Historka o afghánském surovinovém bohatství je jen válečná propaganda

„Liberální“ New York Times, které nám dříve přinesly fantastické historky o ZHN v Iráku a žlutém uranovém prášku z Nigeru, jsou tu znovu a popisují obrovská ložiska surovin v Afghánistánu jako „doposud neznámá“.

V historce, kterou zveřejnily Times v neděli, noviny poukazují jako na svůj zdroj na „vnitřní zprávu Pentagonu“ a poznamenávají, že američtí představitelé nyní věří, že Afghánistán by se mohl stát „Saudskou Arábií u lithia“.

Článek tvrdí, že „malý tým představitelů Pentagonu a amerických geologů“ nedávno objevil také obrovské žíly železné rudy, mědi, kobaltu a zlata, které by mohly Afghánistán přeměnit na nejdůležitější těžební středisko na světě.

Tvrzení, že tyto informace jsou nové, je nicméně evidentně směšné.

V rozhovoru pro Politico penzionovaný vysoký americký představitel poznamenává, že kdokoliv s delší pamětí než má zlatá rybka zjistí, že údajný „nový objev“ je cokoliv jiného, ale ne novým objevem:

„Když jsem žil v Kábulu na počátku 70. let, (americká vláda) Rusové, Světová banka, OSN a další se již tehdy silně zaměřovali na široké spektrum afghánského nerostného bohatství. Levné způsoby, jak dostat rudu do mořských přístavů, byly vždy limitujícím faktorem,“ řekl tento představitel.

Navíc v polovině 80. let hlavní inženýr Geologického průzkumu Afghánistánu zveřejnil zprávu, kde poukazoval na obrovské bohatství nerostných surovin. Afghánská vláda se chystala na spolupráci se sověty při těžbě, předtím, než se Rusko z této země stáhlo zcela, když se jeho impérium v r. 1989 začalo hroutit.

Člověkem úzce svázaným se zastavováním sovětské okupace v Afghánistánu, tím, že se zradikalizuje muslimský odpor v zemi, byl super elitář Zbigniew Brzezinski. Ve své knize z r. 1997 Velká šachovnice: Americká nadvláda a její strategické imperativy se Brzezinski o strategických a ekonomických ziscích dosažených prostřednictvím kontroly toho, co popisuje jako euroasijský Balkán, zmiňuje přímo:

„…Euroasijský Balkán je nekonečně důležitějším jako potenciální ekonomická kořist: v tomto regionu se nachází obrovská koncentrace zemního plynu a ropy, a to mimo důležitých minerálů, včetně zlata (strana 124)“, a „globální nadvláda Ameriky přímo závisí na tom, jak dlouho a jak účinně bude její převaha na euroasijském kontinentu udržena… Mocnost, která ovládá Euroasii, bude kontrolovat dva ze tří světových nejvyspělejších a ekonomicky produktivních regionů… nachází se tam také většina fyzického světového bohatství, jak ve formě firem, tak v podzemí (strana 30-31).“

Svým nyní známým srdečným a vřelým způsobem Brzezinski také zdůrazňuje, že proto, aby kontrolovala tento region, musí dominantní globální mocnost „zabránit konkurenci a udržet bezpečnostní závislost mezi vazaly, aby si udržela nohsledy poddajnými a ochránila je, a aby zabránila barbarům se spojit (strana 40).“

Brzezinski také poznamenal, že Američané budou muset být nakrmeni a nahnáni do podpory toho, co se v podstatě rovná křižáckému tažení dnešní doby:

„Přístup americké veřejnosti k externí projekci americké moci byl mnohem ambivalentnější. Veřejnost podporovala zapojení Ameriky do druhé světové války z velké části kvůli šokujícímu účinku útoku Japonců na Pearl Harbor (strana 24-25).“

Po 9/11 byl svět svědkem přesně toho, co Brzezinski navrhoval:

Pokud stále věříte, že americká vláda o obrovském nerostném bohatství v Afghánistánu dříve nevěděla, i přes fakt, co vše bývalí vysocí američtí představitelé, Afghánci, sověti a Zbigniew Brzezinski učinili, pak se mrkněte na tuto zprávu US Geological Survey z r. 2007.

Tato zpráva odhaluje, že USA si byly vědomy „výrazného množství neobjevených nepalivových nerostných zdrojů“ v Afghánistánu, a poznamenává, že tato země „má významné množství neobjevených nepalivových nerostných zdrojů“, včetně „velkého množství přístupné železné rudy a mědi, a hojných depozit barevných kamenů a polodrahokamů, včetně smaragdů, rubínů a safírů“.

Dokonce i zahraniční oficiální zpravodajské zdroje, jako Reuters, článek Times zpochybňovaly, a poukazovaly na potřebu „porovnání s realitou“.

Takže proč „liberální“ NY Times vydávají tuto historku za „objev“ měnící hru, když je to primárním důvodem americké okupace tohoto regionu od počátku?

Jednoduše proto, že americká veřejnost je unavena pohledem, jak je tato země nasávána do černé díry dluhu, zatímco nadále platí za válku, která nyní překonala konflikt ve Vietnamu, coby nejdelší válka v americké vojenské historii.

Jeremy White z Huffington Post poznamenává, že „tato historka je podobná historce, která předcházela válce v Iráku, kdy Bushova vláda tvrdila, že irácké ropné bohatství zaplatí všechny náklady na rekonstrukci“.

Steve Hynd, bloger Newshoggers, popisuje výtvor Times jako „vhodně načasovanou historku o zombie… která byla přesto vzkříšena pro politické účely“.

Vzpomeňte si, že Obama si vzal válku v Afghánistánu za svou tím, že do této země poslal další tisíce a tisíce vojáků a požadoval od kongresu rekordní válečné rozpočty. Pokud Obamovo afghánské dobrodružství selže, selže jeho prezidentování. Jak prostitutky v Times, tak Bílý dům si to nemohou dovolit.

Zdánlivě ochabující nadšení pro zapojení USA ve prospěch afghánského prezidenta Hamida Karzaiho, a jeho hrozby, že se „přidá k Talibanu“ kvůli nefunkční americké misi, mohou být faktory také.

Jak informuje Gareth Porter z IPS, Obamova vláda bude v nadcházejících měsících zírat na „strašáka kolapsu americké politické podpory pro válku v Afghánistánu, srovnatelného s tím, k čemu došlo u války v Iráku koncem roku 2006“.

Historka o nerostném bohatství může také sloužit k tomu, aby podpořila zapojení britských jednotek tváří v tvář masové veřejné nespokojenosti, nové vládě, jejíž některé složky vyjádřily odpor k probíhajícímu konfliktu, a napětí mezi USA a Británií kvůli ropné skvrně BP.

Závěr zůstává jasný. Tvrzení, že nerostné bohatství Afghánistánu nebylo součástí agendy invaze a okupace, vypracované před 9/11, a že bylo náhle objeveno, je prokazatelně podvodné. New York Times se opět zapojily do šíření propagandy, v pokusu prodat budování impéria nového světového řádu.