Americká ekonomika padá - 3. část
16.7.2010 Komentáře Témata: Finance, peníze, Analýza 1711 slov
Profesor John B. Taylor, vysoce respektovaný tvůrce „Taylorova pravidla“, podle kterého se vypočítává optimální sazba pro finance Fedu, v úvodníku WSJ uvedl: Finanční fiasko Dodd-Frank – zákon, který pouze garantuje nouzová vyplácení kam oko dohlédne, zatímco se nevypořádává se skutečnými problémy, jako Fan a Fed a náš zastaralý zákon o bankrotech.
Naprostá komplikovanost 2,319 stránkového zákona o finanční reformě Dodd-Frank je zcela jistě hrozbou pro budoucí ekonomický růst. Ale pokud se proderete mnoha částmi a paragrafy, najdete tam něco mnohem víc, než jen komplikovanost, co vás znepokojí.
Hlavním problémem s tímto zákonem je, že je založen na chybné diagnóze příčin finanční krize, což není nijak překvapivé, protože tento zákon byl vytvořen předtím, než kongresem pověřená Vyšetřovací komise finanční krize dokončila svoji diagnózu.
Největší chybnou diagnózou je předpoklad, že vláda neměla dostatek moci, aby se krizi vyhnula. Ale Federální rezervy měly moc vyhnout se monetárním excesům, které urychlily nemovitostní bublinu, která praskla v r. 2007. Newyorský Fed měl moc zarazit pochybné půjčování Citigroup a obchodním rozhodnutím, a se stovkami regulátorů v prostorách takových velkých bank k tomu musel mít informace. Komise pro cenné papíry (SEC) mohla trvat na rozumných likviditních pravidlech, aby zabránila investičním bankám spoléhat se tolik na krátkodobé půjčování prostřednictvím repo operací, kterými financovaly dlouhodobé investice. A ministerstvo financí ve spolupráci s Fedem mělo moc zasáhnout u problémových finančních firem, a v podstatě tuto moc použilo vysoce diskrečním způsobem, aby vytvořilo politiku nouzových vyplácení, která vyděsila trh a vedla na podzim 2008 k panice …
Lidé se mohou probouzet do faktu, že tento zákon nedělá to, co podle tvrzení dělat má. Nezabraňuje budoucím finančním krizím. Spíše je činí pravděpodobnějšími a v mezidobí brání ekonomickému růstu. Protože nešlo o zlomový týden, Bernanke srazil bilanci Fedu o 13,642 mld dolarů tím, že prodal MBS za 10,534 mld.
Šéfové Goldman Sachs Group Inc. se snažili obhájit oceňování nelikvidních hypotéčních derivátů svoji firmou během dvou dní slyšení, kdy se vyšetřovatelé dotazovali, jestli tato firma finanční krizi neurychlila.
Gary Cohn, prezident Goldman Sachs a ředitel akciové společnosti, a finanční ředitel David Viniar tvrdili, že ceny firmy v r. 2007 a 2008 odrážely to, co bylo vidět na trhu. Členové Vyšetřovací komise finanční krize se ptali, jestli tato investiční banka záměrně ceny diskontovala, aby stlačila trh níže, protože měla sázky na pokles hodnoty dluhu krytého nebonitními hypotékami.
„Vy pánové jste čistě krátcí a stlačujete ceny, nevytváříte tak sebenaplňující se proroctví?“ zeptal se Philip N. Angelides, předseda FCIC, během včerejšího slyšení. „Netlačili jste vlastně trh dolů?“
Viniar, 54 let, odpověděl, že „nikdy nenavádíme lidi, aby věci ohodnocovali níže. Ohodnocujeme tam, kde je trh.“
Sean Egan, prezident Egan-Jones Rating Co. v Haverfordu v Pennsylvánii, řekl, že tato epizoda demonstruje potřebu „neutrálního a nezávislého zdroje pro odvozování cen pro nelikvidní cenné papíry“, který by akceptovaly obě strany transakce, a který by nebyl vnímán, že je motivován skrytými úmysly.
Ceny Goldman Sachs mohly být pokřiveny „subjektivností a sebezvýhodňováním, protože v tomto případě je v jejich zájmu stanovovat ceny co nejníže,“ řekl Egan. „Goldman nejen chránil svoji vlastní pozici, ale vydělával na tom.“
Federální dluh bude koncem tohoto roku představovat 62% hodnoty národní ekonomiky, nejvyšší číslo od druhé světové války, uvedl dlouhodobý rozpočtový výhled zveřejněný dnes nestranickým Kongresovým rozpočtovým úřadem.
Republikáni, kteří o dluzích v posledních měsících mnoho namluvili, se této zprávy chytili. „Tahounem tohoto dluhu jsou výdaje,“ řekl senátor za New Hampshire Judd Gregg, hlavní republikán v senátním Rozpočtovém výboru. „Náš stávající dluh se prezidentovými zdravotními mandatorními programy zhorší… a stejně tak díky explozi existující zdravotní péče a mandatorních důchodových výdajů, jak bude generace populační exploze odcházet do důchodu“. Na konci r. 2008 se zadlužení rovnalo 40% ročního ekonomického výstupu země, podle CBO.
Guvernér Arnold Schwarzenegger ve čtvrtek nařídil, aby byla 200,000 zaměstnancům státu tento měsíc vyplacena minimální mzda, protože státní legislativou neprošel rozpočet, ale vrchní účetní státu odmítá vyhovět.
Ředitelka Úřadu personalistiky Debbie Endsley poslala toto nařízení vrchnímu účetnímu v dopise, kdy tento odmítl podobný příkaz před dvěma lety. Tato věc uvízla u odvolacích soudů, což přimělo vrchního účetního říct, že se bude řídit jakýmkoliv konečným výnosem, což může trvat roky. Řekl, že se nemůže řídit příkazem nyní, kvůli technickým a právním otázkám.
Většina státních zaměstnanců bude v červnu dostávat federální minimum 7,25 dolarů za hodinu.
Goldman Sachs Group Inc., již pod dohledem regulátorů, čelila novým otázkám od kongresové komise ohledně toho, jestli agresivně podhodnocovala cenu svých pozic v hypotékami krytých cenných papírech, což prospívalo sáze, kterou Goldman učinil proti nemovitostnímu trhu.
Dvoustranická skupina odborníků zkoumající příčiny finanční krize grilovala šéfy Goldman kvůli ohodnocování hypotéčních aktiv, které tato firma z Wall Street poskytovala American International Group Inc. a dalším obchodním partnerům během hypotéční krize v letech 2007 a 2008. Dokumenty uvolněné touto skupinou ukázaly, že Goldman opakovaně oceňoval tyto cenné papíry níže, než konkurenti, a požadovala od AIG, která pojišťovala proti ztrátám z cenných papírů, další peníze. Tyto a další požadavky banky na kolaterál s AIG, která byla nouzově vyplacená americkou vládou v září 2008, zacloumaly.
V té době Goldman učinil obchodní sázku za peníze této firmy proti hypotéčnímu trhu. Nižší ocenění či „označení“ učinilo tuto sázku ziskovější. Šéfové Goldman své praktiky obhajovali. „Naše ohodnocování bylo založeno na žalovatelných cenách a na tržních informacích z porovnatelných transakcí,“ řekl členům Vyšetřovací komise finanční krize vrchní ředitel David Lehman.
V každém případě tyto otázky zdůraznily skličující realitu finančního světa: investoři nemají šanci se dozvědět hodnotu mnoha cenných papírů. Méně než polovina všech cenných papírů, které se dnes obchodují na burzách, má snadno dostupné cenové informace, což činí z velké části amerického finančního trhu zrcadlovou síň.
Fannie Mae a Freddie Mac, hypotéční financovatelé zabavení americkou vládou během finanční krize, zaplatili letos 635 milionů dolarů na poplatcích bankám, což z nich učinilo největší zákazníky Wall Street na kapitálovém trhu v první polovině 2010, jak vyplývá z nedávné analýzy.
Fannie a Freddie nyní poskytují financování více než 90% amerického trhu s nemovitostmi, poté, když zkolaboval trh dluhopisů krytých hypotékami soukromého sektoru.
Fannie a Freddie financují své aktivity dvěma způsoby – prodejem svého vlastního dluhu a kupováním hypoték a jejich zabalováním do cenných papírů prodávaných investorům. Tím platí bankám poplatky za upisování, které v prvním pololetí dosáhly 635 milionů, uvádí analýza Thomson Reuters.
V důsledku toho se Fannie a Freddie objevily v hodnocení plátců Thomson Reuters za upisování a za konzultační poplatky na dluhovém a akciovém kapitálovém trhu na prvním, resp. druhém místě.
Tyto dva subjekty byly na seznamu plátců poplatků v posledních letech velmi často na prvních příčkách. Během r. 2009 se Fannie a Freddie nicméně zařadily za banky, jako Citigroup, Bank of America a Wells Fargo, řekl Thomson Reuters.
Způsob, jakým Fannie a Freddie prodávají dluh, se nezměnil, navzdory změnám v jejich statutu. Americká vláda nad nimi převzala kontrolu v r. 2008, ale výslovně jejich dluh negarantuje. Rozhodnutí ohledně jejich dlouhodobého statutu bylo odloženo na příští rok.
Statut Fannie a Freddie zůstává politikou prošpikovanou problematikou. Republikáni se debatu o finanční reformě ohledně potřeby změn u těchto dvou hypotéčních finančních institucí pokoušeli opakovaně přesměrovat.
Tyto subjekty prodávají dlouhodobý dluh podobným způsobem, bankám nebo společnostem, tím, že si najímají banky, aby distribuovaly dluhopisy. Na rozdíl od státních dluhopisů, které jsou prodávány prostřednictvím aukcí.
Odrážejíc obrovský objem dluhu prodávaného Fannie a Freddie jsou tyto poplatky nižší, než poplatky placené jinými finančními institucemi nebo společnostmi. Lam Nguyen z Freeman Consulting, který analyzuje poplatky pro Thompson Reuters, řekl, že tyto agentury platily podle odhadu na poplatcích pět až sedm bazických bodů. Společnosti platily 20-80 pipsů, kdy banky platily někde mezi, řekl.
Pan Nguyen řekl, že v některých případech se může skutečný objem poplatků obdržený bankami od uvedeného lišit, kvůli cenám, za které upisovatelé kupují nebo prodávají dluhopisy, ale tento efekt nelze řádně odhadnout.
Freddie uvedla, že ve struktuře svých poplatků neprovedla od doby, kdy byla převzata vládou, žádné změny. Fannie odmítla komentovat. Největšími upisovateli dluhu Fannie a Freddie byli letos Barclays Capital, JP Morgan, Bank of America, Merrill Lynch, Deutsche Bank a Goldman Sachs.
Předseda Federálních rezerv Ben S. Bernanke a tehdejší prezident newyorského Fedu Timothy Geithner řekli 30. dubna 2008 senátorům, že desítky miliard dolarů v „aktivech“, které vláda odsouhlasila koupit v rámci záchrany Bear Stearns, bylo „investičního stupně“. Nepodělili se o vše, co Fed o těchto penězích věděl.
K těmto tak zvaným aktivům patřily kolateralizované dluhové závazky a hypotékami kryté dluhopisy, s názvy jako HG-Coll Ltd. 2007-1A, které byly tak znehodnocené, že 40 milionů dolarů již bylo v době, kdy centrální bankéři vypovídali, zredukováno na méně než investiční stupeň. Vláda se také stala vlastníkem kreditních swapů za 16 miliard dolarů, a daňoví poplatníci skončili tak, že garantovali vysoce výnosné, ale vysoce rizikové smradlavé dluhopisy.
Nárůst u nezemědělských soukromých pracovních míst v květnu byl zrevidován ze 41,000 na 33,000. Pracovní místa ve výrobním sektoru vzrostla o 9000 a květen byl revidován z 29,000 na 32,000. Nezaměstnanost činila 9,5%, podle U3. Pracovní místa v sektoru služeb vzrostla o 90,000, poté co v květnu vzrostla o 20,000. Dočasná pomoc vzrostla o 20,500, zatímco najímání v maloobchodě spadlo o 6,600. V sektoru výroby zboží se počet míst propadl o 8,000 a nezaměstnanost ve výrobě vzrostla o 9,000, tedy o méně, než bylo 32,000 v květnu. Průměrná délka pracovního týdne poklesla z 34,2 na 34,1 hodin.
Vrchní státní zástupce NY Eliot Spitzer zažaloval Marsh & McLennan Co., největšího světového zprostředkovatele pojištění, kdy tuto společnost obvinil, že brala „lukrativní odměny“ za přesměrovávání nic netušících klientů k jistým pojišťovnám.
Spitzerova žaloba jmenuje jako podílníky na „přesměrovávání a velkém lanaření“ také pojišťovny American International Group Inc., Hartford Financial Services Group Inc., Ace Ltd. a Munich Re. Dva šéfové pojišťoven byli odsouzeni za trestné činy, uvedl Spitzer v prohlášení. Akcie pojišťoven se propadly.
Americký institut pro bankroty: v prvním pololetí 2010 nárůst bankrotu spotřebitelů o 14%.
Žádosti o bankrot amerických spotřebitelů činily za prvních šest měsíců celostátně celkem 770,117 (1. ledna až 30. června 2010), 14% nárůst oproti 675,351 za stejné období loňského roku, uvedl Americký institut pro bankroty (ABI), který se spoléhá na údaje od Národního výzkumného střediska bankrotů (NBKRC). Žádosti za první polovinu roku 2010 představují nejvyšší hodnotu od r. 2005, kdy kongres schválil Zákon o prevenci zneužívání bankrotu a ochraně spotřebitelů, aby se pokusil zastavit vlnu žádostí, ačkoliv počet měsíčně podaných žádostí od března stále klesal.
„Roky rostoucího zadlužení spotřebitelů a nízké míry úspor, v kombinaci s krizí v nemovitostech a u nezaměstnanosti, způsobují úroveň bankrotů, nevídanou od změny zákona o bankrotech v r. 2005,“ řekl výkonný ředitel ABI Samuel J. Gerdano. „Očekáváme, že na konci roku budeme mít dalších 1,6 milionů nových bankrotů.“
Celkových červnových žádostí ve výši 126,270 bylo o 8,5% více, než u žádostí v červnu 2009, které činily 116,365.
Vyjma roku 2005, kdy byl schválen tak zvaný „Zákon o prevenci zneužívání bankrotu a ochraně spotřebitelů“ (ve skutečnosti zákon ve prospěch věřitelů), byl rekordním rokem r. 2003, kdy bylo podáno 1,62 milionů žádostí o osobní bankrot. Letošek bude blízko této úrovně.
Článek The U.S. Economy is Falling. Towards another Credit Collapse? vyšel na serveru globalresearch.ca 3. července. Překlad L. Janda.