Americké impérium na Haiti: diktát a genocida

Jeffersonova „zaracha“ se pak drželi všichni následující američtí prezidenti až do Obamy. Pokud se Haiťané vzepřeli vykořisťování a projevili se, impérium je exemplárně potrestalo. Verze o řízeném charakteru přírodně-humanitární katastrofy v Republice Haiti vznikla hned v prvních dnech po zemětřesení, ke kterému došlo 12. ledna 2010. Zahynulo tehdy 250,000 Haiťanů, zhruba 300,000 jich bylo zraněno, bez střechy nad hlavou se ocitlo přes dva miliony lidí (20% populace). Do základů byly zničeny mnohé budovy: prezidentský palác, parlament, sídlo mírových jednotek OSN, obchodní střediska, nemocnice a školy. Tisíce domů se změnily na trosky.

Na internetu se objevily analytické materiály, které poukazovaly u tohoto kataklyzma na účast Pentagonu: na „haitském zkušebním prostoru“ byly vyzkoušeny seizmické zbraně. Útok o síle sedmi stupňů byl proveden na přesně naplánovanou oblast. Žádné následky to v sousední Dominikánské republice nezpůsobilo.

Prakticky nepřetržitě vysílal Pentagon na ostrov výsadky okupačního kontingentu: 82. paradesantní divizi, jednotky námořní pěchoty, inženýrské a ženijní jednotky. Byla převzata kontrola nad zachovalými objekty infrastruktury. Letiště v Port-au-Prince přešlo pod kontrolu amerických dispečerů. V důsledku toho došlo k diskriminaci u letů s humanitární pomocí z „populistických zemí“, vytváření překážek pro práci kubánských a venezuelských záchranářů a lékařů. Představitelé „nepřátelských států“ jasně dávali najevo, že u humanitární operace nejsou bráni jako partneři. Sledování, provokace a výhrůžky – americké zvláštní služby dělají v pro Haiti tragických podmínkách co mohou, aby se zbavily těch, kteří již dávno před katastrofou poskytovali Haiťanům nezištnou pomoc a zásobovali je energetickými zdroji, poskytovali lékařskou péči a pomáhali v boji s negramotností.

Diktát amerických ozbrojených složek vládnoucí struktury Haiti definitivně dezorganizoval. Ty fakticky přešly do rukou Američanů. V podmínkách naprostého rozvratu se haitský prezident René Préval smířil s rolí vykonavatele rozkazů amerického vyslance Kennetha Mertena, který bez zbytečných diplomatických cavyků sdělil, že americký kontingent zůstane v zemi na dobu neurčitou. Vytvoření další americké vojenské základny v Karibském moři je zdůvodňováno plánem Pentagonu zajistit si totální strategickou převahu v tomto regionu a neutralizovat vojenskou alianci Venezuely a Kuby, které předjímá poskytnutí si vzájemné pomoci v případě agrese. Rok po americkém výsadku se stalo zjevným, že tato humanitární akce má pro americký vojenský kontingent druhořadý charakter. Proto ani po roce pobytu na haitském území žádných pozoruhodných výsledků při normalizaci situace Američané nedosáhli.

Vojáci a pracovníci americké agentury USAID se snaží vyhnout přímému kontaktu s místním obyvatelstvem. To jsou z 90% potomci černochů ze západní Afriky, jejichž otrocká práce byla využívána v koloniální éře. Američanům se ne vždy daří zakrýt svoji „imperiální nadřazenost“ a Haiťané na to reagují nenávistí. Ruiny, pod kterými se nachází stovky nepohřbených těl, tvoří převládající rysy krajiny. Stanová městečka se táhnou na kilometry. Trvalý nedostatek pitné vody a potravin, hory odpadu, každodenní kriminalita a růst spotřeby drog – to vše udržuje nespokojenost na kritické hranici.

Špatná hygiena vedla k rychlému šíření nemocí – salmonely, malárie, tuberkulózy, AIDS. A k nim přibyla ještě jedna pohroma – cholera. S ní vede obětavý boj v různých částech Haiti skupina kubánských lékařů. O této pomoci, v rámci které poslala Kuba do této země 900 specialistů, západní média mlčí. Proč tato informační blokáda?

Haiťané si myslí, že objevení se cholery je součástí „tajného programu“ okupantů s cílem „osvobodit“ zemi od lidí. Verzi, že choleru sem zanesli Nepálci z pomocného kontingentu OSN, Haiťané nevěří. Během krátké doby od propuknutí cholery zemřelo 3,700 lidí a zaregistrováno bylo 170,000 nemocných. Prezident Préval sdělil, že se domnívá, že Republika Haiti je cílem biologického útoku. Jeho cílem je neutralizace sil odporu, další oslabení životaschopnosti země a její přeměna na politicky amorfní území, zcela podléhající USA. Snaha kubánských specialistů je v rozporu s kanibalistickými, jinak to nazvat nelze, plány yankeeského impéria. A proto informační blokáda. Představitel OSN na Haiti, N. Fisher, se na tiskové konferenci vyjádřil o přínosu Kubánců v boji s cholerou pochvalně: může se jim podařit zabránit epidemii. Nicméně na pozadí hysterických výroků o „nástupu cholery“ na optimismus N. Fishera nezareagovala ani jedna zpravodajská agentura.

O Kubáních se zmiňují západní média negativně, nebo vůbec.

Koncem loňského listopadu proběhly na Haiti všeobecné volby. Oslabeni utrpením a bídou si měli voliči zvolit prezidenta a parlament. Po prvním kole 12 z 18 kandidátů na prezidenta řeklo, že výsledky jsou falšovány. Americké velvyslanectví, které usilovně protlačovalo svého kandidáta Juda Célestina ze strany Unidad (nástupce Prévala), se ocitlo v nelehké situaci. Trvat na kandidatuře Célestina hrozilo nepříjemnostmi: voliči k němu žádné sympatie neprojevili, a jeho výsledky, navzdory obrovskému počtu falešných lístků, nebyly nijak působivé. Příslib „přepočítat“ hlasy se setkal s všeobecným pobouřením. Druhé kolo voleb, plánované na 16. leden, se nekonalo. Patová situace. Zároveň zesílily výzvy Haiťanů, aby se do země vrátil Jean Bertrand Aristid, zákonně zvolený prezident, „vypovězený“ do Jižní Afriky v důsledku komplotu CIA. Návrat stoupence „teologie osvobození“, sympatizujícího s „populisty“, obzvláště s Chavezem, neodpovídá plánům Washingtonu. Veškeré pokusy Aristida získat pas a vrátit se do vlasti jsou blokovány.

Zato dostal od USA a Francie pro návrat na Haiti „zelenou“ Baby Doc“ – syn diktátora Francoise Duvaliera. Jean-Claude Duvalier vládl zemi železnou pěstí 15 let a byl zodpovědný za fyzickou likvidaci 50,000 Haiťanů. Po 25 letech nepřítomnosti a rozmařilého života v Paříži se rozhodl, podle vlastních slov, zúčastnit se „obrody Haiti“. Analytici tvrdí, že „kartu Baby Doc“ vytáhly USA a Francie proto, aby odvedly pozornost Haiťanů od zmařeného pokusu provést „demokratické volby“. Teze, že Haiťanům se „stýská po tvrdé ruce“ a že „Baby Doc“ má potenciál pro zavedení pořádku coby dočasná figurka, je v západních médiích houževnatě propagována. Experiment začal a na posuzování jeho výsledku je brzy.

Bývalí spolupracovníci „Baby Doca“ pozoruhodně obživli. V zemi je zjevné mocenské vakuum. Američané mají stále více problémů s „neposlušnými domorodci“. Je načase Američanům pomoct. Propuštění plukovníci, majoři a poručíci se scházejí, posuzují varianty, odhadují vývoj událostí. Kolují zvěsti o možnosti „násilného chopení se moci“, avšak stále je dávána přednost demokratické variantě. Mladá generace si staré hříchy „Baby Doca“ a trestné výpravy Ton-ton Macoute nepamatuje. Je to šance! Není vyloučeno, že se Duvalierovi podaří projít „očisťujícími“ soudními procedurami. Zatím je obviňován pouze z korupce. Represe a kruté tresty aplikované na nepřátele režimu jsou jaksi pomíjeny. Právníci trvají na tom, že kvůli promlčení nelze Jean-Clauda Duvaliera trestně stíhat. Takže to pro kandidaturu na prezidentský úřad žádnou překážku nepředstavuje.

Rodina Duvalierů sloužila tělem a duší Spojeným státům. „Baby Docovi“ se opět nabízí možnost stát se užitečným. Varianty politické a ekonomické spolupráce byly posouzeny již v Paříži. Nejzávažnějším tématem jsou ložiska ropy v mořském šelfu Haiti a jejich těžba. Nakonec, „Baby Doc“ přislíbil udělat vše, aby se svým protektorům zavděčil. Jedním z jejich požadavků je distancování se od zemí ALBA – bolívarské alternativy pro latinskou Ameriku.

A nyní již oficiální představitelé ve Washingtonu mluví o nutnosti anulovat výsledky listopadových voleb, aby se „vyhnuli dalšímu vyostření vnitropolitických konfliktů“. V nových volbách bude kandidovat Jean-Claude Duvalier. Je přesvědčen, že má šanci na vítězství.

Poznámka editora

Článek vybral a zdarma přeložil pan Janda bez mého rozhodnutí. Osobně bych ten článek nevybral. S prohlášením, že zemětřesení na Haiti vyvolali Američané (byť to alibisticky autor zabalil do "na internetu se objevilo"), nesouhlasím, není to sice vyloučeno, ale přesto bych tady byl se závěry opatrnější. Rovněž nařčení Spojených států z dalších zločinů na Haiti mi připadají příliš přímočará. Jako kdyby se autor snažil naznačit, že nebýt Velkého Satana Spojených států, na Haiti by nebyly žádné problémy a duha míru a prosperity by se klenula nad haitským nebem. Což je samozřejmě nesmysl.