Steve Connor: Potřebujeme globální debatu o populaci

Lord Rees, prezident Královské společnosti, toto téma nadhodil ve svých vynikajících přednáškách Reith; sir David Attenborough se stal borcem těch, kteří věří, že populace byla vykázána z problematiky životního prostředí; a nedávno profesor Aubrey Manning, komentátor Earth Story BBC, uvedl, že již pouhý počet lidí na planetě je největší hrozbou, které svět čelí.

Vědci jsou pověstní tím, že říkají věci tak, jakými jsou, ne jak by měly být. Politici, stále se ohlížející po krátkodobých řešeních, aby se udrželi ve funkci, zpravidla nehledí dále, než na střední vzdálenost. Přesto je populace jednou z těch hrozeb za horizontem, kde nejsou nepřátelé, jak říká Lord Rees. Je to pomalu se pohybující katastrofa, a všichni politici zdá se poskytují pouze podobné otřepané fráze, jako Michael Heseltine, který nedávno na Rádiu 4 na otázku odpověděl, že problémy související s populací se nikdy neukážou být tak velkými, jako bylo předpovídáno – což je pravděpodobně pravda, pokud máte své vlastní arboretum v Oxfordshire.

Není pochyb o tom, že Heseltine a další politici, kteří upřednostňují nedělat s populací nic, budou citovat slova Johna P. Holdrena, poradce pro vědu prezidenta Obamy, který tato slova napsal v r. 1969, když byl mladým ekologem: „Pokud nebudou okamžitě přijata opatření na kontrolu populace, a to účinně, veškerá technologie, kterou bude člověk mít, nezmírní mizérii, která přijde.“

Mizérie, jaká mizérie? Můžete si samozřejmě představit, že politická třída tvrdí, že vědci se u přelidnění neustále mýlili. Ale příštích 40 let se bude od předešlých 40 let velmi lišit, a mnoho vědců se bojí, že opravdu přijde extrémní mizérie, pokud svět nebude brát populaci vážněji.

Fakta mluví sama za sebe. OSN odhaduje, že globální populace vzroste z 6,8 miliard lidí v r. 2009 na 8,3 miliard v r. 2030, kdy k většině nárůstu dojde v nejchudších zemích, především v subsaharské Africe, která má být v tomto období zodpovědná za 51% tohoto nárůstu – čtyřnásobek nárůstu v Británii.

Světová produkce potravin se bude muset zvýšit o 50%, aby se uspokojila poptávka; dostupnost vody se bude muset zvýšit o 30%; a globální poptávka po energii vzroste o 50%. Politici si mohou myslet, že věda a technologie poskytnou to, co bude potřeba, jak tomu bylo v minulosti, na úkor prostředí, ale mnozí vědci si nejsou tak jistí.

Sám Holdren přišel s jednoduchou rovnicí, kdy se pokusil kvantifikovat udržitelnost dané úrovně populace: I=P×A×T – kde I představuje dopad na prostředí, P velikost populace, A hojnost nebo úroveň spotřeby na hlavu, a T technologii, která určuje, jak účinně jsou zdroje používány. Tato rovnice jednoduše říká, že dopad na prostředí je faktorem počtu lidí, kolik spotřebují a jak účinná spotřeba je.

Je to hrubá rovnice, ale cílem bylo ukázat, jak můžeme omezit dopad na prostředí tím, že zasáhneme na nějaké z těchto tří úrovních. Jasné je, že pokračující nárůst členů lidské společnosti činí vše ostatní, co děláme pro dosažení udržitelnosti, mnohem obtížnějším. Jak říká David Attenborough: „Nikdy jsem neviděl problém, který by nebylo snazší vyřešit s méně lidmi, nebo těžší, a nakonec nemožné, s více lidmi.“

Pokud si někdo myslí, že je to pouze problémem pro chudé země v Africe, měl by si přečíst zprávu o populaci Fóra pro budoucnost z minulého týdne. Oficiální statistika ukazuje, že britská populace vzrostla v letech 2001 až 2008 o 2 miliony lidí, nejrychleji od poválečné „populační exploze“. V období 2008 až 2033 má bristská populace vzrůst z 64,1 milionu na 71,6 milionu, kdy rok 2019 bude rokem, kdy bude v Británii oficiálně žít 70 milionů lidí – kdy by zde mohl žít ilegálně zhruba další milion lidí.

To znamená, že budeme muset každý rok postavit další město velikosti Bristolu. Asi dvě třetiny z tohoto předpokládaného nárůstu mají být podle očekávání buď přímo, nebo nepřímo důsledkem budoucí migrace, tvrdí Fórum pro budoucnost. Politici by měli být přinuceni o této otázce debatovat, než aby se pouze spoléhali na to, že lidé budou zastrašeni tvrzením, že něco takového je poněkud nechutné, až neliberální, xenofobní a rasistické, a chytily se toho elementy, které si tuto problematiku přivlastnily pro své vlastní ohavné cíle.