WikiLeaks – nastrčená organizace americké tajné služby
2.12.2010 Komentáře Témata: Média, manipulace, lží, Wikileaks 1414 slov
Práce na pečlivém vytváření konfliktu je těžká: naštěstí disponují anglo-americké tajné služby Julianem Assange a jeho internetovou stránkou WikiLeaks.
Zpočátku učinila WikiLeaks opravdu rozumný dojem. Masmédia se o WikiLeaks ještě nezajímala, občas se tam objevil a vyšel na světlo zábavný dokument tajné služby a svět byl v pořádku.
Zainteresovaný pozorovatel užasl až tehdy, když státní a soukromá masmédia začala WikiLeaks věnovat stále více pozornosti, a začal se ptát, jestli není WikiLeaks pouze propagandistickou operací západních tajných služeb.
Proti oficiální verzi útoků v USA 11. září 2001 vystoupilo zhruba 1,400 architektů a inženýrů, a prohlásili, že prohlášení americké vlády a patolízalských západních novinových stok jsou čistou pohádkou.
Tisíce pilotů, expertů na terorismus, členů tajných služeb, politiků, analytiků a vědců vystoupily na veřejnosti a vysvětlily, že oficiální báchorka o 20 muslimech, kteří při 9/11 dokázali narušit nejlépe střežený vzdušný prostor na světě, je čistý humbuk.
A co se stalo v masmédiích nebo v mezinárodní politice?
Nic. Jedna zničující kritika za druhou. Téměř o 10 let později zveřejnilo jeden nebo dva články blížící se skutečnosti na toto téma pouze pár publikací. Ale že by se pisálkovské prostitutky a propagandističtí specialisté masmédií snížili k tomu, aby informovali o faktech 9/11, doposud k vidění nebylo.
Ale Wikileaks je něco úplně jiného. K ní se vyjadřuje doslova každý mlíčňák propagandy. Média se předhánějí ve zprávách a opět se pokoušejí stanout na přední frontě investigativního žurnalismu.
Poslední „odhalení“ WikiLeaks – a také odhalení z 28 11. 2010 – hrála do rukou výlučně anglo-americkým institucím a svalila vinu za všechno na Írán, Pákistán, Jemen, Čínu a uživatele internetu. Je třeba vycházet z toho, že tato nová osa zla bude v rámci nadcházejících úniků WikiLeaks učiněna zodpovědnou také za výkyvy v rotaci Země a neobvyklou sluneční aktivitu.
WikiLeaks se nedotkla také ani 9/11. Nejvyšší guru WikiLeaks, Julian Assange, prohlásil, že toto téma je zneužíváno a označil každého, kdo se staví proti oficiální vládou a masmédii šířené verzi o nejvýznačnější události začátku 21. století, za konspiračního teoretika: „Neustále mne zlobí, že pozornost lidí je odváděna falešnými konspiračními teoriemi o 9/11, když neustále přinášíme důkazy o skutečných konspiracích týkajících se válek nebo velkých finančních podvodů.“
WikiLeaks začala také s tím, že patolízalským novinovým stokám předávala materiál předem. Přesně to, co by určitě udělal každý alternativní investigativní novinář – zašel by do Spiegel nebo New York Times! Velkolepá historka.
Nejčerstvější „úniky“ WikiLeaks, vše opět braková literatura s nepatrným stupněm utajení, ukazují samozřejmě opět na Írán. Írán je nyní ještě více zlý, ještě nebezpečnější a ještě nevypočitatelnější!
Diplomatické depeše jsou přesně tou pravou věcí pro kontrolu myšlení mas. Guido Westerwelle je měkkýš? No jo, stojí to tam. Angela Merkel je nekreativní? No prosím!
Daily Bell to ve svém článku „WikiLeaks: Chytrá psychologická operace“ z 29. 11. 2010 shrnul:
„Julian Assange je ponurý zlodějský sexuální zvrhlík, který ohrozil bezpečnost USA a životy těžce pracujících amerických byrokratů, a ukázal nám, co je internet zač (místo, které využívají pouze zloději a sexuální zvrhlíci, kteří chtějí ohrozit a vystavit nebezpečí těžce pracující muže a ženy z amerického ministerstva zahraničí). Pentagon by měl okamžitě zpřísnit bezpečnostní opatření, odmítnout další poskytování informací a připravit plán na bombardování Íránu…
-- Assange předem informoval různá masmédia, aby z toho mohla vytřískat „titulky“. Výsledek: vynikající důvěryhodnost krachujících masmédií, která byla stále více vnímána jako hlásná trouba elity, jako protivládní platformy.
-- Informace popisující zahraniční vůdce květnatým způsobem, často potupně a povýšenecky. Výsledek: je to pro americký diplomatický sbor nějak katastrofické? Zveřejnit názor na světového vůdce na otevřeném fóru, kdy tento zahraniční vůdce nemá žádnou možnost na to reagovat? Pokud je to desinformační kampaň, pak je vynikající.
-- Americký diplomatický sbor bude vykreslen tak, aby spojenci prosili o převzetí větší zodpovědnosti a terorismus byl méně podporován. Výsledek: dojem, že američtí hrdinové vedou těžký boj. Svět se podílí na terorismu a Washington dělá, co může, aby ochránil americký lid.
-- Číňané jsou podezřelí z nabourání se do amerických počítačů. Výsledek: do jaké míry to má být z anglo-amerického pohledu považováno za újmu? Číňané jsou „zlí hoši“. Do jaké míry je to pro anglo-američany zlé?…
-- Írán, zdá se, v Iráku vítězí, diplomatická a vojenská americká korespondence na to poukazuje. Výsledek: důkazy se množí, takže bude nezbytné Írán bombardovat. Vlastně by měl být Írán bombardován okamžitě! Než jeho vůdce napáchá ještě více škod.
-- Američtí spojenci, jako Saudská Arábie, prosili Spojené státy, aby byl Írán všemi dostupnými prostředky zastaven. Výsledek: množí se důkazy, že samotné islámské země jsou znepokojeny tímto šíleným, zcela kontrole se vymknuvším Íránem. Bombardujte Írán! Než jeho vůdce napáchá ještě více škod.
-- Assangem zveřejněná data jsou nebezpečná a jeho metody neomluvitelné. Ohrožuje to spoustu životů. Výsledek: stále zřetelněji panuje názor, že internet je nebezpečný nástroj, který musí být dostán pod kontrolu, aby ho lidé jako Assange nemohli zneužít…“
Zkrátka a dobře: Nic z „odhalení“ není pro americkou vládu, armádu nebo americké tajné služby špatné. Dokumenty WikiLeaks mnohem více utužují v hlavách západní společnosti obrázek, který je pro budoucí geostrategické cíle anglo-americké elity důležitý.
Když WikiLeaks letos v létě zveřejnila tisíce tajných zpráv s nižším stupněm utajení o válce v Afghánistánu, dospěla masmédia po prostudování těchto zpráv k názoru, že za financováním Al-Kejdy a Talibanu stojí především Pákistán, a že v pozadí za těmito odpornými pákistánskými akcemi je bývalý šéf pákistánské tajné služby Hamid Gul.
Gul však prohlásil, že dokumenty WikiLeaks jsou „zlovolné, fiktivní a absurdní“ a „neskutečný nesmysl“. Prisonplanet.com v srpnu v rozhovoru s texaským radiokonferenciérem Alexem Jonesem uvedla:
„Gul dodal, že názor, že coby 74letý penzista je zodpovědný za selhání USA v Afghánistánu a Pákistánu a hrál v tom nějakou roli, je prostě směšný:
Abych řekl pravdu, vy jste selhali a vaši vlastní politici nenabídli žádné potřebné řešení. Vaši vlastní generálové na svěřené úkoly nestačí, tak proč prostě toto selhání neakceptujete, místo abyste z něj obviňovali kohokoliv jiného?
…Je to naprostý nesmysl a tento druh výzvědných informací, na kterých Amerika staví svoji politiku v tomto regionu – no pomáhej Americe všichni svatí. Je to podvod, naprostý výmysl, a řeknu vám, jaké elementy jsou do toho zapleteny…
Bývalý šéf ISI, který byl školen spolu s příslušníky britské tajné služby, mluvil o „ultra imperiálním klubu“ skládajícím se z britských, izraelských a indických příslušníků tajných služeb, kteří „vodí americkou politiku za nos“ a „ze srdce si přejí, aby se Americe nedařilo“.
Americký lid bude pro tuto temnou agendu zneužit. Je to, podle mého odhadu, pouze hrstka lidí, která to vede, dodal Gul.“
Investigativní novinář Wayne Madson s odkazem na zdroje v asijských tajných službách prohlásil, že WikiLeaks není nic jiného, než mrzká nastrčená organizace CIA:
„Wayne Madson Report se od zdrojů v asijských tajných službách dozvěděl, že v některých asijských zemích, obzvláště v Číně a Thajsku, silně vycházejí z toho, že internetová stránka WikiLeaks, která předstírá, že zveřejňuje tajné a citlivé dokumenty pocházející od zdrojů, které si přejí zůstat v anonymitě, je napojena na americké operace v rámci informační války a na špionáž, jakož i na aktivity vedení informační války Mossadu…
V lednu 2007 provozoval John Young, provozovatel Cryptome, internetovou stránku, která zveřejňovala spoustu citlivých a tajných informací, kde je uvedeno, že WikiLeaks je nastrčenou organizací CIA. Young zveřejnil 150 e-mailů, které Cryptome zaslali aktivisté WikiLeaks. Patří k nim i pohrdavý komentář o tomto vydavateli od australského spoluzakladatele WikiLeaks, dr. Juliana Assange. Jako jednu ze svých profesí uvedl Assange „hacker“. Jeho německý spoluzakladatel WikiLeaks používá pseudonym „Daniel Schmitt“…
Dalšími členy rady WikiLeaks jsou přední čínští disidenti, jako Wan Dan, který v r. 1998 dostal cenu demokracie od National Endowment for Democracy (NED); Wang Youcai, zakladatel Čínské demokratické strany; Xiao Oiang, ředitel čínských internetových projektů na kalifornské univerzitě v Berkeley, člen poradního sboru Mezinárodní kampaně pro Tibet, jakož i komentátor Georgi Sorosovi blízké stanice Radio Free Asia; a tibetský, v exilu žijící aktivista Tashi Namgyal Khamsitsang.“
Uznávaný historik a autor Webster Griffin Tarpley označil Assange a jeho spolubojovníky za skupinu „provokatérů z výzvědné komunity, která si dala název WikiLeaks“, a poukazuje na to, že v dokumentech, které mají pouze nízký stupeň utajení, není ani jeden skandál neokonzervativní vlády Bushe mladšího:
„Místo toho směřují tyto dokumenty k podpoře tvrzení CIA, že „Osama bin Ladin" je skutečným (ještě žijícím) člověkem a velkým nepřítelem Spojených států – což je do očí bijící absurdnost…
Pro tuto chvíli stačí říct, že v hoře dokumentů, které WikiLeaks poskytuje, se zrcadlí strategické koncepty věrné záměrům některých z nejnebezpečnějších frakcí americké výzvědné komunity…
Tak vychvalovaná odhalení v těchto dokumentech, o kterých tak hojně mluví kontrolovaná světová média, jsou tudíž operací CIA na kontrolu smýšlení, plně v rámci tradic Daniela Ellsberga a dokumentů Pentagonu uniknuvších v r. 1971, kdy jde o podobné šíření desinformací sledujících vlastní cíle zakuklenců, aby se ovlivnilo veřejné mínění.“
Doplnění editora
Osobně si myslím, že spíše než CIA je Wikileaks produktem Mossadu. Nebo tandemu CIA-Mossad s tím, že CIA hrají druhé housle. Je to gambit typicky rozehrávaný právě Mossadem. V "prozrazených" dokumentech nápadně chybí hanlivé zmínky o Izraeli a odhalování jeho role. Tu a tam se vyskytují, ale je jich podivně málo na to, jak velmi silně ovládá americkou politiku.