Genetická modifikace rostlin: Raná historie genetického inženýrství rostlin

Hlavním tlakem stojícím za touto technologií bylo přesunout centrum zisku ze zemědělských chemikálií do osiva, a tím si zajistit naprostou kontrolu nad výrobou potravin ze strany dodavatelů osiv. Společnosti obchodující s osivem neschopným se množit by nahradili stávající systém distribuce osiva, herbicidů a pesticidů, a zmocnili by se všech peněz ve formě zisku. Monopolizace distribuce osiva by jim na těchto obrovských budoucích ziscích mohla zajistit podíl.

V USA byly společnosti zabývající se osivem tradičně prodělečné a používaly daňových rájů pomocí bohatých rodin. Počátkem 80. let byla Rothschildem podporovaná společnost ve Wisconsinu, Agrigenetics, vytvořena zdánlivě proto, aby vyvíjela geneticky vytvořené kultivary. Nicméně BioEngineering News objevily, že obrovská část peněz investorů byla tlačena do rychlého nákupu amerických semenářských společností, spíše než do nákupu úrodné půdy ve Wisconsinu!

Ředitel této společnosti byl tak rozzuřen, že v podstatě vystupoval na vědeckých setkáních, s rudou tváří, a řval na mě, ke zklamání svých kolegů. Dokonce rozesílal e-maily, které nazývaly mé publikace „prolhaným bulvárem“. Nicméně díky tomuto odhalení investiční zdroje vyschly a plán společnosti se dostal do finančních problémů. Investiční a semenářské společnosti byly nakonec prodány Lubrizol, výrobci průmyslových lepidel a zvláštních produktů a maziv.

USDA a FDA genetické inženýrství rostlin silně podpořily, když uznaly produkty takového výzkumu jako GRAS (obecně považované za bezpečné), což znamenalo, že nepodléhaly přísným testům na zvířatech.

První genetická modifikace rostlin byla prováděna rekombinačními kmeny viru agrobakterium tumefaciens. Následně byly vyvinuty další vektory rostlinných nemocí, jako genetická technologie „pistole“ (která vstřelovala geny přímo do buněk rostlin, jejichž buněčné stěny byly enzymaticky odstraněny – tzv. protoplasty). K velkému překvapení (některých) se ukázalo, že mnohé tyto genetické modifikace jsou předávány prostřednictvím semen. Aby pomohly technologii DNA zabezpečit, vyvinuly některé společnosti technologii „sebevražedných genů“, která způsobovala, že se semena po několika generacích sama ničila, což bránilo tomu, aby si farmáři mohli schovat a zasadit své vlastní osivo.

Pohyboval jsem se v tomto oboru dlouho a neměl jsem čas na prověření dokumentů ohledně kumulativních zdravotních následků požívání GM (geneticky upravených) plodin. Mám podezření, že viníkem negativních zdravotních následků mohou být proteiny se změněnou strukturou (stejný vzorec, špatný tvar) anebo mutantní aminokyseliny (které jsou důsledkem genetického inženýrství), jejichž struktura se liší od přírodních. Virové vektory rostlin, které mohou infikovat zvířata, jak někteří v poslední době tvrdili, že je možné, znamenají, že genové kódování pro takové produkty by se mohlo šířit prostřednictvím pylu nebo požívání.

Byly případy, kdy společnosti genetického inženýrství žalovaly farmáře – jejichž geneticky neupravené osivo bylo kontaminováno pylem z přilehlých polí – za to, že porušovali jejich patentová práva a kradli průmyslová tajemství. Doporučoval jsem, aby tito farmáři na oplátku žalovali GM společnosti kvůli kontaminaci jejich plodin!

Podle mého odhadu existuje možnost, že šíření GM pylu po celém světě může zabíjet včely a netopýry (kteří požírají hmyzí opylovače) prostřednictvím rekombinačních vektorů, a že takové vektory se mohou šířit prostřednictvím pylu na geneticky neupravené rostliny (a možná dokonce na divoce rostoucí rostliny). Nejpesimističtějším scénářem by bylo hromadné vymírání užitečných rostlinných druhů, což by mělo za následek celosvětový hladomor.

Negativní ekonomický aspekt GM plodin by se mohl ve venkovských oblastech také stát významným. Protože GM plodiny se rychle šíří a pylem znečišťují geneticky neupravené kultivary, je nepravděpodobné, že konveční zemědělství by bylo schopno si to ohlídat a zabezpečit. Rostoucí cena ropy učiní na ropě založené herbicidy a pesticidy dražšími, což poskytne výhodu GM farmářům. Protože společnosti prodávající GM osivo budou v pozici, kdy budou moct za osivo účtovat vysoké ceny, bude to stále více zvýhodňovat velké farmy/korporace, které si mohou vyjednat příznivé ceny osiva. Malí a střední farmáři budou stále více ždímáni potřebou kupovat si každoročně drahé osivo, dokonce i když nechtějí (v důsledku kontaminace z GM polí). Věřím, že stále více nebudou schopni konkurovat velkým korporátním farmám, což povede ke stále větší centralizaci výroby potravin.

Nedávno jsem viděl farmářskou publikaci vytrubující prospěšné účinky GM plodin, které snižují agrochemickou kontaminaci podzemních vod. To bylo zcela jistě příslibem genetického upravování plodin. Skutečnost se ale silně liší. Nejoblíbenější značky GM osiv, aspoň v době, kdy jsem to naposledy prověřoval, byly ty, které buď zvyšovaly toleranci na herbicidy, nebo činily u potravinářských plodin používání herbicidů (jako Roundup ®) možným, protože normálně by je to zabilo. Co se mě týká, tak to spíše podporuje a zvyšuje používání herbicidů, než že by to používání snižovalo.

Tom Mysiewicz je novinář na volné noze: http://members.tripod.com/writer_on_call

Článek Genetic Modification of Plants: Early History of Plant Genetic Engineering vyšel 21: dubna na serveru globalresearch.ca. Překlad L. Janda.