Rabi Kestenbaum: Židé za holocaustu umírali kvůli sionistickému rabínovi Stephenu Wiseovi

Rabi Kestenbaum promluvil v mosdot (ústavu) HaRava Aharona Soloveičika před davem shromážděným k uctění památky Jom HaŠoa (Den vzpomínky na holocaust, který se připomíná 27. nisanu hebrejského kalendáře – pozn. překl.) v Ramat Bejt Šemeš (město poblíž Jeruzaléma – pozn. překl.). Mluvil o svých vědomostech a zkušenostech týkajících se postojů vedení amerického Židovstva za holocaustu.

Potvrdil starší zprávy o zločinech reformního rabína Stephena Wisea, který byl v letech holocaustu nejmocnějším židovským vůdcem v Americe. Rabi Kestenbaum poskytl asi nejpádnější důkaz o Wiseových proradných činech. Prohlásil, že Wise několikrát telefonoval jeho otci rabimu Davidu Kestenbaumovi a říkal mu, že by měl přestat naléhat na vládu USA kvůli záchraně evropských Židů. Jednou prý Wise Efrajima Kestenbauma požádal: „Řekněte svému otci, že musí být Američanem a nebojovat za evropské Židy. Musíte být především Američany.“

Přitom Wise veřejně prohlašoval: „Jsem vůdcem Židů v Americe“. Byl také hlavním představitelem amerického sionismu, založil newyorskou Federaci sionistických společností (Federation of Zionist Societies), a byl i vůdčí osobností při založení celostátní Federace amerických sionistů (Federation of American Zionists; do roku 1904 byl jejím čestným tajemníkem a spolupracovníkem Theodora Herzla). Na II. sionistickém kongresu v Basileji r. 1898 byl delegátem a tajemníkem pro anglicky mluvící země.

Wiseho podpora politického sionismu byla pro reformní judaismus, k němuž se hlásil, velmi netypická, protože tento druh judaismu byl v té době rozhodně nesionistický.

Wise společně s Louisem Brandeisem, Felixem Frankfurterem a dalšími položil základy demokraticky volené celostátní organizace „fanaticky sionistických“ Židů, „aby reprezentovala Židy jako skupinu a ne jako jednotlivce“. Za druhé světové války byl Wise zvolen spolupředsedou Americké sionistické mimořádné rady (American Zionist Emergency Council), předchůdce AIPAC.

Rabi Efrajim Kestenbaum byl se svým otcem v Bílém domě, kde žádali prezidenta Roosevelta, aby zastavil plány maďarského vůdce Horthyho na deportaci maďarských Židů do rukou nacistů. Za přítomnosti obou Kestenbaumů Roosevelt přikázal svému asistentu Kellymu, aby Horthymu zaslal poselství, že „pokud deportuje jediného maďarského Žida do Osvětimi, vyšlu své bombardéry na Budapešť a další maďarská města a vymažu je z mapy. ... Doufám, že při tom Horthy zahyne.“

Za několik dní se rabi Kestenbaum dozvěděl, že Horthy své rozhodnutí zrušil. Jak je známo, v další fázi války bylo povražděno na 600 000 maďarských Židů. Kestenbaum tvrdí, že kdyby se Wise nepostavil proti, Roosevelt pro záchranu Židů před plynovými komorami učinil mnohem více.

Moshe Shonfeld ve své knize Oběti holocaustu žalují (Holocaust Victims Accuse) tvrdí, že Wise zabránil odeslání potravinových balíčků do Polska z obavy, že by to Spojenci mohli považovat za poskytování pomoci nepříteli. Stejné obvinění vyslovil i historik Saul Friedlander: „Na jaře 1941 se rabi Wise rozhodl uvalit úplné embargo na veškerou pomoc Židům v okupovaných zemích. Učinil tak v souladu s hospodářským bojkotem vyhlášeným americkou vládou vůči silám Osy (jakoby potravinové balíčky byly přímou či nepřímou pomocí nepříteli) ... Zástupcům Světového židovského kongresu v Evropě byly dány striktní příkazy, aby okamžitě zastavili veškeré zásilky balíčků do ghett, a to navzdory faktu, že všechny dodávky směřovaly k Židovskému svépomocnému sdružení ve Varšavě. ,Všechny operace s Polskem a přes Polsko musí okamžitě přestat‘, telefonoval Wise delegátům kongresu v Londýně a Ženevě, ,a ihned znamená anglicky IHNED a ne v budoucnu‘“.

Autoři David Wyman a Rafael Medoff ve své knize Rasa proti smrti: Peter Bergson, Amerika a holocaust (A Race Against Death: Peter Bergson, America, and the Holocaust) obvinili Wiseho i z toho, že rozložil vedení, což bránilo záchranným pokusům dalších lidí. Obviňují ho rovněž, že poradil prezidentu Rooseveltovi, aby odmítl setkání se 400 ortodoxními rabíny, kteří roku 1943 pochodovali Washingtonem, a že se snažil umlčet vysílání „Nikdy nezemřeme“ (We Will Never Die, dramatické představení složené americkými Židy z roku 1943 – pozn. překl.), které chtělo upozornit na masakr evropských Židů.

Wiseho blokování záchranných pokusů v době holocaustu nebylo mezi židovskými vůdci ojedinělé. Ironií je, že si dnešní sionisté vyhradili den na truchlení za holocaust, a že holocaust používají jako hlavní argument pro nutnost existence židovského státu.

Rabi Stephen Samuel Wise (1874 – 1949) pocházel z Budapešti. Více o něm i o kritice jeho postojů za holocaustu viz Wikipedia.