Americká armáda přichází do střední Asie na dlouho

O těchto amerických plánech se v poslední době hodně psalo v G. Sorosem financovaném internetovém vydání EurasiaNet. Bylo tam například uvedeno, že fond pro boj s drogami amerického Centrálního velitelství se chystá vyčlenit 40 milionů dolarů na vytvoření vojenských výcvikových středisek v Oš (Kyrgyzstán) a Karatoga (Tádžikistán), kynologického střediska a vrtulníkového hangáru u Alma Aty (Kazachstán) a rovněž se plánuje vybudování hraničních kontrolních uzlů v Uzbekistánu, Turkmenistánu a Kyrgyzstánu.

Hodnotu jednotlivých hraničních kontrolních uzlů v těchto zemích Pentagon uvádí ve výši 5 – 10 milionů dolarů. Místo pro hraniční post v Uzbekistánu stanoveno není, ale rozmístění těchto uzlů v Turkmenistánu a Kyrgyzstánu je poměrně pozoruhodné. Turkmenský uzel Serachs se nachází na hranicích s Iránem, kyrgyzský uzel, kde se počítá s „modernizací systémů rozvodu proudu, vody a kanalizace“ je pod Batken. Oba uzly mají důležitý geostrategický význam: první v případě války USA s Iránem, a druhý při destabilizaci vojensko-politické situace v této části Ferganské kotliny, podobně jak tomu bylo v letech 1999-2000 při invazi ozbrojených formací Islámského hnutí Uzbekistánu.

V Kazachstánu se navrhuje výstavba nového vrtulníkového hangáru u Alma Aty, kynologické středisko a moderní přepravní logistické středisko celkem za 10 milionů dolarů. V Tádžikistánu to bude vojenské výcvikové středisko v Karatoga, nedaleko od Dušanbe, kde budou cvičeni tádžičtí příslušníci ozbrojených sil, včetně „výcviku operací v městské zástavbě v bojových podmínkách“ a „výcviku sniperů/pozorovatelů“. Hodnota tohoto objektu je 10 milionů dolarů. Podobné středisko za 5,5 milionu dolarů, které bude určeno pro „různé druhy příprav kyrgyzských ozbrojených sil, včetně nácviku operací na hranicích a protiteroristických operací“, se bude nacházet v kyrgyzském Batken.

O plánech USA ohledně posílení jejich vojenské přítomnosti ve střední Asii se ví již od podzimu loňského roku, od počátku fungování Severní zásobovací cesty vedoucí přes Rusko, kterou Američané zřídili jako doplněk tras vedoucích přes Pákistán. Ví se také o Pentagonem vypracovávaných plánech na rozmístění elitních jednotek amerických zvláštních jednotek ve střední Asii v počtu čtyř praporů 3. paradesantní skupiny zvláštního určení armády USA, které mají letité zkušenosti z války v Afghánistánu.

Navíc USA plánují ve střední Asii rozmístění svých jednotek na jižním Kavkaze. Jedná se o rozmístění radarů včasného varování na území Gruzie. Očekává se, že mimo radarů může Pentagon v Gruzii vybudovat dvě pozemní a jednu námořní základnu, celkem s 25,000 vojáky.

Nakonec se Pentagon chystá vybudovat komplex zvláštních operací v Afghánistánu, blízko uzbecké hranice, za 100 milionů dolarů. Komplex o ploše 6 hektarů bude v Mazari-Sharif, 275 km severozápadně od Kábulu a 56 km jižně od uzbeckého Termez. Během půl roku zde má vzniknout spojené operační středisko, obytné prostory, opravářské středisko techniky, středisko logistických operací, středisko materiálně-technického zásobování, jídelna, odpočinkové zóny a kotce pro služební psi. Američané chtějí toto středisko zprovoznit koncem r. 2011/počátkem r. 2012. V dlouhodobější perspektivě (2012 – 2016) má americké Centrální velitelství v plánu ještě poskytnout 3,8 miliard dolarů na výstavbu vojenských objektů na území zemí Blízkého východu a střední Asii.

Pouhý letmý pohled na rozmístění budoucích amerických vojenských objektů odhalí, že se celkem přesně drží geografie „Euroasijského Balkánu“ Z. Brzezinského, který přikládá této geopolitické oblasti klíčovou roli v boji s Ruskem na „Velké šachovnici“. Rozmístěním části svých zvláštních jednotek, prostředků monitorování a dalších sil ve střední Asii a na Kavkaze si USA zabezpečují po zamýšleném stažení jednotek z Afghánistánu v r. 2011 vojenskou přítomnost „v měkkém podbřišku“ Ruska, v blízkosti severní hranice s Iránem a západní hranice s Čínou. Zde má vzniknout výzvědná síť, která Američanům zajistí kontrolu situace v nejdůležitějších bodech Euroasie.