Sporná víza

Peter Iskenderov

29.10.2010 Komentáře Témata: Bývalá Jugoslávie 728 slov

Začátkem listopadu budou ministři vnitra 27 členských zemí EU projednávat problém zavedení bezvízového režimu s balkánskými zeměmi. Soudě podle úniků z tajných dokumentů, připravených v Bruselu, budou diskuse žhavé, a vedení EU možná přehodnotí dříve odsouhlasené principy a harmonogramy. Prvními „postiženými“ se mohou stát Albánie a Bosna a Hercegovina, a také občané Srbska a Makedonie, kteří mají od 19. prosince 2009 bezvízový přístup do zemí EU.

Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmstroem zaslala ministrům vnitra Srbska a Makedonie Ivice Dačiču a Gordanu Jankuloskimu dopis napsaný bezprecedentně tvrdým tónem. Tento dokument je datován 13. říjnem. Konkrétně v něm stojí: „Jak ukázaly události, ke kterým došlo letos, řada členských zemí opět zaznamenala hrozivý nárůst přílivu osob přijíždějících z vaší země, hledajících azyl… Tato tendence je mimořádně znepokojující a může vystavit vážnému riziku celý proces vízové liberalizace na západním Balkánu.“ Cecilia Malmstroem adresátům v Bělehradu a Skopje sdělila, že do konce října navštíví jejich zemi vysoká mise EU, aby prověřila, jestli jsou tam přijímána nějaká okamžitá opatření pro vyřešení situace. Zpráva této mise bude východiskem pro posouzení problému, nejdříve na úrovni ministrů vnitra členských zemí EU, a pak vyššího vedení EU.

Cecilia Malmstroem není zvyklá zabývat se problémy bezvízového režimu. Letos v únoru musela nutně zasáhnout do situace, která vznikla kolem náhlého přílivu Albánců do Belgie, kde zablokovali státní instituce v Bruselu a dožadovali se azylu, bytu, práce a peněžních prostředků. (1) Tehdejší belgický premiér Yves Leterme vyzval úřady EU, aby „zamezily zhoubným následkům liberalizace evropského vízového režimu“. (2) Podobná situace vznikla předtím ve Švédsku, a stala se jedním z důvodů bezprecedentního úspěchu nacionalistických sil, v čele se stranou „Švédští demokraté“, v parlamentních volbách konaných 19. září.

V říjnu Europarlament schválil zavedení bezvízového režimu pro občany Albánie a Bosny a Hercegoviny, nicméně ve světle posledních závěrů Cecilie Malmstroem vypadá toto rozhodnutí unáhleným. K zemím vyzývajícím vedení EU přehodnotit rozhodnutí o bezvízovém režimu patří Rakousko, Německo, Francie, Švédsko, Belgie, Holandsko a Norsko, které jsou vystaveny obrovské vlně přílivu mnoha tisíc imigrantů z Balkánu, především Albánců.

V současné době Belgie EU předsedá a její negativní zkušenost s tisíci makedonských a kosovských Albánců může sehrát rozhodující roli v dalším osudu bezvízového režimu s Balkánem. Podle údajů z belgických vládních zdrojů za období července-srpen se na úřady oficiálně obrátilo 1500 obyvatel bývalé Jugoslávie, z nichž polovinu tvořili kosovští Albánci. A kolik „hostů“ se v zemi prostě ztratilo se lze jen dohadovat. Podobná tendence je i v Německu. Jestliže v červenci do této země přijelo z Balkánu 129 osob, které požádaly o azyl, tak v srpnu jich bylo již 225 a v září 800. Pikantnost situace spočívá v tom, že úřady členských zemí EU vyplácí peníze dokonce i těm přistěhovalcům, kterým odmítají udělit povolení k pobytu. Například ve Švédsku činí tato částka 500 euro. (3) Po obdržení této částky Albánci masově a organizovaně odjíždí do sousední země, patřící do EU, kde se vše opakuje.

Belgická vláda se v posledních dnech pokusila situaci aktivně napravit. Státní tajemník pro přistěhovalectví Melchior Vatele shledal nutným odjet do Bělehradu, aby tam se zástupci srbských úřadu věc projednal a slyšel od nich konkrétní opatření na „utlumení přílivu žadatelů o azyl“. Nicméně srbské úřady nemohou za daných podmínek předložit nic, mimo důkladnějšího prověřování všech, kteří se chystají odjet do Evropské unie z výše uvedených zištných důvodů, pohraniční službou.

Avšak hlavní problém není jen ve zrušení vízového režimu pro občany Srbska, Makedonie, Albánie a Bosny a Hercegoviny, ale v nejasnosti u perspektivy integrace balkánského regionu do Evropské unie. Letošní hrozivý příliv nelegálních imigrantů, utečenců, dobrodruhů a ostatní pro „spořádané Evropany“ nežádoucí balkánské veřejnosti (který je také důsledkem nepromyšlených akcí samotného Bruselu) si vynucuje podstatné změny v plánech evropské integrace. A to se mimo Srbů nebo Albánců týká i Turků, a ve vztahu k Turecku hraje západ mnohem složitější a mnohovariantní hru.

Právě výhled na liberalizaci vízového režimu pro Turecko byl hlavním bodem jednání, které proběhlo 22. října v aténském předměstí Vuliagmeni mezi řeckým premiérem Georgiem Papandreu a jeho tureckým kolegou Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle vyjádření Papandreu se dohodli na „společné iniciativě ve vztahu k EU“, předpokládající „systematičtější a mnohem efektivnější spolupráci“ v oblasti řešení problému s přistěhovalectvím. Nicméně rozvoj vztahů EU jak s Tureckem, tak s balkánskými státy přímo závisí na měnící se rovnováze sil ve „sjednocené Evropě“.

Vyjadřujíc sílící názor v členských zemích EU ministr vnitra německé spolkové země Bavorsko Joachim Hermann nedávno řekl, že „jestli se bude situace nadále vyvíjet tímto směrem, EU bude muset jednat a vrátit povinná víza“ pro obyvatele balkánských států.

Evropská unie se postupně stává rukojmím svých dřívějších plánů rozšiřování a geopolitických hrátek, které se, jak je nyní zjevné, neosvědčily.

[1] Le Soir, 24.02.2010.

[2] Le Soir, 26.02.2010.

[3] Danas, 21.10.2010.

Článek vyšel na serveru fondsk.ru. Překlad L. Janda
Známka 1.0 (hodnotilo 54)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Gesto pro nezávislost

50

Darováním zajistíte přežití nedotovaného redakčního prostoru, daleko od finančních a politických tlaků. Je to více, než pouhá podpora webu, je to závazek k pravdě a svobodě informací.

Za měsíc říjen přispělo 81 čtenářů částkou 17 391 korun, což je 50 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
bc1q40mwpus89teua4ruhxrtal6v45lc3ye5a9ttud

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Aktivisté chtějí ukrajinskou vlajku zpět na Národní muzeum29.10.25 05:51 Česká republika 0

Martin Armstrong: Západ potřebuje válku pro své přežití28.10.25 15:59 Neurčeno 0

Francie připravena poslat vojska na Ukrajinu v roce 202628.10.25 07:11 Francie 1

Rozšíříme útoky v hloubi Ruska, řekl Zelenskyj28.10.25 07:05 Ukrajina 0

„Z Belgie se stává narkostát“. Zoufalá justice žádá vládu o pomoc, do ulic Bruselu nasadí armádu28.10.25 06:57 Belgie 0

Německo vyhodilo do vzduchu poslední věže jaderné elektrárny27.10.25 17:02 Německo 0

Majerová - bude třeba přijmout českou obdobu amerického zákona FARA27.10.25 05:21 Česká republika 0

„Příprava útočné války.“ U rakety Drábové se začíná skloňovat paragraf27.10.25 05:08 Česká republika 4

EU byla loni třetím největším obchodním partnerem Ruska27.10.25 05:04 Evropská unie 0

Řecká vláda prodává prostřednictvím „české muniční iniciativy“ houfnice M110A2 a munici v hodnotě 199,4 milionu eur26.10.25 17:41 Řecko 0

Americký generál - Ukrajina musí vydržet, pak se zapojí NATO26.10.25 17:28 Ukrajina 2

Nadměrná úmrtnost v zemích EU pokračuje26.10.25 17:10 Evropská unie 1

Politické procesy padesátých let jsou zpátky26.10.25 15:15 Česká republika 0

Premiér Fiala vyzval k úderům hluboko na ruském území a k ničení tamní energetické infrastruktury25.10.25 07:01 Česká republika 3

Zdá se vám nabíjení elektroaut ve srovnání s tankováním příliš pomalé? Řešení je zde a je velmi jednoduché25.10.25 00:31 Neurčeno 0

Žádný strop ani odklad ETS2 nebude – Uhlíkové odpustky zůstávají, budou pouze „chráněny“ proti rychlým cenovým výkyvům23.10.25 18:14 Evropská unie 5

USA uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil23.10.25 07:35 USA 0

Zánovní Airbusy končí ve šrotu. Technici z nich kuchají nedostatkové motory 22.10.25 18:56 Neurčeno 0

Ropy je nadbytek. Na tankerech je momentálně více než miliarda barelů 22.10.25 18:44 Neurčeno 0

Ukrajina možná zaútočila na dvě rafinérie v Maďarsku a Rumunsku22.10.25 17:06 Maďarsko 2

Měnové kurzy

USD
20,87 Kč
Euro
24,31 Kč
Libra
27,70 Kč
Kanadský dolar
14,97 Kč
Australský dolar
13,74 Kč
Švýcarský frank
26,30 Kč
100 japonských jenů
13,72 Kč
Čínský juan
2,94 Kč
Polský zloty
5,75 Kč
100 maď. forintů
6,26 Kč
Ukrajinská hřivna
0,50 Kč
100 rublů
26,33 Kč
1 unce (31,1g) zlata
82 631,84 Kč
1 unce stříbra
982,47 Kč
Bitcoin
2 371 535,32 Kč

Poslední aktualizace: 28.10.2025 22:00 SEČ

Tuto stránku navštívilo 10 891