Globalizace a militarizace: Hlavní příčiny celosvětové války proti lidstvu

2. Rozvracení prováděné klíčovým personálem státních institucí.

3. Sankce nebo vyhrožování sankcemi tam, kde je to nezbytné, aby se cílové země oslabily, když je vojenský útok naplánován o několik měsíců nebo let poté.

4. Deregulace ekonomiky a likvidace veřejného sektoru, jako součást reforem, či spíše „deforem“.

5. Ovlivňování, kontrola a převzetí finančních institucí a později bank, pojišťoven a nemovitostí (FIRE).

6. Převzetí médií prostřednictvím FDI (přímých zahr. investic – p.p.)

7. Mýtus volného obchodu.

8. Kontrola potravin, osiv, půdy, zemědělství, burz futures a farmaceutických společností prostřednictvím novéh zákona o patentech, IPR, vykradení genetických aktiv a aktiv biodiverzity.

9. Rozšíření pro-korporátních a obchodních zákonů pod záminkou modernizace práva a právního rámce.

10. Trvalé ničení prostředí a ekologie.

11. Neudržitelná spotřeba, vyvolávání vnitřních konfliktů a vnější konkurence nebo vedení válek.

12. Uchylování se ke státnímu terorismu, zatímco se křičí vlk pomocí teroristických činů jednotlivců, používání celého spektra nástrojů, od zvláštních jednotek po bombardování civilních obytných celků, mučení, používání propagandy „války proti terorismu“ pro zakrytí vojenských intervencí s cílem napadnout, okupovat a kontrolovat cizí zdroje. Vazba korporací na zbraně ve válečné ekonomice je totální, kdy 85% produkce je financováno armádou, jak uvádí JK Galbraith ve své knize „Ekonomika nevinného podvodu: Pravda o našich časech“.

13. Vynucování pravidel WTO, nazývaných také „ekonomická ústava“ světa, jejichž cílem je postupně zlikvidovat legitimní a demokratické státy a práva lidí a jejich prerogativy. Projekt Davos 2020 načrtává cestovní mapu pro „globální budoucnost“, kde jsou na místa dosazeni šéfové bujících nadnárodních firem, jejichž ideologie je ovlivněna krédem „konce historie“. MMF, WB a WTO představují „samostatný nadnárodní stát“. Pravidla těchto institucí jsou aplikována asymetricky – nejméně tam, kde taková pravidla překážejí globálnímu finančnímu kapitálu, a nejvíce tam, kde posilují vykořisťování již ožebračených. Cílem je vojenská kontrola planety, prostřednictvím vícerozměrných a permanentních válek Severu proti Jihu.

14. Současný étos nastolování hegemonie je charakteristický militaristickým keynesiánstvím – tj. „dlouhá válka“ a okupace Afghánistánu, Iráku a vynořující se válka na Středním východě, aby se vyšroubovaly v USA celkové roční vojenské výdaje na více než 1 bilion dolarů, rozšíření globálních vojenských základen na více než 700 a zvýšení produkce velmi drahé výzbroje a munice, jejich neohraničený export, zatímco se bude na G-8 a dalších OSN pořádaných konferencích „žvanit“ o rozvojové pomoci, a v praxi se bude „mír a bezpečnost“, hlavní účel Charty OSN, ignorovat.

15. „Zásadnější starostí je potřeba bránit preventivní zásah a nárokování si finančních přebytků Arabů a ropného světa západem. To je klíčové pro zaručení jejich politické stability, která je dnes nenahraditelná a silně klesá.“ (Sukumar Muralidharan v EPW, březen 1991).

16. „Globalizace je privatize světa,“ jak píše William Blum. Možnost preventivního „prvního úderu“ je k této myšlence komplementární a byla probírána na summitu NATO v Bukurešti v dubnu 2008.

Velitelka raketoplánu, který kroužil kolem Země v r. 2005, volala a řekla, že „střed Afriky hoří“. Myslela tím Kongo, ve kterém se nacházel velký deštný prales tohoto kontinentu. Musel zmizet, aby korporace získaly volný přístup k přírodním zdrojům Konga, které jsou důvodem války, která tuto zemi dnes moří. Nakonec, člověk přeci potřebuje diamanty, vzácné a strategické suroviny pro exotické zbraně dneška a zítřka. Brazílie se držela stejné politiky u velkého Amazonského bazénu.

Henry CK Liu, investiční bankéř z New Yorku, který píše hojně pro Asia Times, poznamenává: „Kvůli obchodnímu deficitu rozvojových ekonomik činí neoliberální globální obchod ze staromódního imperialismu 19. století něco, co vypadá příznivě… (a jeho predátorské války, podvody a vykrádání vypadají jako piknik plyšáků). Je-li ekonomická moc dostatečně velká, jak je tomu v současném globalizovaném systému vytvářejícím bezprecedentní a rychle se rozrůstající nerovnosti, stává se svoji povahou politickou mocí. Politická moc Velkého byznysu oslabila demokracii a vedla k nastolení vlády oligarchie.

Militarizace státu a společnosti je přirozeným důsledkem vlády oligarchie, zaměřené na „tržní fundamentalismus“, jehož účinky jsou až příliš dobře viditelné na celém světě, a dokonce i v samotném „jádru“ metropolitního centra.

Thomas Friedman z New York Times, jeden z propagandistů této proti-lidské politiky, to shrnul jasně a nenechal nic představivosti. „Skrytá ruka trhu nebude nikdy fungovat bez skryté pěsti… McDonald nemůže prosperovat bez McDonnell Douglas“ (výrobce F-15).

Politika globalizace v akci

Nihilismus neoliberální globalizace je evidentní. Celý „skutečný“ svět má být transformován na peníze a spekulativní transakce s horami vytvořených papírových peněz, destruktivních pro blahobyt lidstva a jeho rozvoj (Werlhof). Materiální limity takové politiky se stávají jasnějšími každým dnem: globální, ekologický, ekonomický, finanční, sociální a politický kolaps (Diamond 2005). Jak jinak chápat fakt, že v době, kdy civilizace dosáhla svého údajného vrcholu, každou vteřinu vyhladoví (k smrti) jedna lidská bytost (Ziegler)? Původní bohatství „matky Země“ nyní ustupuje holé pustině.

Od 80. let jsou to především strukturální programy (SAP) Světové banky a MMF, které fungují jako vynucovače neoliberalismu. Když byla v r. 1995 založena WTO, aby nahradila GATT, následovalo v souvislosti s jejím fungováním několik dohod: Multilaterální dohoda o investicích, Všeobecná dohoda o obchodu se službami (GATS), Dohoda o s obchodem souvisejících aspektech práv duševního vlastnictví (což vedlo k tomu, že se Indie vzdala svého Zákona o patentových právech), a Dohoda o zemědělství, která byla nyní doplněna o Dohodu o přístupu na nezemědělské trhy (NAMA). Všechny tyto dohody usnadňují korporátní vládu a vedou k naprostému osvobození všech aktivit korporací. Nikdy předtím, dokonce ani v koloniálních dobách, nebyli lidé u moci tak naprosto „osvobozeni“ od veškeré zodpovědnosti za své činy (není divu, že vyjednávání MAI byla držena v tajnosti roky, ačkoliv odbory EU to věděly, protože jsou součástí TUAC a účastnily se konferencí OECD v Paříži). Vyjednávání o GATS byla také držena od konce 90. let v tajnosti. Že citlivé oblasti, jako vzdělávání, zdraví nebo vodohospodářství, jsou vyloučeny, je lež. Dokonce i elementy – vzduch, voda, země, oheň (energie) – jsou stále více měněny na komodity. Finanční služby, pojišťovnictví a nemovitosti (FIRE) jsou nástrojem pro otevření lůna. Geny rostlin, zvířat a dokonce i lidských bytostí jsou někdy kradeny a je z nich činěn něčí právní „majetek“ (Thaler 2004). Vandana Shiva tento proces nazývá „obchodování s našimi životy“ a v Koreji je oblíbeným sloganem „WTO zabíjí farmáře“.

Nadnárodní agrofirmy nyní dokonce mluví o obecném zákazu „tradičních“ zemědělských metod. Iráčtí farmáři byli nuceni spálit své osivo a použít „terminátorská semena“ – a to v Mezopotámii, “kolébce zemědělství“. Nebo se „Zbraní stává obilí“ (Krieg 1980). Také v Indii je opakován irácký model, jen s pomalejším uškrcováním našich farmářů. Na světě se objevuje nová neplodnost, namísto nového tvoření… důsledkem je uměle způsobená smrt – smrt, po které žádný život nenásleduje. Nikdo zdá se neví, jak tomu zabránit (Werlhof 2006)… K nejšílenějším experimentům patří nápad distribuovat antikoncepční GM kukuřici vyvinutou švýcarskou společností Syngenta v oblastech, které trpí tak zvaným přelidněním (Reiter 2005). Touto kukuřicí krmené německé krávy zemřely na různé formy kolapsu oběhového systému. Agenti apokalypsy zaplavováním trhů Jihu dotovanými GM potravinami ohrožují přežití tří miliard malých farmářů, poloviny světové populace!

Dnes jsou práva korporací chráněna soudními systémy všech zemí lépe… můžeme dokonce říct, že „lidská práva“ se týkají pouze korporací. Neoliberální globalizace je vědomou zradou zájmů 99% lidí této planety. Jak svým záměrem, tak účinkem je to „zbraň hromadného ničení“ – i když se nevedou v danou chvíli žádné války (Werlhof 2006). Kolik životů je této globalizaci obětováno? Někteří odhadují, že jsou to již stovky milionů (Widerspruch 2004).

V prvním návrhu ústavy EU, která byla odmítnuta v referendech, byl závazek k vyzbrojení a vojenským operacím (Oberansmayer 2004). Návrh ústavy EU sliboval, že bude součástí snahy zajistit mír a o válečných aktech se zmiňuje jako o „humanitárních intervencích“, alternativně jako o „aktech sebeobrany“, jako byla válka NATO proti Jugoslávii (humanitární bombarďák, válečný zločinec Havel – p.p.) a Afghánistánu, a nyní v Africe (kdekoliv je ropa nebo strategické suroviny), spolu s americkým vojenským velitelstvím v Africe. A opět se neoliberální globalizace a militarismus ukazují být siamskými dvojčaty… A to vše s podporou jaderných zbraní rozmístěných v Evropě (Galtung 1993, Oberansmayer 2004). EU si je vědoma hrozících problémů s nedostatkem vody a energie v jižní Evropě. Na Evropské bezpečnostní konferenci v r. 2005 (Mnichov) již probírala scénáře vzbouření se chudých.

Herold Pinter, ve svém projevu u příležitosti přijetí Nobelovy ceny, to vyjádřil jasně, jak jen spisovatel může – „Znamená to, že infikujete srdce země, že nastolíte zhoubný růst a sledujete, jak se gangréna šíří… Když je populace porobena nebo umlácena k smrti… a sedí pohodlně u moci armáda a korporace – jdete před kamery a řeknete, že demokracie zvítězila.“

Obrátí se tato přílivová vlna?

Řada hnutí lidí, ať již proti obchodním jednáním WTO v Seattlu, Cancunu, Hong Kongu, GM potravinám, privatizaci podniků veřejného sektoru, SEZ, privatizaci vody (Vandana Shiva říká „Upření lidem jejich lidského práva na vodu není rozvoj. Je to genocida.“), nezaměstnanosti, lesnickým právům a vyhnání populace z oblastí bohatých na suroviny, proti válce v Iráku a domorodým obyvatelům, která jsou z velké části spontánní, byla označena za objevení se „druhé velmoci“.

Současná revolta proti neoliberalismu v celé periferii, vedená iráckým, palestinským, afghánským a libanonským národním odbojem, se setká se stále většími intervencemi imperiálního centra systému – ďábelského a destruktivního systému, který mrzačí, utlačuje a zneuctívá ty, kteří pod jeho nadvládou žijí, a který vyhrožuje a provádí likvidaci milionů lidí na celém světě, zostuzuje věk osvícení ve jménu svobody a demokracie. Nicméně volba nevzepřít se žádnou volbou není, a odpor lidí vždy v historii zvítězil.

„To, co je potřeba, není samozřejmě nic jiného, než jiná civilizace. Pouze jiná ekonomika samotná, nebo jiná společnost nebo kultura stačit nebude… Potřebujeme civilizaci, která je pravým opakem… Stále nám tu zůstanou škody, které Země utrpěla… a vše se to stalo v rámci toho, co je v historii Země nanosekunda.“ (Werlhof)

A na závěr, vojenská síla, bez ohledu na to, jak silná, nikdy nemůže porazit přání lidí být svobodnými a jejich lásku k míru, jak nám v naší době ukázala historie po druhé světové válce, ačkoliv bylo způsobeno tolik utrpení, a ještě nějakou dobu působeno bude.

Když je neoliberální globalizace v sebedestrukčním módu a její finanční systém směřuje do propasti, co brzdí její zánik? Odpověď zní „vládnoucí“ elity mnoha zemí, mezi nimi i petrodolarové oligarchie v konspiraci s vojenskými aliancemi, které zrazovaly a nadále zrazují zájmy svých lidí. Protože útočí na celé lidstvo, musí být poražena sjednoceným lidstvem pomocí rozmanitých strategií.

V dobách jako tato, kdy slova o „svobodě a demokracii“ jsou pronášena těmi, kteří zotročili dokonce i své vlastní společnosti, je třeba mít na paměti slova Mahátmy Gandhi – „Svoboda a demokracie se stávají nesvatými/zkaženými, když jsou jejich ruce zabarvené rudě krví nevinných.“

Admirál Vishnu Bhagwat je bývalý šéf indického námořnictva.