Amerika chce, aby Rusko vydalo Schneersonovu sbírku

O tuto sbírku usiluje nevládní náboženská organizace amerických Hasidistů, Agudas Chabad Hasid, mající vedení v newyorském Brooklynu.

Sbírka obsahuje unikátní kolekci knih o judaismu, kterou po staletí dávali dohromady poddaní ruského cara, rabíni Schneersonovi.

Sbírku založil v roce 1772 rabi Yosef Yitzchak Schneerson žijící v městečku Lubavič, v centru Hasidistů, jedné judaistické větve 18. století. Po jeho smrti pokračovali v jeho díle další rabíni. Sbírka dnes obsahuje 12 tisíc svazků, 50 tisíc unikátních dokumentů a 381 rukopisů.

V roce 1917 byla Schneersonova sbírka v Moskvě, kde ji bolševici zabavili. V roce 1927 potomek Schneersonů vyhoštěný ze Sovětského Svazu dokázal převést sbírku nejprve do Litvy a pak do Polska.

Když začala druhá světová válka, Schneerson uprchl do USA, ale bez knihovny. Sbírka padla do rukou nacistů, kteří ji odvezli do Německa. Zde ji při osvobozování objevily ruské jednotky a vrátily sbírku do Moskvy. Později byla ve státním vojenském archivu. Dnes je Schneersonova sbírka součástí Státní ruské knihovny.

Měli bychom vědět, že Hasidité věřili, že rabi Schneerson je světec a knihovna, kterou založil a jeho pokračovatelé dokončili, považují za posvátnou schránku.

Vlivná hasidistická organizace Agudas Chabad Hasid bojuje za „vrácení“ Schneersonovy sbírky přes 15 let. Jejich posledním krokem bylo odvolání se k americkému soudu. Soudce Lamberth rozhodl, že Hasidité mají na Schneersonovu sbírku obsahující přes 2500 stránek rukopisů, dopisy a další osobní dokumenty právo.

Ruská strana se soudního jednání nezúčastnila, protože Moskva dala jasně najevo, že nepodléhá jurisdikci amerického soudu. Ale Washington si toho nevšiml. V lednu 2009 varoval soudce Lamberth Moskvu, že pokud se Rusové nedostaví ke slyšení, rozhodne ve prospěch Hasiditů. A to se skutečně v říjnu 2009 stalo.

Počátkem srpna řekl soudce Lamberth, že knihy a rukopisy uložené v Ruské státní knihovně a v ruském vojenském archivu tam jsou „ilegálně“, a že Hasidité na ně mají „všechna práva“.

Reakce ruského ministerstva zahraničí byla ostrá. Jasně prohlásilo, že „vrácení“ nepřichází v úvahu. V prohlášení mluvčího ministerstva zahraničí se uvádí, že z právního hlediska bylo rozhodnutí amerického soudu k převozu Schneersonovy sbírky „neplatné a nulitní“ a představuje flagrantní porušení univerzálně přijatých norem a principů mezinárodního práva.

Ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že „soud jedné země nemůže rozhodovat proti jiné zemi a jejímu majetku bez jejího předchozího souhlasu.“

Ruští diplomaté upozornili, že Schneersonova sbírka nebyla nikdy majetkem americké organizace Chabad. Vlastně nikdy neopustila ruské teritorium a byla zestátněna vzhledem k tomu, že Schneersonova rodina vymřela a nemá potomky. Tudíž vracení knih nikdy nebude.

Ruské ministerstvo zahraničí rovněž požaduje, aby američtí Hasidisté vrátili sedm knih ze Schneersonovy sbírky, které mají od roku 1994. Za Jelcina bylo takových případů několik. Knihy byly Ruskou státní knihovnou zapůjčeny prostřednictvím mezinárodního vypůjčovacího programu Knihovny amerického kongresu. Hasidisté si je půjčili na dva měsíce, ale čtou je už 16 let.

Přání Hasidistů získat posvátnou schránku lze rozumět. A Rusko ponechává dveře k dialogu otevřené. V prohlášení ruského ministerstva zahraničí se uvádí, že podle [mezinárodních] zákonů „by bylo záhodno, kdyby americký soud respektoval nedotknutelnost Ruské federace a jejího majetku a uznal, že tento případ nespadá do jeho jurisdikce. Měl by vynést rozhodnutí, že pokud mají žalobci nějaké pohledávky k ruskému majetku, musí to řešit pouze a výhradně u ruského soudu.“ Ruský ministr zahraničí dodal, že „mimochodem, nikdo nebrání americkým Hasidistům tuto možnost využít .“