Bankrot – otázka času

O tom, že ekonomika této země Evropské unie mele z posledního, se mluvilo již před půl rokem. Řecko vinili z toho, že zakrývalo rychle rostoucí dluhy před Bruselem, ale nikdo při tom neobvinil samotný Brusel z toho, že ekonomický model Evropské unie není schopen v těžkou chvilku podržet vlastního člena. Byznys po bruselsku je čistě chladná kalkulace. Nezajímá ho, že v ulicích řeckých měst probíhají protestní pochody proti snížení výdajů na sociální programy, za které vláda této země již utrácet nemůže.

Poslední „ránu“ naději Řeků, že se mohou dostat z krize, uštědřila mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor’s, která snížila rating Řecka na tak zvanou „smradlavou“ úroveň – BB+. Nyní je jeho rating tak nízký, že není možné mluvit o jakýchkoliv investicích v této zemi. Analytici S&P nejsou přesvědčeni, že řecká vláda se s rozpočtovým schodkem vypořádá. Úroveň BB+ znamená, že ohodnocení ekonomiky se dostalo do spekulativní kategorie, a státní dluhopisy z velké části zajímají pouze spekulanty, protože dlouhodobé vložení prostředků je spojeno s velkým rizikem. V této souvislosti se okamžitě propadly hlavní evropské indexy. Podle výsledku na zahraničních trzích, kde mnohé indexy poklesly o 2,7-3,8%, jde podle sdělení agentury Bloomberg o největší pokles za posledních pět měsíců. Vzápětí poklesly i evropské a ruské indexy. RTS a MMVB ztratily více než procento. Ve středu pokles pokračoval ještě silněji. Již ráno, podle burzovních údajů, ztratil index MMVB 2,13% a RTS 2,2%.

Mezitím stejná agentura, Standard & Poor’s, Reuters sdělila, že snížila rating Portugalska o dva body, na A-. S&P se obává, že tato země nebude schopna své velké dluhy splatit, s ohledem na její ekonomickou prognózu.

Rozhodnutí této agentury odráží „názor, že se zvyšují rozpočtová rizika, kterým Portugalsko čelí“.

Jen málokomu je třeba vysvětlovat, že rozpočtová krize Řecka je pouhou špičkou ledovce. Mimo Řecka nevyvolávají znepokojení v eurozóně pouze Portugalsko, ale také Itálie a Španělsko. K na obzoru se rýsujícímu bankrotu Řecka nedojde pouze v jednom případě: jestli ho rázně podpoří Evropská unie. Nicméně finanční trhy žádná rozhodná opatření, která by mohla demonstrovat schopnost společnými silami krizi urovnat, ze strany EU nevidí. A ta polovičatá opatření, která byla v Evropě přijata před týdnem, kdy se Řecku půjčily peníze, aby mohlo zaplatit splatné dluhy, v samotné řecké ekonomice nemění nic. Krize v Řecku „může vyvolat finanční tsunami v celé Evropě“, nebude-li včas vyřešena, tvrdí finančníci, konkrétně místopředsedkyně Evropské komise Vivian Reding. Komise vyzvala Německo, aby jednalo v duchu evropské solidarity a předložilo plán pomoci Řecku. „Pokud Řecko zbankrotuje, následky se projeví všude – ve Velké Británii, Islandu, Francii, Portugalsku, Itálii,“ řekla.

Řecko, s rozpočtovým deficitem 12,7% GDP jen za minulý rok, se jeví být největším problémem, ale nezapomínejme, že v eurozóně ho následují Irsko s 12,5%, Island s 11,2%, Portugalsko s 8% a Itálie s 5,3%. Žádný z nich neodpovídá limitům stanoveným Evropskou komisí.

Abychom pochopili, jak silně dnes výrok uznávané ratingové agentury Standard & Poor’s znervózněl světové trhy, je třeba říct, že po New Yorku ztratil včera na začátku obchodování i japonský trh téměř 3%, a v Austrálii a Jižní Koreji trhy otvíraly s dvouprocentním propadem. Negativní reakce na burzách je odpovědí na to, že situace u řeckého dluhu se vymyká kontrole.

Idealisticky naladěný šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn se v posledních dnech pokusil přesvědčit německé zákonodárce o nutnosti přijetí plánu finanční pomoci na záchranu řecké ekonomiky. V přesvědčování politiků o tom, že je třeba pro Řecko vyčlenit v rámci pomoci miliardy euro, mu bude pomáhat prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. 16 zemí eurozóny se již domluvilo poskytnout Řecku úvěr ve výši 30 miliard euro, a dalších 10 miliard poskytne MMF. Ale dluhy Řecka dosáhly 300 miliard, a aby je pouze v tomto roce mohla tato země splácet, potřebuje získat 54 miliard euro.

Řecko, jak je známo, se dlouho pokoušelo nově nezadlužovat, aby na budoucí generace Řeků „neuvalilo“ dluhové otroctví. Nyní šetří na všem, ale druhou stranou takové ekonomiky jsou sociální protesty s lidmi v ulicích. I kdyby současná řecká vláda byla sebechytřejší, stojí před dilematem: půjčit si a zachránit ekonomiku a svá křesla, ale uvrhnout zemi do dluhového otroctví, nebo si utáhnout opasek ještě více a čelit pouličním protestům. A Řecko se oficiálně obrátilo o pomoc k MMF. Premiér země Georgios Papandreu požádal o aktivaci mechanismu finanční pomoci, v souladu s pravidly EU a MMF, pro případ, že by se ekonomická situace v Řecku zhoršila.

Řecké ministerstvo financí vydalo prohlášení, ve kterém sdělilo, že snížení investičního statutu „neodpovídá ekonomickým ukazatelům Řecka“, a ministr financí Jorgos Papakonstantinu vyloučil možnost rozhovorů o odložení splátek dluhu, čímž dal zároveň najevo, že pomocnou ruku nelze čekat odnikud.

Jestliže na negativní zprávy z Řecka byl trh částečně připraven, situace u Portugalska znamenala pro evropské zájmy velkou ránu. Propad řeckých aktiv do spekulativní kategorie donutilo mnoho velkých investorů, kteří mají přísná investiční pravidla, odejít z řeckého finančního trhu za jakoukoliv cenu. Proto se nejvíce propadly akcie finančních institucí, i když v panice investorů bylo více emocí, než logiky, tvrdí analytici. Dokonce i dobré údaje z USA zůstaly bez povšimnutí, protože v podstatě Řecko narušuje důvěru v eurozónu a Evropskou unii celkově.

Dokonce i na ruském trhu dnes převažují prodejci a vyvolalo to propad blue chips. Zato, podle předpokladů, podražilo zlato. Na trhu COMEX, součásti Newyorské komoditní burzy, cena dubnových futures zlata vzrostla o 0,71% -- na 1161,70 dolarů za trojskou unci. Stříbrné futures vzrostly o 1,19% na 18,12 dolarů za unci. Na spotovém trhu v USA vzrostla cena zlata o 7,05 dolaru za trojskou unci.

Evropa ještě neskončila na „dně Egejského moře“, tvrdí analytici v Londýně. Negativní tendence se podle předpokladů na trzích západní Evropy posílí.

Hlavní ekonom Goldman Sachs Eric Nielsen se domnívá, že 60 miliard, které je v současné době připraven vyčlenit MMF a Evropská unie, Řecku nijak nepomůže. V příštím roce bude třeba provést restrukturalizaci dluhu znovu. Aby se Řecku skutečně pomohlo, je třeba mu poskytnout 150 miliard euro nejméně na tři roky. A zatím k dispozici nejsou. Evropa se svojí měnou si ještě nesáhla na dno krize. Ekonomicky určitě. Ale politická krize, spojená s neschopností sjednocené Evropy postavit se ke krizi jednotně, staví velký otazník i u existence samotné eurozóny, která ještě nedávno byla považována za triumf evropské integrace.