Tragická předvolební úvaha: Koho volit?

Jestliže tedy musíte povinně uvažovat nad tím, koho volit, tak se nám naskýtají pouze dvě základní možnosti – tj. volit sobě ty nejchytřejší, nebo ty nejhloupější zástupce. Pokud chceme volit ty nejhloupější, tak tuto otázku není nutné nijak řešit, neboť hloupí se vybírají a volí sami. Jenom idiot se cítí být povolán a způsobilým, aby nevládnul sobě, ale druhým. A jenom ještě větší hlupáci se na takovou neomalenost nechají nachytat. Pouze hlupák volí hlupáka. Vzájemně si spolu zcela vystačí.

U volby těch nejinteligentnějších zástupců občanů však nastávají velmi závažné potíže. Skutečný inteligent totiž nechce nikomu vládnout, a namyšlený hlupák jej není schopen nijak rozpoznat. A navíc je zřejmé, že by jej o převzetí vlády nad sebou nedokázal ani poprosit.

Protože inteligence nás obyčejných občanů, degenerovaných primátů druhu homo sapiens sapiens, není příliš vysoká, nejsme tedy schopni rozpoznat inteligentní osoby nebo tvory, které by nás obyčejné nebo důležité blbce mohly zastupovat. Pýcha by nám ani nedovolila otevřeně přijmout jejich přirozenou nadřazenost. A inteligenci, která řádově překračuje naši zoufalou duševní omezenost, sebevědomě a potměšile pokládáme za naprostou debilitu.

Abychom zjistili, kdo je na naší planetě nechytřejší,  potřebujeme kritérium, která by to určilo a objevilo za nás a bez nás. Každý jistě bude souhlasit, že tím kritériem je mnohonásobně šťastný a svobodný život. Vždyť ani my, postižené opice, o nic jiného neusilujeme, a z toho důvodu kolonizujme, rabujeme, podvádíme, okrádáme, mučíme, vraždíme a ničíme celou planetu a především sami sebe.

Nebudu vás unavovat popisem náročného výběrového řízení, které jsem provedl ve svém nejbližším prostředí, ale seznámím vás přímo s jeho výsledky. Budete se divit, ale nám nevládnou žádní kapitalisté privátní (liberální) ani státně monopolní (komunističtí). Nejsou to ani demokraté sociální, křesťanští, občanští a bůhví jací. Nevládnou nám socialisté národní ani evropští, ani mimozemšťané. Nejinteligentnějším tvorem, kterého jsem podle výše uvedeného kritéria nalezl, nebyl žádný primát z druhu opic, ale kočka domácí.

K výše uvedenému výsledku jsem dospěl při zkoumání naší rodinné populace. Uvědomil jsem si, že celé naší rodině suverénně vládne kocour. Zásadně nepracuje. Vybírá si v jídle. Dělá si co chce. Nechá si od všech posluhovat.  Koupili jsme mu nový byt, a poctivě za něj splácíme hypotéku. Ráno nás předčasně budí, abychom šli do zaměstnání, a měli peníze na jeho luxusní život, zatímco on se celý den válí doma a pospává. Zabral si manželku a půlku postele, a také novou sedací soupravu. Zatímco lidští povaleči jsou špinaví a smrdí, náš kocour je čistotný a nezapáchá, ačkoliv jsme jej již několik let nemyli. Poníženě mu čistíme jeho záchod. Mňoukne a již běžíme, abychom splnili jakékoliv jeho přání. Není degenerovaný. Jazykem si mimo hlavy dosáhne i na konečník, zatímco my si to ve státě musíme ovšem dělat navzájem. A tak bychom mohli pokračovat dál.

Kočky dávno nenápadně vládnou planetě. Ovládly celou lidskou společnost a civilizaci. Vlastně nás nechaly jenom prožívat bláhovou iluzi, že zde vládneme my, pitomé opice. Kočka má devět životů a dokáže žít svobodně v přírodě i v civilizaci, zatímco všichni ostatní tvorové této planety jsou nuceni žít ve vězeních, lágrech, rezervacích, polích, lánech, květináčích, záhonech, klecích, zoologických zahradách, státech, paragrafech, bankovních účtech, autech, silnicích, řádcích, panelácích, televizích, městech, koncentrácích a jiných demokraciích.

Problém naší existence a demokracie spočívá v naší vrozené diskriminaci, demenci a degeneraci. Od své patologické přirozenosti se cítíme být nadřazenými všemu a všem, a proto nejsme schopni správně určit, kdo by nám měl vlastně vládnout. Potíž je v tom, že ačkoliv jsme opice, tak se na sebe nedíváme jako na opice, ale jako na lidi nebo občany. Nikdo nám nevysvětlí, co jsme vlastně za druh kreténů. Kočky jsou duchovně nepoměrně výše než civilizovaní primáti. Meditují klidně celý den, zatímco opice člověk od rána do večera jenom a jenom hřeší, třeští a blbne. Kočka by své vlastní děti nikdy neprznila. Ani mediálně. Kulturním opicím to však taková úchybnost nedělá žádné problémy.

Všichni chovatelé koček, a není jich vůbec nijak málo, mně dají za pravdu, že nejlepším uživatelem planety, veškerého luxusu a nahromaděného majetku, které opice druhu homo sapiens sapiens na této planetě nakradly, si nejvíce užívají kočky domácí. Je úplně jedno, koho budete volit. Na Zemi nevládnou žádné tajné spolky, konspirátoři, finančníci, teroristi, mafie, kapitalisté, komunisté, Číňané, Židé, Rusové, Američané, Zločinci ani Potomci, a již vůbec ne jimi nastrčení šašci, které nazýváme svými politiky, ale pouze kočky. Jenom demence nám zcela vlastní, která nám zastírá zrak a náš chabý rozum nám to nedovoluje nijak poznat a připustit.

Nedivme se, že potom žijeme v takovém mravním, duševním, fyzickém a sociálním marasmu, když nevíme, nebo si nechceme přiznat, kdo je vlastně skutečným vládcem planety Země.

Rané starověké říše Egyptské existovaly bez válek, strádání, útlaku, sociálních otřesů a demokracie tisíce let. A to čistě z toho důvodu, že toto věděly a uznávaly, že kočky jsou nadřazené postiženým lidským opicím. Staří Egypťané uctívali kočky jako božstva. Stavěli jim chrámy a sfingy. A kočky, které nijak neusilují o vládu, a přitom ji suverénně třímají, jim za to po dlouhá lidská pokolení blahosklonně udělovaly šťastný život.

Chovatelé koček, a jsou jich miliony, dobře vědí, že nemají koho volit. Nemusí si vybírat za svého zástupce nikoho z těch kreténů a hajzů - žádnou z vychytralých, sprostých, oplzlých, zlodějských, samolibých, hloupých, namyšlených, úchylných, naivních a degenerovaných opic. Ve skutečnosti naším chovatelem, pánem a vládcem je kočka domácí, která nám uděluje laskavou milost, abychom jí mohli sloužit a pečovat o ni. A kvůli tomu musíme shánět finanční prostředky v marasmu džungle vykřičené demokracie, sprostoty, zločinnosti, podlosti, brutality, záludnosti, ješitnosti, závisti, nezažranosti, chamtivosti, pýchy, neomalenosti, hyenizmu, drzosti, oplzlosti, stupidity, tuposti, omezenosti, slabomyslnosti, potměšilosti a mnohých jiných velmi výtečných, vyšinutých vlastností nehodných žádného zvířete.

Zatímco jsem toto psal, tak ten náš dobytek se urazil, že mu nevěnuji pozornost. Pomstil se, a udělal loužičku na nový koberec. Jdu poníženě pokleknout, abych ji odstranil. Náš pokus o převzetí vlády nad planetou dopadl vskutku tragicky…