Centrální bankovnictví v krizi: Zhruba dvacet zemí na pokraji platební neschopnosti

Tentokrát jsou škody tak zlé, že Fed byl nucen monetizovat dluh za biliony dolarů. Nemoc se tentokrát rozšířila do Evropy prostřednictvím ECB, která používá kvantitativní uvolňování tím, že prostě vytváří peníze z čistého vzduchu. To je něco, o čem řekli, že nikdy neudělají. Jediná skutečná likvidita v Evropě vychází z ECB a Fedu. Věříme, že nakonec země zkrachují, jako Island. Znáte všechny možné oběti. V současné době jich je 20, včetně USA a Británie. Hra Monte se třemi kartami netrvá věčně. Pokud je likvidita tak vzácná, tak odkud se ty peníze berou? Jediným místem, odkud by mohly pocházet, je Fed. Nejen, že probíhá nouzové vyplácení za 2 biliony dolarů, ale také jak banky a spořitelny neprochází stress testy, některé z nich budou zachraňovány nouzovými balíčky tak, že budou pohlceny údajně solventními institucemi. Až bude tato možnost pryč, pak je musí nouzově vyplatit vlády. Až monetizace zasáhne celý systém, ten zkolabuje. Zhruba po 50 letech v tomto oboru věříme, že systém se s určitostí zadrhne.

Všechny zapojené centrální banky jsou v bankrotu, nebo prakticky v bankrotu. Pokud v bankrotu nejsou, proč je jejich stav tak velkým tajemstvím? Bundesbank řekla minulý týden Španělsku, že nechce, aby byly výsledky stress testů zveřejněny. Důvodem byl očividně pochmurný stav německých bank a jejich sklon opět udržet vše v tajnosti. Jsou to stejní lidé, kteří chtějí celosvětovou měnu ve formě SDR, která je bezcenná, protože nemá žádné krytí. Je to jen další nekrytá měna. Vše je v tak špatném stavu, že nemohou ani sterilizovat své intervence. Nové biliony, které vidíme v systému Evropy a USA, nelze sterilizovat.

V Anglii vidíme, jak Bank of England financuje a monetizuje britský rozpočtový deficit. Alternativou je finanční kolaps. Británie je v tak strašlivém stavu, že se odmítla zúčastnit na nouzovém vyplacení zemí eurozóny PIIGS ve výši 1 bilionu dolarů. Nedávno Fed koupil toxický odpad za 1,25 bilionu dolarů a 800 miliard ve státních papírech v ceně přes 2 biliony dolarů. Jako přídavek k nekompetentnosti a zoufalství ECB kupuje toxické dluhy eurozóny zemí, které jsou na pokraji bankrotu. Všechny subjekty zvyšují své programy nákupů dluhů za peníze, které nemají, a ve jménu lidí, kteří nikdy tento dluh zaplatit nemohou. Centrální banky to nezajímá, protože zachraňují finanční instituce. Občané jsou až na posledním místě. Nikdo z nich se nechce vzdát své mocenské základny. Nechtějí vyhlásit bankrot – chtějí, aby jejich dluhy zaplatila veřejnost. Výmarská republika se příliš nelišila, až na to, že tehdy to nebylo způsobenou hrabivostí Němců, ale pomstou nepřátel, aby přivodili válku horší, než byla ta první, která měla skončit se všemi válkami. Tentokrát je to poháněno hrabivostí a snahou o nastolení světové vlády.

Výsledkem toho všeho je, že asi 20 největších zemí je na pokraji insolventnosti, nemluvě o bezpočtu dalších zemí. Vidíme jednu krizi u finančních zdrojů za druhou. Dokonce i velké země nemohou prodat své dluhopisy, dokonce ani za vyšší, než normální výnosy. Úrokové sazby jsou blízko nule. Předpokládáme, že by mohly přejít do záporného teritoria, kdy vám budou platit, abyste si půjčili peníze. Nesmějte se, stalo se to již více než jednou. Nebylo také neobvyklé vídat negativní nájemní sazby, když se země snažily potlačit cenu zlata. Vlády udělají cokoliv, co chtějí. Stejné myšlenkové pochody mají za následek zvýšení objemu peněz a úvěrů. V současné chvíli jsou v problémech téměř všechny vlády. Pokud ze svých vlastních ekonomik neučinily psí žrádlo, musí kupovat dluhy od těch, které tak učinily, a úporně trpět ztráty. Podívejte se na nouzové vyplacení eurozóny zemí PIIGS téměř za 1 bilion dolarů. Opravdu si myslíte, že tyto dluhopisy budou někdy splaceny? – my ne. Je to tento koncept vzájemné provázanosti, který je, jak hráči shledávají, katastrofou. Jak mohou solventní evropské země byť jen uvažovat o nouzovém vyplacení za 2 biliony dolarů zemí, které opravdu nezajímá, jestli bude jejich dluh někdy splacen? Tak dnes svět funguje.

Vracíme se zpět k velmi důležitému podkladovému konceptu, a zde pokud nechápete, co se opravdu děje za oponou, nemůžete nikdy dostat správné odpovědi a závěry. Lidé mluví o cyklech a super cyklech, jakoby k nim docházelo z ničeho nic. Ale ke všem dochází záměrně. Jako příklad, ekonomika se zlepší, ale je tomu tak díky stimulačními balíčku ve výši 800 miliard dolarů a výdajům Fedu. Růst, který to přineslo, byl v nejlepším případě mírný. Nyní, když ekonomika ochabuje, stimulační balíček se spotřeboval, je otázkou, co přijde dál. Jediným způsobem, jak odvrátit krizi, je další stimulační plán. To samozřejmě neovlivní kořenové příčiny – jen to získá čas.

V této přehlídce dluhů shledáváme zajímavým, že až na jeden zdroj nevidíme v médiích jakoukoliv zmínku o příspěvku Ameriky, prostřednictvím MMF, ve výši asi 60 miliard dolarů. Podvody a zločinnost pokračují v nezmenšené míře. Nikde vám neřeknou, že k největším spekulantům patřily banky, které jste nuceni nouzově zachraňovat.

Za poslední rok jsme viděli hromadný úprk do korporátních a státních dluhopisů, s nepatrnými výnosy, v důsledku dojmu, že dluhopisy jsou bezpečnější. Tyto investory čeká velké překvapení, kdy se banky a další profesionálové začínají o rizika s tím související dělit, a zbavují se tak chabých výnosů. Jak končí stimuly světové ekonomiky a likvidita, která byla chrlena centrálními bankami, dochází, nastane pochopení, že vyhlídky u jednotlivých zemí a korporací jsou silně horší. GDP padá a v mnoha zemích, v čele s USA by mohl, pokud bude poslední dvě čtvrtletí tohoto roku a dále negativní. V dluhopisech žádné bezpečí nespočívá, obzvláště ne v komunálních. Dluhopisy jsou bublina, jak brzy mnozí zjistí. Pokud se příjmy propadnou, schopnost obsluhovat dluhopisy se stane obtížnější, jak pro vlády, tak korporace. Za existence těchto problému se náš kongres plazí před politickými pány na Wall Street, v bankovnictví, pojišťovnictví, velkých farmaceutických firmách a nadnárodních konglomerátech. Oceňování rizika je nyní nemožné, což znamená, že riziko roste exponenciálně. Tato realita nakonec, jak půjde čas, učiní úvěry hůře přístupnými.

Důležitější než cokoliv jiného jsou pracovní místa a to, že ti, kdo je vytváří, si nemohou snadno půjčit peníze. A zároveň volný obchod, globalizace a převod pracovních míst do zahraničí zabíjí naše pracovní místa a naplňují kapsy nadnárodních konglomerátů, které mají své zisky v zahraničí nezdaněné.

Problémy, které vidíme v Evropě, jsou pouhým odrazem toho, co se děje na celém světě. To nás vede k závěru, že Američané a další jsou systematicky podváděni svými zákonodárci. – Problém, který lze zmírnit v listopadu tím, že je téměř všechny odstraníme (volby – p.p.).

Evropský pokus o záchranu fungovat nebude, a stejně tak podezřelý a dočasný stimulační balíček, nebo větší vydávání peněz a úvěrů. A nezapomínejte také, že velká část evropského dluhu je držena americkými institucemi. Velká volatilita je na cestě, jak bude dluhová imploze pokračovat. Není pak divu, že, jak jsme předpověděli, zlato a akcie dosahují nových výšin.

Akciové a dluhopisové trhy nemohou jít jinam, než dolů. Pokud jste neodešli z obou, s výjimkou zlata a stříbra, raději byste měli. Velké peníze, profesionálové, se nachází ve stavu paniky, a tyto peníze musí někam jít. Ano, tušili jste to, a to jsou pro aktiva vázaná na zlato a stříbro velmi býčí podmínky. A jako další stimul se dolar nachází v procesu dosažení svého vrcholu, což znamená, že honba na něj skončila a dolar směřuje dolů. Ačkoliv byl dolar od zlata a stříbra před mnoha lety odpojen, jak jsme předpověděli, a zlato ovlivňuje jen z asi 20%, je u zlata stále býčí, a ne neutrální nebo negativní.

Dalším polínkem do ohně, jak jsme předpověděli před čtyřmi lety, byl nejen kolaps nemovitostí a konfiskace, které vymazaly u hodnoty nemovitostí biliony dolarů, ale také to, že tyto peníze utečou z nemovitostí, kde byly hypotéky větší, než hodnota majetku.

První vlna začala před dvěma lety, ale nyní vidíme, že jsou zasaženi i ti s dobrým až vynikajícím kreditem, kteří nesplácí, protože jeden nebo více živitelů rodiny ztratil práci. Nyní jsou pod vodou a na ztrátovém aktivu sedět nebudou. Mimo to chápou, že to nyní může trvat roky, možná další dva roky, než se trh dostane na dno, a mnohem déle, než uvidíme aspoň nějaké zdání normálnosti. Tyto případy nyní tvoří asi 13% všech insolvencí, z 4% před třemi roky.

Držitelé hypoték se nyní domnívají, že to byly splátky bankám, co debakl způsobilo a přivedlo vlastníky domů do problémů. Banky napomáhaly a podněcovaly všechny možné podvody, a nikdo nebyl nikdy obviněn, natož poslán do vězení. Fed a vláda banky také nouzově vyplatily, avšak veřejnost nikoliv, a to dále rozběsnilo vlastníky domů a další. Vyplácí se být podfukář. Banky ztrácí asi 100 miliard dolarů ročně, a tyto peníze jsou tlačeny do ekonomiky prostřednictvím dalších kanálů – další stimulační plán, protože mnozí již své hypotéky nebo nájmy neplatí. V příštích dvou letech nemovitosti s negativním výnosem vzrostou z 25% na 50% až 60%. Spousta věřitelů půjde ke dnu a tak by tomu mělo být. Pro ekonomiku to bude samozřejmě devastující.