Návrh utajované mezinárodní smlouvy o autorských právech unikl – potvrzuje oprávněnost strachu o svobodu internetu

Prvním únikem byl interní dokument holandské vlády, zaznamenávající pozici každého z účastníků ACTA ohledně transparentnosti smlouvy. Míra tajnůstkaření kolem ACTA je u smlouvy zaměřené na problematiku duševního vlastnictví nanejvýš neobvyklá, což vede na celém světě k neutuchajícímu přílivu parlamentních rezolucí a politických žádostí stavících se za transparentnost.

USA trvají na tom, aby byla smlouva udržena v tajnosti

Standardní reakcí na kritiku ohledně transparentnosti bylo pro mnoho vlád (včetně kanadské) tvrdit, že upřednostňují zveřejnění textu ACTA, ale další nejmenované země nikoliv. Protože neexistuje konsensus, nemohl být text zveřejněn.

Únik holandského dokumentu úspěšně dostal tuto problematiku na veřejnost, protože přesně identifikoval, jaké země představují bariéru transparentnosti. Tento dokument identifikoval USA, Singapur, Jižní Koreu a trojici evropských zemí jako viníky těchto průtahů. Jakmile byly veřejně identifikovány, evropské země svoji pozici rychle otočily. EU nyní jednohlasně podporuje zveřejnění textu, spolu s Kanadou, Austrálií, Novým Zélandem, Japonskem a Švýcarskem. Boj o transparentnost této věci dopadne na USA, které jsou široce považovány za hlavní překážku, aby ospravedlnily své trvání na tom, udržet tuto smlouvu v tajnosti.

Trvání podpory utajování čelí také druhému tlaku – druhým únikem byla kopie samotného návrhu smlouvy. Jinými slovy, zatímco země se drží oficiální pozice ohledně utajování této smlouvy, je její návrh již dostupný každému, kdo má připojení k internetu. Nicméně protože text nebyl zveřejněn oficiálně, vládní představitelé odmítli trvalá opatření odhalená uniklým dokumentem komentovat.

Identifikace opozice stavící se proti transparentnosti mohla být vítanou zprávou, ale dostupnost textu byla poněkud hořká. Na jedné straně lidé sledující ACTA byli vděčni za příležitost vidět z první ruky to, co bylo probíráno za zavřenými dveřmi poslední tři roky.

Třikrát a dost?

Na druhou stranu tento text potvrdil obavy ohledně podstaty ACTA. Pokud bude přijata ve své stávající formě, bude mít tato smlouva výrazný dopad na internet, povede k tomu, že mnohé země přijmou politiku třikrát a dost, která ukončí přístup na internet na základě tvrzení o jejím porušení, zvýší právní ochranu pro digitální zámky, udělí nové soudní pravomoci, zavede zákony o statutárních škodách na celém světě, a bude docházet k širokému sdílení dat přes národní hranice.

Ba co víc, ACTA může fungovat jako instituce, která potenciálně nahradí některé povinnosti, které v současné době vykonává Světová organizace intelektuálního vlastnictví OSN. Kanada připravila návrh institucionální kapitoly, která předjímá dozorovou radu, sekretariát, řešení sporů a technickou pomoc rozvojovým zemím.

Zatímco některé země trvají na tom, že ACTA nezmění jejich domácí zákony, uniknutý text naznačuje, že je to velmi málo pravděpodobné, protože u některých opatření zůstávají závažné neshody. V podstatě novozélandské kolo vyjednávání může být prvním okamžikem, kdy země začnou vážně vyjednávat o klíčových opatřeních, a může se tak jednat o týden, kdy může trvat dlouho, než se určí budoucí rozsah smlouvy.

Michael Geist, jehož sloupek o digitální politice a zákonech vychází každé úterý na The Tyee, je předsedou Canada Research v oblasti internetu a přednáší právo elektronického obchodování na právnické fakultě univerzity v Ottawě. Lze ho kontaktovat na mgeist@uottawa.ca nebo online na www.michaelgeist.ca.

Článek Draft of Secretive International Copyright Treaty Leaked -- Confirms Fears About Internet Freedom vyšel 19. dubna na serveru alternet.org. Překlad L. Janda.

Doplnění editora

Článek už vlastně není aktuální. Vyšel 19. dubna. A o tři dny později, 22. dubna, byl návrh dohody ACTA oficiálně zveřejněn. Proč se najednou rozhodli nehotový návrh zveřejnit, můžeme jen spekulovat. Píše o tom dnes Jiří Peterka na Lupě v článku ACTA: budou z internetových providerů strážci copyrightu?