Japonské úřady připouštějí, že smrtící plutoniový reaktor MOX teče

„Japonská jaderná regulační agentura uvedla, že jádro reaktoru v zemětřesením poškozené elektrárně Fukušima Dai-Ichi může mít trhlinu a uniká radiace,“ informuje Bloomberg.

„Je velmi pravděpodobné, že došlo k nějakému úniku na reaktoru č. 3,“ řekl Hidehiko Nishiyama, mluvčí japonské Agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost dnes v Tokiu. Zatímco radioaktivní voda z této jednotky pravděpodobně z jádra reaktoru unikla, může to mít také původ v bazénech s vyhořelým palivem uloženým nad reaktory, řekl.“

Voda, která nyní uniká z reaktoru č. 3, má úroveň radiace 10,000 krát vyšší, než kolik je normální úroveň reaktorové vody. Včera utrpěli dva technici ve Fukušimě radioaktivní popáleniny, když stoupli do kaluže vody, a popálilo je to skrz jejich boty.

Úniky plutonia a uranu z reaktoru č. 3 jsou scénářem noční můry, u kterého mnoho expertů předpovědělo, že přemění situaci ve Fukušimě z krize na katastrofu.

Strašlivé následky jakéhokoliv velkého úniku v reaktoru č. 3 jsou demonstrovány faktem, že do reaktoru bylo napumpováno 4,000 tun vody, pětkrát více, než do jakékoliv z dalších pěti jednotek.

Reaktor č. 3 pracuje na MOX, či smíšené oxidační palivo, směs plutonia a uranu. Plutonium je nejsmrtelnější známý radioaktivní izotop a MOX je 2 milionkrát smrtelnější, než normálně obohacený uran. Poločas rozpadu plutonia 239 v MOX je 24,000 let a jen pár miligramů P-239, uniknuvších v kouři, zamoří půdu na desítky tisíc let.

14. března byl reaktor č. 3 zasažen obrovskou explozí, která vyvrhla trosky stovky stop do vzduchu v oranžové ohnivé kouli. Úřady tvrdily, že exploze byla způsobena vytvořeným tlakem vodíku a že výbuch nepoškodil obal reaktoru. Je poškození reaktoru čerstvé, nebo Japonci ututlávali únik téměř dva týdny po explozi?

Podle Střediska jaderných informačních zdrojů (NIRS): „V případě takové nehody (kdy dojde i k náhodnému úniku MOX), pokud jsou doporučení ICRP (Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu) pro obecnou expozici veřejnosti dodrženy, může ze zařízení MOX uniknout do prostředí pouze asi 1 miligram plutonia. Pro srovnání, v zařízení na zpracování uranu mohou být při stejné expozici vypuštěny 2 kg (2,000,000 mg) uranu.“

V případě katastrofy v Černobylu v r. 1986 převážná většina plutonia během exploze a následného požáru neunikla.

Jako součást bizarní široké apatie, kterou masmédia poslední dva týdny kolem krize ve Fukušimě pěstovala, byla hrozba plutonia MOX zcela bagatelizována.

A podobně, čím déle se krize táhne a čím horší se stává, tím méně ji média věnují pozornost, navzdory znepokojivým zprávám o žlutém dešti padajícím na Tokio a okolní oblasti. Stejně jak tomu bylo u obětí Černobylu, i japonské úřady lidem říkají, že tato látka je pouze pyl.

Radiace vycházející z reaktorů ve Fukušimě se již blíží úrovní Černobylu.

„Jód 131 je denně uvolňován na 73% úrovně, která byla zaznamenána po katastrofě v r. 1986. Denní množství cesia 137 unikajícího z Fukušimy Daiichi představuje zhruba 60% množství uniklého z Černobylu,“ uvádí New Scientist.

Podle nové studie amerického Národního institutu zdraví (NIS): „Téměř 25 let po nehodě v jaderné elektrárně v ukrajinském Černobylu může být expozice radioaktivnímu jódu 131 (I-131, radioaktivní izotop) ze spadu zodpovědná za rakovinu štítné žlázy, která se stále vyskytuje u lidí, kteří žili v oblasti Černobylu a byli dětmi nebo dospívajícími v době nehody.“

Navzdory studiím OSN a Světové zdravotnické organizace, které tvrdí, že Černobyl vedl maximálně k 9,000 úmrtím a 200,000 případů nemoci z ozáření, čerstvější studie ukázaly, že rakovinou způsobenou katastrofou bylo za posledních 25 let zabito přes milion lidí.