„Měnová válka“ nemá vítěze
14.10.2010 Komentáře Témata: Finance, peníze, Krize 400 slov
Peking, 11. října (XINHUA) – Mezinárodní finanční trh nyní prochází velkými turbulencemi a lidé se obávají, že by mohla být otevřena Pandořina skříňka „měnové války“. Přesto se v této válce nestane vítězem nikdo, ani nebude z takových sporů mít prospěch jakákoliv země.
Tak zvaná „měnová válka“ znamená opatření provedená zeměmi na snížení kurzu svých měn v naději, že získají konkurenční výhodu u vývozů, a že tak následně ochrání nebo zvětší svůj podíl na světovém trhu.
Během finanční krize některé evropské země, spolu se Spojenými státy, přijaly expanzionistickou fiskální a monetární politiku a nalily na trh obrovskou likviditu, což bylo klíčovým faktorem pokračujícího znehodnocování jejich měn, jako v případě amerického dolaru.
Dokud zůstane tato jejich politika nezměněna, budou další země čelit tlaku zhodnocování svých měn, a prostá devalvace měny základní problém nevyřeší.
Tyto vyspělé ekonomiky stále trpí pomalým zotavováním, rostoucí nezaměstnaností a nerovnováhami ve veřejných financích. S rostoucí potřebou zvýšit export je mezinárodní obchod náchylný ke stále se rozrůstajícím sporům.
„Měnová válka“ v tuto chvíli nepřinese nic dobrého, pouze poškodí všechny zúčastněné díky snižování dovozních kvót a zvyšování cel.
Na 13. summitu Čína-EU čínský premiér Wen Jiabao vyzval, aby se všechny zodpovědné země vyhnuly obchodním a měnovým válkám, což stojí skutečně za zvážení, protože většina nejvyspělejších zemí a některé rozvojové země stále bojují se zásadním přizpůsobováním se a líným ekonomickým oživováním.
Výsledkem „měnových válek“ je upuštění od spolupráce a koordinace mezi všemi zeměmi a nastolení konkurence na základě znehodnocování měn, kdy krátkodobá konkurenční výhoda země získaná snížením kurzu bude rychle čelit podobným opatřením coby protireakce ostatních zemí.
V historii trpěli lidé v důsledku měnových válek již dostatečně. Během velké hospodářské krize ve 30. letech mnoho hlavních ekonomik opustilo zlatý standard a zdevalvovalo své měny, což nadále poškodilo mezinárodní obchod. To byla také jedna z příčin vedoucích ke druhé světové válce.
Po vypuknutí poslední finanční krize mezinárodní společenství začalo s historickou spoluprací v rámci platforem jako G-20, aby byl zmírněn dopad. Koordinace a politika účinných ekonomických stimulů se rozšířila a finanční trhy byly stabilizovány pomocí finančních reforem.
Výše uvedené příklady jasně ukázaly, že protekcionismus přinese pouze rozdělení a sociální nepokoje, zatímco jednota a spolupráce mezinárodního společenství jsou jedinou cestou z finanční krize.
Za povšimnutí stojí, že jak krize ustupuje, existuje v některých zemích tendence posilování obchodního protekcionismu. Šéf MMF Dominique Strauss-Kahn poukázal na to, že některé země nejsou tak ochotné spolupracovat, jak tomu bylo dříve, a dodal, že „všichni chápou, že žádné řešení aplikovatelné v dané zemi neexistuje, pokud neexistuje plán na globální úrovni“.



USD
Euro
Libra
Kanadský dolar
Australský dolar
Švýcarský frank
100 japonských jenů
Čínský juan
Polský zloty
100 maď. forintů
Ukrajinská hřivna
100 rublů
1 unce (31,1g) zlata
1 unce stříbra
Bitcoin