Téměř ubitý Patrik je proti popálené Natálii člověkem druhé kategorie

Je to případ, který, nikdy nenaplnil první stránky politicky a multikulturně “korektního” tisku a obrazovky stejně postižených televizí. Pouze díky velké snaze několika slušných, pobouřených lidí, se pomocí sociálních sítí a blogů dostal do všeobecného povědomí. Pokusme se o malou rekapitulaci:

Dva nezletilí příslušníci romského etnika si vyhlédli mladého chlapce majoritní populace. Původně jej chtěli “jen” okrást o peníze, což považují zřejmě za životní standard, neboť to plně koresponduje s přežíváním jejich komunity v Krupce na sociálních dávkách, tedy za peníze ukradené také někomu, kdo je poctivě vydělává.

Napadený gymnazista však měl tu smůlu, že žádnou hotovost neměl. Staršího z násilníků tato skutečnost natolik rozběsnila, že vrhl celý svůj inteligenční potenciál v pásmu imbecility na potrestání této nemajetné, jeho slovy “bílé svině”. Začalo tedy několikahodinové týrání, mučení, bití, sexuální ponižování a znásilnění. Výsledkem pak natržená slezina a spousta dalších těžkých poranění, spojených se silným psychickým šokem oběti, která se po ukončení lynče z posledních sil doplazila na blízké nádraží a tak si zachránila život.

“Jak jsem řekl, když jsem viděl záda chlapce, nevěřil jsem vlastním očím. Tak zmláceného člověka, ještě k tomu dvanáctileté dítě, jsem ještě neviděl. Byl strašně zmlácený. Když jsem viděl na internetu fotografie jeho těla, byl to skutečně zázrak, že to přežil.” To jsou autentická slova výpravčího, který se jako první dospělý dostal ke zmlácenému chlapci a zvolal mu záchranku. Je třeba dalších komentářů?

Kde byli Michal Kocáb a Petr Uhl? Kde byly spolky ochránců lidských práv? Co psali multikulturně “vyvážení” novináři? O čem referovaly televizní noviny? Co se odehrávalo na internetových stránkách Romea.cz, která má za velké dotační peníze zlepšovat soužití mezi majoritní a minoritní společností? Všichni měli úplně jiné téma. Vítkov a nejlépe doživotní tresty pro vrhače zápalných láhví! Dva nezletilí grázlové, kteří málem utýrali k smrti hocha s nesprávnou barvou pleti je nechali naprosto chladnými.

Včerejší rozsudek soudu o snížení trestu pro staršího pachatele na pět let a již dřívější verdikt o beztrestnosti mladšího, dle dostupných údajů patnáctiletého, je tedy vlastně jen logickým obrazem stavu naší společnosti. Společnosti “pozitivně” diskriminované a obráceně rasistické, kdy granty a dotace z našich daní pomáhají vyvoleným příjemcům pouze k jejich vlastnímu obohacení a oni za to nejenže nijak nepřispívají k vylepšení vzájemného soužití a uklidnění situace, ale naopak. Svou pseudohumanitní činností dávají obecné populaci jediný vzkaz. Dobré je to, co řekneme my, náš “většinový” názor procpaný do všech médií a pokud na to někdo poukáže, zatočíme s ním jako s extrémistickým póvlem a odpadem společnosti.

Patrik má tedy tu smůlu, že je, dle tohoto multikulturního zaklínadla, příslušníkem majoritní množiny obyvatel. Nemá nárok na pomoc, nemá nárok na první stránky novin a několikaminutové reportáže v hlavních zprávách TV stanic. Nemá nárok na srdcervoucí fotografie, celonárodní výzvy k solidárním sbírkám peněz, za něž by mohl pomoci opět vybudovat svojí rodině domov, když jeho máma přišla po rozvodu o byt a on musel se sourozenci do dětského domova.

Důkazem budiž včerejší zpravodajství. Zatímco řádky o této kauze abyste hledali s lupou, o hlavním zpravodajství TV Nova, Prima či ČT ani nemluvě, případ Vítkov opět podáván v plném nasazení bojovných investigavců pod praporem jediného správného světonázoru. Přístup státních žalobců pak jen celé dílo korunuje.

Ano, milý Patriku, ty i já jsme ve své vlasti již jen občany druhé kategorie. Jsme určeni jen práci, platbám daní a postupné likvidaci. Až dojde k té totální, smečka, která toto rozpoutala, a která si z toho nyní dobře žije, si všimne jen proto, že ji najednou nebude mít kdo živit. Držím ti palce, aby alespoň tvoje generace přinesla změnu. Aby se vrátila hrdost, čest a právo. Snad se to podaří.