Ilegální šíření GM rýže vylekalo čínské představitele

Dvě odrůdy GM rýže byly v r. 2009 schváleny pro experimenty na volných polích, ale nikoliv ke komerčnímu prodeji. V lednu ministerstvo zemědělství uvedlo, že „se v Číně nepěstují žádné geneticky modifikované obilniny“, mimo zkušebních pozemků.

Ale v dubnu představitel ministerstva životního prostředí týdeníku Nanfang Zhoumo přiznal, že vlivem špatného řízení je „ilegální GM osivo přítomno v několika provinciích“. Zjistilo to společné vyšetřování čtyř ministerstev.

Ministerstvo zemědělství na požadavek AFP o vysvětlení nereagovalo.

Podle internetové stránky Rychlého informačního systému pro potraviny a krmivo Evropské unie evropské země zjistily, že od roku 2006 do května tohoto roku obsahovaly potraviny z Číny GM rýži ve 115 případech.

Skupina Greenspeace říká, že osivo GM rýže je v Číně od r. 2005, a tato rýže byla nalezena vloni na trzích v provinciích Hubei, Hunan a Jiangxi, sdělil čínský specialista této skupiny Fang Lifeng AFP.

Peking je biotechnologii příznivě nakloněn a již povolil pěstování několika GM plodin, včetně bavlny, paprik, rajčat a papájí, a schválil dovoz GM sóji a kukuřice pro potravinářský průmysl.

Ale rýže – klíčová položka stravy země s více než 1,3 miliardou lidí – je mnohem citlivější otázka.

„Dvě třetiny Číňanů jedí rýži každý den,“ řekl Tong Pingya, vysoce respektovaný agronom, který na konferenci v květnu, které předsedal vice-premiér Li Keqiang, napadl čínské vědce za to, že „zachází s lidmi jako s pokusnými králíky“.

„Čína tuto geneticky modifikovanou rýži nepotřebuje, protože jí produkuje dostatek, a dokonce trochu vyváží,“ řekl Tong AFP.

Když se Národní lidový kongres, čínský parlament, vloni sešel, asi 100 výzkumníků napsalo politickým vůdcům a požádalo je, aby zrušili povolení používat experimentální GM zrniny, včetně jednoho druhu kukuřice a dvou druhů rýže.

Požadoval také veřejnou debatu a jasné označování produktů obsahujících geneticky modifikované organismy.

Stoupenci GM rýže tvrdí, že je odolnější vůči suchu, nabízí vyšší výnosnost a – v případě odrůd obsahujících gen Bt – umožňuje dramatické snížení používání pesticidů.

„Mělo by být možné schválit komerční využití (GM) zhruba v letech 2012-2013, ale stát pravděpodobně neumožní, aby byly v blízké budoucnosti používány v širokém měřítku,“ řekl Ma Wenfeng, analytik trhů obilnin konzultantské firmy CNagri, který má napojení na ministerstvo zemědělství.

Podle Ma nové odrůdy představují „pokrok v biotechnologii“ a budou nakonec přijaty.

Ochránci životního prostředí a někteří čínští vědci varují před doposud neznámými dlouhodobými následky používání GM rýže, obzvláště u biodiverzity a zdraví lidí.

Jestli je jejich používání v zájmu farmářů, je otevřená otázka, řekl Fang z Greenpeace, protože „GM osivo stojí dvakrát více, než běžné osivo“, a „co se týká výnosu, žádný rozdíl zde v podstatě není“.

Odrůdy GM rýže vyvinuté v čínských laboratořích vyvolávají také otázky ohledně duševního vlastnictví.

Gen Bt je patentován americkou agro firmou Monsanto, která by mohla od Číny požadovat poplatky a kompenzace, pokud budou tyto odrůdy komerčně využity.