané země si nejsou touto ztrátou části své nezávislosti vůbec jistí (ale copak, před 14 dny jste psali o podpoře přes 60%, co je špatně???).

Podpora členství v EU klesla a poprvé od té doby, co zkolabovalo islandské hospodářství a začaly námluvy ostrova se současnou sedmadvacítkou, jsou Islanďané proti.

V květnovém průzkumu společnosti Capacent Gallup se pro vstup vyslovilo 39 procenta dotázaných, 38,6 bylo proti a 22,4 procenta bylo nerozhodných. Nový průzkum stejné společnosti pořízený během druhé poloviny července však ukazuje zcela jiná čísla. Zatímco tábor příznivců vstupu poklesl o více než čtyři procenta (na 34,7), počet odpůrců vzrostl na 48,5 procenta. Může za to zejména tenčící se skupina nerozhodnutých (nyní 16,9 procenta).

„Islanďané jsou velmi svérázní a EU nemají příliš v lásce. Spíše je to iracionální a jde o důsledek momentálního naladění společnosti," říká p.Březinová která na Islandu žila. Názor běžných občanů Islandu na EU se shoduje i s názorem islandských poslanců. Tamní  parlament schválil vstup do EU v polovině července nejtěsnější možnou většinou jednoho hlasu.

O týden později předal švédskému předsednictví oficiální přihlášku. Očekává se, že by mohl ostrov rozšířit počet členů EU na osmadvacet v průběhu dvou až tří let. Tato rychlost je možná díky tomu, že Island už řadu podmínek členství splňuje. Definitivní slovo však budou mít občané v referendu.

McDonald´s zavírá kvůli krizi své islandské pobočky (konečně kladný důsledek krize) 27.10.2009 aktuálně.cz

Kvůli hospodářské krizi zavírá americká společnost McDonald´s všechny své restaurace na Islandu. Na ostrově přitom provozovala celkem tři restaurace, a to v hlavním městě Reykjavík. Kvůli klesajícím tržbám se ale vlastník rozhodl jejich činnost ukončit.

Firma  musela podle smlouvy, kterou se společností McDonald´s uzavřela, dovážet veškeré suroviny a obaly pro islandské restaurace z Německa.

Podle Ogmundssona se ale náklady na dovoz zboží z Německa oproti loňskému roku zdvojnásobily, a to díky propadu kurzu islandské koruny a také vysokým dovozním clům. Společnost tak podle něj ani nemohla zvýšit ceny jídel a konkurovat místním restauracím, které vaří z domácích surovin.

Island dá britským a holandským spořitelům 3,8 miliardy  31.12.2009 aktuálně.cz

Islandský parlament schválil ve středu plán na splacení 3,8 miliard euro pro více než 320 tisíc lidí z Velké Británie a Nizozemska, kteří v loňském roce ztratili po krachu on-line banky Icesave své peníze. Parlament odsouhlasil návrh jen těsně. Třiatřicet poslanců se zákonem souhlasilo, třicet bylo proti. Vláda poslancům pohrozila, že pokud zákon parlamentem neprojde, odstoupí.

Peníze z Islandu poputují britské a nizozemské vládě, která po zkrachování banky finanční ztrátu svým obyvatelům částečně kompenzovala.

"Schválení zákona je tou lepší volbou. Zabrání se tak dalším a dalším ekonomickým škodám. Dějiny ukážou, že děláme správnou věc," uvedl islandský ministr financí Steingrimur Sigfusson během parlamentní debaty o zákonu.

Island doufá, že odsouhlasení tohoto zákona urychlí vstup země do Evropské unie a také napomůže oživení její ekonomiky. Jak ukázaly srpnové průzkumy veřejného mínění, sedmdesát procent islandského obyvatelstva s placením peněz Velké Británii a Nizozemsku nesouhlasí.

Odpůrci zákona sympatizují s názorem většiny obyvatelstva a tvrdí, že na každého obyvatele Islandu vychází z odsouhlasené kompenzační sumy dvanáct tisíc euro. Což jsou pro zadluženou zemi obrovské částky. Na ostrově celkem žije 320 tisíc lidí.

Zákon o vyplacení peněz schválili islandští poslanci už v srpnu. Nizozemské a britské vládě se ovšem nelíbily podmínky plánu, proto ho odmítly.

Původně totiž měla islandská vláda vyplatit peníze do roku 2024. Tato lhůta byla v novém návrhu zákona podle agentury Reuters prodloužena. Detaily nových podmínek vyplacení peněz zatím ještě nebyly zveřejněny.

Islanďané se postavili vládě, nechtějí vyplatit cizince  3.1.2010 aktuálně.cz

Více než 56 000 obyvatel, tedy téměř čtvrtina islandských voličů, podepsala petici proti plánu vlády na splacení peněz, o které lidé z ciziny přišli při krachu on-line banky Icesave. Petice žádá po prezidentovi země, aby návrh, který ve čtvrtek jen těsně odsouhlasil parlament, vetoval a vyhlásil referendum.

Hlasování v parlamentu přitom nedopadlo jednoznačně. Třiatřicet poslanců se zákonem souhlasilo, třicet bylo proti. Vláda poslancům pohrozila, že pokud zákon parlamentem neprojde, odstoupí.

Podle veřejných průzkumů, které předcházely hlasování v parlamentu, s návrhem nesouhlasilo až sedmdesát procent obyvatel. Většině Islanďanů se nelíbí myšlenka, že platí za chyby banky(hurá, už se jim rozsvítilo!!! Nám ještě při pokyvování nad nutností šetřit, abychom splatili dluhy, které jsme nevytvořili zatím nic - tma  -JH).

Olaf Ragnar Grimsson tak není v jednoduché pozici. Pokud návrh vetuje, s největší pravděpodobností odstoupí současná vláda, v opačném případě si proti sobě obrátí velkou část národa. Deník The Wall Street Journal uvedl, že si prezident na rozhodnutí o podepsání dokumentu prodloužil termín, aby měl více času návrh podrobně prostudovat.

Británie zablokuje vstup Islandu do EU. Kvůli vkladům 6.1.2010 aktuálně.cz

Pokud Island nevyplatí Britům a Nizozemcům peníze, o které přišli při krachu islandských bank, pravděpodobně bude muset zapomenout na vstup do Evropské unie. Britská vláda už naznačila, že pokud Islanďané v referendu odmítnou odškodnit britské klienty islandských bank, ostrov se ocitne izolován jak od EU, tak i od MMF(konečně začnou mít zase Islanďané Angličany rádi – ušetří si petici -JH).

Británii i Nizozemsko v úterý šokoval islandský prezident Ólafur Grímsson. Oznámil, že nepodepíše vládou schválený zákon o vyplacení vkladů cizinců, kteří měli úspory v islandských bankách, v celkové výši šest miliard dolarů (zhruba 108 miliard korun). Podle ústavy to znamená, že o osudu návrhu rozhodne referendum. Je to teprve podruhé v dějinách Islandu, co prezident nepodepsal vládou schválený zákon.

Mnozí Islanďané se domnívají, že přijetí eura by zabránilo podobným ekonomickým otřesům, jaké ostrov zažil v posledních dvou letech.Londýn ale varuje, aby si ostrované vše promysleli. „Islandským představitelům musí být nepochybně jasné, že pokud nebudou vklady všech britských občanů vyplaceny, vstup do Evropské unie je ohrožen. Myslím, že není třeba žádná varování, věc by měla být každému jasná," řekl britský ministr pro veřejné finance a ekonomickou politiku Paul Myners. Premiér Gordon Brown oznámil, že je zprávou z Reykjavíku zklamán. Popuzeně reagovala také nizozemská vláda. Premiér Balkenende požádal Reykjavík o vysvětlení prezidentova stanoviska. Ve zkrachovalých islandských bankách mělo peníze asi 400 tisíc Britů a Nizozemců. A to zejména v internetové bance Icesave.

Vklady měly být cizincům vráceny postupně ve splátkách od roku 2016. Referendum se zřejmě bude konat 20.února. V minulém roce se vláda dohodla s Mezinárodním měnovým fondem na úvěru ve výši 2,2 miliard dolarů. Pokud ale Islanďané odmítnou cizince vyplatit, může být čerpání peněz od MMF ohroženo

PROTESTNÍ MÍTINK PŘED PARLAMENTEM 9.1.2010

Než se Island finančně zhroutil, lhal o svých bankách 4. 2. 2010  Lidovky.cz / ČTK

Island bezprostředně před zhroucením svého finančního systému lhal o skutečném stavu svých bank. Řekl to dnes guvernér nizozemské centrální banky Nout Wellink, který tak obvinil bývalou islandskou vládu z nečestného postoje k věřitelům. Wellink tím podle agentury Reuters přilil oleje do ohně k už tak dost napjatému sporu, který s Islandem vede Nizozemsko spolu s Velkou Británií.

Británie a Nizozemsko po Islandu chtějí proplatit více než pět miliard dolarů (více než 94,3 miliardy Kč), které po kolapsu islandského finančního systému zaplatily střadatelům. Převodu peněz prozatím brání neshody kolem některých podmínek uznání náhrady, což do určité míry ohrožuje proces zotavení islandské ekonomiky. Ve výpovědi před komisí, která se zabývá příčinami úvěrové krize, Wellink mimo jiné řekl, že islandská centrální banka upozornila Reykjavík na problémy s tamními bankami dost dlouho předtím, než v říjnu 2008 začala jedna po druhé kolabovat. Tyto informace ale nebyly předány odpovídajícím způsobem dál, aby se o nich dozvědělo i Nizozemsko.

"Dlouho jsem doufal, že to prostě neviděli, ale abych byl upřímný, tak po slovech mého kolegy (v islandské centrální bance), že je varoval už několik měsíců předem, jsem si pomyslel, že nám lhali," sdělil před komisí Wellink.

Poradce islandského ministra pro ekonomické záležitosti Benedikt Stefansson agentuře Reuters řekl, že od kolapsu islandského finančního systému v říjnu 2008 už má země novou vládu a nové představitele centrální banky i dohledu nad trhem finančních služeb. Island prý založil speciální komisi, která má vyšetřit kolaps bank. Závěry vyšetřování Island očekává v prvních březnových dnech.

PROTEST 6.2.2010 REYKJAVÍK

PROTEST 13.2.2010 REYKJAVÍK

Islandské repete. Bankrot, nebo EU? Odpoví voliči  4.3.2010 aktuálně.cz

Rozhořet se spor o banku Icesave o dvě století dříve, už by ho možná dávno srovnala parádní námořní bitva. Island na jedné straně a Británie s Holandskem na straně druhé vedou dnes válku jen za jednacím stolem. Pokusy o dohodu ale krachují už rok a čtvrt. Naposledy tento víkend v Londýně. Spor proti sobě dokonce ostře postavil dva členy NATO, když Británie kvůli hádce o peníze svých střadatelů zařadila Island na seznam oficiálních nepřátel státu. V malém a tvrdými přírodními podmínkami zoceleném národě Islanďanů tím vyvolala vlnu odporu.

Na prezidentovi si Islanďané vydupali referendum a 6. března v něm s největší pravděpodobností ústupky Británii a Holandsku odmítnou. Tím se ale také nejspíš zablokují většinu z mezinárodní půjčky, kterou Island nutně potřebuje k záchraně před hrozícím státním  bankrotem.

Icesave je přesně ten typ finanční instituce, která přivedla svět k finanční krizi. Tahle online filiálka islandské Landsbanki nabízela více než 6procentní zúročení vkladů. Roku 2008 ale dosahoval společný zahraniční dluh Landsbanki a dalších dvou islandských bank pětinásobku ostrovního HDP. Po zářijovém pádu Lehman Brothers bylo otázkou dní, kdy tahle bublina praskne.

Stalo se o víkendu 4. a 5. října 2008, kdy po zprávách britského tisku otevřeně pochybujícího o solventnosti islandských bank podnikli střadatelé učebnicový run na Icesave a začali vybírat své úspory. Pod nucenou správu se Landsbanki dostala 7. října.

Británie s Holandskem argumentují, že Island porušil dohodu o Evropském hospodářském prostoru, která vládám ukládá zaručit se nejméně za 20 tisíc euro na střadatele a nediskriminovat je přitom podle národnosti nebo státní příslušnosti. Island kontruje, že tyhle direktivy nebyly šity na jeho situaci, kdy musí řešit systematické riziko celého bankovního sektoru a tím i platební (ne)schopnost celého státu. To navíc bylo způsobeno částečně i selháním bankovního dozoru nad pobočkami Icesave v Británii a Holandsku. Vyřazení cizinců z garancí je proto podle Rejkjavíku ospravedlnitelné. Evropská unie, kam se Island snaží dostat, ale považuje stát za "garanta poslední instance".

"Nemáme v úmyslu platit dluhy bank, které byly trochu bezhlavé," řekl ale hned po krachu Icesave guvernér islandské centrální banky a bývalý premiér David Oddsson. Zahraniční střadatelé mají podle něj dostat nanejvýš 15 % svých vkladů. Svému britskému protějšku to 7. října potvrdil i islandský ministr financí.

Do potíží se tím dostalo i 123 britských a 22 holandských veřejných institucí, které měly u Icesave své účty a na které se záruky britské a holandské vlády nevztahovaly. Odteď se bitva se rozhořela naplno.Hned 8. října proto britský ministr financí Alistair Darling oznámil, že využije protiteroristického zákona a zmrazí aktiva Landsbanki v Británii. Island se tím ocitl ve společnosti zemí jako Rhodésie, proti níž Británie použila starší verzi zákona poté, co tahle její bývalá kolonie roku 1965 jednostranně vyhlásila samostatnost. Nebo Argentiny, proti níž vedla britská koruna roku 1982 válku o Falklandy. Reakce Islanďanů tomu odpovídala. Premiér Geir Haarde prohlásil, že považuje krok Británie ho za "nepřátelský akt", který "zruinuje islandskou ekonomiku". Centrální banka obvinila britské úřady z "extrémně škodlivých kroků". A výroky, které na adresu Británie použil islandský prezident 30. října na neformálním obědě se zahraničními diplomaty, označil jeden norský host rovnou za "bezprostředně urážlivé".

První pokus o smír se objevil hned první víkend po pádu Icesave. Úspěch slavil až plán podporovaný šéfem EU José Barrosem - záchrannou půjčku ve výši pět miliard euro od Mezinárodního měnového fondu (MMF), kterou ostrov nutně potřebuje, měla podmínit právě přistoupení Islandu na dohodu o Icesave.

Zákon, který to měl umožnit, schválil v srpnu islandský parlament. Přidal k ní ale dodatek, který strop splátek za odškodnění svázal s výší islandského HDP. Prezident zákon podepsal 2. září.  Británie a Nizozemí ale změny nepřijaly a svou platbu na půjčku od MMF ( 2,6, respektive 1,3 miliardy euro) stornovaly.

V prosinci proto islandský parlament těsnou většinou schválil zákon tak, jak to požadovala Británie a Holandsko - tedy s plnými zárukami (celkem za 3,8 miliardy euro ve splátkách na 14 let, což každého Islanďana zadluží 15 tisíci dolary). Islanďané v tom viděli nepřijatelný diktát, 23 % z nich proto podepsalo petici prezidentovi, aby o zákonu vypsal referendum. Ten je letos 5. ledna poslechl a dohodu tak potopil.

Lidé zákon v referendu tuto sobotu podle průzkumů skoro jistě odmítnou. Platit tak nejspíš bude šetrnější "srpnová" verze s dodatky vážícími stropy splátek k HDP. Ten vloni klesl skoro o 8 % a letos má klesat dál. 

REFERENDUM A PROTEST NA ISLANDU 6.3.2010

Miliardy za krach neplaťme, řekli Islanďané v referendu 7.3.2010 aktuálně.cz

Náhrady za znehodnocení vkladů Nizozemsku a Velké Británii neplaťme. Tak zní vzkaz Islanďanů vládě. Výplatu odmítlo v sobotním referendu podle prvních odhadů hned 93 procent z nich.

Obyvatelům ostrova se nezamlouvají především úroky 5,5% , které by měl Island zaplatit z částky 3,8 miliardy eur (přes 97 miliard korun). Právě na necelé čtyři miliardy eur, tedy více než třetině ročního HDP země, byly vyčísleny ztráty související s krachem internetové banky Icesave, která se stala pomyslným jablkem sváru.

Země sice své obyvatele vyplatily, ale teď požadují náhradu po malé zemičce.

Island platební závazky z krachu Icesave v zásadě uznává, ale chce vyjednat příznivější podmínky. Premiérka Jóhanna Sigurdardóttirová už oznámila, že její kabinet zůstává u moci. "Musíme pokračovat a debatu o (Icesave) dokončit. Musíme mít dohodu," řekla svým krajanům ve veřejnoprávní televizi. Dohoda je přitom pro Island klíčová. Bez ní totiž země balancující na pokraji bankrotu zřejmě může zapomenout na životně důležité úvěry od Mezinárodního měnového fondu (IMF).

Trest za krizi, v divadle přečtou jména padlých bankéřů 14.4.2010 aktuálně.cz

V pražských divadlech se v listopadu 1989 boural komunismus, na Islandu nyní dělají totéž - jen s tím rozdílem, že účtují s kapitalisty. Zprávu o vinicích krize nyní veřejně předčítají na jevišti Městského divadla v Reykjavíku.

Dokument, který má přes dva tisíce stran, zpracovávala speciálně ustanovená komise skoro dva roky. Rozsáhlý materiál budou herci číst zhruba čtyři dny a od diváků zvláštního představení, z nichž mnozí nechali v islandských bankách životní úspory, nepožadují žádné vstupné. Předčítáním vyšetřovací zprávy chtějí Islanďané ukázat, jak jim záleží na nalezení viníků pádu ekonomiky.

Dosavadní vyšetřování okolností krachu bank nevedlo k výsledkům, s nimiž by veřejnost byla spokojená. Bankéři, kteří ústavy řídili, podnikají dál. Například Jon Asgeir Johannesson, většinový majitel zkrachovalé banky Glitnir, dnes šéfuje společnosti Iceland Foods a v Londýně plánuje budovat síť supermarketů.

Největší vinu za krach banky zpráva přičítá sedmi bývalým politikům a ekonomům z centrální banky. Za krach bank, který má stát Island jenom v platbách pro klienty z Velké Británie nebo Nizozemska skoro čtyři miliardy eur, může podle zprávy hrubá nedbalost bývalého islandského premiéra Geira Haardea nebo šéfa centrální banky Davida Oddssona. "Měli potřebné informace, ale nedělali to, co měli. Každý ukazoval jenom prstem na toho druhého," uvedl předseda vyšetřovací komise Pall Hreinsson.

Banky na Islandu se před krizí zvětšily dvacetkrát, svou expanzi ale nezvládly. Podle vyšetřovací komise už v roce 2006 byl bankovní krach neodvratný. Banky nikdo nehlídal, dozor měl málo zaměstnanců, politici se o situaci v oboru nezajímali. V roce 2007 se Island v produkci ekonomiky na hlavu stal sedmou zemí na celém světě. Rozvoj země ale hnalo hlavně finančnictví, které čekal tak tvrdý pád. 

Bohové mstí Island, sopkou trestají Evropu za krizi 19.4.2010 aktuálně.cz

Při pohledu na meteomapu si toho první den po erupci prostě nešlo nevšimnout. Maličkatý Island "vyprskl" svůj popel přesně na dvě mocnosti, s kterými má z globální finanční krize nevyřízené účty za čtyři miliardy euro - Holandsko a Británii. O pomstě islandských bohů za krach banky Icesave proto od čtvrtka mluví nejen lidé v internetových diskusích. Jako "fakt" ji ve svých komentářích berou i deníky Financial Times a Daily Telegraph.

"Před pár lety byli Islanďané rozzuření, že Gordon Brown použil protiteroristický zákon, aby kvůli krachu Icesave zmrazil islandská aktiva v Británii a ochránil tak britské střadatele," vzpomněl na serveru Livejournal pisatel s přezdívkou Zvědavý George. „Teď se zdá, jakoby na Albion chrlili zlostí i původní bohové Islandu," dodal.

Také Financial Times vzpomínají, jak před dvěma lety na Islandu spektakulárně vybouchly banky a nechaly bez peněz rozzlobenou britskou a holandskou vládu, které se mezitím zaručily za vklady střadatelů ze svých zemí. "S potěšující přesností zasáhl prachový mrak tyto dvě země, aniž by příliš ovlivnil ty kolem. Obě země musely ihned zastavit letecký provoz."

"Británie je jednou z nejvíce otevřených ekonomik světa, je životně závislá na lidech cestujících tam a zpět. Jakékoliv delší uzavření britského vzdušného prostoru bude mít určitě za důsledek hluboké narušení ekonomiky," píše Warner.

Na Islandu vyhrála volby Nejlepší strana. Vede ji komik  8.6.2010 aktuálně.cz

Komunální volby v hlavním městě Islandu vyhrála satirická strana v čele s komikem Jónem Gnarrem. Uskupení s názvem Nejlepší strana mimo jiné požadovalo, aby ve všech bazénech byly k dispozici ručníky zdarma či aby místní zoologická zahrada chovala lední medvědy.

Touto neobvyklou volbou zareagovali voliči a voličky podle serveru Spiegel.de na důsledky finanční krize. Protestní hlasy přispěly k vítězným 34,7 procentům Nejlepší strany. 

Island začne jednat o členství v EU, Londýn není proti 16.6.2010 aktuálně.cz

Island je zase o něco blíže svému vstupu do EU. Hlavy států a předsedové vlád členských zemí ve čtvrtek s vysokou pravděpodobností v Bruselu odsouhlasí, že vyjednávání o vstupu Islandu může začít. Pozornost se zároveň obrací k Velké Británii, která původně chtěla cestu ostrova do unie blokovat. 

Britský ministr zahraničí William Hague však oznámil, že jeho země není proti zahájení rozhovorů. Zdůraznil ovšem, že Island si musí být vědom, jaké má finanční a právní závazky.

Island požádal o přijetí do Evrospké unie v létě roku 2009. V únoru následujícího roku doporučila přijetí Islandu Evropská komise. Islanďané původně členství v EU odmítali, ekonomická krize je však donutila změnit názor.

Island změnil názor a chce do EU. Jednání začnou brzy 17.6.2010 aktuálně.cz

Evropská sedmadvacítka se v dohledné době zřejmě přemění na devětadvacítku. Na pravidelném summitu EU unie ve čtvrtek rozhodla o tom, že zahájí vstupní rozhovory s Islandem.  Vzhledem k tomu, že Island splňuje většinu krtitérií pro vstup, měla by být jednání o přijetí třistadvacetitisícového národa do lůna unie v podstatě formalitou.

Islanďané přitom myšlenku stát se součástí EU dlouho odmítali, zejména z toho důvodu, že by museli přijmout jednotná unijní pravidla v oblasti rybolovu. Nedávná finanční krize, kvůli které se Island dostal do velkých finančních těžkostí, ale ostrovany přiměla změnit názor.

"Hlavním bodem vstupních rozhovorů bude vyřešení stávajících závazků (Islandu)," řekl agentuře Reuters nizozemský diplomat, který si nepřál být jmenován. "Bez jejich splnění není vstup možný."

Celkový dopad krize na islandskou ekonomiku se stále nepodařilo vyčíslit. Vnější zadlužení země, na němž se z 80 procent podílel bankovní sektor, ale činilo koncem roku 2008 padesát miliard eur. Hrubý domácí produkt ostrova přitom v roce 2007 představoval 1,3 biliónu islandských korun (8,5 miliard eur).

Pro eurozónu přišla ve čtvrtek v souvislosti s prodejem španělských státních dluhopisů první příjemná zpráva. Evropská měna posílila vůči dolaru na třítýdenní maximum. Euro zřejmě dále posílí i díky skutečnosti, že z nejhoršího je podle všeho Řecko. Společná zpráva EU, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky konstatovala, že Athény zatím plní plán snižování rozpočtového deficitu, který jim naordinovala unie a MMF.(zarytí optimisté, nebo z nás zase někdo dělal trotly??)

Islanďané chtějí soudit viníky finanční krize  12.9.2010ČTK/ aktuálně.cz,

Politici, kteří přivedli Island v roce 2008 na pokraj bankrotu, by se měli zpovídat před zvláštním tribunálem.  Shodla se tom těsná většina členů zvláštní parlamentní komise. O obvinění musí rozhodnout parlament. Pokud budou žaloby odsouhlaseny, zasedne tribunál určený k souzení vládních úředníků poprvé od svého založení před více než 100 lety.

Pět z devíti členů vyšetřovací komise chce před soud postavit bývalého premiéra Geira Haardeho, bývalou ministryni zahraničních věcí Ingibjörg Gísladóttirovou, bývalé ministry financí a obchodu ministr obchodu Árniho Mathiesena a Björgvina Sigurdssona. O tom, zda budou bývalí vládní činitelé postaveni před zvláštní soud, rozhodne islandský parlament. Pokud budou obviněni, zasedne zvláštní soud,  vytvořený v roce 1905 k projednávání případů vládních úředníků, vůbec poprvé. Pokud se vina bývalých úředníků prokáže, hrozí jim finanční pokuty a až dva roky vězení.

Podle vyšetřovatelů se hlavní tři islandské banky v poměrně malé státní ekonomice příliš rozrostly, čemuž prý měla vláda včas zabránit.

Island chce soudit politiky, kteří přivedli zemi na pokraj bankrotu 12. září 2010 Lidovky.cz

Letos v dubnu obvinila speciální komise vyšetřující příčiny krize, bývalého premiéra Geira Haardeho, šéfa islandské centrální banky Davída Oddssona a několik dalších politických a ekonomických představitelů z nedbalosti. Podle vyšetřovatelů se hlavní tři islandské banky v poměrně malé státní ekonomice příliš rozrostly, čemuž prý měla vláda včas zabránit. Haardeho kabinet ale pode vyšetřovatelů neměl "odvahu ani moc rozumně omezit finanční systém

Islandský expremiér půjde k soudu, že způsobil krizi 29.09.2010 týden.cz

Parlament v úterý rozhodl, že podá žalobu na bývalého předsedu vlády Geira Haardeho kvůli roli, již hrál v ekonomickém kolapsu země před dvěma lety. Žádná jiná hlava vlády či státu dosud na světě za krizi před soud nešla. Poslanci jednomyslně přijali závěry parlamentního výboru a jeho „pravdivou zprávu", následně hlasovali, zda poženou k soudu členy někdejší vlády. Ministrům obchodu, zahraničí a financí se ulevilo, nikoli však Haardemu. Třiatřicet zákonodárců bylo pro žalobu na expremiéra, třicet proti, píše server EUobserver.

Expremiérovi teď u zvláštního soudu, ustaveného v roce 1905 na stíhání ministrů, hrozí až dva roky vězení. Za více jak sto let přitom k soudu ještě žádný případ nešel.

Podle parlamentního výboru je Haarde zodpovědný za přečiny „spáchané od února 2008 do října téhož roku, záměrné či hrubé zanedbání, převážně přestupky proti zákonům ministerské zodpovědnosti", ale i za překročení trestního zákoníku. Úroková krize v říjnu kompletně položila islandské bankovnictví, tři přední finanční ústavy musely být znárodněny.

Kvůli krizi jde poprvé před soud premiér. Je z Islandu  29.9.2010 aktuálně.cz

Poměrem hlasů 33 : 30 zákonodárci odsouhlasili, že se bývalý ministerský předseda Geir Haarde (59let) bude zpovídat z podezření z trestného činu nedbalosti. Té se měl dopustit, když nedokázal odvrátit finanční krach ostrova roku 2008.

"Vyvrátím u soudu všechna obvinění a budu očištěn," citovala agentura AP Haardovo vystoupení v islandské veřejnoprávní televizi RUV. "Mám čistý štít. Toto obvinění hraničí s politickou perzekucí,"

Do čela komise, která dokument v rozsahu 2300 stran vypracovala, byl jmenován soudce nejvyššího soudu Pall Hreinsson. Ten podrobil obzvláštní kritice hlavně sedm vysokých státních úředníků včetně Haardeho a centrálního bankéře Davida Oddsona.

Vyjádřeno kurzem eura k islandské koruně došlo k propadu z 1:50 na 1:250.

PROTEST V REYKJAVÍKU 1.10.2010 A JEŠTĚ JEDNOU

PROTEST 4.10.2010

Islandská policie zatkla dva exšéfy zkrachovalé banky 16. ledna 2011, DPA

Islandská policie zatkla v noci na sobotu dva bývalé šéfy zkrachovalé banky kvůli podezření z podvodů na finančním trhu. Sigurjóna Arnasona, exšéfa Landsbanki, a Ivara Gudjonssona, jejího někdejšího investičního ředitele, podrobí výslechu a pak se rozhodne o jejich osudu. Potvrdil to islandský zvláštní prokurátor Ólafur Tór Hauksson, který loni v říjnu spustil vyšetřování nečekaného pádu tří  islandských bank po vypuknutí finanční krize na podzim 2008.

Za krachem bank údajně stojí dlouhodobé podvodné praktiky jejich vedení. Manažery bank média označovala za „čaroděje“ v době, kdy jejich banky údajně skvěle prosperovaly.

Island čeká referendum o odškodnění Británie a Nizozemska 20.02.2011 ČTK

Islandský prezident Ólafur Grímsson odmítl podepsat novou dohodu s Británií a Nizozemskem o náhradě za ztracené vklady jejich občanů z islandské internetové banky Icesave v sumě přes pět miliard dolarů (89 miliard korun). Island tak bude muset o této kontroverzní otázce uspořádat nové referendum.

Prezident odmítl podepsat parlamentem schválenou dohodu s oběma zeměmi již podruhé. Islanďané v prvním referendu loni v březnu dohodu drtivou většinou hlasů odmítli a vláda musela sjednat méně nevýhodnou smlouvu. Tuto středu nová dohoda prošla parlamentem.

Podle vlády by skutečné náklady státu na odškodné měly být mnohem nižší než pět miliard USD, protože velká část peněz na splátku bude pocházet z prodeje majetku Landsbanki. Vláda odhaduje, že vyplatí nejvýše 50 miliard islandských korun (7,65 miliardy korun).

V roce 2009 ekonomika klesla o 6,8 procenta. Ve třetím loňském čtvrtletí po dvou letech propadu islandská ekonomika obnovila mezičtvrtletní růst.

Island zřejmě zruinoval sponzor britských konzervativců 10.3.2011 aktuálně.cz

Jedni z nejvlivnějších mužů britského byznysu - bratři Robert a Vincent Tchenguizové - skončili po středeční razii útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v policejní cele. Spolu s dalšími devíti podezřelými jsou magnáti, známí pro svůj okázalý styl života, vyšetřováni v souvislosti s několika podezřelými transakcemi. Ty bezprostředně předcházely pádu největší islandské banky Kaupthing.

Těsně před krachem totiž z fondů islandského finančního domu zmizelo velké množství peněz. Bratři Tchenguizové, kteří patřili k nejvýznamnějším klientům banky, mohli k jejímu pádu banky přispět a ještě na něm vydělat. Robert Tchenguiz, jenž vlastnil část akcií banky, si podle oficiálních informací několik měsíců před jejím krachem půjčil 1,25 miliardy liber (přibližně 35,5 miliardy korun). Tyto prostředky podle BBC použil mimo jiné na nákup podílu ve společnostech Sainsbury's, Mitchells a Butlers. Robert a Vincent Tchenguizovy jsou jinými slovy podezřelí z toho, že banku Kaupthing vytunelovali. Okradli tak kromě jiných i 320 tisíc britských a nizozemských střadatelů o jejich mnohdy celoživotní úspory.

Případ je pikantní mimo jiné proto, že Robert i Vincent patří k významným sponzorům vládnoucích konzervativců. "Pád banky Kaupting odstartoval krizi, ze které se stále snažíme dostat. Jedná se tedy o velmi vážná obvinění. Požádal jsem premiéra Camerona, aby prošetřil veškeré vazby s bratry Tchenguizovými," řekl deníku Daily Mirror poslanec za opoziční Labouristickou stranu John Mann.

"Ráno jsme byli skutečně zatčeni. V současné době nás policisté vyslýchají v souvislosti s naším vztahem k bance Kaupthing. Oba dva s vyšetřovateli plně spolupracujeme a jsme přesvědčeni, že až bude případ uzavřen, budeme zproštěni všech obvinění," cituje britský deník Guardian ze středečního prohlášení obou mužů. Mluvčí dua finančníků původem z Íránu vydal ve středu večer prohlášení, že jsou oba muži na svobodě a vyšetřovatelé je zatím z ničeho neobvinili.

Mezi obviněnými figurují i členové bývalého vedení banky. V policejní cele skončili podle Guardianu také bývalý šéf britské pobočky Kaupthingu Armann Thorvaldsson a bývalý předseda představenstva a výkonný ředitel v jedné osobě Sigurdur Einarsson. Razie v osmi domech se zúčastnilo 135 policistů. Sedm zatčených je v současné sobě vyslýcháno na policii v centrálním Londýně. Další dvě zatčení proběhly ve stejnou dobu v islandském hlavním městě Reykjavíku.

Úřad pro odhalování organizovaného zločiny prošetřuje okolnosti krachu největší islandské banky od prosince 2009. Kolaps zavinilo přehřátí finančního sektoru. Banky nabízely úvěry až šest procent a nalákaly neudržitelné množství zahraničních klientů. Jejich počet mnohonásobně překračoval počet obyvatel ostrova a zadlužení bank dosahovalo několikanásobků islandského HDP

Islanďané podruhé řeší, zda zaplatí miliardy za krach  9.4.2011 aktuálně.cz

Zaplatit, či nezaplatit? Právě toto dilema mají v referendu vyřešit obyvatelé Islandu. Ve hře je přitom pět miliard dolarů (zhruba 84 miliard korun), o něž před necelými třemi lety přišli po krachu internetové banky Icesave britští a nizozemští střadatelé.

Dosavadní průzkumy naznačují, že referendum, jehož se může zúčastnit 230 tisíc voličů, dopadne stejně jako loni v březnu. Tehdy se většina obyvatel ostrova přiklonila k variantě nic neplatit. V takovém případě by se ale celá záležitost mohla dostat až k evropskému soudu. A v důsledku přijít Island na mnohem více, napsala agentura Reuters.

"Se mnou ten dluh nemá nic společného," vysvětlil tesař Jón Bergsson, proč je proti placení. "Nevím, proč bych měli platit dluhy za darebáky, kteří si pořád žijí v luxusu," přisadil si pro změnu 63letý operní pěvec Kristján Jóhannsson.

Vláda k všelidovému hlasování přistoupila poté, co prezident Ólafur Grímsson odmítl v únoru dohodu o odškodnění podepsat. Prezident tak odmítl podpis dohody již podruhé.

Island odmítl dohodu o vyrovnání krachu. Co dál, neví  10.4. 2011 Aktuálně.cz

Reykjavík - Islanďané podle předběžných výsledků referenda odmítli vládou sjednanou dohodu, podle které by měla země zaplatit Británii a Nizozemsku pět miliard dolarů (84 miliard Kč) jako náhradu za ztracené vklady u islandské internetové banky Icesave.

"Byla zvolena nejhorší možnost. Hlasování rozdělilo národ na dvě části," řekla premiérka. Dodala, že je celkem jasné, že odpůrci dohody v referendu zvítězili. Podle předběžných výsledků bylo proti dohodě 58 procent hlasujících, napsala agentura Reuters.

Referendum vyvolal islandský prezident Ólafur Grímsson, když v únoru odmítl dohodu o odškodnění podepsat

Vyřešení sporu o Icesave se považuje za nezbytný krok ke zlepšení islandské pozice v jednáních o vstupu do Evropské unie a k oživení nadále slabé ekonomiky. Vyřešení sporu je také podmínkou obnovení islandského přístupu na mezinárodní kapitálové trhy.

Referendum muselo být uspořádáno poté, co islandský prezident Ólafur Grímsson v únoru odmítl dohodu o odškodnění podepsat. Prezident tak odmítl podpis dohody již podruhé. Islanďané v prvním referendu loni v březnu dohodu drtivou většinou hlasů odmítli a vláda musela sjednat méně nevýhodnou smlouvu.

Islanďané řekli v referendu "ne" splácení dluhu Británii a Nizozemsku 10.4. 2011 Novinky.cz

Nedělní výsledky referenda na Islandu ukázaly, že většina obyvatel ostrovního státu je proti splácení pěti miliard dolarů (asi 85 miliard korun) Velké Británii a Nizozemsku, které svým občanům uhradily ztracené vklady u tamní internetové banky Icesave. Uvedly to jednotlivé světové agentury.

Toto referendum bylo již druhým odmítnutím miliardové platby, neboť podobně negativně skončilo i předchozí hlasování loni v březnu. Podle státní televize nyní řeklo své ne téměř 60 procent Islanďanů, kteří nechtějí nést zodpovědnost za „nezodpovědné bankéře“.

Velmi rozmrzele se k výsledkům vyjádřili oficiální představitelé Velké Británie a Nizozemska. Podle britského ministra financí Dannyho Alexandera bude mít spor zřejmě soudní dohru, v podobném duchu se vyjádřil i jeho nizozemský protějšek Jan Kees de Jager.

Mnozí ekonomové se domnívají, že celý problém brzdí oživení islandské ekonomiky, stejně jako případnou možnost vstupu ostrovního státu do Evropské unie.

PÁR SLOV NA ZÁVĚR - NĚCO O TVORBĚ NOVÉ ISLANDSKÉ ÚSTAVY

Do dnešního dne (11.6.2011 8:39) ale žádná česká internetová mědia ať již oficiální či neoficální nezveřejnila, že probíhá online diskuze o nové islandské ústavě. Ta stará, přeložená z dánštiny z roku 1944, kde je pouze slovo král nahrazeno slovem prezident musí být podle Islanďanů změněna. A jak? 25 členný výbor pro tvorbu nové ústavy oslovuje Islanďany za pomoci Facebooku a dalších sociálních sítí. Detaily v AJ najdete např. zde a zde.

Naše alternativní média se v posledních deseti dnech zabývají tím, že kopírují překlad anglického originálu základních bodů historie rok po roce, ale k tomuto převratnému faktu nevěnují tolik pozornosti.

„Ústavodárné shromáždění složené z lidí přímo volených lidem zahájilo svoji činnost v únoru a předložilo návrh ústavy na základě konsensu a doporučení. Musí být schválena parlamentem, který byl vytvořen po nových volbách. Toto je stručná historie islandské revoluce: odstoupení celé vlády, znárodňování bank, obecné referendum, uvěznění odpovědných lidí za krizi a přepsání ústavy přímo občany.

Co se stalo na Islandu, bylo pozorováno politiky jako je Merkelová, Sarkozy, Cameron, Zapatero, Berlusconi a další, a vyhodnoceno jako nebezpečné pro jejich zkorumpovaný systém. Bojkot informací o Islandu byl striktně dodržován tisíci novináři v rámci veškerého korporátního tisku, rozhlasu a televize. Masmédiím v některých zemích vládní vyjednávači údajně nabídli dokonce i daňové úlevy výměnou za mlčení.

Ale přesto přese všechno se islandská revoluce šíří po celé Evropě. Postavila se tomuto zkorumpovanému a neudržitelnému systému a dává světu lekci z opravdové demokracie“.( převzato z www.outsidermedia.cz)

Tímto se ale budu zabývat, bude-li zájem, v dalších dílech. V tom druhém se pokusím zjistit, jak se čeští „ekonomičtí vědci“ k problému islandské krize staví a jak ji komentují oni.