Klesající věk dožití a kolaps Spojených států
Podle studií provedených nezávisle univerzitou Columbia a Světovou zdravotnickou organizací se Spojené státy za pouhých deset let propadly z 24. na 49. místo na světě ve věku dožití. Tedy Američané se dožijí o 4,5 roku méně, než dlouhověcí Japonci, či o 2,2 roku méně než Italové, kteří se na žebříčku nacházejí na dvacátém místě.
V r. 1960 byli američtí občané na pátém místě, za skandinávskými zeměmi a Holandskem a Austrálií. Trvalo 40 let propadnout se o 19 míst, a pouhých 10 let u propadu o dalších 25. Mezi příčiny propadu jejich věku dožití patří obezita, kouření, alkoholismus, špatná výživa, nevhodně léčené nemoci, násilí a další problémy typické pro země, které mají mnohem horší index lidského vývoje.
A již není tabu, dokonce ani pro přední noviny, včetně New York Times a Wall Street Journal, mluvit otevřeně o propadu země za Baracka Obamy, začínající devátý rok války v Afghánistánu. V některých případech je dokonce situace popisována za „kolaps Americké říše“.
Různé statistiky, podobné statistikám o věku dožití, zdánlivě nezastavitelné zhoršování kvality života potvrzují: na konci r. 2009 Národní středisko pro zdravotnické statistiky umístilo zemi na 30. místo na světě v úmrtnosti novorozenců, tedy u jednoho ze základních parametrů vývoje. Američtí novorozenci umírají z podobných důvodů, jako dospělí, v důsledku neadekvátního způsobu života, „chudoby“. Počet předčasně narozených je jednou z hlavních příčin úmrtnosti novorozenců, a v porovnání s Finskem je jeho míra dvojnásobná.
Ale zlé je, že OSN souhlasí a umísťuje USA na 33. místo, a odhady vlastní výzvědné služby, CIA, vykázaly USA na 46. místo, za Kubu, nacházející se na 28. místě, kdy je téměř na úrovni Itálie. Navíc všechny statistiky nebo odhady pro roky 2009 nebo 2010 byly výrazně horší, než statistiky před pouhými dvaceti lety, navzdory vlivu globální krize, kdy žádná jiná země nezaznamenala u indikátorů kvality života tak obrovský pokles.
Dokonce i po přežití prvních dvanácti měsíců nejsou podle UNICEF děti a mladiství v bezpečí. Mezi dvaceti nejbohatšími zeměmi na světě je Amerika v péči o děti předposlední. Před Británií, poslední v žebříčku, ve kterém je na prvním místě Holandsko a Itálie na osmém. U škol šly věci od zlého k horšímu: američtí studenti jsou na 33. místě, či mezi zeměmi OECD na 27. místě u výsledků v humanitárních oborech, a na 22. místě u vědeckých disciplín. To znamená, že aby si udrželi přední místo, je toho zapotřebí víc, než jen prestižní univerzity Ivy League a hojnost Nobelových cen, pokud masy mají velmi chabé vzdělání.
Je mnoho statistik a zpráv vypovídajících o tom, že tato země se vrhá rychle do propasti a pádu i v dalších oblastech, počínaje nízkou stabilitou bankovního systému (podle Světového ekonomického fóra konkuruje Venezuele na 100. místě na světě), po drastická snižování veřejné dopravy. V aglomeracích a městech se kvůli krizi ruší celé autobusové linky a vlakové spoje. Výzkum ukazuje na stratosférický dluh, který si vyžaduje snížení povinné školní docházky v některých státech. A nesmíme zapomínat na tragédii více než 2 milionů lidí ve vězení nebo za zmrazování platů vojáků v aktivní službě. Někteří pozorovatelé nyní mluví otevřeně o úpadku impéria.
Stačí se podívat a člověk pochopí, že za Atlantikem se děje něco velkého a nečekanou rychlostí.
Wall Street Journal, bible světového kapitalismu, zveřejnil článek zmiňující zrušení projektů na zpevnění silnic v různých oblastech Spojených států proto, že na to nejsou peníze. John Habermann, profesor na univerzitě Purdue, je názoru, že USA se vrací do doby kamenné, s odkazem na štěrk, po kterém musí občané země, která vymyslela kulturu automobilismu, kráčet.
Pokud profesor John Habermann, který nedávno uspořádal pracovní setkání s názvem Zpět do doby kamenné, věnované přesně problematice opětovného objevení se prašných cest, velikost skoku vzad přehání, Glenn Greenwald, ze Salon, a spolu s ním mnozí další, souhlasí, že se děje něco, co by ještě před deseti lety bylo považováno za našeho života za nemyslitelné: kolaps USA.