Informační válka v kyberprostoru – Velká Británie a Izrael
15.11.2010 Komentáře Témata: Současné události 1216 slov
Již v červnu 2009 britský premiér poukázal na „zranitelnost počítačových systémů vlády a podnikatelské sféry internetovými útoky, prováděnými z území nepřátelských států a teroristickými organizacemi“. Premiér došel k závěru, že je třeba vytvořit ve vládě jejího veličenstva aparát zodpovědný za kybernetickou bezpečnost (UK Office of Cyber Security), který budou tvořit pracovníci MI-5, MI-6 a dalších agentur.
V centrále pro vládní komunikaci (Government Communications Headquarter [GSHQ]) bylo naplánováno vytvoření Operačního centra pro zajištění kybernetické bezpečnosti (Cyber Security Operations Center), které bude koordinovat obranu klíčové infrastruktury v oblasti informačních technologií.
Vojenské a politické vedení Velké Británie věnuje velkou pozornost rozvoji informačních technologií, jako jednoho z důležitých prostředků vedení vojenských akcí v současných podmínkách. Rostoucí význam informační války nutí britskou vládu aktivně řešit otázky úpravy a zlepšení koncepcí vedení informační války.
Informačními protiopatřeními se Velké Británii rozumí cílevědomé vytváření komplexních opatření s cílem destabilizovat a získat kontrolu nad systémem řízení státu a armády nepřítele pomocí informačně-technického a informačně-psychologického ovlivňování jeho informačních zdrojů, kolektivního a individuálního vědomí, podvědomí obyvatelstva a vlastních struktur ozbrojených složek (obzvláště lidí s největší rozhodovací pravomocí v oblasti řízení), a také zajistit vlastní informační bezpečnost.
Za oblast využívání informačních technologií v britské vládě odpovídá společná vládní prováděcí skupina. Za běžných podmínek řídí tuto skupinu ministr zahraničí. V případě zhoršení situace přechází řízení na ministra obrany, kterému je také podřízena skupina pro koordinaci informačních operací. Tato skupina odpovídá za součinnost a koordinaci aktivit všech štábů a řídích orgánů odpovědných za vedení informační války, především štábu vojenské rozvědky (Výzvědné agentury ministerstva obrany [DIS]), provádějící výzvědné zajištění informačních operací.
V DIS taková opatření vykonává skupina podpory informačních operací. Svoji činnost provádí skupina na základě analýzy dat oddělení sociálního výzkumu a oddělení posuzování infrastruktury.
Závěrečné dokumenty skupiny pro podporu informačních operací se zasílají min. obrany a operačnímu štábu ozbrojených sil Velké Británie, jejichž specialisté určují cíle pro informační operace a vypracovávají směrnice pro řídící složky, pověřené jejich provedením.
Důležitou roli v těchto aktivitách hraje sjednocený operativní štáb a štáb spojeného uskupení sil na bojišti (TWA). Prvně uvedený se zabývá strategickým plánováním informační války.
Štáb spojeného uskupení sil na bojišti (TWA) odpovídá za řízení informačních operací mimo hranice státu.
Při štábu spojeného uskupení sil na bojišti jsou skupiny pro vedení informační války, které bezprostředně podléhají velení rozvědky štábu.
Podle mínění Britů je hlavním cílem informační války zajištění informační převahy nad nepřítelem a její účinné využití pro dosažení vítězství v ozbrojeném konfliktu, a rovněž zajištění národních zájmů. Mimo to musí být informační převahy dosaženo pomocí informačních zdrojů všech státních institucí.
Aktivity vojenských struktur v rámci informační války jsou určeny koncepcí „Boj proti řídícím systémům“. Jejími základními prvky jsou: protiakce na výzvědnou činnost protivníka a zajištění bezpečnosti operací vlastních jednotek; oklamání protivníka; radio-elektronická válka; psychologické operace; fyzické ničení nepřítele.
V rámci této koncepce se efektivním využitím sil a prostředků rozumí jejich všestranné výzvědné zajištění, do kterého spadá: vytvoření databází a shromáždění podrobných informací o situaci v oblastech potenciálních konfliktů; odhalení klíčových uzlů a prvků v systémech řízení, řídících a komunikačních liniích potenciálního nepřítele; posouzení možností a slabých míst napadnutelných objektů v systému řízení a komunikace; identifikace základních politických a vojenských činitelů potenciálního nepřítele; identifikace možností nepřítele ovlivnit komunikační a řídící systémy jednotek Velké Británie a jejích spojenců; poskytování aktuálních a hodnověrných informací o možnostech nečekaného napadení nepřítele.
Informačními operacemi v Británii rozumí soubor koordinovaných aktivit prováděných na podporu politických a vojenských rozhodnutí vlády, s cílem ovlivnit nepřítele a oslabit jeho vůli po vítězství, oslabit jednotnost jeho jednotek a schopnost velet, narušit fungování informačních systémů a zároveň ochránit vlastní komunikační a informační systémy.
Informační operace se dělí na útočné a obranné. Útočné informační operace se obvykle vedou s cílem dosáhnout následujícího: narušit adekvátnost posuzování situace velením nepřítele, oslabit jeho vůli a schopnost správně rozhodovat. Přitom je třeba vytvořit iluzi nevyhnutelnosti jeho porážky a navrhnout alternativní varianty jeho aktivit. Nepřítel musí uvažovat a postupovat tak, jak je to výhodné pro britskou stranu.
Hlavním cílem obranných informačních operací je zajištění obrany vojsk a spolehlivého fungování řídícího systému, především jeho informačních prvků.
***
Vláda Izraele v podmínkách vojensko-politického střetu s arabským světem věnuje otázkám organizace informační války zvýšenou pozornost.
V Izraeli je úkoly plánování a provádění akcí s cílem narušit fungování objektů informační a telekomunikační infrastruktury cizích států pověřena výzvědná agentura a řízení komunikace a počítačových systémů generálního štábu ozbrojených sil.
V souvislosti s nárůstem „kybernetických útoků“ na internetu ze strany islámských extremistů Tel Aviv v červnu 2010 rozhodl o vytvoření útvaru specializujícího se na ochranu před „kybernetickým terorismem“ a provádění zvláštních operací v globální informační síti, a také v informačních sítích vládních, vojenských, finančních a dalších struktur potenciálních nepřátel. Byl vytvořen v rámci zvláštní sekce radio-elektronické rozvědky výzvědné agentury generálního štábu.
V Izraeli probíhá nábor nejnadanějších specialistů v oblasti informačních technologií do armády a civilních struktur. Organizuje se spolupráce s nevládní hackerskou skupinou „Gilad Tim“ (založenou v r. 2009), která má zkušenosti s nabouráním se do vládních stránek Turecka, Libanonu a řady islámských organizací.
Velení ozbrojených sil Izraele využívá pro narušení fungování informačních a telekomunikačních systémů sousedních států vojenská letadla a bezpilotní letouny (UAV) izraelského letectva, vybavené moderními radio-elektronickými rušičkami jak izraelské, tak americké výroby.
Konkrétně jsou těmito aparáty vybaveny taktické stíhačky F-15I, letouny pro provádění radionické rozvědky a radio-elektronického boje „Arava“, „Boeing 707“ a Golfstream“ G-550, UAV typů „Hermes 450“, „Sperwer MkII“, „Heros“ a „Hunter“.
V zájmu izraelského ministerstva obrany pokračují práce na vytvoření budoucího komplexu technických a programových prostředků radionického boje „Suter“, určeného pro narušení systémů radarové kontroly, který má umožnit zachycování informací předávaných v rámci radarového systému protivzdušné obrany nepřítele a vkládání do nich falešných údajů a parametrech cílů.
Podle odhadů specialistů bude letecký komplex „Suter“ použit současně s komplexy radionického rušení letadel EC-130H „Compass Call“ nebo EA-6B „Prowler“. Očekává se, že toto vybavení bude zavedeno do výzbroje do r. 2015.
Příkladem využívání vzdušných prostředků radio-elektronického rušení Izraelci jsou v poslední době operace izraelského letectva „Náležitá odplata“ v Libanonu (2006) a „Lité olovo“ v Gaze (2008-2009). Používají se také aktivně v rámci prakticky všech přeletů izraelských letadel nad územím Libanonu.
Pro plnění úkolů v rámci rušení radiového spojení v sousedních státech existuje u pozemních vojsk Izraele šest praporů – tři spadající pod centrální struktury (vojenskou rozvědku) a tři spadající pod okruhové struktury (jeden u každého vojenského okruhu). Celkově jsou schopné vytvořit 300 středisek a stanovišť, která umožňují rušení do vzdálenosti 150 km.
Hlavními osobami, pověřenými aktivitami v oblasti plánování a provádění aktivit za využití informačních technologií pro narušení fungování objektů informační a telekomunikační infrastruktury cizích států, jsou premiér, ministr obrany, náčelník generálního štábu a náčelník výzvědné agentury generálního štábu izraelských ozbrojených sil.
Výzvědná agentura generálního štábu spolupracuje v oblasti rozvoje informačních technologií s cílem narušit fungování objektů komunikační infrastruktury cizích států s vědeckými organizacemi a průmyslovými společnostmi, spadajícími do korporace „Elbit Systems“.
Pro ochranu národního kyberprostoru bylo v Izraeli při ministerstvu financí vytvořeno a úspěšně funguje zvláštní uskupení Tehila, které je pověřeno následujícími úkoly: zajištění chráněné výměny dat přes internet mezi státními orgány; vytvoření bezpečných programových a hardwarových platforem pro internetové stránky a zdroje vládních organizací; znemožnění šíření nezákonných informací po internetu; koordinace aktivit zainteresovaných orgánů při obraně před kybernetickými útoky.
Operativní odražení útoku na národní počítačové sítě, je-li algoritmus počítačového útoku znám, v Tehila zajišťuje pohotovostní skupina. V případě objevení se nestandardního schématu aktivit nepřítele se práce ujímá skupina expertů, které provádí všestrannou analýzu situace a vypracovává pokyny pro pohotovostní personál.
Začátkem roku 2010 schválil Tel Aviv koncepci umožňující kybernetické útoky na servery a elektronické adresy, přes které došlo k pokusům o útok, narušení počítačových systémů a elektronických databází Izraele. V této souvislosti byly skupině Tehila dány další pravomoci, umožňující ji útočné akce na zahraniční počítačové systémy.
Izraelci se domnívají, že neexistence mezinárodních právních mechanismů, vymezujících používání programových a hardwarových prostředků pro napadení počítačových systémů, jim umožňuje je použít bez dohody s mezinCárodními organizacemi a státy.