Konec epochy nebo nový začátek?

Sovětsko-indické strategické partnerství započalo již v epoše začínající po hraničním konfliktu mezi Indií a Čínou v r. 1962. V té době již byla Moskva v ideologickém konfliktu s Pekingem a rychle zareagovala na chuť Delhi kupovat zbraně, zatímco Západ se jasně definovaným závazkům vůči Indii vyhýbal. Krátce poté, v 60. a 70. letech, se vztahy mezi SSSR a Indií rozvinuly do plnohodnotného strategického partnerství. V 70. letech měla Indie ve strategii sovětské zahraniční politiky roli protiváhy k Číně, jak se začalo na obzoru objevovat americko-čínské sbližování.

Po tragické smrti I. Ghandi v r. 1984 začala nová indická vláda, vedená jejím synem Rajivem, opatrně diverzifikovat mezinárodní vazby této země a velmi se snažila opětovně navázat vztahy s Čínou a vytvořit si vazby s USA, tento proces měl ovšem negativní dopad na sovětsko-indické partnerství. Vážné problémy se začaly objevovat až v Gorbačovově éře koncem 80. let.

Ruské „stažení se“ z Indie na počátku 90. let přesvědčilo indickou společnost, že Moskva je nespolehlivý partner. Jak se ruská a indická ekonomika vzdalovaly, transakce mezi těmito dvěma zeměmi se omezily pouze na obchod se zbraněmi a jadernou energetiku.

Architekti ruské politiky vzali v úvahu fakt, že strach z čínských geopolitických aspirací je v indické mentalitě hluboce zakořeněn. Indie se začala v 90. letech, kdy již nebyla Moskvou podporována, poohlížet po spojencích, kteří by ji pomohli vyrovnat se se silou Číny, a toto hledání vedlo k budování mostů s vládou B. Clintona. Zároveň s tím Rusko zmizelo ze scény indické politiky. Tato tendence byla do jisté míry zvrácena během prezidentského funkčního období V. Putina, kdy Rusko začalo naznačovat, že má ve své agendě návrat do Asie.

Na vrcholu dlouhého období zdravé ekonomické dynamiky na počátku tohoto století měla indická elita všechny důvody zaměřit se na pozici své země ve světě, který již nebyl bipolární. Odpovídající ideologii ovlivnily dva globální trendy: musela odrážet jak pokračující snahu USA o globální nadvládu, tak nástup nové velmoci Číny do 21. století. V Indii prosazují vlivné politické síly se silným napojením na média strategickou alianci s USA a radikální revizi zahraničně-politického kursu J. Nehru. Globální ekonomická krize a výsledná eroze americké převahy rozptýlila iluzi, že Indie by měla působit jako americký klíčový partner při prosazování strategie Washingtonu mající za cíl získat kontrolu nad širší střední Asií (geografickou oblastí skládající se z post-sovětských středoasijských republik, Afghánistánu, Pákistánu a Íránu) a být nepostradatelnou protiváhou Číny v asijském pacifickém bazénu. Navíc pro-americká část indické elity se očividně dopustila chyby, když přehlížela probíhající návrat Ruska na světovou scénu.

Je možné, že u indické elity roste povědomí o skrytých nákladech některých politických rozhodnutí, která tlačila vztahy s Ruskem na seznamu priorit země dolů. Na druhou stranu, Delhi má svůj vlastní seznam stížností ohledně toho, jak Rusko působí v rámci ekonomické spolupráce s Indií, a to:

1. Moskva je málo aktivní a nevěnuje příliš pozornost dialogu s Delhi, což činí jakékoliv plány na zvýšení rusko-indické ekonomické spolupráce nerealistickými.

2. Absence spolupráce mezi Ruskem a Indií v oblasti sociálních a politických studií – dříve důležitý kanál výměny zkušeností mezi těmito zeměmi a nástroj pro synchronizaci přístupu k mezinárodní politice – viditelně ztěžuje vzájemné pochopení.

***

Vývoj směrem k polycentrické globální konfiguraci je v mezinárodní politice často popisován jako „volná geometrie“. Tento koncept znamená ústup od ideologických dogmat a uznání koexistence rozličných modelů mezinárodních vztahů. Jinými slovy, v současné době členství v několika mezinárodních skupinách umožňuje zemím lépe prosazovat své národní zájmy. Vztahy mezi Ruskem a Indií jsou evidentním příkladem tohoto rámce volné geometrie.

Ruský prezident D. Medveděv zdůraznil ve svém nedávném projevu ve Federálním shromáždění rovnoprávnost Západu a Východu pro ruskou zahraničně-politickou strategii. Zejména Indie, spolu s Čínou, Japonskem a Jižní Koreou, patří mezi privilegované ruské partnery. V tomto kontextu by měla Moskva přesně definovat pozici Indie na seznamu ruských priorit, a totéž by měla učinit Delhi.

Mezinárodní politika je ve většině případů efektivní pouze do té míry, do jaké je podepřena obchodem. Kapacita indického trhu závisí na míře rozvoje ekonomiky země a na velikosti tamní střední třídy. Indická vláda očekává, že roční růst ve výši 9% udrží nejméně do roku 2017, a indická střední třída dosáhla velikostí již zhruba 300 milionů lidí. V důsledku výše uvedeného panuje ohledně obrovského indického trhu značná rivalita, a v Indii musí Rusko čelit tvrdé konkurenci nejen ze strany USA, ale také Francie.

V jistém smyslu se již ekonomický rozměr rusko-indického strategického partnerství etabloval, vzhledem k tomu, že obchodní výměna mezi těmito dvěma zeměmi se pomalu posouvá na hranici 10 miliard dolarů. Z velké části díky společným projektům v jaderné energetice hraje technologie ve spolupráci stále větší roli. Další projekty budou spojeny s dodávkami energie pro téměř 60 indických měst s celkovou populací přes milion lidí. Nicméně v tomto směru musí Rusko konkurovat Francii – dohoda s Indií v oblasti jaderné energetiky podepsaná během nedávné návštěvy N. Sarkozy v Delhi má slušnou hodnotu, 9,3 miliard dolarů. Poskytne francouzskému průmyslu slušnou porci práce na dlouhou dobu, vytvoří pracovní místa, a tím zmírní některé sociální problémy, kterým v současné době Francie čelí. Francouzské společnosti mají také v plánu zúčastnit se tendru na modernizaci 51 indických letounů Mirage-2000, a předložily nabídku v tendru na dodání 126 víceúčelových bojových letadel Indii (v ceně 11 miliard dolarů) a 200 vrtulníků (v ceně 4 miliard dolarů). Rozpočet Indie vyčleněný na modernizaci pro období 2012-2022 činí celkem 80 miliard dolarů. Paříž bere vztahy s Indií vážně – obchodní výměna mezi Francií a Indií v r. 2009 poklesla, ale pravděpodobně se do r. 2012 zvýší na 12 miliard euro.

Jaké šance vyrovnat francouzskou výzvu má Rusko? Z pohledu celkové rovnováhy sil v asijské oblasti a podepsání dohody o společném vytvoření letounu páté generace během nadcházející návštěvy ruského prezidenta se věří, že půjde o značný příspěvek k indické bezpečnostní politice. Vyhlídky na vytvoření moderního bojového letounu by mohly posílit sebedůvěru u té části indické elity, kterou zneklidňuje geopolitická expanze Číny.

Posledních deset let strategického partnerství naznačilo Indii odhodlání Ruska obrátit list s epochou B. Jelcina a upustit od vize mezinárodní politiky ignorující dynamický východ. V Moskvě panuje optimismus, že Indie zareaguje odpovídajícím způsobem a potvrdí svou přetrvávající oddanost strategii založené na kursu Nehru.

Vztahy mezi zeměmi v moderní politice jsou rozděleny do tří skupin – strategické aliance, strategické partnerství a prosté sousedství. Jako dlouholetý pozorovatel Indie s jistými praktickými pracovními zkušenostmi bych rád zažil, aby se vztahy mezi oběma zeměmi vrátily na úroveň z dob sovětské éry, ale dosáhnout toho v podmínkách výše uvedené volné geometrie bude patrně nesnadné. Tak jako Indie i Rusko se uchyluje k diverzifikaci svých mezinárodních vztahů, a v důsledku toho strategických partnerství – tato volba, potvrzená před deseti lety, by byla pro Moskvu optimální.

V prvním desetiletí 21. století se Rusko vrátilo na scénu jako země mající nezpochybnitelné zájmy jak na Západě, tak Východě, v Evropě a v Asii. Počáteční kroky byly učiněny, ale ještě nás čeká spousta práce.