Jak je to s vypouštěním radioaktivní vody do moře

Psal jsem si o tom s panem Bozenhardem. Napsal jsem mu, že lidé kolem SÚJB se snaží problém bagatelizovat. Pan Bozenhrad se ohradil.

Ani jemu se vypouštění radioaktivní vody do moře nelíbí, ale je odborník a přece jen dokáže vidět věci v perspektivě. Pokusil se mi vysvětlit, jak je to s tou radiací. Uvádím část jeho emailu a podotýkám, že tomu, co napsal, moc nerozumím. Tedy rozumím, ale matou mě jednotky, řády a množství čísel, která si neumím zařadit:

Radioaktivita lidského těla je ±7000 Bq.(7000 částic z Vás cosi vyzáří za 1 sekundu) Je to dáno hlavně přírodními nuklidy. Některé jsou tu od nepaměti (mají dlouhé poločasy rozpadu), některé vznikají rozpadem těch „dlouhodobých“, některé se vytváří zářením, které přichází z vesmíru. Kojenecká voda má limit 100 Bq/l. Mořská voda má aktivitu 50-330 Bq/l (záleží hlavně v jaké oblasti), paraořechy září cca 600-660 Bq/kg, banány 100-200 Bq/kg, většina potravin mezi 80-300 Bq/kg. Jeden mezikontinentální let letadlem (New York – Praha) ozáří člověka dávkou cca 2-3 mSv, roční dávka od přirozeného pozadí je v ČR v průměru 3-7,5 mSv. Hygienický limit jaderné elektrárny (dosahuje se ve skutečnosti asi desetiny limitu) je 0,04 mSv/rok.

Chci tím nastínit, že záření nás obklopuje všude kolem, některé dávky záření možná ani nevnímáme (lety letadlem, požívání potravin...). Samotná „dávka záření“, kterou člověk nebo jiný živý organismus dostává je složená z mnoha dílčích faktorů. Hodně taky záleží, jestli je člověk ozářen zvenku („z mraku“), inhaluje nuklidy či je v potravě zkonzumuje. Jak již jsem psal, každá voda i potrava je v nějaké míře radioaktivní. Problémem pro lidstvo, s ohledem na událost ve Fukušimě či Černobylu, ale daleko více díky zkouškám jaderných zbraní v atmoféře, je fakt, že část radioaktivních částic vypuštěných do vzduchu (ty s delším poločasem rozpadu) se dostanou na zemský povrch, a to LOKÁLNĚ, způsobují tak problémy farmářům, ale i trvale žijícím v těchto místech. Pozor – jde mi o významná množství, která byla naměřena zejména po Černobylu v jeho okolí!! To, co je měřeno dnes kolem Fukushimy (nemyslím areál elektrárny) natož ve větších vzálenostech ohrožení nepředstavuje. Radioaktivní částice se z půdy váží na rostliny. Rostliny je přijímají, stejně jako jakoukoli jinou látku. Známé jsou tím především houby, které rády „vytahují“ z půdy těžké kovy a hlavně izotopy cesia.

Kamarád díky své vášni pojídat houby měl dokonce problém při vstupu do areálu ETE (elektrárny Temelín).

Pokud jde o vypouštění radioaktivních vod říci, dá se říci, že nezáleží tolik (v účincích na přírodu), jak moc se v danou chvíli překročil limit lokálně, ale jaká je možnost rozptýlení (zředění), a to je u moře obrovská. Pokud bychom měli 11,5 tis tun vody, která přesahuje 100 x limit (množství vody vypuštěné z Fukušimy 5.4.). , jde o celkovou aktivitu cca 11,5 Gbq, což je odpovídá 11,5 tunám vody, která překračuje limit 100.000x (beru české limity, japonské neznám, ale předpokládám, že výrazně odlišné nebudou).

Pro představu : Množství vody v mořích :  1,299 miliard km³ = 1,299 E+21 litrů 

Přirozená aktivita v mořích (úhrně): 1,5E+22 Bq Draslíku 40 (to odpovídá 4,5E+13 kg a objemové aktivitě 12 500 Bq.m³), 1,5E+21 Bq Rubidia odpovídá 4,7E+14 kg), 3,7E+18 Bq Radia 226 a mnoho a mnoho dalších, celkem o aktivitě cca 1,358 E+23Bq., což je 135800000000000 Gbq.

Vím, že jsem vzal v úvahu všechny moře a oceány, ale můžete si to vydělit třeba 1000 nebo milionem nebo miliardou, poté stejně uvidíte, jaký podíl má 11,5 Gbq dnes vypuštěné vody.

Je to bagatelizace, pane Vladimíre, nebo je to konstatování faktu? Já vím, že nesmím být kacíř, a ani nejsem, každý zbytečně vypuštěný Bq původem z lidské činnosti je špatný.  Já jen chci poukázat, že jde o věc hroznou (vypouštění), ale není to fatální. Daleko horší je vypouštění do ovzduší. Chtěl jsem tím jen ukázat, v jakých řádech se pohybujeme. Jakou aktivitu kolem sebe máme, kterou stvořila a neustále tvoří příroda. Denně vznikají a rozpadají se na světě desítky milionů Gbq.

A proč tohle vše píšu?

Dnes nám volala plačící 74letá paní, že má vnoučata v Kanadě, které neviděla 5 let a že měla za nimi letět. Že se teď bojí, bojí se o sebe a hlavně o vnoučata, jestli jim něco nehrozí a že neví, jestli je ještě někdy v životě uvidí, díky této havárii.

Paradoxní na tom je, že letem do Kanady a zpět dostane dávku, kterou obdrží pracovníci TEPCO zasahující ve Fukušimě za hodiny práce. Zaznamenal jsem i případ, kdy lidé ruší svou letní dovolenou u moře ve strachu, bojí se létat na Jamajku, do Thajska, Číny atd... Tady je to i trochu nefér vůči Vám.  Některým věcem si troufám rozumět a dokážu různá rizika snad objektivněji posuzovat.  Selhání informovanosti z dob Černobylu se s námi všemi potáhne ještě desítky let.  Bohužel skutečně nedokážeme snadno dokazovat lidem, že nikdo nic netají, nebagatelizuje, a už vůbec ne záměrně.