Co se pokouší zakrýt CIA v Kolumbii?

Kossio byl zatčen venezuelskou policií poté, když byl zpozorován, jak fotografuje objekty strategického významu, včetně plynových elektráren, tepláren, rozvodných sítí atd. Probíhající sabotáže vedly k zesílení opatření na ochranu energetické infrastruktury. Z tohoto důvodu byla obrácena pozornost na Kossio. Při prohlídce v domě špiona objevili asi 100,000 fotografií na elektronických nosičích, které byly přes satelitní spojení odesílány do Kolumbie. Tyto materiály byly určeny pro CIA.

V Kolumbii opravdu neexistuje člověk, který by nevěděl, co se za zkratkou DAS skrývá. Úřad správy bezpečnosti, který přímo podléhá prezidentovi země, se za roky vlády Alvaro Uribe nejednou objevil ve středu politických a zločinných skandálů. Rychlá degradace této služby a demoralizace jejích pracovníků byla z velké části vyvolána faktickou zodpovědností DAS rezidentuře CIA v zemi, která má za úkol provést za jakoukoliv cenu „Plán Kolumbie“.

Úkoly v rámci tohoto „plánu“ byly stanoveny ambiciózně: co nejdříve skoncovat s drogovými kartely a minimalizovat dopravu halucinogenů do USA, způsobit vážnou újmu levicovým marxistickým partyzánům uskupení FARC a ELN, odvrátit hrozbu expanze „populistických režimů“ na kontinentu. Ve Washingtonu chtěli rychlé výsledky, a proto vyzvali svého spojence hrát bez pravidel. Je snad možné namítat cokoliv proti prezidentu Uribe, který je loajální, spolehlivý a využívá nejspolehlivější, tj. nelítostné, metody z arzenálu CIA v boji s „nepřáteli demokracie a svobody“?

Za vlády prezidenta Bushe přijímaly krvavé excesy vlády Uribeho ve Washingtonu jako něco přirozeného: když se kácí les, létají třísky! Praxe prý ukázala, že ve vnitřních konfliktech to bez obětí z řad civilistů nejde. Nejdůležitější je konečný výsledek! Proto znepokojivé informace organizací zabývajících se lidskými právy o genocidě a tajných pohřbech – mnoha tisíc! – obětí státního terorismu v Kolumbii vláda USA, jak je pravidlem, ignorovala, a informace o zločinné spolupráci DAS a ultrapravicových brigád sebeobrany (AUC) byly zatajovány.

Informace o partyzánech a jejich sympatizantech v řadách místního obyvatelstva byly agenturními kanály DAS předávány pohlavárům AUC. Trestní výpravy proběhly okamžitě a s mimořádnou tvrdostí. Proti místnímu obyvatelstvu, křesťanům a indiánům, byla uplatňována taktika spálené země, aby se partyzáni připravili o „opěrné základny“. Probíhalo to podle klasického scénáře operací CIA v boji s levicovým povstaleckým hnutím ve střední Americe z 60. až 80. let, včetně použití „peněz z drog“. Na udržování a vyzbrojování oddílů AUC byly používány příjmy kokainových baronů, kteří je řídili, a to bylo dobře známo jak rezidentuře CIA, tak vedení DEA v Bogotě.

Po skončení „Bushovy éry“ se ve Washingtonu najednou rozhodli struktury AUC demontovat a reformovat DAS. V prezidentských volbách v USA se předpovídalo vítězství demokratů. Bylo třeba si s „předáváním (likvidací) případů“ pospíšit. Aby se kolumbijská vláda přiměla ke spolupráci v nanejvýš citlivé otázce, Bílý dům to předložil natvrdo: uzavření dvoustranné dohody o volném obchodu není možné bez rozhodných opatření v rámci likvidace AUS a přeměny DAS na moderní zvláštní službu, nezatíženou trestně-represivními funkcemi a lidmi pochybného původu, včetně lidí ze zločinecké sféry a z drogových kartelů. Byl využit i finanční faktor: DAS nebude dostávat tradiční dotace „od CIA“ do té doby, než bude zreformována! Dočasně půjdou tyto prostředky na potřeby státní policie Kolumbie…

Prezident Uribe byl nucen provést prokazatelnou „demobilizaci“ oddílů AUC, které pod dohledem videokamer a za pochvalných komentářů amerických diplomatů a spolupracovníků CIA „složily zbraně“ a „vrátily se k pokojnému životu“. Později se ukáže, že převážná část členů polovojenských oddílů se ziskového podnikání jako zabijáci, pašeráci drog a vymahači výpalného nevzdala. Nadále se účastní bojových akcí v obvyklých oblastech a podněcují rozvratnou činnost v sousedních zemích, především ve Venezuele.

Pro bolívarské zvláštní služby znamená přesun kolumbijských členů polovojenských oddílů, často pod zástěrkou běženců, do příhraničních oblastí státu Venezuela jediné: CIA a vojenská rozvědka USA provádí cílevědomé přípravy na svržení venezuelské vlády. Vytváří se nelegální buňky bojovníků, které jsou pod „falešnou legendou“ využívány pro destabilizaci režimu, zúčtování s aktivisty Sjednocené socialistické strany, představiteli odborů, řediteli křesťanských družstev a příslušníky pořádkových orgánů.

O ideově-politických názorech těchto „běženců“ svědčí fakt, že během nedávných voleb prezidenta Kolumbie volební komise zaznamenaly drtivou podporu kandidátu ultrapravicových sil Manuela Santose ze strany voličů z řad „běženců“. Jsou opravdu všichni „pátou kolonou“, čekající na svůj čas?

Místní politologové tento fenomén nadále probírají. Bolívarská vláda učinila vše, aby „kolumbijští bratři a sestry“, kteří utekli před represemi a krutými tresty, dostali nezbytnou pomoc do nového začátku ve Venezuele, do doby, než dostanou doklady o státní příslušnosti, jejichž získání je prostřednictvím běžných procedur velmi obtížné. A tak tu máme paradoxní situaci – „běžencům“ pomohli, a ti hlasovali pro Santose, faktického „dvojníka Uribeho“. Právě Santos vydal rozkaz bombardovat tábory FARC na území Ekvádoru, udržoval přátelské vztahy s pohlaváry AUC a má velký vliv ve strukturách DAS. Jak lze těmto „podezřelým běžencům“, kteří s velkou pravděpodobností v hodinu H začnou Venezuelany střílet do zad, důvěřovat?

Jestliže problém s AUC byl řešen pomocí „demobilizace“ bojovníků a jejich přemístěním do Venezuely, tak u reformy DAS vznikly vážné problémy. Prezident Uribe nejdříve sliboval, že bude provedena v r. 2006, kdy do sdělovacích prostředků prosákla svědectví o tom, že spiklenci z řad vedoucích struktur DAS připravují atentát na Hugo Chaveze a jeho nejbližší spolupracovníky. Skandál se podařilo ututlat, kdy celá tato historka byla předkládána jako „projev paranoidního strachu venezuelského autokrata“ o svůj život.

Nicméně se neustále objevovaly nové a nové důkazy o protizákonné činnosti spolupracovníků DAS v oblasti pašování drog, organizace politických vražd, a provádění cílených pumových atentátů, kdykoliv vedení FARS a ELN podnikly kroky k národnímu usmíření. Agenti DAS umísťovali bomby do kaváren a diskoték, házeli granáty do autobusů, a proamerický tisk z toho obviňoval marxistické teroristy. O mnohých operacích DAS byla rezidentura CIA informována předem, nebránila jim, a v řadě případů je iniciovala. Nestabilita v Kolumbii byla v tomto odrazovém můstku vždy nezbytná, aby ospravedlnila vojenskou a politickou přítomnost USA v této zemi, vytvoření předsunuté základny pro boj s „populistickými režimy“, uplatňování politického nátlaku na „neposlušnou“ Brazílii, a ve vzdálenější perspektivě pro znemožnění expanze Číny a Ruska do latinské Ameriky.

Politologové se domnívají, že „reforma“ kolumbijské výzvědné služby DAS bude využita pro odstranění pro CIA kompromitujících materiálů z let 2000 – 2009. Co se pokouší američtí špioni zakrýt? Zodpovědnost a podíl na masových vraždách v partyzánských zónách Kolumbie? Využívání kádrů agentury DAS k provádění teroristických akcí v latinskoamerických zemích? Svoji roli při podněcování nepřátelství mezi Kolumbií a jejími sousedy Ekvádorem a Venezuelou? A zřejmě i v podněcování „likvidace“ představitelů odborů? Za posledních 10 let došlo k 60% vražd odborových předáků právě v Kolumbii!

Dnes DAS zaměstnává kolem 6,000 pracovníků, kdy čistě operativní prací se jich zabývá ani ne 2,000. Tento aparát umožňuje kontrolovat najednou asi 1700 telefonních linek „rozpracovaných objektů“. V archivech DAS jsou uloženy tajné informace o 28 milionech Kolumbijců a 700,000 cizinců. Roční rozpočet této zvláštní služby činí 1,6 miliardy dolarů.

Reformu DAS připravuje její současný ředitel Felipe Muňos Gomez. Je to uznávaný expert na mezinárodní finance, který úzce spolupracuje s rodinou oligarchů Santos. A navíc je přítelem Uribeho, který ho „přemluvil“, aby se ujal řízení DAS v pro organizaci krizovém období. Muňos je jako doma na velvyslanectví USA. Ředitel DAS již ohledně reformy dostal doporučení CIA a v souladu s ním přijme odpovídající opatření. „Specialisté“ z USA dostali neomezený přístup k archivům DAS a prozkoumávají je na základě „ochrany lidských práv“.

Podle slov Muňose má práce nad hlavu. Již bylo propuštěno 150 pracovníků kvůli korupci, dalších 100 je vyšetřováno. Vyjasňují se okolnosti používání chuzadas – „štěnic“ – u významných novinářů, soudců, vůdců opozičních stran, pracovníků odborů atd. Přezkoumávají se operativní předpisy DAS týkající se kompromitace potenciálních oponentů vlády, kde k obzvláště účinným metodám patří „vytváření důkazů“ o tajném „napojení na FARC“ nebo „na Chavezovu vládu“, a také „sexuální pasti“.

Muňos doufá, že Američané pomohou Kolumbii vytvořit „modernizované výzvědné struktury“. Název již byl vymyšlen – Agencia Central de Inteligencia, tedy Ústřední zpravodajská služba Kolumbie, zkráceně CIAK.