Obama se připravuje bombardovat Írán, 2. část

12. června Medveděv učinil důležitý verbální ústupek vůči vynořující se americké neokonzervativní teorii ohledně íránských jaderných zbraní. RIA Novosti napsala: „Írán brzy získá schopnost vyrábět jaderné zbraně, varoval ruský prezident Dmitrij Medveděv v pondělí. Vyzval ruské velvyslance a stále zástupce, aby přestali se „zjednodušeným přístupem“ k íránskému jadernému problému.“⁽²²⁾

20. června Medveděv vyjádřil obavy ohledně amerických tajných výzvědných dat, že Írán má dostatek obohaceného uranu na výrobu dvou jaderných bomb“. „Co se týká těchto informací, je třeba je ověřit, ale v každém případě představují takové informace vždy obavy. Dnes mezinárodní společenství íránský jaderný program za transparentní neuznává. Pokud se informace amerických tajných služeb potvrdí, situace bude napjatější, a nevylučuji, že tato otázka by si vyžádala dalšího posouzení,“ řekl Medveděv na tiskové konferenci po schůzce G8 a G20 v Kanadě.⁽²³⁾ Americké výzvědné informace ohledně Íránu jsou, jak každý ví, nespolehlivé a překroucené politickými agendami v rámci americké výzvědné komunity. Je dokonce možné, že některé materiály, které byly Medveděvovi ukázány v době jeho pobytu v severní Americe, pochází od údajného přeběhlíka Shahram Amiri, jehož důvěryhodnost je silně pochybná.

V reakci na Medvěděvova tvrzení ohledně íránského programu jaderných zbraní vůdci v Teheránu odpověděli rázným popřením. 13. července RIA Novosti oznámila, že „íránští představitelé v úterý hněvivě popřeli poznámky ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, že Teherán je na prahu získání vojenské jaderné schopnosti, oznámila zpravodajská agentura Fars.“ „Tyto poznámky jsou v rozporu s realitou,“ řekl íránský ministr zahraničí Manoucher Mottaki během tiskové konference na íránském velvyslanectví v Madridu, a zdůraznil, že Teherán vždy usiloval pouze o mírové využití jaderné technologie.“⁽²⁴⁾ Během příprav na válku v Iráku bylo Rusko velmi skeptické ohledně vysvětlení nabízených Bushovým režimem, včetně v Radě bezpečnosti OSN. Tentokrát se zdá, že aspoň část ruské vlády přikládá americkým obviněním důvěryhodnost.

V reakci na tyto íránské námitky se Medveděv k této záležitosti vrátil 15. července a znovu zdůraznil, že „Rusko má informace naznačující, že Írán pokračuje ve vývoji své jaderné technologie… Informace, které dostáváme, pochází jak z otevřených zdrojů, tak od zvláštních služeb, které poskytují relevantní zprávy a ukazují, že tyto (jaderné) programy jsou vyvíjeny,“ řekl Medveděv během společné tiskové konference s německou kancléřkou Angelou Merkel v ruském uralském městě Jekatěrinburg.“⁽²⁵⁾

Ruská vláda vydala silně rozporuplné prohlášení ohledně toho, jestli bude prodej moderního ruského protiraketového systému S-300 novými sankcemi OSN zablokován. Obecně se věří, že pokud Írán tyto rakety nakonec dostane, jakýkoliv plán útoku na Írán bude muset počítat s vysokými ztrátami na útočících letadlech. 11. června RIA Novosti oznámila, že „zdroj v Kremlu v pátek uvedl, že prodej obranného systému S-300 spadá pod nové sankce Rady bezpečnosti OSN proti Íránu, ale ruský ministr zahraničí řekl, že je na prezidentovi, aby učinil konečné rozhodnutí“.⁽²⁶⁾ Je ironické, že znění těchto sankcí bylo méně příznivé pro Írán, než jak stejný den uvedlo americké ministerstvo zahraničí. 11. června ministerstvo zahraničí prohlásilo, že „dodávky ruského systému S-300 Íránu nejsou proti nedávno uvaleným sankcím OSN“.⁽²⁷⁾

Tváří v tvář kritice Kreml charakterizoval svůj postoj jako nestranný. 26. května RIA Novosti oznámila, že prezidentův poradce Sergej Prichodko tvrdil, že „postoj Ruska k jadernému programu Teheránu není ani pro-americký, ani pro-íránský. Tento výrok přišel poté, co íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad v televizním rozhovoru předtím řekl, že ruská podpora sankcí OSN vůči Teheránu je „pro íránský národ neakceptovatelná“.⁽²⁸⁾

Rusko také nevyjádřilo přílišné nadšení ohledně rozšíření tak zvané skupiny 5+1 (skládající se z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN plus Německa), která vyjednávala jadernou otázku s Íránem. Na despotickou povahu tohoto uskupení 5+1 poukázalo mnoho zemí, a nevyhnutelně k tomu došlo po původně úspěšném zprostředkování v otázce íránského obohacování uranu Tureckem a Brazílií. Proč se Turecko a Brazílie k 5+1 nepřipojily? Přidání těchto dvou států by očividně učinilo vyjednávací skupinu méně nepřátelskou vůči Íránu. Ale ruské ministerstvo zahraničí nemělo zájem. 19. července RIA Novosti oznámila, že „Turecko a Brazílie se k rozhovorům o jaderném programu Teheránu vedeným skupinou šesti mezinárodních vyjednavačů nepřipojí, řekl ve středu ruský ministr zahraničí. „O této záležitosti se nemluvilo,“ řekl Sergej Lavrov. Íránský ministr zahraničí Manoucher Mottaki v úterý řekl, že islámská republika chtěla, aby se Turecko a Brazílie rozhovorů zúčastnily.“⁽²⁹⁾

Kritika Íránu přichází nadále od řady ruských diplomatů. 14. července ruský velvyslanec v OSN Vitalij Čurkin řekl, že „stále existují důvody k obavám ohledně íránského jaderného programu, protože signály z islámské republiky nebyly zdaleka povzbudivé… „Signály, které jsem z Íránu slyšel, nejsou povzbudivé,“ řekl. „Írán si nadále dává podmínky, vymlouvá se a říká, že vytrvá v obohacování uranu na 20%.““⁽³⁰⁾

Rusko zároveň pokračovalo v pomoci Íránu s výstavbou atomové elektrárny v Bushehr, která by měla být zprovozněna a měla by začít vyrábět elektřinu během několika měsíců. Íránci také provozují výzkumné reaktory. 12. července Írán oznámil, že „jaderné palivo pro teheránský výzkumný reaktor bude připraveno v září 2011… „Z boží vůle dodáme palivo teheránskému reaktoru příští rok v záři,“ řekl Ali Akbar z Organizace pro atomovou energii Íránu (AEOI) podle zpravodajské agentury Fars News Agency (FNA). „V současné chvíli jsme vyrobili asi 20 kg na 20% obohaceného uranu a nyní vyrábíme palivové desky,“ řekl.“⁽³¹⁾ Anglo-američané se pokusili udělat z tohoto obohacení na 20% praktický důvod k válce, navzdory faktu, že zbraňová kvalita si vyžaduje obohacení na mnohem vyšší úroveň, hodně přes 90%.

Rusko vypadalo, že je nakloněno se v některých otázkách USA vzepřít. Byly náznaky, že Rusko je ochotné pomoct Íránu frustrovanému zákazem Rady bezpečnosti OSN, aby mu další země prodávaly rafinované produkty, což je jedním z hlavních bodů poslední ofenzivy USA podporovaných sankcí. Írán produkuje spoustu ropy, ale nemá rafinerie, aby z ní udělal benzín a další produkty. Zde se nabízel ideální způsob, jak toto benzínové embargo obejít. Podle RIA Novosti „ruský ministr energetiky Sergej Šmatko řekl… že ruské společnosti jsou připraveny dodat Íránu ropné produkty, navzdory americkým sankcím, trestajícím společnosti, které prodávají Íránu motorové palivo nebo mu pomáhají znovu vybudovat své rafinační kapacity, které byly degradovány roky mezinárodní izolace“. („Írán doufá, že se stane největším vývozcem benzínu během 2-3 let“, RIA Novosti, 15. července 2010).

Podle Vernocheta z Réseau Voltaire ruská politika „zdá se odráží jistou schizofrenii na nejvyšší úrovni státu, nebo otevřeně rozdílnou politiku se dvěma šéfy, kdy prezidentská část je a priori více pro-západní, než premiér Vladimir Putin“.⁽³²⁾ McDermott s tímto latentním konfliktem souhlasí a poznamenává: „Je tu také choulostivá otázka, jestli má premiér Vladimir Putin skupinu zahraničně-politických poradců, řízených Jurijem Ušakovem, která funguje jako „malé“ ministerstvo zahraničí, které představuje velmi velkou překážku pro přijetí takových politických konceptů (Ježedněvnyj žurnal, 14. května).“ Čistým výsledkem tohoto vývoje je, že agresivní síly ve Spojených státech si myslí, že mají u Íránu mnohem volnější ruku, než jak tomu bylo v době Putinova prezidentství.

Brzezinského skupina slabší, frakce neokonzervativců a Petraeus silnější

Jak již bylo poznamenáno, frakce Brzezinski-Nye-Trilaterální komise ztrácí půdu ve prospěch neokonzervativců, kteří byli značně posíleni funkcí své vyvolené loutky a prezidentského kandidáta pro r. 2012 generála Davida Petraeuse. Naplánovaná barevná revoluce v Íránu se nepovedla, a proto recepty neokonzervativců na agresi vítězí kontumačně, obzvláště vzhledem k systémové hysterii vyvolané finanční krizí. Skupina Brzezinski-Nye-Trilaterálové byla původním podporovatelem Obamy, a rostoucí veřejné povědomí o Obamově slabosti, neschopnosti, kolísavosti a proradnosti oslabuje také jeho ochránce.

Petraeus, spasitel spasitele

Obamovo jmenování Petraeuse jako nového velitele v Afghánistánu, po McChrystalovi, je aktem maximální politické hlouposti. Jmenováním Petraeuse Obama zaměřil nové patolízalství politické třídy na svého největšího protivníka v prezidentské kampani r. 2012. Jak je vidět na potvrzení Petraeuse v hlasování v americkém senátu v poměru 99:0. Mělo by být zřejmé, že Petraeus by toto nové velení pravděpodobně neakceptoval, aniž by z toho nevytěžil jisté politické závazky od Obamy zaručené předem, a jedním z nich je pravděpodobně bojovnější americký přístup k Íránu, nemluvě o Pákistánu a dalších státech. Obama byl spasitel, ale Petraeus se nyní chopil role spasitele spasitele, a je to frakce neokonzervativců a jejich křiklavě válečný program, kdo z toho měl prospěch.⁽³³⁾

Nový odhad Národní rozvědky provedený válečnými štváči a pro ně

Během posledních let Bushova režimu byl jedním z nejdůležitějších signálů obecného konsensu vládnoucí třídy, že americký útok na Írán by měl být smeten ze stolu, odhad národní rozvědky vydaný v prosinci 2007, který došel k závěru, že Írán již nemá funkční program jaderných zbraní. To zkrátka v praxi znamenalo, že neokonzervativci, pro danou chvíli, byli mimo moc. Tomuto nálezu neokonzervativci oponovali zuby nehty a byl přímo popřen tvrzením izraelské rozvědky.

Způsob, jakým je tento nový NIE zfalšován, kdy jsou fakta a výzvědné informace překrouceny v linii požadované válečné politiky, se odrazil v nedávném ojedinělém rozhovoru ředitele CIA Leona Panetty. Nový podvodný NIE nyní zaručuje, že předchozí zjištění budou zavržena, a že Írán bude obviněn, že aktivně usiluje o jadernou bombu. Byl to v podstatě první Panettův rozhovor s médii od chvíle, kdy počátkem roku 2009 převzal CIA. Podle jednoho zveřejněného svědectví „v rozhovoru pro ABC News v neděli se ředitel CIA Leon Panetta zmínil o faktu, který byl oznámen Newsweek před měsícem: Americké výzvědné agentury zrevidovaly svůj velmi rozporovaný závěr z r. 2007, že se Írán vzdal snahy vyrobit jadernou bombu. Očekává se, že tento posun se odrazí v aktualizaci kontroverzního odhadu národní rozvědky z r. 2007, který měl být dokončen před několika měsíci, ale podle tří představitelů pro boj proti šíření jaderných zbraní, kteří požádali při probírání citlivých informací o anonymitu, není formální aktualizace stále dokončena, a může se opozdit o dalších několik měsíců. I když bude hotova, řekli tito představitelé, očekává se, že Obamova vláda bude držet obsah zrevidované zprávy v tajnosti…“⁽³⁴⁾ Panetta, politická prostitutka, tvrdil, že Írán pracuje na vojenské aplikaci štěpných materiálů, což byl hlavní bod sporu v rámci americké výzvědné komunity. Tím se Panetta jasně připojil k táboru válečných štváčů.

Ministerstvo zahraničí: Írán chce atomovky, Írán vždy chtěl atomovky

8. června David E. Sanger z New York Times uvedl, že američtí diplomaté v OSN již začali připravovat další členy Rady bezpečnosti OSN na otočku o 180° ohledně íránských atomovek, oproti NIE z prosince 2007. V prosinci 2007 žádné atomovky neexistovaly, ale nyní jich opět pár je, tvrdí v podstatě USA. Lze si představit, že velvyslankyně v OSN Susan Rice zažila po tomto orwellovském obratu tohoto typu uspokojení. Sanger napsal: „Americké brífinky, podle zahraničních diplomat a některých amerických představitelů, se rovnají tichému připuštění Spojených států, že se postupně rozcházejí s odhadem národní rozvědky z r. 2007. Používají nové důkazy, aby zrevidovaly, a v některých případech otočily závěry tohoto odhadu, který dospěl k tolik napadanému závěru, že zatímco Írán zvýšil výrobu jaderného paliva, jeho vedení zrušilo práce na zařízeních a hlavicích potřebných pro skutečnou výrobu zbraně.“⁽³⁵⁾

Neokonzervativci již zmobilizovali, aby upravili nový NIE svým požadovaným směrem. Příkladem jejich snahy je úvodník Gabriela Schoenfelda z ultra-reakcionářského Hudson Institute, který se objevil ve Wall Street Journal 19. července. Schoenfeldovým prvním cílem je orwellovské cvičení vymazání NIE z prosince 2007: „V prosinci 2007 naše výzvědné agentury vydaly odhad národní rozvědky (NIE), jehož úvodní věta stroze sdělila, že „s vysokou důvěrou soudíme, že na podzim 2003 Teherán zastavil svůj program jaderných zbraní“. Škrtem pera toto autoritativní prohlášení zlikvidovalo jakoukoliv možnost, aby prezident Bush, tehdy vstupující do posledního roku své vlády, mohl nařídit vojenský útok na íránská jaderná zařízení. A co je možná ještě významnější, podkopalo snahu Bílého domu a mezinárodního společenství přitvrdit sankce proti Íránu. Nakonec, pokud byl íránský jaderný program v r. 2003 zastaven, tak co?... Za oponou výzvědné služby Německa, Velké Británie, Francie a Izraele s NIE nesouhlasily. Stal se předmětem zuřivé kritiky v kongresu a v tisku. Nyní je jasné, že zatímco USA zakolísaly, Teherán vykročil vpřed… Od konce minulého roku připravovala americká rozvědka u íránského jaderného programu nový odhad. Klíčovou otázkou je, jestli síly, které vedly k politizaci v r. 2007, byly vykořeněny. Řeknou autoři nového NIE o Íránu věci tak, jak jsou, nebo opět použijí rozvědku jako politickou páku?“⁽³⁶⁾

Neokonzervativci chtějí pro Írán tým B

Povšimněte si, že pro tohoto neokonzervativního obojetníka je „politizací“ vše, co odkládá nebo brání válce, zatímco objektivita je identifikována výhradně jako postoj válečných štváčů. Schoenfeld je posedlý vypočítáváním, kolik měsíců zbývá, než Írán provede svůj první jaderný výbuch. Izrael říká, že může zbývat jen dvanáct měsíců! Jak zaměřit pozornost veřejnosti na tuto otázku? Schoenfeld má odpověď po ruce: „To je důvod, proč by měl být povolán neutrální vnější výbor, aby přezkoumal zdiskreditovaný NIE z r. 2007 a celý proces odhadování v této citlivé oblasti.“ To zní silně jako starý trik neokonzervativců – tým B, výbor apokalyptických disidentských ideologů, vytvořený Bushem starším v letech 1975-76, aby připravil alarmistický odhad sovětských záměrů, v rozporu se zjištěním oficiální CIA.⁽³⁷⁾ V takové soutěži mají neokonzervativní Divnoláskové pronášející zprávy o konci světa snadné marginalizovat bezbarvé byrokraty s jejich nudnou prózou. Jsou to neokonzervativci, kteří jsou železnými kuchaři vypečených výzvědných informací. Jak informoval sir Richard Dearlove, šéf MI-6, Tony Blaira a jeho ministry v červenci 2002, „výzvědné informace a fakta v politice jsou Washingtonem upravovány“, aby vyhovovala agresi Bushe a Cheneyho proti Iráku.⁽³⁸⁾

Leverett: Žádný íránský jaderný program neexistuje

Jedním z předních amerických expertů na záležitosti Íránu je Flynt Leverett, který pracoval na Íránu v době, kdy působil v Radě pro národní bezpečnost G. W. Bushe. 18. června v radiorozhovoru Závod o Írán přepsaném na Leverettově internetové stránce, která je také provozována Hillary Mann Leverett, též důležitou expertkou na Írán, tento bývalý představitel uvedl, že „podle mých nejlepších znalostí… neexistují žádné důkazy o íránském programu jaderných zbraní… V tajném prostředí již několik let nepracuji a určitě bych netvrdil, že vím vše, co může americká výzvědná komunita mít, ale mám velmi silný dojem, že víme, že Íránci pracovali na programu palivového cyklu, který je zaměřen na obohacování uranu, již dlouhou dobu. Mohli mít v jisté okamžiky technické nebo inženýrské problémy, které je třeba vyřešit, než se můžete dostat k výrobě jaderných zbraní? Jo, je to možné, ale nikdy jsem neviděl něco, co bych mohl považovat za jasné a přesvědčující důkazy.“⁽³⁹⁾

Prolhaný proces, jakým jsou odhady národní rozvědky o citlivých otázkách jako Írán vytvářeny, byl dosti osvětlen případem íránského vědce Shahram Amiri. Amiri dal na YouTube video, ve kterém vznáší obvinění, že byl unesen Spojenými státy, když byl na pouti v Saudské Arábii, a byl držen v Arizoně. Později zveřejnil další videopásku, tentokrát lépe vytvořenou, na které ujišťoval veřejnost, že se mu daří dobře a studuje fyziku v Arizoně dobrovolně. Vyšla třetí nahrávka, kde tvrdí, že byl unesen. Amiri dlouho apeloval a sekci íránských zájmů pákistánského velvyslanectví ve Washingtonu DC, a brzy se vrátil do Íránu.

Amiri, nový íránský Curveball CIA?

Takže jaká je ohledně Amiriho pravda? Musíme si vzpomenout na příklad anonymního „zdroje Curveball“ a Achmeda Chalabiho, dva irácké dobrodruhy vytrvale vychvalované neokonzervativci a placené horentními sumami z peněz amerických daňových poplatníků za to, aby vznášeli fantastická obvinění ohledně údajně hrozivých programů zbraní hromadného ničení, provozovaných Saddamem Husseinem. Pokud CIA opravdu Amiriho do Spojených států přivezla a nabídla mu 5 milionů dolarů, je celkem zřejmé, že byl zaplacen za to, aby poskytl senzační podrobnosti o íránském programu jaderných zbraní, o kterém mnoho kvalifikovaných expertů, jak jsme viděli, tvrdí, že neexistuje, jak rovněž oficiálně uvedla americká vláda v prosinci 2007.

Leverettovi zdůrazňují, že Amiri nebyl nikdy vrcholovým představitelem íránské vědy, a je proto velmi pravděpodobné, že jeho názory na údajný íránský program jaderných zbraní jsou bezcenné. Jak Leverettovi napsali 15: června: „V dubnu jsme varovali, že Amiri nemůže být příliš cenným zpravodajským zdrojem, jak tvrdili někteří západní představitelé a Národní rada odporu v Íránu (pobočka MEK, kterou americká vláda označila za zahraniční teroristickou organizaci) – zdrojem, který „pracoval na citlivých jaderných programech nejméně deset let“, a který nyní odhaluje historku o údajném tajném íránském programu jaderných zbraní. Byli jsme zděšeni, že Washington Post tato tvrzení oznamoval, bez sebemenšího zpochybnění selským rozumem. Nyní se dozvídáme, že CIA se zjevně pokusila zaplatit Amirimu 5 milionů dolarů. Mimo to, že by se měli pokusit zjistit podrobnosti o Amiriho dráze v posledním roce, by se měli novináři zaměřit na ochotu této agentury zaplatit 5 milionů dolarů nafouknutému zdroji, což signalizuje zoufalství americké výzvědné komunity, která se snaží vytvořit případ proti islámské republice. A skutečně, CIA a zbytek výzvědné komunity je zdá se dostatečně zoufalá, aby chtěla vytvořit případ, kdy zaplatí peníze daňových poplatníků vymyšleným přeběhlíkům, kteří jsou připraveni, za správnou cenu, říct cokoliv, co chce Washington slyšet. Jak jsme poznamenali v našem dubnovém článku, pokud není CIA a její partneři ve výzvědné komunitě schopná vytvořit proti Íránu případ, „jak může Washington prosazovat sankce proti islámské republice, a o to méně nechávat vojenskou možnost „na stole“?“

Komentáře v tisku k Panettově rozhovoru pro ABC News naznačují přesně toto: Amiri byl přivezen, aby poskytl potravu pro kampaň hromadného vymývání mozků, určenou k tomu, aby se ukázalo, že Írán připravuje výrobu jaderných bomb. Na internetové stránce ABC se dočteme: „Panetta nepřímo potvrdil, že kontroverzní odhad národní rozvědky z r. 2007 ohledně íránských atomovek je revidován. Ale další představitelé Declassified potvrdili, že na aktualizaci se pracuje již od konce loňského roku. Říkají, že dokončení bylo odloženo několikrát, neboť agentury vyhodnocují nové výzvědné informace, které se objevily během posledních několika měsíců. Věří se, že aspoň část těchto čerstvých informací pochází od jednoho nebo více íránských jaderných insiderů, včetně Shahram Amiriho, íránského jaderného vědce, který zmizel asi před rokem, když byl na náboženské pouti v Saudské Arábii. Počátkem tohoto roku ABC News oznámily, že Amiri zběhl do Spojených států. Ačkoliv vládní zdroje potvrdily, že si jsou vědomi Amiriho zběhnutí a informací, které mohl poskytnout, nepotvrzují, že zběhl do USA.“⁽⁴⁰⁾

Nyní, když Amiri utekl zpět do Íránu, se pro americké zpracovatele mozku nabízí další možnost: mohou nyní tvrdit, že NIE z prosince 2007, který došel k závěru, že žádný íránský program jaderných zbraní neexistuje, byl založen na zfalšovaných informacích předaných Amirim a dalšími jemu podobnými, kteří byli naverbováni pro špionáž USA, ale později se ukázali být nespolehlivými – jak ukázal Amiriho útěk zpět do Íránu, aby se tam vrátil k rodině. Všechny tyto věci představují dobré důvody obsahům NIE nevěřit, až se jejich obsah v blízké budoucnosti objeví v tisku. Je zaručené, že to bude snůška lží.

Amiriho poslední slovo: Žádný íránský program jaderných zbraní

Posledním slovem Amiriho je, zdá se, výrok, že nakonec žádný íránský program jaderných zbraní neexistuje. To zjistil veterán CIA Philip Giraldi na základě úniků z jeho sítě uvnitř agentury. Jak oznámil Gareth Porter z IPS: „Na rozdíl od mediálních historek, že íránský vědec Shahram Amiri poskytl výzvědné informace o tajném íránském programu jaderných zbraní, zdroje CIA obeznámené s Amiriho případem říkají, že svým řídícím ze CIA řekl, že žádný íránský program jaderných zbraní neexistuje, a to podle bývalého důstojníka CIA. Philip Giraldi, bývalý představitel CIA v oblasti protiterorismu, IPS řekl, že jeho zdroji jsou bývalí představitelé CIA s přímými znalostmi o celé operaci Amiri.“⁽⁴¹⁾ Ale pouhá fakta tvůrcům báchorek neokonzervativců nikdy nezabránila v tom, aby tlačili na agresi. Možná nyní obnoví Úřad zvláštních plánů Pentagonu, který byl zodpovědný za řadu nehorázných lží v letech 2002-2003.

Obamův režim buší na propagandistické válečné bubny

V předvečer nového kola sankcí v červnu začali vrcholoví představitelé Obamova režimu tvrdit, že sankce nebudou stačit, aby zastavily vývoj jaderných zbraní, o kterém budou brzy tvrdit, že probíhá, a dojdou ke zjevnému závěru, že přímý vojenský útok je jedinou možností. „Odradí je (Írán) sankce od jejich ambicí ohledně jaderné kapacity?“, řekl ředitel CIA Leon Panetta ABC News 27. června. „Pravděpodobně ne.“⁽⁴²⁾

Ministr obrany Robert Gates se velmi snaží argumentovat proti názoru, že Írán lze držet v šachu tradičním jaderným odstrašováním časem prověřeného typu studené války, dokonce i kdyby Írán jaderné zbraně získal. To je argument, který prosazovali někteří vrcholoví představitelé americké armády, kteří očividně nebaží jít do íránského mlýnku na maso. Podle Fox News „Gates zní v těchto dnech více bojechtivě.“ „Nemyslím si, že jsme připraveni byť jen mluvit o zadržování jaderného Íránu,“ řekl Fox News 20. června. „Neakceptujeme myšlenku, že by Írán měl jaderné zbraně.“ Dodal: „Nemyslím si, že jsme připraveni byť jen mluvit o zadržování jaderného Íránu. Myslím, že jsme – naším názorem stále je, že neakceptujeme myšlenku, že by Írán měl jaderné zbraně. A naše politika a naše snaha jsou zaměřeny na to, abychom tomu zabránili.“ … „V podstatě jsme byli svědky změny v povaze režimu v Teheránu, zhruba za posledních 18 měsíců. V Teheránu je nyní mnohem těsnější vláda. Mnoho náboženských postav je odsouváno. Jak řekla ministryně Clinton, zdá se, že se posunují více k vojenské diktatuře. Chamenei tíhne ke stále menší skupině poradců.“⁽⁴³⁾ Gates byl na veřejnosti ohledně útoku na Írán skeptický, v souladu se svým původem u Brzezinského; jeho připojení k extrémní válečné straně tedy znamená, že se byrokratická situace zhoršuje.

Americkým argumentem proti íránskému režimu bývalo, že Írán je zlý, protože je to teokratická diktatura mullahů, kteří jsou nositeli islámského fundamentalismu. Gates a Clinton nyní tvrdí, že Írán je zlý právě proto, že již není teokratickou diktaturou mullahů, ale autoritářskou vojenskou diktaturou. Jedinou konstantou zde je přání války a konfrontace.

Netanyahu z válečnické strany

Aby mohly dát USA dohromady arabsko-sunitskou frontu na Středním východě, která by se postavila vybranému persko-šíitskému nepříteli, bylo považováno za výhodné přimět Izraelce k několika ústupkům Palestincům, s výhledem, že se vytvoří iluze pokroku v celkovém mírovém vypořádání mezi těmito dvěma stranami. Protože politická a ekonomická krize vytvořily prostor pro nástup extremistických prvků v izraelské politice, Netanyahův režim odmítl učinit jakýkoliv ústupek, a jednal otevřeně proti Obamovi, kdy to bylo určeno pro domácí politiku. Tato dynamika dala vzniknout nepřátelské a horké atmosféře při předminulé návštěvě Netanyahu v Bílém domě. Tentokrát byla atmosféra držena smířlivější. V každém případě Netanyahův požadavek, aby americké ozbrojené síly zaútočily na Írán, je stálým refrénem.

Jak Leverettovi 11. června zdůraznili: „Jsou to poznámky premiéra o Íránu, co si zaslouží zvláštní pozornost – protože tyto poznámky naznačují, že Netanyahu je na velmi nebezpečném kursu. Netanyahu tlačí Spojené státy, aby provedly vojenský útok na Írán – ke konfrontaci, která by měla předvídatelně katastrofické důsledky pro americké zájmy a regionální stabilitu, a ze kterých bude obviněn Izrael a pro-Likudovská komunita ve Spojených státech, protože to byli oni, kdo zatahovali do války. Takový scénář by byl mnohem pro Izrael a americkou židovskou komunitu více poškozující, než jak by mohl kdy dokázat Írán. Netanyahu tvrdil, že „iracionálnímu režimu“ islámské republiky nesmí být dovoleno získat jaderné zbraně, protože „se nemůžete spolehnout na fakt, že se budou řídit výpočty nákladů a zisků, kterými se řídily všechny jaderné mocnosti od příchodu jaderného věku po Hirošimě a Nagasaki.““⁽⁴⁴⁾

Tvrdí se, že Netanyahu se také pokouší donutit USA ujmout se vedení útoku, což je pro Washington méně vyhovující, než být zatažen do války údajně odpadlickým spojencem: „…zatímco si zachovává možnost izraelského vojenského útoku na íránské jaderné cíle, přesouvá Netanyahu břemeno zabránění Íránu v dalším vývoji svých jaderných schopností na americkou vojenskou akci“.⁽⁴⁵⁾

Poznámky

1. 22 Iran could acquire nuke weapons capability – Medvedev
2. 23 Russia’s Medvedev says worried with U.S. intelligence data on Iran (Update-1)
3. 24 Iran says Medvedev’s nuke remarks ‘divorced from reality’
4. 25 Russia up to date on Iranian nuclear developments – Medvedev
5. 26 S-300 missiles come under new UN sanctions on Iran – Kremlin source
6. 27 Russian-Iranian S-300 missile deal not against UN resolution — U.S.
7. 28 Russia rejects Iran’s claims it favors U.S. on nuclear issue
8. 29 Turkey, Brazil not included in Iran Six talks – Lavrov
9. 30 Iran’s nuclear program still cause for concern – Russian envoy
10. 31 Iran to load reactor in Sept. 2011 – nuclear chief
11. 32 ‘En ce qui concerne Moscou, cette décision semble bien refléter une certaine «schizophrénie» au sommet de l’État ou un bicéphalisme ouvertement divergent entre une Présidence a priori plus «occidentaliste» que ne le serait le Premier ministre Vladimir Poutine.’ Jean-Michel Vernochet, “La guerre d’Iran aura-t-elle lieu?” Réseau Voltaire, http://www.voltairenet.org/article166329.html
12. 33 See Webster G. Tarpley, “Towards the Eighteenth Brumaire of General David Petraeus?”, June 23, 2010
13. 34 “New Iran Nuke NIE Still Not Ready,” Newsweek, June 28, 2010
14. 35 David E. Sanger, ‘U.S. Presses Its Case Against Iran Ahead of Sanctions Vote,’ New York Times, June 7, 2010
15. 36 http://online.wsj.com/article/SB10001424052748704293604575342941580221462.html
16. 37 See Webster G. Tarpley and Anton Chaitkin, George Bush: The Unauthorized Biography(Washington DC: EIR, 1992), pp. 320-325.
17. 38 Michael Smith, “Blair planned Iraq war from start,” London Times, May 1, 2005.
18. 39 See http://www.raceforiran.com/
19. 40 http://abcnews.go.com/print?id=11025299; see also http://www.newsweek.com/blogs/declassified/2010/06/28/new-iran-nuke-nie-still-not-ready.html
20. 41 Gareth Porter, ‘Amiri Told CIA Iran Has No Nuclear Bomb Programme,’ IPS, July 19, 2010
21. 42 This Week, June 27, http://abcnews.go.com/print?id=11025299
22. 43 http://www.foxnews.com/on-air/fox-news-sunday/transcript/transcript-secretary-robert-gates/?page=2
23. 44 http://www.raceforiran.com/
24. 45 “WHO WILL BE BLAMED FOR A U.S. ATTACK ON IRAN?”, July 11, 2010

Pokračování...