Zpráva Fedu odhalila „stínové záchranné balíčky“ ve výši mnoha bilionů dolarů

Údaje z 21,000 transakcí provedených v období prosinec 2007 až červenec 2010 ukazují, že americká centrální banka na vrcholku krize vytvořila jedenáct zvláštních úvěrových instrumentů, aby nalila biliony dolarů do velkých finančních institucí. Tyto peníze byly půjčeny téměř za nulovou úrokovou sazbu a bez jakýchkoliv podmínek. Banky a korporace, které tato obrovská nouzová vyplacení obdržely, nemusely dokonce ani informovat o tom, co s těmito vládními penězi udělaly.

Obrovský objem nouzového vyplacení jen podtrhuje podvodnost bezpočtu tvrzení, že na pracovní místa, hypotéční úlevy či dokonce prodloužení podpory v nezaměstnanosti “nejsou žádné peníze“. Zveřejnění údajů Fedu, zároveň s odmítnutím kongresu prodloužit dávky u dlouhodobé nezaměstnanosti, Obamovým zmražením mezd federálních pracovníků a jeho přípravami na rozšíření Bushových daňových úlev pro bohaté, zatímco ruší sociální programy a daňové úlevy pro pracující třídu, poukazují na holé třídní zájmy prosazované vládou a oběma stranami velkého byznysu.

Čísla byla zveřejněna v souladu s ustanovením zákona o finanční reformě Dodd-Frank, který byl schválen v červenci, a to navzdory námitkám Fedu. Toto ustanovení centrální bance ukládá 1. prosince zveřejnit seznam bank a dalších korporací, které měly prospěch z nouzových uvěrových nástrojů.

Čísla zveřejněná ve středu pokrývají pouze úvěry poskytnuté Federálními rezervami, a nespadá tam 700 miliard dolarů v rámci programu ministerstva na zmírnění dopadu problematických aktiv (TARP), ani záruky za bankovní dluhy federálního fondu pojištění vkladů (FDIC).

Celková výše průběžného stropu nesplacených úvěrů v rámci různých programů nouzového vyplácení Fedu dosáhla 3,3 bilionů dolarů, či více než jednu pětinu hrubého národního produktu Spojených států. Nicméně agregovaná suma celkově poskytnutých úvěrů dosahuje desítek bilionů dolarů. Jen úvěry poskytnuté v rámci termínové aukce a úvěrových facilit primárních dealerů přidaly k této sumě téměř 13 miliard dolarů.

Úvěrové nástroje primárních dealerů, objemem transakcí největší program, poskytly největším investičním bankám celkem 9 miliard dolarů overnightových (krátkodobých, přes noc) úvěrů. V programu, který byl spuštěn na počátku března 2008, proběhlo 1,381 transakcí v průměru za 6,5 miliardy dolarů.

Každá větší investiční banka, včetně těch, o kterých se tvrdilo, že jsou zdravé, tento nástroj využila. Goldman Sachs si v jejím rámci půjčil od 18. března 2008 do 26. listopadu 2008 peníze 84krát, kdy k největší transakci, v objemu 18 miliard, došlo 15. října 2008. Celkový objem jejích půjček v rámci tohoto programu dosáhl 600 miliard dolarů.

Merrill Lynch použila tento nástroj 226krát. Největší overnightová transakce této firmy, provedená 26. září 2008, činila 35 miliard dolarů.

Při uvedení opakovaného čerpání nízkonákladové overnightové facility Fedu Goldman Sachs a Merrill Lynch úvodník Wall Street Journal ve čtvrtek napsal: „Tyto zprávy znemožňují tvrdit, že by nějaká banka bez pomoci Fedu ve formě hotovosti tuto bouři přežila.“

Journal dále poznamenal, že nebankovní korporace do kasičky vlády zaťaly své prsty také: „Totéž platí pro General Electric, která od konce října do konce listopadu 2008 sáhla pro tento nástroj Fedu 12krát, pro více než 15 miliard dolarů.

Mezi beneficienty programu Fedu byly i zahraniční banky, včetně londýnských poboček Goldman Sachs a Merrill Lynch, a amerických poboček UBS, Deutsche Bank a BNP Paribas.

Termínový aukční nástroj, kde byly poskytovány dlouhodobější úvěry širšímu spektru bank, přidal celkem 3,8 miliard. Průměrný úvěr činil 900 milionů dolarů.

New York Times ve čtvrtek poznamenaly, že hedgeové fondy a velcí investoři vydělali na úvěrových programech obrovské spekulační zisky. Jeden z těchto programů, termínový úvěrový nástroj pro hypotékami kryté cenné papíry (TALF), poskytoval nízkonákladové úvěry firmám na nákup cenných papírů krytých hypotékami, úvěry na automobily, studentskými půjčkami a dalšími formami komerčních úvěrů. Mezi ty, kdo měl z takových úvěrů prospěch, uvedly Times, patřil Kendrick R. Wilson III, bývalý ředitel Goldman Sachs, který byl hlavním poradcem Henry Paulsona, Bushova ministra financí, a autorem TARP a dalších plánů na nouzové vyplacení bank.

Tyto údaje také ukazují, že 40% úvěrů Federálních rezerv American International Group, zkrachovalému obru pojišťovnictví, šlo do jejích poboček zabývajících se životními pojistkami, které byly zapojeny do divokých spekulací a bez nouzového vyplacení Fedu by se položily. Centrální banka poskytla těmto firmám miliardy dolarů, navzdory faktu, že neměla žádný mandát je regulovat nebo jim pomáhat.

Zatímco Federální rezervy trvají na tom, že prakticky všechny peníze poskytnuté bankám byly splaceny, nic to nemění na faktu, že bylo rozdáno přes 20 bilionů dolarů z veřejných peněz, aby se zachránil Wall Street před důsledky své vlastní bezohlednosti, nezodpovědnosti a zločinnosti, a tyto úvěry, prakticky zdarma, umožnily bankám pokračovat ve svých spekulačních způsobech a shrábnout na ziscích další miliardy dolarů. Nemalá částka z prostředků poskytnutých Fedem a Bushovou a Obamovou vládou šla na osobní účty generálních ředitelů bank a hedgeových fondů a vedení těchto institucí.

Jedním ze způsobů, jak banky z krize profitovaly, bylo to, že používaly tyto nízkonákladové vládní úvěry na nákup státních cenných papírů, jinými slovy půjčovaly peníze zpět vládě za dvojnásobek nebo čtyřnásobek sazby, za kterou je dostaly.

Rozsah nouzového vyplacení odráží rozsah zločinnosti finanční elity. Celá konjunktura za Clintonovy a Bushovy vlády byla založená v podstatě na pyramidové hře. Když se začala bortit, jak k tomu muselo nevyhnutelně dojít, veřejná pokladna byla vykradena, aby se zalátaly ztráty finanční aristokracie.

Zatímco většina nouzových programů Federálních rezerv byla během roku 2010 ukončena, vláda nadále zakrývá ztráty, které z nich vyplynuly. Federální rezervy drží například ve své bilanci bezcenné hypotékami kryté cenné papíry ve výši přesahující 1 bilion dolarů a trvají na tom, že nakonec budou moct být prodány za plnou cenu.

Lidmi, kteří měli z této politiky přímý prospěch, byli super bohatí. Wall Street použil splátky svých úvěrů TARP v r. 2009, kdy při nejmenším část z těchto peněz byla poskytnuta Fedem, jako výmluvu, aby si mohl nadělit rekordní bonusy. Největší firmy Wall Street si v tomto roce dali na platy stranou 145 miliard dolarů, čímž překonaly všechny předešlé rekordy.