Řízený rozklad pořádku – body zlomu. Konec starého světa (I)

* * *

Nechme nyní stranou možné, ale celkově náhodné jevy, a tudíž těžko předvídatelné, jako pád asteroidu nebo nečekaný výbuch sopky pod Yellowstonem. Avšak zcela očekávatelnou je katastrofa, o které M. Chazin již v r. 2000 mluvil jako o finančně-ekonomické apokalypse (1). Její podstata spočívá v tom, že vládnoucí struktura, vytvořená během realizace globalizačního projektu, je od počátku nestabilní a nevyhnutelně skončí materiálním vyčerpáním celého sociálního systému.

Trh se obecně v podmínkách ekonomické uzavřenosti implicitně monopolizuje (v důsledku neomezené konkurence bojující o omezené zdroje). A globalizace nejen přeměnila světovou ekonomiku na kompaktní systém, „omezený prostorem zeměkoule“, ale dala ji charakteristiku síťové hry, ve které, jako čerpadlem, jsou státní aktiva odsávána do rukou jejích strůjců (2).

Jako v kasinu. A výsledek – stejný, jako v kasinu: do rukou organizátorů „hry“ (rozuměj globálního trhu, organizovaného podle principů „washingtonského konsensu“) přechází materiální zdroje účastníků, kterým na oplátku v rukách zůstanou herní žetony. Protože reálných zdrojů je omezené množství, a počet žetonů není omezen ničím, mimo výkonu tiskařského lisu, tak se žetony na konci hry znehodnotí na nulu a hráči zůstanou zcela zruinováni.

Takový je mechanismus. Krize 2007-2008 se stala první názornou ukázkou (3). Nicméně finančnímu vyčerpání bankovního systému USA a Evropy se podařilo zabránit a najít dodatečné zdroje financí pro státní kasu, částečně v mezinárodních měnových strukturách typu MMF a SB. Nicméně vysávání aktiv z relativně suverénních států nepřestalo a v roce 2011 jsou na bankrot připraveny již celé regiony. Tak konkrétně „vznikla reálná hrozba bankrotu Řecka, a po něm řady dalších zemí jižní (Portugalsko, Španělsko, Itálie), východní (Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina, Lotyšsko a Litva) a dokonce severní Evropy (Island, Irsko), které během krize navršily obrovské státní dluhy a rozpočtové deficity“ (4).

V současnou chvíli stojí Řecko před vyhlášením bankrotu, vyhrožuje partnerům z eurozóny návratem k bývalé měně (drachmě) a řetězovou reakcí propadu euro, pokud mu EU a MMF nepomůže. Blízko má k této situaci Portugalsko, Španělsko a Irsko. Astronomické výše dosáhl i státní dluh USA. Řečeno bez obalu, „herní žetony“ – dolar a na něj navázané měny – se znehodnotily natolik, že finanční pyramida je ke skutečnému zhroucení připravena, což zanechá všechny, kteří do ní investovali, v nanejvýš kritické situaci.

A nový zdroj, díky kterému by bylo možné smutné finále oddálit, není v dohledu. Zastavení tiskařského lisu by, podle názoru M. Chazina, přivedlo starý i nový svět do dlouholeté „velké hospodářské krize“, a zrychlení hyperinflace „spálí dluhy“, ale dlužníky zanechá „s holým zadkem“ (3).

Smutné, ale výše uvedené charakterizuje pouze dlouhodobou systémovou probíhající krizi – to, co bylo její příčinou. Ale existují i situační specifika.

Spočívají v tom, že na rozdíl od r. 2007 nikdo cestu ven z krize nehledá a hledat se nechystá. Naopak, vzniká silný pocit, že struktury globálního vládnutí ze všech sil společnou loď rozhoupávají.

Takže šéf Světové banky Robert Zoellick jednoznačně sdělil, že „rostoucí ceny potravin a ropy, a také nestabilita na Středním východě, představují hrozbu totální krize ve světové ekonomice“. Podle jeho slov stačí pro spuštění nové vlny krize „jeden otřes“ (5). Přizvukuje mu jeden z ředitelů FAO David Hallam: „Pokles dolaru a zvýšení cen ropy napomáhají udržování vysokých cen potravin, a obzvláště se to týká obilnin… Protože poptávka zůstane vysoká, stabilizace cen z velké části závisí na tom, jak vzroste objem zemědělské produkce v r. 2011 a nakolik poklesnou zásoby obilnin v této sezóně“ (6). A podle tvrzení M. Chazina „již nyní je na internetu v angličtině zveřejněn jeden z klíčových dokumentů příštího Davoského fóra. Účel této zprávy – „pochopili jsme, že zdroje, které máme, nestačí, abychom se s riziky, v jejichž rámci nyní žijeme, mohli vypořádat“. Jinými slovy se konstatuje, že stávající finančně-ekonomický systém zachránit nelze (7).

Takže vybereme základní faktory destabilizace a uvedeme jejich příčiny.

1. Téměř současné propuknutí revolucí na celém Středním východě a střední Asii, od Maroka po Afghánistán. Panuje názor, že ke všem těmto událostem došlo spontánně. Nicméně bez účasti zvláštních služeb, spolupracujících se strukturami globálního vládnutí, je podobná synchronnost nemožná. Navíc vojenská uskupení NATO a států, jejichž vlády aktivně spolupracují s „globálním hegemonem“, která se v tuto chvíli účastní intervence v Libyi, chtějí rozšířit bojovou činnost do Sýrie, Jemenu a v dohlednu do Iránu. A pokud ke zlomu situace a přechodu do kolapsu stačí „jeden otřes“, (rozuměj lokální, ale mající strategické důsledky války), tak postupně se naplňující přízrak třetí světové války již v podstatě determinuje budoucnost.

2. Růst cen potravin. Zde se rýsují dvě složky. Jedna, téměř přírodní, spočívá ve změně klimatu, v důsledku čehož začala světová poptávka po obilninách převyšovat nabídku o 4-6%. „Téměř“ souvisí s tím, že v mnohém mají tyto změny umělý technologický charakter – od více či méně sporného vlivu skleníkového efektu po zastavení Golfského proudu, prohloubeného katastrovou v Mexickém zálivu, kdy se do dvou oceánů (Atlantiku a Pacifiku) dostaly ropné produkty a chemická činidla, po radiaci z „japonského Černobylu“ (Fukušimy). Mimo to se řada expertů domnívá, že z části jsou změny klimatu na planetě důsledkem cíleného působení zařízení HAARP na přírodní prostředí.

Druhá složkou, související se znehodnocováním dolaru, je důsledkem aktivit při realizaci stávajícího globálního ekonomického modelu, o čemž jsme již mluvili výše.

A je zde ještě jeden vážný moment, ukazující, že problémy s potravinami a revoluce na Středním východě mají synergický efekt. Právě nedostatek jídla byl katalyzátorem událostí v Tunisu a Egyptě (8), a právě revoluce zpomalují řešení potravinového problému v těchto zemích (5).

3. Růst cen ropy. Již dnes představuje deficit ropy 1,1 milionů barelů denně, a na konci roku může ještě narůst (9). Jednou z nejdůležitějších příčin je zde napětí na Středním východě obecně a intervence sil globálního vládnutí v Libyi konkrétně. A pokud zatím těmito „mírotvůrci“ nenapadený Irán vystupuje ve jménu OPEC a říká, že deficit v nabídce může být uspokojen, tak se začátkem války proti Iránu se situace stane nenapravitelnou. „Podle názoru analytiků Goldman Sachs vzroste v příštích 12 měsících cena ropy na 130 dolarů za barel“ (10), a spolu s ní i ceny benzínu na evropském a světovém trhu, což vyšroubuje hyperinflaci do nebe (11).

Nicméně prognóza Goldman Sachs je optimistická, protože evidentně nebere v úvahu poptávku po ropných produktech, vyvolanou podkopáním důvěry v jadernou energetiku po havárii v jaderné elektrárně Fukušima. A mimo to je silně nepravděpodobné, že devalvace americké měny a již započavší spekulace na trhu ropy a zlata (12), charakteristické pro nastartování velké krize, umožní udržet cenu ropy na hranici 130 dolarů za barel: to prostě neodpovídá empirickým a bilančním údajům (viz fázový graf).

Zdroj: http://www.kongord.ru/Index/Articles/contdestorder.html

Vše výše uvedené svědčí o tom, že lidstvo je pozvolna vedeno do situace, která předpokládá nutnost změny, ale nenechává sebemenší volbu ve vztahu k tomu, na jakou stranu se vydat. Těm, kterým se to jeví jako paranoidní konspirace, lze na doplnění výše uvedeného ukázat vedlejší příznaky. Tak například „v dubnu ekonom Jegor Susin poukázal na zajímavý fakt: bez ohledu na tehdy rostoucí euro a nanejvýš levnou likviditu v USA vrátily zahraniční banky svým americkým pobočkám téměř 400 miliard dolarů. Někdo se připravuje na horší časy…“ (13). (Viz graf).

Zdroj: stockinfocus.ru

Nebo si vezměme zatčení šéfa MMF Dominique Strausse-Kahna. Je těžké si představit, že mezinárodního představitele jeho úrovně, nezávisle na existujícím provinění a jeho rozsahu, je možné jednoduše, bez sankcí a odsouhlasení s odpovídajícími kruhy světové elity, demonstrativně zadržet a uvěznit (14). A sankce vůči němu mohly být zmíněnou elitou uvaleny jen pokud existovalo závažné provinění tohoto vysoce postaveného finančníka vůči nim. Ohledně provinění D. Strauss-Kahna jsou uváděny tři teze: 1) „devátá vlna“ globální ekonomické krize, 2) konec „washingtonského konsensu“, a 3) přechod od dolaru coby světové rezervní měny ke zlatu a zvláštním právům čerpání (15). Přeloženo do lidštiny to znamená „faktické přiznání toho, že současný finanční systém je již „zombie“, se všemi z toho plynoucími důsledky, včetně nutnosti přehodnotit míru zisku vyvářenou v ekonomice, kterou finanční sektor přerozděluje ve svůj prospěch“. Vzhledem k tomu, že zdaleka ne pro všechny je daný „konec“ zjevný, vyjádření ředitele MMF se rovnalo vyzrazení korporátního tajemství, újmě byznysu atd. A tak ho „potrestali“ a tím zároveň zdiskreditovali jakékoliv jeho předešlé výroky.

Pokud je to pravda, tak je zcela možné zhodnotit i termíny začátku globálního kolapsu. Analogicky. Přibližně půl roku před začátkem bankovní krize v USA v r. 2008 byl guvernér státu New York E. L. Spitzer nucen odejít kvůli zfalšovanému „sexuálnímu skandálu“ poté, kdy odhalil, že systém pojišťování finančních rizik se nachází v silné krizi, a po pojišťovnách zaregistrovaných ve státě New York požadoval do dvou týdnů navýšit svůj kapitál na úroveň odpovídající zvýšeným rizikům, nebo přejít pod správu regulační komise státu. Zákonný požadavek se ukázal být v konfliktu se super zisky globálních finančních skupin, a po „poukázání na špínu“ následoval trest.

Jako další nepřímá známka přiblížení se „nové revoluce do Evropy“ slouží její vysávání přistěhovalci z arabských zemí severní Afriky; rozměr „vysávání“ je takový, že to již přimělo Evropskou unii uvažovat o zavření hranic v Schengenském prostoru (16). Je třeba se zamyslet – ale je pozdě, protože je jasné, k čemu jsou tito přistěhovalci potřeba. V podmínkách „globální velké krize“ mají tito nízko kvalifikovaní, kastově a národnostně uzavření levní stávkokazi působit jako síla, zajišťující neustálé živení chaosu a nemožnost obnovení dřívějšího kulturního systému.

K čemu je to potřeba a proč právě v Evropě? Zde jsou možné minimálně dvě odpovědi.

Těm, kteří vidí v probíhajících událostech mystický smysl, je jasné, že nastupující globální kolaps je bez jakýchkoliv pochyb posledním koncovým útokem na kulturu a civilizaci, zakořeněnou v křesťanství. Nicméně existuje i řada pragmatických vysvětlení. Racionálním zorganizováním síťového světa, do kterého „nový světový řád“ chce zasadit proklučené lidstvo, se jeví být oázová, nebo uzlová struktura, ve které bude každému regionu přidělena přísně vymezená sada funkcí. Takže pro současnou Evropu to mají být výhradně funkce muzejně-historická, a možná vzdělávací.

Ochlazení, způsobené zastaveným Golfským proudem, nutně povede ke snížení efektivnosti evropského zemědělství. Výroba se přestěhovala do Číny a Vietnamu. Finance byly distribuovány do celého světa. A technologie – jediná přednost, která zemím EU zůstala – se také již co nejdříve stane majetkem Číny. Takže mimo vzdělávání a historie se Evropanům na trhy dostat nepodaří. A v souladu s tím se z pohledu globálního vládnutí jeví být neopodstatněnou i vysoká životní úroveň a výše evropské populace. A tak je proti ní veden útok…

Ostatně stejnou měrou se z analogických důvodů dostane i obyvatelům Spojených států amerických.

Poznámky

1) O. Grigorjev, M. Chazin, „Dosáhnou USA apokalypsy?“, expert, č. 28 )241), 24.6.2000, http://worldcrisis.ru/crisis/562770

2) K. Gordějev, Pohled do krize, http://www.kongord.ru/Index/Articles/lookthrghcris.html

3) Krachu v r. 2001 se americkým finančníkům podařilo vyhnout, podle názoru M. Chazina díky v pravý čas zorganizované „protiteroristické operace“. Viz „Ekonomický scénář apokalypsy“ (rozhovor s M. Chazinem, www.apokalipsis.su

4) S. A. Stojev, Výsledky r. 2010: ekonomická a sociální krize v Evropě, http://kprf.ru/international/86493.html

5) Svět stojí na pokraji rozsáhlé krize, http://news.mail.ru/economics/5730274/?frommail=1

6) Apokalypsa začne neúrodou, http://www.utro.ru/articles/2011/05/27/976775.shtml

7) Michail Chazin: Množte se, penze nebudou, rozhovor s „Rosbalt“, http://hvylya.org/interview/geopolitics/10677-mihail-hazin-rozhajte-pensii-ne-budet.html

8) Soros: světová měnová válka již zahájena, http://www.newsru.com/finance/21feb2011/soros.html

9) OPEC je připraven zvýšit těžbu ropy a pokrýt deficit, http://www.vesti.ru/doc.html?id=455891

10) Banky určují nárůst cen ropy, http://www.newsru.com/finance/24may2011/brent.html

11) Monopol pěti ropných koncernů způsobil nárůst cen benzínu v Německu, http://www.newsru.com/finance/24may2011/benzin_ger.html

12) George Soros prodal všechno své zlato, http://www.newsru.com/finance/05may2011/soros.html. Viz také graf defaultů a jeho posi v „Projektu života po krizi“, http://www.2bz.ru/

13) Kdo odpoví za Strauss-Kahna, http://www.itogi.ru/kapital/2011/21/165437.html

14) M. Chazin. Za útokem na Strauss-Kahna stojí obchodníci z Wall Street?, oko-planet.su

15) Ředitel MMF podpořil myšlenky nové rezervní měny, http://lenta.ru/news/2009/03/25/legit/

16) Generální tajemník Rady Evropy: existuje nebezpečí, že otevřené hranice nám již nezůstanou, http://www.newsru.com/world/19may2011/yagland.html