Co udělat s Izraelem?

Tvrdohlavost Izraele opět jednou zničila mírový proces na Středním východě – a to účelově – protože Tel Aviv opovrhuje mezinárodním právem a buduje osady na půdě, která mu nepatří, což je porušením mezinárodního práva. Vzhledem k tomu, že Izraeli by to nemohlo být ukradené více, a protože mezinárodnímu společenství došly, jak se zdá, nápady co dělat, mohlo by řešením být vyloučení Izraele z OSN?

Ryzí arogance Izraele, bezostyšné opovrhování právem, naprosté pohrdání zbytkem světa a neustálé útoky na OSN, to vše odpovídá chování maniaka, který útočí na supermarket automatickými zbraněmi a granátomety, pustoší, na co přijde, a dělá spoustu mrtvol, a pak se objeví v televizi a ospravedlňuje to s nadutým úsměvem a prohlašuje, že by to udělal, pokud by mohl, znovu, a že oběti si za to mohou samy, protože tam neměly být.

A přesně tyto argumenty Izrael používá, když rozšiřuje svůj dlouhý seznam šokujících masakrů, na něž je odpovědí ze strany USA v nejhorším případě zavření očí, či v nejlepším případě nulové veřejné odsouzení. Popravdě řečeno, židovská lobby/AIPAC má v USA takovou moc, že použití této země k rozhovorům s oběma stranami je bezcennou politikou, jak tomu bylo vždy, od počátku. Jaké výsledky přinesla? A jaké právo mají USA v tomto případě mluvit za Izrael, či snad má Tel Aviv na Washington nějaký vliv, o kterém nevíme? Pokud ano, co to přináší?

Izrael opět zmařil mírové rozhovory v září, okamžitě po jejich započetí, kdy odmítl prodloužit moratorium u své politiky budování ilegálních osad, politiky, která i nadále vyvolává odsuzování ze strany OSN. Generální tajemník Ban Ki-Moon ohledně posledního rozhodnutí zbourat hotel v Jeruzalému, aby se vyčistilo místo pro další ilegální osadu, řekl, že to „jen zvyšuje napětí“, a dodal, že „je nanejvýš politováníhodné, že rostoucí mezinárodní obavy ohledně jednostranného rozšiřování ilegálních izraelských osad nejsou brány na zřetel. Takové činy vážně poškozují možnost vyjednat řešení izraelsko-palestinského konfliktu“.

Vyzývání k „výrazné aktivitě třetí strany“ v tomto mírovém procesu, jak učinil zvláštní představitel OSN pro mírový proces na Středním východě, Robin Serry, je dalším neúčinným krokem, odsouzeným přinést nulové výsledky. Zatímco mezinárodní společenství přešlapuje na místě, je nad slunce jasnější, že Izrael bude tlačit na pilu, dokud nezmizí poslední Palestinec.

Podstatné je, že Izrael nerespektuje ani mezinárodní právo a povyšuje se nad něj, či dokonce připouští, že se mezinárodním právem řídit nemusí a je ochoten akceptovat důsledky svého zákona džungle. Ale hru hrají dva. Existují dvě možnosti: Izrael se stáhne z veškeré půdy, kterou okupuje nezákonně, zlikviduje osady (či najde řešení, kdy bude platit nájem za půdu, kterou bude používat během procesu odchodu) a uzná palestinský stát, a právo na teritoriální celistvost Izraele bude uznáno všemi rovněž.

Druhou možností je, že Izrael bude vnucovat své vlastní zákony ve svém malém koutku světa, bude kašlat na OSN a vysmívat se mezinárodnímu společenství. A mezinárodní společenstvím s tím může něco udělat. Co třeba, kdyby se, pro začátek, spotřebitelé vyhýbali zboží s čárovým kódem 729 (první tři číslice vlevo), cestovní agentury prostě přestaly ve svaté zemi působit nebo se přeorientovaly na jiná zajímavá místa v Jordánsku a Sýrii (kde jsou návštěvníci vítáni přátelsky, nikoliv arogantním úšklebkem) a ty země, které rády mluví o „etické zahraniční politice“, by po Izraeli požadovaly, aby odstranil svá velvyslanectví, dokud se jejich země nerozhodne respektovat mezinárodní právo, a zároveň tyto země zrušily svá velvyslanectví v Izraeli?

Nebo všichni připustíme, že Izrael je zvláštní případ, stojí nad mezinárodním právem, může si dělat, co chce, prostě proto, že Washington ho vždy podpoří? V takovém případě, dámy a pánové, vyhoďte zákoníky z okna. Nic takového jako mezinárodní právo neexistuje, řídíme se zákonem džungle. A v tomto případě již ani Washington, ani Izrael nebudou moct používat „mezinárodní právo“ jako základ pro jakoukoliv politiku.