Vybrané ukazatele sociálně ekonomického rozvoje České republiky

Navíc ekonomickým změnám nepředcházela kvalitní legislativa a tak se z privatizace často stávalo tzv. tunelování. Přesto se postupem času podařilo ekonomiku transformovat a dnes lze jednoznačně říci, že se Česká republika řadí mezi standardní země s tržní ekonomikou.

b) Po 20 létech lze i zároveň porovnat jak si vedly jednotlivé vlády. Za uplynulých 20 let zde vládlo Občanské fórum 3 roky, Občanská demokratická strana 9 let a Česká strana sociálně demokratická 8 let.

Vláda OF – průměrný roční pokles HDP - 7,2 %

Vlády ODS – průměrný roční růst HDP + 1,7 %

Vlády ČSSD – průměrný roční růst HDP + 3,8 %

2. Mezinárodní srovnání:

a) Česká ekonomika dosáhla v r. 2009 80 % úroveň průměrné výkonnosti Evropské unie (měřeno přepočtem hrubého domácího produktu HDP na kupní sílu v jednotlivých zemích) a drží se na 17. místě.

b) Přehled vybraných států podle hodnoty HDP v tisících US dolarů/obyv. podle parity kupní síly v roce 2007:

Zadluženost:

1. Zadluženost jednotlivých sektorů:

2. Zadluženost státu:

K 30.6.2010 činila 1.250 miliard Kč

- v 90.letech schodky státního rozpočtu relativně nízké. Zadluženost začala narůstat po nápravě chybné ekonomické transformace, především po nutné sanaci bank.

- nejvyššího schodku státního rozpočtu bylo dosaženo v r. 2009 ve výši 224 mld. Kč.

3. Aktuální příčiny zadlužování:

a) vysoká korupce ve veřejném sektoru. Dle Transparenci Internacional i NKÚ se ročně z veřejných rozpočtů rozkrade přes 150 mld. Kč. Stát, státní fondy, kraje a obce ročně vypisují výběrová řízení na zakázky v hodnotě cca 650 mld. Kč. Dle TI i NKÚ korupce nehospodárně odčerpá 25% - 30%, tj. minimálně 150 mld. Kč, z toho ze státního rozpočtu 120 mld. Kč.

b) pokles výkonu české ekonomiky. V létech 2005, 2006 a 2007 rostla ekonomika ročně o více jak 6 %. V roce 2009 naopak její výkonnost poklesla o více jak 4 % a to projevilo do příjmů z daňových výnosů. Roční hodnota HDP činí v ČR cca 3.600 mld. Kč. 10% rozdíl ve výkonnosti se projeví i do příjmů. Složená daňová kvóta činí v ČR 36%. Tzn. že na daních a pojistném vybere o 120-130 mld. Kč méně a do státního rozpočtu se to projeví výpadkem cca 100 mld. Kč

c) ve srovnání s vyspělou Evropou nízké daně. Jen daňovými změnami k 1.1.2008 se snížil příjem státního rozpočtu o 80 mld. Kč. Velké zahraniční firmy (banky, mobilní operátoři a obchodní řetězce) vykazují vysoké zisky, platí velmi nízké daně a dividendy ze zisku „odtékají“ do zahraničí, aniž jsou reinvestovány v ČR. Jen v roce 2008 takto „odteklo“ do zahraničí 208 mld. Kč. Kdyby měla ČR srovnatelné daně s vyspělými zeměmi EU, tak by příjmy byly vyšší o cca 150 mld.

d) Nákladná státní správa. Za 20 let se zdvojnásobil počet úředníků, zvýšil se počet učitelů, sociálních pracovníků, policistů a hasičů. Naopak výrazně poklesl počet vojáků.

e) Neadresný, často zneužitelný a málo motivující sociální systém.

Hlavní příčina zadlužování (schodku veřejných rozpočtů):

1. Pokles ekonomické výkonnosti
2. Nízké daně
3. Vysoká míra korupce

3. Srovnání míry zadluženosti v zemích EU:
(měřeno % státního dluhu k roční hodnotě HDP – r. 2009)

Z uvedeného přehledu vyplývá, že Česká republika má stále jeden z nejnižších dluhů a české veřejné finance jsou v rámci celého světa hodnoceny jako 8. nejbezpečnější. Rizikem je však míra a tempo zadlužování v posledních letech, zvláště v r. 2009.

Daně:

1. Složená daňová kvóta

Složená daňová kvóta je nejobjektivnějším ukazatelem daňového zatížení společnosti. Je to souhrn všech přímých daní (fyzických i právnických osob), nepřímých daní (spotřební a DPH), majetkových daní, sociálního a zdravotního pojištění. % výše těchto daní a pojistného vůči roční hodnotě HDP nejlépe vyjadřuje daňové zatížení a lze je mezinárodně srovnávat.

2. Mezinárodní srovnání daňové zátěže v EU:

Průměr EU činí 39,3% a eurozóny 39,7%.
ČR má zhruba o 3,5 % nižší daně než činí průměr EU.

3. Daně fyzických osob:

a) vývoj daní:

• V 90.létech činila základní sazba daně fyzických osob 39%. Dále ještě existovaly další 4 daňová pásma (32,25,20,15%)
• V r.2000 vláda M.Zemana zrušila pásmo 39% a základní sazba tak činila 32%. (pásma 25,20 a 15 zůstala zachována)
• V r.2008 zavedla vláda M.Topolánka jednotnou daň 15% ze superhrubé mzdy, což činí pro zaměstnance 20,1% z hrubé mzdy, u OSVČ vzhledem ke sníženému daňovému základu výrazně méně. (skoro polovina OSVČ daně neplatí vůbec)

b) mezinárodní srovnání daní:

4. Daně právnických osob (firemní daně)

a) vývoj daní:

• V 90. létech činily daně firem 35 % z hrubého zisku.
• Vlády ČSSD tyto daně vzhledem k rostoucímu výkonu ekonomiky snížily postupně na 31%, 24% a 22%.
• Vláda M.Topolánka tyto daně, ačkoliv začínala hospodářská krize, snížila až na 19 %.

b) mezinárodní srovnání firemních daní:

Nezaměstnanost:

Srovnání v jednotlivých zemích EU – květen 2010 (státy nad 1 mil obyv)

SOCIÁLNÍ SYSTÉM:

1. Celkové náklady:

Náklady na celý sociální systém ČR včetně zdravotní péče vzrostly od r. 1990 desetkrát a v r. 2009 čily celkem 748 miliard Kč. To činí 20 % roční hodnoty HDP. V mezinárodním srovnání ČR však výrazně zaostává, neboť průměr EU činí 27 % a ve vyspělých západoevropských zemích dokonce 30% roční hodnoty HDP. Přesto částka 748 miliard Kč je obrovská a výrazně zatěžuje státní rozpočet. V ČR je velké množství sociálních dávek a více než polovina populace nějakou dávku pobírá.

Výdaje za rok 2009:

2. Výše pojistného:

a) sociální:

Platba za zaměstnance: zaměstnanec sám : 6,5% důch.poj., zaměstnavatel: 25% z toho: 21,5% důchod.poj., 2,3% nemoc.poj. a 1,2% stát.polit.zaměst.

platba za OSVČ: 29,2% z 50% zisku (podnikatel,živnostník) z toho 28ˇ% důch.poj. a 1,2% stát.polit.zaměst.

b) zdravotní:

platba za zaměstnance: zaměstnanec sám : 4,5%, zaměstnavatel : 9%

platba za OSVČ: 13,5% z 50% zisku

c) celkem poplatníků: 4.900 tis.

z toho zaměstnanců 4.150 tis.
z toho OSVČ 750 tis.

d) zastropování:

z příjmů nad 6x prům.plat se již neplatí pojistné.
vláda připravuje toto snížit na 3x prům.plat

3. Důchody:

d) srovnání výdajů na důchody v rámci zemí EU v % k HDP: (údaje z roku 2004)

pozn.: Bulharsko a Rumunsko neuvedeno

e) z uvedeného přehledu vyplývá, že ČR vydává na důchody v průměru o 50 % méně než činí průměr EU.

f) věk odchodu do důchodu – srovnání v rámci EU:

4. Zdravotnictví:

a) výdaje na zdravotnictví v ČR v roce 2009:

b) placení zdravotního pojištění:

Pozn.: státní pojištěnci: -děti, studenti, maminky na mateřské, důchodci, nezaměstnaní (celkem 58% obyvatel ČR), spotřebovávají však 80% zdravotní péče.

c) spoluúčast pacientů – občanů:

Činí 40 mld. Kč- z toho poplatky 5 mld. Kč
z toho ambulantní péče 12 mld. Kč
stomatologická péče 7,3 mld. Kč
lůžková péče 0,6 mld. Kč
náklady na léky 20,6 mld. Kč

Regulační poplatky činí 5 mld. Kč, tj. 2% celkových nákladů na zdravotnictví.

Regulační poplatky kompenzují nevalorizaci za státní pojištěnce a zastropování plateb za zdravotní a sociální pojištění pro nejbohatší lidi.

d) mezinárodní srovnání nákladů na zdravotnictví v EU (r.2004)

Vzdělávání:

1. Náklady na vzdělávání:

a) ČR vynakládá na vzdělávání 4,8 % HDP, přičemž průměr zemí EU přesahuje 6 % HDP. Podle tohoto kritéria patří ČR mezi 7 nejhorších zemí EU.

b) Z veřejných rozpočtů jde ročně
- na žáka MŠ 47.000 Kč
- na žáka ZŠ 61.000 Kč
- na žáka SŠ 60.000 Kč
- na studenta VŠ 84.000 Kč

c) Počty škol
- ZŠ 4.133
- SŠ 1.254
- VŠ 73, z toho 45 soukromých

d) Maturanti celkem 88% z populačního ročníku, z toho 21% na všeobecně vzdělávacích školách a 67% na odborných

e) Na vysokých školách aktuálně studuje 370 tisíc studentů, což činí 51% populace.

f) Z produktivní populace (18-65 let) má v současnosti vysokoškolské vzdělání 13,5%. V zemích EU se průměr pohybuje kolem 24%.

2. Srovnání výdajů na vzdělání v rámci EU (r.2004)

Plzeň, srpen 2010
zpracoval: Václav ŠLAJS

Zdroje: Český statistický úřad, Ministerstvo financí, Eurostat