Izrael plánuje hromadné nucené vystěhování Beduínů

Skupiny za lidská práva varovaly, že jde o první výstřel dlouho hrozící kampaně izraelské vlády začít s hromadnými nucenými vystěhováváními desítek tisíc Beduínů z jejich starodávných území v jižním Negev.

Vysoký vyšetřovací výbor, hlavní politické těleso pro izraelskou arabskou menšinu, tento týden slíbil, že pomůže vesnici znovu postavit, podruhé, a řekl, že se obrátí na OSN, aby vyšetřilo izraelské zacházení s Beduíny.

Vesnice al Araqib, která se nachází pár kilometrů severně od velkého města v Negev Beersheva, se stala symbolem boje asi 90,000 Beduínů za uznání desítek komunit, kdy vláda tvrdí, že jsou postaveny na státní půdě.

V modelovém případě před izraelskými soudy předložil jeden obyvatel al Araqib dokumenty a expertní svědectví, aby doložil, že jeho předci vlastnili a žili na území vesnice mnoho desítek let předtím, než byl Izrael v r. 1948 založen. Očekává se, že soudce vynese rozsudek během několika měsíců.

“Stržení celé vesnice a ponechání jejích obyvatel bez domova bez toho, aby se vyčerpaly všechny ostatní možnosti řešení dlouhodobých územních sporů, je odporné,“ řekl Joe Stork, zástupce ředitele středovýchodní sekce Human Rights Watch.

1500 policistů, včetně zvláštních protivzbouřeneckých jednotek nosících černé kukly, vtrhlo do vesnice ve středu brzy ráno, aby strhli desítky dřevěných chatrčí a napůl postavených betonových domů. Místní kmen Aturi vesnici právě obnovoval, poté, co byla srovnána se zemí buldozery týden předtím.

Izraelské jednotky vyrvaly také 850 olivovníků, řekla Ortal Tzabar, mluvčí vládní správy území.

Včera Adalah, legální skupina pro 1,3 milionů arabských občanů Izraele, požádala o trestní vyšetřování toho, co nazvala „policejní brutalitou“ během obou demoličních operací.

Sawsan Zaher, právník, řekl, že útoky na vesničany, konfiskace jejich majetku a rozhodnutí bezpečnostních jednotek zakrýt si své tváře a nenosit identifikační štítky, to vše mělo za cíl „vyvolat strach“ u obyvatel.

Taleb a-Sanaa, beduínský člen izraelského parlamentu, který ve středu zůstal v bezvědomí poté, co ho policie vytáhla ze stanu, ve kterém protestoval, varoval, že vláda riskuje „povstání v Negev“.

Šest vesnických vůdců bylo zatčeno krátce poté, co odmítli podepsat papír, který je zavazoval nevrátit se do al Araqib.

Akad Abu Freih, mluvčí vesnice, řekl, že vzdorovali. „Úřady chtějí zničit naše spojení s touto půdou, aby mohla být předána židům. Mohou pokračovat v ničení, ale my budeme pokračovat v obnovování. Neodejdeme.“

První demolice vesnice, koncem minulého měsíce, přišla krátce poté, co premiér Benjamin Netanyahu svoji vládu varoval, že nárůst arabské menšiny země, tvořící již pětinu populace, představuje „zřetelnou hrozbu“ pro židovskost státu (přiznání k rasismu – p.p.) „Efektem by mohlo být, že různé elementy se budou dožadovat národních práv v Izraeli – například v Negev – pokud umožníme existenci regionu bez židovské většiny.“

Minulý měsíc vláda oznámila program pomoci ve výši 50 milionů dolarů, aby povzbudila personál armády přestěhovat se do židovských komunit v Negev.

Rostoucí asertivita Beduínů ohledně jejich domorodého statutu, který je podporován mezinárodními skupinami, vedla k odvetě ze strany představitelů, kteří pravidelně o Beduínech mluví jako o „squatterech“ a „nájezdnících“ na státní půdu.

Nili Baruch z Bimkom, izraelské skupiny pro plánování práv, řekl, že pro metropolitní oblast Beersheva byl právě schválen rámcový plán, který požaduje „více demolic domů a více nucených vyhnání beduínské populace“, jak k tomu došlo v al-Araqib.

Navíc, řekl, úřady schválily zvláštní operaci známou jako „Horký vítr“, na provedení demolic.

Konflikt vlády s Beduíny sahá již do doby založení Izraele, kdy většina negevské populace byla z nového státu vyhnána.

S nejvyšší mírou porodnosti v Izraeli se přeživší kmeny rychle rozrostly a nyní jich je 180,000, více než čtvrtina populace Negev, navzdory vlnám státem sponzorovaného židovského přistěhovalectví.

Izrael odmítl uznat většinu tradičních beduínských komunit a trvá na tom, že se přestěhují do sedmi zchátralých okrsků, vybudovaných vládou před několika desítkami let. Učinila to asi polovina, a ostatní trvají na svém právu pokračovat ve svém pasteveckém způsobu života.

Al-Araqib se stala obzvláštním místem napětí, protože většina Aturi se přestěhovala do blízkého okrsku Rahat v 70. letech, poté, co byla jejich půda prohlášena za uzavřenou vojenskou zónu.

Ale protože v Rahat čelili silnému přelidnění a neměli žádnou novou půdu pro expanzi, mnoho mladých rodin se před deseti lety začalo stěhovat zpět do al-Araqib.

Stejně jako dalším 45 neuznávaným vesnicím i al-Araqib jsou upírány veškeré služby, včetně vody a elektřiny, a jejich budovy jsou ilegální.

Současná vládní komise zjistila, že desítky tisíc beduínských budov jsou předmětem demoličních výměrů, ačkoliv doposud byly cílem jednotlivé budovy, ne celé komunity.

Minulý měsíc plánovací komise v Beersheva schválila plán na uznání 13 beduínských vesnic a donucení ostatních obyvatel se do nich přestěhovat.

V tomto plánu jsou pozemky al Araqib určeny pro „les míru“ – financovaný mezinárodní sionistickou organizací Židovský národní fond – tah, o kterém pan Abu Freih řekl, že je určen k tomu, aby se vesničanům zabránilo v návratu.

Pan Baruch řekl, že úřady požadovaly, aby se obyvatelé přestěhovali do Rahat, ačkoliv jim nebyly poskytnuty žádné domy.

Pan Abu Freih řekl, že další části kmenového území poblíž byly tajně osídleny židy v r. 2004. V noční operaci JNF a vládní představitelé nastavěli přívěsy, které se následně staly výlučně židovskými, známými jako Givat Bar.

Od r. 2002 začal Izrael s politikou každoročního postřiku úrody v al-Araqib pesticidy, v rámci pokusu vyhnat je z půdy, dokud nejvyšší soud neuznal v r. 2007 tuto praktiku za ilegální.