Radar je mrtev, ať žije Centrum

Nejde o radar, uklidňuje občany expert. Takže „umístění amerického centra pro varování před raketami v Česku by u veřejnosti i části politického spektra "nemuselo způsobit takovou davovou hysterii", jako u zamýšlené stavby radaru v Brdech, říká v rozhovoru pro natoaktual.cz politolog a expert na protiraketovou obranu Petr Suchý,“ píše se v následném článku. O čem to „expert“ mluví?

Jak se dále z článku dovídám, Kongres na žádost Pentagonu vyčlenil pro středisko 2,2, miliardy dolarů pro roky 2011 a 2012, v první fázi už uvolnil 2,2 milionu, takže milé středisko by mohlo být budováno už příští rok. Alexandr Vondra to považuje za „první malý, symbolický krok“. Zatím není jasné, kdo bude platit jeho provoz, protože středisko je akcí Američanů a zda bude spadat pod NATO, ještě není jisté.

Cituji dále z článku na iDnes: Podle zdrojů z českého ministerstva zahraničí by mělo jít o dvě kanceláře s počítačovým a dalším technickým vybavením, kde by se scházela data o nepřátelských raketách. "Zařízení bude slučovat data ze senzorů družic a poskytovat informace," popsal systém na tiskové konferenci premiér Petr Nečas s tím, že půjde o objekt technicko-administrativního charakteru.

2,2 miliardy dolarů na dvě kanceláře? Koho chtějí opít rohlíkem? I kdyby celé stěny a strop obou kanceláří byly z ryzího zlata, nestálo by to 2,2 miliardy. Tyhle povídačky ať si nechají. Vzniká otázka, co tam tedy za 2,2 miliardy vlastně chtějí instalovat?

Ono těch otázek je více. Například proč právě v České republice? V době, kdy americká armáda bez problémů pilotuje bezpilotní letouny vraždící v Pákistánu ze své základny na Floridě, proč potřebuje mít středisko až v daleké zemi za oceánem? Domnívám se, že jde spíše o politické rozhodnutí než o strategickou vojenskou nutnost. Něco jako potvrzení českého vazalství a patolízalství. Není ani vyloučeno, že zapracovala Vondrova klika a tak dlouho škemrala a prosila, až Američany uprosila. A proti jakým raketám, z které země má středisko pracovat? O tom český tisk skromně mlčí.

V podstatě jde navázání na zrušený radar v Brdech, tzn., že Sněmovna už nebude o umístění střediska jednat, je to odklepnuto, smlouvy podepsány. Vše je hotovo, zbývá si jen najmout v Praze dvě místnosti. Za dvě miliardy dolarů by to neměl být problém.

Jak správně uvedl Karel Dolejší v BL, „jestliže v případě projektu radaru v Brdech odpůrci upozorňovali, že podobné zařízení by během případného konfliktu bylo cílem číslo jedna, o centru předběžného varování platí naprosto totéž.“ Takže z bláta do louže. Jen jsme se oklepali od Bushova radaru, máme tady totéž v modrém. A možná ještě horší, protože centrum může být a patrně bude rovnou v Praze. Podobně jako svého času rádio Svobodná Evropa. V případě konfliktu bude tedy cílem raket nikoliv relativně málo obydlená oblast Brdy, ale přímo naše hlavní město.

Je rovněž s podivem, že americká strana čekala se zveřejněním rozhodnutí umístit toto centrum do ČR až po parlamentních volbách. Tzn., že žádná politická strana nemusela mít otázku podobného charakteru ve svém programu. Volby proběhly, papaláši se usadili ve svých křeslech, a aniž by měli sebemenší výčitky svědomí, se teď pouze tváří, že oni nic, oni jen přebrali něco, co už domluvily předchozí vlády. „Nečas jim (ČSSD) kritiku vrátil žertem. Podle něj v podstatě kritizují předchozího ministra obrany Jana Kohouta, nominovaného do vlády ČSSD. "Oceňuji kritiku do vlastních řad, sebekritika je velmi těžká," uvedl Nečas.

Z celé zprávy i ze způsobu podání informací veřejnosti mám hořký pocit opětné zrady. Politikové se tváří, že o nic vážného nejde, nekoná se žádná veřejná diskuze, vše je už hotovo a odklepnuto. A přitom jde o věc zásadního charakteru, o které by lidé měli nejen vědět dlouho dopředu, ale o které by měli formou referenda rozhodnout sami. Jde o to, zda se naše země opět stane (zbytečným, naprosto zbytečným) cílem v případě světového konfliktu. Jde doslova o naše bytí a nebytí. Nikoho, kdo je u koryta, to nezajímá.

Článek Karla Dolejšího v BL končí větou Každý národ má takovou základnu, jakou si zaslouží. Nejsem si jistý, zda jsme měli vůbec možnost nějak do procesu zasáhnout. Je to opět o nás bez nás.