Kanada se vzdává suverenity a odevzdává soukromí svých občanů do rukou USA

Novela zákona C-42 o bezpečném letectví požaduje po kanadských leteckých přepravcích létajících ve vzdušném prostoru USA, aby americkému ministerstvu pro vnitřní bezpečnost poskytovali osobní data cestujících. K nim patří jméno, datum narození, pohlaví, číslo pasu a podrobnosti o plánu cesty, jsou-li uvedeny. Aerolinky přistávající v USA již tyto informace poskytovat musí, ale umožnění sdílet osobní data cestujících, kteří pouze přes americký vzdušný prostor přelétají, v podstatě ruší existující kanadské zákony na ochranu a soukromí. Zákon C-42 se přizpůsobuje programu bezpečného létání Úřadu pro bezpečnost dopravy (TSA), který má od počátku příštího roku platit celosvětově. Většina tras kanadských komerčních letů do latinské Ameriky, Karibiku a Evropy vede nad USA, což v mnoha případech dává ministerstvu pro vnitřní bezpečnost poslední slovo v tom, kdo smí cestovat z a do Kanady.

Podle kanadského programu na ochranu cestujících „musely dosud aerolinky před vydáním palubní vstupenky porovnávat jména cestujících se seznamem, který je sestavován a spravován kanadským ministerstvem dopravy,“. Konečné pravidlo dokumentu Bezpečený let z roku 2008 (vydal TSA) převádí tuto pravomoc z aerolinek operujících v Kanadě na americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost. TSA bude zodpovědná za prověřování cestujících a porovnávání jejich osobních dat s databázi americké federální vlády. Podle konečného pravidla zákona o bezpečnosti letového provozu, dokumentu vydaného v r. 2008, „je-li to nezbytné, analytik TSA prověří další tajné a netajné vládní databáze teroristů, databáze policejních složek a rozvědky, včetně databází spravovaných ministerstvem pro vnitřní bezpečnost, ministerstvem obrany, Národním protiteroristickým střediskem a Federálním úřadem vyšetřování“. Vzhledem k mnoha zdokumentovaným problémům ohledně přesnosti seznamů sledovaných osob by americké chyby v jejich databázích mohly zabránit odletu do zahraničí mnoha Kanaďanům. Panují také obavy, že údaje posbírané o kanadských občanech budou snadno přístupné širokému spektru amerických agentur, a obavy ohledně toho, jak bude s těmito údaji nakládáno.

Komisařka pro soukromí Jennifer Stoddart se nedávno objevila před výborem posuzujícím zákon C-42. Přiznala obavy o bezpečnost, způsobené přísnějšími opatřeními v bezpečnosti letecké dopravy, která „měla za následek vytvoření obrovských vládních databází, používání tajných seznamů lidí se zákazem létat, zvýšené prověřování cestujících a letištních pracovníků, a větší sdílení informací s cizími vládami“. Stoddart vysvětlila, že zákon C-42 „umožní americkým a ostatním úřadům sbírat osobní údaje o cestujících na letech z a do Kanady, kteří americkým vzdušným prostorem jen prolétají, a to umožní americkým úřadům bránit jednotlivcům v odletu z nebo příletu do Kanady“. Ministr pro veřejnou bezpečnost Vic Toews trval na tom, že USA použijí údaje pouze pro účely letecké bezpečnosti, ale Stoddart připustila, že „podle našeho názoru budou tyto posbírané informace zveřejněny a použity pro jiné účely, než leteckou bezpečnost, jako pro účely vynucování práva a imigrační záležitosti“. Kanadská vláda nedokázala dostatečně ochránit soukromí svých občanů a panuje strach, že jakékoliv posbírané informace budou zneužity.

Don Davis, člen parlamentu NDP, v říjnu varoval, že novela zákona C-42 poskytne americkým bezpečnostním agenturám bezprecedentní přístup k osobním údajům Kanaďanů. Měl tím na mysli celý podsoubor dat, který mohou americké úřady získat prostřednictvím záznamů se jmény cestujících, které jsou vytvářeny, když je rezervace prováděna přes cestovku. Patří sem „informace z kreditních karet, s kým cestujeme, náš hotel, další rezervační informace, jako výlety nebo půjčení auta, všechny nemoci cestujících, stravovací návyky, naše e-mailové adresy, informace o našem zaměstnavateli, telefonické informace, informace o našich zavazadlech“. Davis také dodal, že „tento zákon umožní Spojeným státům určovat, kdy mohou Kanaďané opustit Kanadu a odletět do jiných zemí na světě, které nemají se Spojenými státy nic společného. Tato novela porušuje svobody Kanaďanů. Porušuje právo na svobodu pohybu Kanaďanů“. Zákon C-42 je zásah do suverenity a poskytuje USA bezprecedentní moc nad tím, kdo může vstoupit na palubu letadel přelétajících nad jejich územím.

Letos v lednu, po neúspěšném bombovém pokusu atentátníka s bombou ve spodkách, a na žádost USA, nainstalovala Kanada na svých hlavních letištích tělesné skenery. Kanadská vláda dosud tvrdí, že nezavede agresivní prohmatávání stylu TSA, ale další incident by to mohl změnit. Nová letištní bezpečnostní opatření lze popsat pouze jako dotěrná a ponižující, někteří kritici je označují také za neúčinná. V USA dochází k narůstajícímu odporu veřejnosti vůči používání rentgenových skenerů a dalším invazivním bezpečnostním opatřením TSA. Ve snaze zabránit, aby se tato nespokojenost rozšířila přes hranici, začali představitelé ministerstva dopravy na vybraných letištích zřizovat oddělené prohledávací prostory. Stánky zřízené na bezpečnostních bodech dají cestujícím možnost prohmatání v soukromí. V blízké budoucnosti by mohly být praktiky letištní bezpečnosti rozšířeny i na další způsoby dopravy. (V USA již začalo – p.p.) Zavedení vyspělé kontrolní sítě nás nadále omezí a bude sledovat a stopovat náš pohyb.

Ačkoliv platnost smlouvy Partnerství o bezpečnosti a prosperitě (SPP) již vypršela a zdánlivě neplatí, pokračuje harmonizace některých jejích klíčových priorit v oblastech jako jsou cestování, nákladová doprava a bezpečnost letecké dopravy, a v dalších oblastech. Děje se tak v rámci jiných různých iniciativ. Část agendy SPP také požadovala sloučení seznamů osob se zákazem letu do jediné severoamerické databáze. Ve snaze udržet turistiku a obchod přes hranice bude Kanada nadále tlačena přijmout jednotnou bezpečnostní strategii ovládanou americkými zájmy.