Veselé Vánoce z Korei

Korejský temperament je stejně žhavý jako jejich milovaná národní kapustová mísa kimči.

Stále ještě existuje naděje, že plně otevřený konflikt nevypukne, neboť obě strany v něm mohou hodně ztratit. Válka by byla pro 73 milionovou Koreu katastrofou. Poslední korejská válka v roce 1950 zahubila přes dva miliony civilistů a zanechala za sebou korejská města v troskách.

Armáda KLDR disponuje 950 tisíci vysoce vycvičených vojáků a miliony vycvičených rezervistů. Nejnebezpečnější složkou severokorejské armády je dělostřelectvo: 18 tisíc těžkých děl, minometů a raketových baterií.

Severokorejské dalekonosná děla ráže 170 mm a 240 mm rakety zakopané ve strmých kopcích demilitarizované zóny by mohly zničit severní část jihokorejského hlavního města Soul vzdáleného jen 30 km od hranic.

Další důležitou složkou armády KLDR jsou její impozantní útvary zvláštního nasazení čítající 88 tisíc mužů a vycvičené k hlubokým průnikům a sebevražedným útokům v Jižní Korei.

Naproti tomu jejich 3500 sovětských a čínských tanků s technologií let šedesátých minulého století je naprosto zastaralých a v případě konfliktu by byly rychle rozdrceny na kusy moderními jihokorejskými tanky a vrtulníky vybavenými protitankovými střelami.

Letectvo Severní Koree je na tom dokonce ještě hůř. Má pouze 35 moderních MiG-29 a zhruba šest stovek historických letadel z šedesátých let, mnoho z nich ve špatném technickém stavu. V jakékoliv válce by bylo severokorejské letectvo a jeho 70 leteckých základen brzy zničeno raketovými útoky z Jižní Koree a americkými silami.

Severokorejská slabina v leteckých a tankových sborech a chronický nedostatek pohonných hmot znamená, že možnost Severní Koree proniknout na jih je omezena. Případný postup tím směrem by rovněž obnažil boční a zadní část postupujících jednotek a vystavil je spolu se zásobovacími cestami mnohačetným útokům podobným brilantnímu přistání Američanů na Inchonu v době korejské války.

Postupující severokorejské oddíly by se dostaly pod intenzivní útok ze vzduchu vedený jihokorejskými a americkými leteckými silami, musely by se probít sedmi liniemi jihokorejských opevnění táhnoucích se od pobřeží k pobřeží. Pásy opevnění jsou zakotveny v Japonském moři a ve Žlutém moři a obejít je nelze.

Jedinou cestou pro armádu Severní Koree by byl čelní a neodvratitelně krvavý útok směřovaný na jih. V roce 1973 byli Syřané přinuceni probít se izraelským opevněním a protitankovými zátarasy na Golanských výšinách. Utrpěli těžké ztráty od zakopaných izraelských tanků.

Existence jihokorejských obranných pásů je oficiálně Soulem popírána, ale autor, kterého zajímají opevnění, je viděl na vlastní oči. Vysoké valy nahrnuté zeminy obklopovaly platformy pro zakopané tanky, bunkry pro kulomety vybavené protipožárními přepážkami, zátarasy z hustě vinutých ostnatých drátů a široká minová pole. Vše chráněno těžkým dělostřelectvem a raketovými bateriemi.

Jižní Korea má téměř tisíc nejmodernějších tanků a zhruba 1300 starších tanků americké výroby, disponuje 10 tisíci kulomety a minomety. Letecké síly ROK mají 491 bojových letadel včetně 165 moderních bitevníků F-16 a 39 F-15 plus velké množství bojových helikoptér. Jih má rovněž moderní námořnictvo, které by mělo být schopno postavit se případnému námořnímu útoku ze severu.

V případě jakéhokoliv konfliktu by se zapojilo 28 500 amerických vojáků na základnách v Jižní Korei, americké neviditelné bombardéry Stealth, F-patnáctky a F-šestnáctky z Japonska, Okinawy, Guamu, Diego Garcia, Havaje a Aljašky. Sedmá americká flotila s jednou nebo dvěma letadlovými loděmi a podpůrnými plavidly by se přidala. Další podpora z USA by na sebe nedala dlouho čekat.

Jedinou možností vyhrát konflikt by pro Severní Koreu byl překvapivý útok vedený primárně proti dvěma nejdůležitějším americkým leteckým základnám Osan a Kunsan v Jižní Korei, a sekundárně proti dalším hlavním jihokorejským základnám za použití severokorejských jednotek zvláštního nasazení a podporovaných raketovou palbou s případnými chemickými hlavicemi. Jednotky Severní Koree mají rovněž nacvičené útoky na letecké základny z moře a za pomoci starých dvouplošníků AN-2 na radaru téměř neviditelných, které budou na přistávací dráze havarovat. Neočekává se, že severokorejské posádky útok přežijí.

Vrchní velitelství Jižní Koree a USA, komunikace a úřady politiků v Seoulu a dále na jihu budou klíčovými cíli útočných jednotek. Autor tohoto článku byl v severokorejském tunelu vedoucím hluboko pod demilitarizovanou zónou a umožňujícím dvanáctitisícové severokorejské jednotce DPRK vystoupit za první obrannou linií ROK za demilitarizovanou zónou.

Severní Korea může vyhrát jedině bleskovou likvidací amerických leteckých základen na poloostrově, v Japonsku a na Okinawě. Japonsko by se patrně stalo hlavním cílem Severní Koree, neboť je místem hlavních amerických leteckých a námořních základen, logistickým centrem a stalo by se rovněž místem pro přicházející americké posily.

Pyongyang dokonce vyhrožoval Japonsku použitím jaderných zbraní. Severokorejská armáda disponuje zhruba stovkou raket středního doletu namířených na Japonsko, některé by mohly nést chemickou nebo jadernou nálož.

Amerika opakovaně naznačila, že je připravena nasadit proti Severní Korei taktické jaderné zbraně, zvlášť v případě, že by hrozilo hluboké proniknutí severokorejských sil do Jižní Koree, nebo pokud by Sever použil jaderné zbraně proti Japonsku či Okinawě.

Vzhledem k slabým leteckým silám Severní Koree, nedostatku pohonných hmot a slabinám v logistice se zdá být málo pravděpodobné, že by jejich jednotky pronikly dále 150 km na jih, než by byly zastaveny. Bleskový letecký útok Ameriky na severokorejský průmysl, přístavy, dopravu a politické cíle by byl zničující. Ale pozemní ofenzíva Ameriky na Sever se zdá nepravděpodobnou: Simulace Pentagonu zjistila, že hlavní pozemní ofenzíva by stála Američany 250 tisíc mrtvých.

Roste nebezpečí nechtěného střetu amerických námořních a leteckých sil s čínskými jednotkami ve strategických, vysoce vznětlivých vodách Žlutého moře na západě korejského poloostrova, nebo s ruskými jednotkami na severu blízko Vladivostoku. Čínská provincie Mančuria hraničící se Severní Koreou a Žlutým mořem je strategická vojenská zóna vysokého významu a nachází se v ní hlavní vojenský průmysl.

Pokud by byla Severní Korea ve válce poražena a dobyta, mohly by čínské armády překročit řeku Yalu a intervenovat, jako to udělaly v padesátých létech. Jak už dlouho na těchto stránkách (autor míní JEHO stránky, tj. Stránky Erika Margolise, pozn. překladatele) varujeme, je nejvíce nepravděpodobné, že by Čína dovolila, aby se Severní Korea dostala pod vliv Jižní Korei a Spojených států.

Takže sázky v těchto korejských Vánocích jsou hodně vysoko.