Globalizace a militarizace: Hlavní příčiny celosvětové války proti lidstvu

„Nebude žádný mír. V jakémkoliv okamžiku ve zbytku našeho života bude řada konfliktů v mutujících formách na celém světě… Násilné konflikty budou dominovat titulkům.“ „Nepřetržitá válka pro nepřetržitý mír“… Wolfowitz a Perle v předmluvě návrhu „Projektu nového amerického století“ v opojných dnech v r. 1992, kdy byl Sovětský svaz rozvrácen na samém vrcholku. „Nový světový řád si vyžaduje kontrolu a zmocnění se ropy a nerostných zdrojů a trhů každé země vojenskou silou, nebo prostřednictvím loutkových vlád a zprostředkovatelské elity, kdy to bude zamaskováno globalizací“; které bude předcházet rozvrácení (subverze) cílových zemí. Takže nový koloniální projekt je rozsahem a počtem zemí a společností v zahraničí historicky bezprecedentní.

Vůdce jednoho z nejranějších hnutí snažících se pochopit tento militarizovaný „nový světový řád“, velitel Marcos, vůdce zapatistického hnutí v Mexiku, v souvislosti s NAFTA, Severoamerickou dohodou o volném obchodu, prohlásil, že neoliberální globalizace je „světovou válkou vedenou finanční mocí (oligarchií) proti lidstvu“, a že jde o vyjádření celosvětové krize kapitalismu, nikoliv o jeho úspěch.

19. října 2001 americký vice-prezident Cheney uvedl, že „nová válka nesmí nikdy skončit. Aspoň ne za našeho života. To považuji za novou normálnost“.

NSSD z 1. března 2005 uvádí: „Amerika je země ve válce. V září 2005 Cheney opět ujistil, že válka (proti terorismu) by mohla pokračovat několik desetiletí, a stejně tak přicházejí opakovaná ujišťování ohledně desítek let války a okupace v Iráku a Afghánistánu, plánování „dlouhé války“, balkanizaci Středního východu do ministátečků, stejně jak tomu došlo u SSSR, o tom, že jižní Asie bude držet linii nebo jinak bude rozparcelována do finančních protektorátů, které budou sloužit „metropolitnímu jádru či centru“ a globalizaci či globálnímu finančnímu kapitálu, aby se integrovaly všechny trhy (národní státy mohou nadále existovat jako oslabené subjekty, aby se zachovalo místní právo a řád, a rozpočtové přebytky budou převáděny „centru“. O tom je Washingtonský konsensus. Ten měl údajně vést ke globální svobodě, prosperitě a ekonomickému růstu prostřednictvím „deregulace, liberalizace a privatizace“). „Existuje alternativa k plundrování Země? Existuje alternativa války? Existuje alternativa u zničení planety? (Werlhof)

Mezitím militarizace vesmíru, umísťování zbraní na mořské dno, neohraničené používání nízkovýkonných radiačních zbraní z ochuzeného uranu, které nejen, že zabíjejí a způsobují rakovinu a leukemii, ale otravují vzduch, vody, floru, faunu a každé zrnko prachu navěky, připravenost použít chemické, bakteriální a genové bojové látky, ničení vodovodních a kanalizačních systémů v Iráku, Afghánistánu a Gaze, to vše se děje před našima očima. Voják v uniformě nyní představuje pouze velmi malou část obětí, kterými jsou z převážné části civilisti – ženy, děti, muži – ničeny jsou školy, nemocnice, domy a pracovní struktury. V poměrném vyjádření kolaterálních škod, jak jsou lidé nazýváni, představují 90% obětí.

Ne vždy statistika zprostředkovává utrpení lidstva. Nicméně pokud první světová válka stála asi 17 milionů zmrzačených a mrtvých lidí, druhá světová válka již kolem 50 milionů mrtvých, kdy pak byly miliony dalších zavražděny v Koreji, Vietnamu, Kambodže, Kongu, Angole, Rwandě, a nyní v Iráku, Afghánistánu, Palestině, Libanonu, a pokračující občanská válka v Kongu (5 milionů mrtvých), dále pak masové vraždění v Indonésii, Chile, Argentině, Guatemale, Nikaragui, Hondurasu, a bezpočet občanských válek vyvolaných korporacemi v různých koutech světa si svoji daň vybírají nadále.

A abych nezapomněl, když byla Madeline Albright, tehdejší ministryně zahraničí USA, dotázána, jestli sankce vůči Iráku v předvečer války v Zálivu v r. 1991, které stály život půl milionu dětí, „za to stály“, netečně odpověděla „ano“. To shrnuje nelítostnou psychologii a politiku řídící toto období moderní historie, doplněnou o politiku militarizace.

Ve stručnosti, globalizace je tah na více frontách s cílem zmocnit se a kontrolovat zdroje, kdy finanční kapitál a dominantní nadnárodní korporace vedou války o zdroje, nikoliv o území, které je nepodstatné, kde kontrola území je potřebná jen pro zotročení společnosti kvůli jejím zdrojům. Jak postupovat rychle? Jaké jsou hlavní síly? Jak je to organizováno? Kdo jsou klíčoví hráči? Proč to nabylo tak všeprostupující brutální formy?

Jak se to vyvíjelo historicky? Proč je to nekonečné? Jaké politické a ekonomické ideologie tomu dominují? Kam to vede lidstvo a svět?

Neoliberální globalizace je typ totalitního neo-merkantilismu, ve kterém všechny zdroje, trhy, peníze a finanční instituce, všechny zisky, výrobní prostředky, investiční příležitosti a veškerá moc patří korporacím. V novém světovém řádu se demokracie jeví zastaralou, protože brání byznysu (Hardt/Negri/Chomsky a Werlhof). Pojetí lidí jako suverénních subjektů bylo prakticky zrušeno a skutečná demokracie neexistuje, vyjma zmanipulované formy, vhodně promazávané korporátním financemi, bez nějaké podstaty demokratického rozhodování, kdy o lidi nejde.

Tento systém je podporován korporátními médii, jejich monopolním vlastnictvím a aliancí s tím, co bylo příhodně popsáno jako „válečné korporace“, a ty mají incestní vztah s mocenskou elitou a vládnoucími kruhy, aby mohly neomezeně vydělávat a provádět predátorské operace. Mezinárodní právo, charta OSN, Ženevská a Haagská konvence, vláda zákona, to vše bylo odvrženo. Navíc jsou ozbrojené složky prakticky k dispozici finanční elitě, aby maximalizovaly destrukci v co nejkratším čase, aniž by uvažovaly o ztrátách lidských životů, majetku a infrastruktury, což je v některých případech kamuflováno jako tak zvané „humanitární bombardování“ pod rouškou OSN.

Abych uvedl pouze jeden příklad, NBC, americká síť televizních stanic, je odnoží General Electric, výrobce F-16, B-2, Apache, tanku Abrams, leteckých motorů A-10 atd. Murdoch, mediální baron, je vždy v popředí, aby bušil na válečné bubny prostřednictvím svých médií, a propagoval válku a vyvolával sektářské boje.

Věk kolonizace je plný hrůz plenění, genocidy, uměle vytvořených hladomorů, plundrování, drancování, podvodů a intimních vztahů mezi obchodními společnostmi a koloniálními armádami. V poslední době, v minulém století, se ropa stala důvodem velkých koloniálních evropských, anglo-amerických, německých a japonských agresivních válek, a prekurzorem ropné politiky v novém světovém řádu (pod kouřovou clonou, že svět bude učiněn bezpečným pro svobodu a demokracii).

Moderní války zničily celé společnosti, kde není vidět žádnou demokracii, ale hromady těl obětí nějakých technologicky nejvyspělejších zbraní, které lidstvo zná. Tyto zbraně zvyšují měřítko a rozsah tohoto procesu „kolektivního vraždění“.

Ve druhé světové válce, zatímco vojáci sloužili jako kanonfutr pro síly spojenců a Osy, jejich velké banky a korporace měly mezi sebou tajné partnerské dohody. V Německu, Itálii a Španělsku Ford, GM, Standard Oil, Dupont, Union Carbide, Dow Chemicals, Westinghouse, GE, IBM, Bank of New York a slavná Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS) měly úzké finanční a obchodní vztahy s německými konglomeráty Thyssen, Krupp, IG Farben, spolu s německými bankami, které ve skutečnosti nacistickou stranu řídily. To je důvod, proč když spojenecké jednotky v r. 1945 vpochodovaly do Německa, bylo jim řečeno, aby se vyhnuly několika objektům a podnikům, které měly vazby na anglo-americké zájmy.

Německé společnosti Fortune 500, Krupp a IG Farben mimo dalších, byly v r. 1948 po hlavním Norimberském procesu obviněny z „přípravy, započetí a vedení agresivní války a invazí do jiných zemí“ a z „vyplundrování veřejného a soukromého majetku… konspirace s cílem spáchat válečné zločiny proti míru a zločiny proti lidstvu, včetně používání otrocké práce“. V důsledku vlivu mocných politických zájmů, jako americké zájmy v Evropě, které čelily sovětskému vlivu a chránily společné politické a ekonomické systémy spojenců a Osy, (vyjma SSSR), dostali ředitelé a šéfové menší tresty za menší obvinění z kořistnictví a používání otrocké práce, takže úkol Norimberského a Tokijského procesu nebyl dokončen. (Viz Niloufer Bhagwat, Privatizace války).

V Africe byly Angola a Kongo 60. a 70. let vynikajícím příkladem „občanských válek“ a genocidy podporované ropnými a těžařskými nadnárodními korporacemi. Hladoví neodění muži, ženy a děti žili a spali ve vlhku a chladu, na pahorcích a v džungli, pod kterými ležely diamanty, drahé kameny a strategické suroviny, ze kterých se vyrábí arzenál, který zabíjí lidi na celé planetě.

Mohou lidstvo a tato kultura vojenských dobývání koexistovat?

Neoliberální globalizace se rovná podřízení politiky a rozhodování vládě korporací. „Svoboda ekonomiky znamená svobodu pro korporace.“

Je zde základní trvání na tom, že všechny země musí poslouchat diktát světových „svobodných/volných trhů“, což znamená diktát velkých finančních, ropných a zbrojařských korporací, a je zde hrozba vojenské akce, pokud se dojde k závěru, že se nějaká země odchýlila ze správné cesty.

Jsou to korporace, nikoliv „trh“, kdo určuje dnešní pravidla obchodu, ceny a právní regulaci.

Současný posun od spotřebního zboží k výzbroji je obzvláště znepokojivým vývojem (Chossudovsky 2003), kdy se s privatizací veřejných odvětví a „společných věcí“ vynořují nové formy „plotů“, a to, co bylo kdysi zdarma a přístupné lidstvu jako celku, jako voda, deštné pralesy, oblasti biodiverzity nebo geografické zájmy, jako trasy produktovodů, oceány atd., jsou nyní součástí nových oplocení privatizace, kdy se vyhrožuje vojenskou kontrolou dědictví lidstva jako celku.

Jsou to korporace, kdo diktuje politiku, a co se jich týká, neexistuje tam žádné místo pro demokratické projednávání: „res publica se mění na res privata“. Ti, kdo se jim připletou do cesty nebo zpochybní jejich „práva“, jsou zostouzeni a stále více označováni za teroristy“.

Americký prezident prohlásil, že si USA ponechávají možnost „preventivních jaderných útoků“. Současná americká Doktrína pro jaderné zbraně 2007 opravňuje velitele bojišť k jejich použití na „cíle, které mohou přestát nejaderný útok“ (tunely, podzemní objekty atd.). Rovněž k použití jako odvetu za vojenský, biologický a chemický útok… nebo v případě překvapivého vojenského vývoje (z pohledu amerických sil) nespecifikované povahy. Mini atomovky (až šestinásobně výkonnější, než atomová bomba použitá na Hirošimu) jsou označeny za konvenční výzbroj.

Neoliberalismus a válka jsou dvě strany stejné mince. Válka je dobrá nejen pro ekonomiku, ale je skutečně její hnací silou: „Pokračování ekonomiky jinými prostředky.“ „Válka a ekonomika se staly téměř vzájemně nerozlišitelnými (Werlhof 2005)“… Války v Zálivu a konflikty v Africe, od Konga, Angoly, Čadu, Rwandy, po hrozby Súdánu, Somálsku a Iránu, jsou zjevnými příklady. Militarismus se opět ukazuje jako „exekutor akumulace kapitálu“ (Luxemburg 1970) – potenciálně všude a trvale.

Pár příkladů toho, kam globalizace ve svých různých projevech vedla v bývalém SSSR, Jugoslávii a nyní v Iráku.

V Sovětském svazu zemi prodal generální tajemník KSSS, navzdory jasným výsledkům v referendu pro zachování svazu, dopisu podepsaném maršálem ozbrojených sil Achromejevem, náčelníkem generálního štábu a 200 generály a admirály, všemi poslanci Dumy, kteří se stavěli proti Gorbačovovu tahu a označili ho za akt horší, než nacistická invaze, které se Sovětský svaz zničit nepodařilo. V puči podporovaném západem a jeho propagandistickou mašinérií, v historii bezprecedentní, SSSR politicky kapituloval a Jelcin začal likvidovat instituce a továrny a předávat je oligarchům, kteří se prostě zmocnili státního majetku, prodali ho za hubičku a vyprali bilion dolarů v amerických bankách, a radili jim lidé jako Jeffrey Sachs, Strobe Talbot; a zbytek je historie. Lidé a země byli sraženi na kolena svým vlastním zaprodaným vedením.

Jugoslávie byla balkanizována po několika dobře naplánovaných neoliberálních tricích a opatřeních. Zrušení federálních institucí zastavením federálních grantů, uznání Chorvatska Německem, privatizace průmyslu vedoucí k 50% nezaměstnanosti, privatizace centrální banky a jmenování do pozice guvernérů cizích státních příslušníků, trvání na prvních platbách Světové bance-MMF, zrušení kontroly ceny potravin a dalších věcí denní potřeby, což způsobilo bezuzdnou šmelinu a inflaci – to vše kdysi šťastnou, klidnou a obecně prosperující Jugoslávii, kterou fašistické síly nedokázaly za války zdolat, zničilo. Příběh zbytku východní Evropy a Balkánu je podobný. Jejich rekonstrukce je nyní výhradně v rukou západních korporací.

Doposud, navzdory sebelepších pokusům korporátních médií, lžím použitým jako záminka pro invazi a okupaci Afghánistánu a Iráku, je to všeobecně známo. Propaganda s cílem démonizovat Irán je v troskách, po zveřejnění amerického Odhadu národní rozvědky 2007, ačkoliv analytici stále trvají na tom, že Irán má program jaderných zbraní, který by mohl posloužit jako záminka pro vojenský zásah, pokud si finanční krach jistých mocenských center vyžádá převzetí zdrojů další země a jejího rozpočtu, jak se stalo v Iráku.

Všechny důvody předložené USA v UNSC a mezinárodnímu společenství na každé úrovni se ukázaly být vymyšlenými, jak bylo potvrzeno uniklým Memorandem z Downing Street, podvodem s uranem z Nigeru, případem hliníkových trubek, neexistujícími ZHN, neexistencí mobilních skladů atd.

Velké ropné společnosti, prostřednictvím svých zástupců v nejvyšších úrovních vlády ve Washingtonu DC, si přejí kontrolovat kohoutky s ropou, nejen aby kontroloval a ovládaly hlavní spotřebitele ropy – Japonsko, Čínu, Indii, Evropu, velmi citlivou geopolitickou oblast, ale také aby si přivlastnily petrodolary zemí OPEC (Irák v říjnu 2002 přešel na euro), výměnou za nepotřebné dovozy zbraní a ochranu pro poměrně neoblíbené režimy.

Sionistický vliv na americkou zahraniční politiku, prostřednictvím velkých firem, bank, investičních firem, finančních oligarchií a médií, na Wall Street a v londýnské City je zdokumentován podrobně. Realitou je, že praxe „otáčecích dveří“ mezi vedením v korporacích a bankách na Wall Street a Bílým domem, Pentagonem, ministerstvem financí, FEDem a ministerstvem zahraničí činí mnohem snazším plánování, koordinaci a pokračování politiky určené skupinou Bilderberg, Trilaterální komisí, CFR a konglomeráty, o obecně schválenou v Davosu na WEF, což je z definice aliance velkých firem a politických struktur.

Není to Pentagon, ale Wall Street kdo vybírá cílové objekty. Prezident Eisenhower to nazval vojensko-průmyslový komplex. Lze k tomu přidat ropařské obry.

Je doložené, že plán pro zacílení jaderných zbraní byl připraven společně řediteli korporací a armádou, na letecké základně Offut v Nebrasce v r. 2002. Halliburton a její pobočka KBR dostaly bez soutěže v Iráku kontrakty v hodnotě stovek miliard dolarů a odsávaly iráckou ropu bez jakéhokoliv měření. Trochu si zabrblá GAO, ale to je vše! Plán na „rekonstrukci“ v cílových zemích je obvykle vytvořen před plánem „destrukce“ v kancelářích představenstev! Centrální banka v Bagdádu je řízena Morgan Stanley, jako přirozený následek velkého totálního vykradení iráckých aktiv, které začalo ministerstvem pro ropu a zásobami ropy a ropnými poli pomocí 100 Bremmerových příkazů, v historii bezprecedentních, v přímém rozporu s Haagskou konvencí, a to vše pro „globalizaci“, heslo pro koloniální projekt 21. století.

Lockheed Martin, Halliburton, Bechtel, Aegis, BKSH Associates, Bearing Pony, Custer Battles, Loral Satellite, Qualcom, CACI a Titan a další jsou beneficienty války a okupace v Iráku, stejně jako její strůjci v CNN, Fox, NBC (GE), Murdoch, BBC. Ceny jejich akcií se ztrojnásobily, v každé fázi války. Dokonce i Irácká mediální síť (Iraqi Media network) je řízena bývalým ředitelem Hlasu Ameriky (Voice of America).

Pokračování...