Paranoia Američanů vstupuje do další fáze

Richard a Cyntie Murphyovi měli dvě holčičky, 11 a 7 let. Koupili si hezký dům s červenými okenicemi v New Jersey. Podle federálního žalobce byl právě tento dům vlastněný „Moskevským centrem“ a Richard s Cyntii byli hluboce skrytí agenti Ruska. Cyntie pracovala pro firmu Morea Financial Services zabývající se daňovým poradenstvím. Jejich společný známý, patrioticky Američan jménem Patricof, na policii udal, že ačkoliv Cyntie nikdy nemluvila o něčem, co by bylo podezřelé, jednou zaslechl, jak se Cyntie baví s někým v telefonu, a při tom zmínila (cituji) „finančníka z New Yorku.“ Mohl by to být potencionální zdroj informací o americké zahraniční politice, usoudila FBI, a poznámka se dostala do obžalovacího spisu.

Podle žalobce byla špionážní síť rozprostřena od Manthattanu po Seattle s centrem ve Washingtonu. Zločinci používali kódové věty a psali zprávy neviditelným inkoustem. Důkaz o inkoustu nebyl zveřejněn, možná je součástí utajené částí obžaloby, ale důkaz kódových vět ano. Další z obžalovacího, Michal Semenko, použil větu (dostala se také do spisu) „promiňte, nepotkali jsme se loni v Kalifornii?“ nebo „nepotkali jsme se v Pekingu v roce 2004?“. Podle těchto kódových vět se špióni mezi sebou rozeznávali.

Semenko má toho ovšem na krku více. Hovoří plynně rusky, anglicky, španělsky a domluví se i čínsky. Bylo zjištěno, že byl aktivní na ruské webové stránce odnoklassniki (spolužáci), kde měl vystavené své foto a nejméně 50 přátel. Také byl členem webové skupiny absolventů UN Model na Dálném východě (MUNRFE) a členem skupiny LinkedIn, kde o sobě prohlásil, že je něco jako obchodní cestující. Důkazy jsou zdrcující, to musí vidět i slepý.

Osmadvacetiletá Anna Chapmanová byla také zaregistrována na LinkedIn a na Facebooku. Její osobní album na Facebooku vyvolalo malou senzaci v americkém bulvárním tisku, který popsal obrázky jako velmi sexy. Anna měla na Facebooku 150 přátel. Kolik z nich jsou další zakuklení špióni teď jistě prověřuje FBI. Anna provozovala webovou stránku s realitami a na Facebooku uvedla, že vystudovala v Moskvě a je členkou rusky mluvící organizace profesionálů. Bum! Další důkaz.

Další podezřelý špión, profesor na college Juan Lazaro, je téměř usvědčen, když řekl do telefonu (který roky odposlouchávala FBI): „Přestěhovali jsme se na Sibiř, jakmile začala válka.“ Tak z toho se, chlapče, nevyvlékneš. Tohle je jasné.

Špióni byli neobyčejně rafinovaní. Někteří pracovali jako architekti, realitní agenti, učitelé. Podle žaloby bylo jejich dlouhodobým cílem (cituji) „dostatečně splynout s americkou společností, aby mohli sbírat informace o Spojených státech pro Rusko a úspěšně rekrutovat zdroje, které by byly schopny infiltrovat politické kruhy USA.“ Přečtěte si tu žalobu, čte se to jako detektivka: http://www.justice.gov/opa/documents/062810complaint2.pdf (PDF)

FBI při sledování této špionážní sítě používala všechny metody Jamese Bonda: Tajné mikrofony umístěné v domech, skryté video kamery, odposlechy telefonů, kontrola emailů a pošty, několikrát také její agenti tajně a nepozorovaně vnikli do domů sledovaných, prohlíželi tam a fotografovali dokumenty a pořídili si i kopie hard disků jejich počítačů. Vše, aniž by to sledováni zaregistrovali.

FBI zjistila, že 14. ledna 2000 obdržel jeden podezřelý, Vicky Pelaez, v Jižní Americe peníze, o kterých FBI usoudila, že mu je poslala ruská vláda. 16. května 2004 obdržel jiný podezřelý, Christopher Metsos, v New Yorku balíček prý s penězi od kohosi, kdo byl (podle FBI) ve spojení s permanentní ruskou misí u OSN.

Pro komunikaci s Moskvou používali prý zadrženi steganografii. Analýzou disků, který FBI tajně okopírovala u podezřelých, se zjistilo, že dotyční navštívili webové stránky, které vedly na jiné webové stránky, a na těch jiných stránkách byly obrázky, o kterých se FBI domnívá, že obsahují skrytý text (steganografie). Co přesně bylo obsahem vzkazů skrytých v obrázcích, nevíme, zpráva o tom skromně mlčí. Dokument pokračuje odhalováním dalších důkazů, včetně použití falešných dokladů, výměny stejných aktovek s jiným agentem, zakopávání balíčků údajně obsahujících peníze (to zní vážně, že?), dále jeden z podezřelých si koupil v obchodě notebook a platil v hotovosti, prodavači řekl, že se jmenuje David i když se ve skutečnosti jmenoval Richard Murphy. Počítač pak údajně vyměnil s jiným agentem, šlo o stejné typy, takže to nebylo nápadné, naštěstí to odhalil celník na letišti (zamaskovaný agent FBI) podle sériového čísla. Rovněž byla zaznamenána komunikace, kdy si jeden ruský agent stěžuje druhému, že mu počítač zamrzá.

Poslední stránky obvinění graduje. Jsou uváděny konkrétní příklady odposlechnuté komunikace mezi zadrženými, ze kterých vyplývá nejasná snaha získat kontakty na někoho, kdo by byl v politických kruzích. Jen to jediné chybí. Totiž CO VLASTNĚ OBVINĚNÍ VYPÁTRALI A PŘEDALI DO MOSKVY. Na to, že deset let špiónovali, by museli mít aspoň nějaké výsledky. Ale to ze zprávy nevyplývá. Pokud skutečně šlo o špióny v režii Ruska, byli to velmi neschopní špióni. Fuj. To si Rusové nedokážou vychovat pořádné špióny?

V padesátých létech minulého století ovládl Ameriku paranoidní strach z vlivu komunismu a špionáže sovětských agentů. Tzv. McCarthyismus představuje jednu z velmi temných dob USA, na kterou by Amerika dnes ráda zapomněla. Tisíce lidí bylo obviněno z neamerické činnosti, nedostatku patriotismu, nedostatku loajality, podvrácení, nebo rovnou zrady bez důkazů. Speciální vyšetřovací komise vyslýchaly státní zaměstnance, umělce, novináře, politiky a pátraly po sympatizantech s komunismem. Za vším stál senátor Joseph McCarthy, který svou svatou válkou proti sovětskému nebezpečí získal mimořádně velký vliv. Trvalo více jak deset let, než se Nejvyšší soud konečně rozhoupal a sérií rozhodnutí učinil přítrž McCarthymu a jeho vyšetřovatelům. Stovky lidí ale skončily ve vězení, tisíce přišly o práci. Také řada umělců byla postižena, např. Orson Welles, Charlie Chaplin, Arthur Miller a další.

Vypadá to, že se v USA objevuje nová forma McCarthyismu. Anebo je to známka rostoucího strachu americké vlády ze všeho a všech, hlavně tedy z vlastních lidí. Je to paranoia, kterou zahájil předchozí prezident Bush, a kterou nositel Nobelovy ceny míru, prezident Obama, zdárně rozvíjí. Sledovat více jak deset let deset lidí, šmírovat každý jejích krok, a nakonec přijít s tak hubeným výsledkem (který ale přesto stačí na vznesení obvinění), to už chce silný žaludek. Kam kráčíš, Ameriko?

Další zdroje

• Russian spy suspects seemed to savor all-American lifestyle
• Spy Games 2010: Making a Mountain out of Molehill