V Nizozemí se formuje nová vláda složená ze zrádců, žoldáků a prostitutek

Zatím byly pokusy vytvořit pravicovou koalici včetně liberálů, PVV a křesťanských demokratů a levicově orientovanou koalici složenou z liberálů a socialistů. Ani jeden pokus nevyšel. Pro většinu voličů bylo těžké nedat najevo své pocity frustrace a podráždění, následkem čehož je nyní pravděpodobné, že vytvoření nové vlády bude předcházet dlouhé a tvrdé vyjednávání. Někteří pozorovatelé se domnívají, že v Nizozemí může nastat bezvládí. Jediným řešením může být buď vláda jedné z hlavních stran nebo nějaký druh menšinové vlády, která by ovšem musela usilovat o parlamentní většinu při každém větším rozhodnutí. Mimochodem ani jedna z výše uvedených možností nemá v nizozemské politice tradici. Jinými slovy Holandsko prochází politickou krizi, se kterou nemá zkušenosti. A neví jak a u koho hledat řešení.

Nemnoho voličů si uvědomilo, že je politické elity cynicky ošálily. Aby si ti, kteří usilovali o úřad zajistili klid, zamlčeli skutečnost, že v dnešní EU národní parlamenty mohou rozhodovat jen zhruba o 20 % legislativy. Většina zákonů a regulací je diktována nezvolenou Evropskou komisí v Bruselu. Komise rozhoduje o politice v zemědělství, ekonomice, obchodě a rychle získává i rozhodovací moc v posledních věcech dosud řešených národními parlamenty. Všechna monetární rozhodnutí jsou dnes činěná na ředitelství Evropské centrální banky ve Frankfurtu. A konečně zahraniční a obranná politika je tvořena v hlavním stanu NATO v Bruselu a hlavně v Pentagonu a americkým ministerstvem zahraničí ve Washingtonu DC. Říci pravdu, je těžké dnes jmenovat nějakou stále suverénní zemi v Evropě. Ještě existují parádičky tvářící se jako znaky suverenity některých států, ale pravdou je, tyto státy už o suverenitu přišly, nebo se jí vzdaly samy, či prostě zanikla.

Volby do národních parlamentů v Evropě se staly trapným divadlem, podvodem na důvěře voličů, klamem masivních proporcí. Jsou podporovány vědomou konspirací zahrnující politické třídy a vládou kontrolována média. Po letech systematického lhaní by jeden čekal, že se evropští voliči probudí a začnou volit strany a kandidáty ostentativně ochotny prolomit existující systém a vnucované hodnoty politické korektnosti.

Ale jak politikové, tak média se pokoušejí zabránit veřejnosti v poznání, že smlouvy a dohody uzavřené EU mají vyšší platnost a přepisují národní legislativy. Z toho vyplývá, že současná situace, kdy prakticky neexistuje suverenita jednotlivých států, může být změněna pouze násilnou cestou. Pokud se tak nestane, situace se ještě zhorší jak EU brzy převezme pozůstatky toho, co ještě zbývá z národních suverenit. Evropané jsou chyceni ve vězení, ze kterého nebude možno uniknout. Brzy budou platit zvláštní daně, daň z bankovnictví, uhlíkovou daň, nebude jim dovoleno postavit si vlastní domy, budou pod úplným a bdělým dozorem 24 hodin denně sedm dnů v týdnu. Ale jejich bezpečnost se nezlepší.

Evropská města se rychle mění v zóny, kam není radno po setmění, a často i za bílého dne, vycházet, jak hordy nazlobených, frustrovaných mladých imigrantů z Afriky ovládly veřejné prostory. Policie to přehlíží, neboť od politických vůdců dostala instrukce, aby nezasahovala. Někdo se může zeptat, proč? Protože obyvatelé terorizováni strachem jsou snáze ovládatelní. A protože ovládnutá a vyděšená populace je nutná k uskutečnění programu drakonických reforem životního stylu, které EU chystá pro všechny občany.

Než se to plně podaří, musí být Nizozemci a další evropské národy drženi pod kontrolou. Ten, kdo je ochoten hrát a předstírat veřejnosti, že vládne, a přitom ví, že všechna důležitá rozhodnutí jsou mu diktována z Bruselu, Frankfurtu a Washingtonu, je podvodník. Říci to na plná ústa, je to zrádce, prostitutka a žoldák.

Takoví lidé se nestarají o práci, kterou dostali, ani o voliče, kteří je zvolili. Zajímají se jedině o platy, bonusy a výhody. Není divu, že skutečná moc v Nizozemí a všude jinde spočívá v rukou malé kliky kriminálníků zcela oddaných jakékoliv zpustlosti zatímco na veřejnosti si nasazují masku respektu.

V Nizozemí je to královská rodina, která trůní na vrcholu pyramidy zhýralosti. Zatímco královna cestuje po světě a opravuje program zlověstných reforem EU předsednictvím schůzek Bilderberg, předstírá, že má nejčistší úmysly v souladu s velebnou přísahou, kterou skládala při korunovaci. Tohle je z její strany cynická lež a přetvářka. Není se co divit, že využila svého vlivu v dánském státním aparátu a drží ochrannou ruku nad nejvyšším civilním úředníkem ministerstva spravedlnosti tamtéž. Tento muž je údajný pedofil a nemůže být (díky vlivu nizozemské královny) stíhán. Všechna obvinění proti němu (každé podpořené množstvím usvědčujících důkazů) byla stažená na příkaz samotného ministra spravedlnosti.

Rozvíjející se politická krize v Nizozemí má svou paralelu v Belgii, kde volby konané 13. června zajistily drtivé vítězství New Flemish Alliance (NVA) usilující o separaci Flander a vyhlášení samostatnosti flanderského státu. Zdá se, že také v Belgii zavládlo bezvládí. Někteří možná namítnou, že bezvládí existuje v tomto státě již dlouho. Rovněž Německo prochází politickou krizí, podpora koalice „černo-žlutých“ křesťanských demo-liberálů eroduje zneklidňující rychlostí. Říci pravdu, většina evropských národů prochází různou formou politické krize.

To, co se momentálně děje v Nizozemí, je pouze nejviditelnějším symptomem rychle se rozpadajícího poválečného uspořádání v Evropě.