Vedly by „kazící se peníze“ k drancování přírodních zdrojů?

Adam Votruba

21.4.2010 Komentáře Témata: Finance, peníze 772 slov

Chci reagovat na některé komentáře čtenářů k mému článku Promarněná šance vyléčit Velkou hospodářskou krizi. Zazněla v nich námitka, že tzv. „kazící se peníze“ by vedly k drancování zdrojů bez ohledu na budoucnost.

Nejprve dovolte krátké shrnutí pro ty, kdo předchozí článek nečetli: Tzv. „kazící se peníze“ představují systém kdysi navržený ekonomem Silvio Gesellem. Základní princip je v poplatku za zadržování peněz, který má podporovat oběh finančních prostředků a odrazovat od jejich hromadění. Prakticky se to v minulosti řešilo např. tak, že na konci měsíce se na bankovku musel nalepit kolek v ceně 1 % z nominální hodnoty bankovky, aby byla platnost bankovky prodloužena.

Vraťme se nyní k vyslovené námitce. Zdá se, že „kazící se peníze“ tím, že motivují k rychlému utrácení, budou odrazovat od dlouhodobého plánování. Důrazem na okamžitou spotřebu by mohli snadno urychlovat devastaci přírodních zdrojů.

Zkusme se na tuto námitku podívat z hlediska techniky, kterou používají finanční analytici pro posouzení výhodnosti určitého projektu. Jde o techniku zvanou „diskontovaný cash-flow“, což bychom mohli česky vyjádřit jako „tok hotovosti při zohlednění výnosů z úroku“.

Jde o to, že při posuzování návratnosti projektu se zkoumá též otázka, co by se s investovanými penězi stalo, kdyby byly uloženy (půjčeny) na úrok. Jednoduše řečeno: Pokud rozjedete projekt za 100 000 Kč, jehož návratnost je po roce 105 000 korun a zároveň je úroková míra 10 %, pak byl projekt nevýhodný. Pokud byste si tyto peníze uložili na desetiprocentní úrok, vrátilo by se vám pochopitelně 110 000 Kč.

Podívejme se nyní na to, jak by byl finančními analytiky posuzován dlouhodobý projekt. Volíme zde pro jednoduchost malé částky. Představme si projekt, který na začátku stojí 1000 dolarů a poté během dalších 15 let jsou jeho každoroční výnosy 100 dolarů. Celkem tedy se nám z projektu postupně vrátí 1 500 dolarů. Laik by mohl říci, že jde o docela dobrý projekt. Ekonom by se však zajímal o úrokovou míru.

Technika, která se používá pro posuzování návratnosti projektu, pracuje tak, že peníze, které se z projektu vrací, převede na hotovost, kterou byste museli mít dnes, aby se Vám táž částka (jaká plyne z projektu) vrátila při jejich zúročení. Zní to komplikovaně, ale osvětlí to praktický příklad. Máme-li úrokovou míru 10 %, pak 100 dolarů za rok se rovná 91 dolarům dneska, protože 91 dolarů byste museli uložit, aby se Vám vrátilo za rok 100 dolarů. Analogicky pak 100 dolarů za 2 roky je 83 dolarů dnes atd., až 100 dolarů za 15 let je dnešních 24 dolarů.

Na základě této úvahy se ukazuje, že náš projekt je ve skutečnosti finančně nevýhodný. (Stačilo by jen 761 dolarů, abychom při úrokové míře 10 %, mohli po dobu 15 let dostávat každý rok 100 dolarů. Investice 1000 dolarů na dosažení stejného výsledku je evidentně příliš drahá.)

Naproti tomu v systému „kazících se peněz“ by vypadala celá kalkulace docela jinak. Pokud někomu půjčím 100 dolarů a on mi je za rok vrátí, ušetřím 12 dolarů na měsíčních kolcích, které bych jinak musel platit. Z hlediska použité metody se tedy 100 dolarů za rok rovná 112 dolarům dnes. Vztáhneme-li to na náš modelový projekt, pak dalších 100 dolarů za dva roky bude 140 dolarů dnes atd., až nakonec 100 dolarů za 15 let odpovídá dnešním asi 547 dolarům.

Předpokládám, že chápavý čtenář dokáže již nyní domyslet možné praktické důsledky obou alternativ. Budu-li mít např. les, který mohu ihned vykácet o rozprodat za 1200 dolarů nebo kácet pomaleji a mít z něj 1500 dolarů rozložených rovnoměrně do 15 let, pak v současném finančním systému je o mnoho výhodnější varianta prvá. Ve finančním systému navrženém Silvio Gesellem by byla výhodnější druhá varianta. Systém tzv. „kazících se peněz“ tak bezpochyby upřednostňuje dlouhodobější projekty. Za těchto okolností se např. mnohem více vyplácí investovat do obnovy lesa, aby z něj bylo možné těžit dříví i za dalších třicet let.

Myslím, že není potřeba dalších slov. Z uvedeného příkladu je jasné, že naopak současný finanční systém podporuje krátkodobé zisky na úkor dlouhodobých projektů s pomalou návratností, což je důležitý faktor odrazující od ekologické ohleduplnosti.

Chci už jen na závěr připojit krátkou poznámku pro případné šťouraly. Ve světě „kazících se peněz“ by patrně fungovaly bez problémů bezúročné půjčky i vklady. Návratnost investic by se proto ve skutečnosti posuzovala nikoliv vzhledem k představě, co by se s penězi stalo, kdyby se nechaly doma „hnít“ (což byl náš příklad), ale vzhledem k možnosti bezúročně je zapůjčit nebo uložit. V tom případě by návratnost projektu dle metody „diskontovaného cash-flow“ odpovídala prosté nominální kalkulaci. Výhodný by byl každý projekt, který přinese nominálně o něco více, než kolik se do něj investovalo, ať už to bude za 10, za 30 nebo za 50 let. Už proto by tento model mohl stát za diskuzi.

Známka 1.3 (hodnotilo 32)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Gesto pro nezávislost

50

Darováním zajistíte přežití nedotovaného redakčního prostoru, daleko od finančních a politických tlaků. Je to více, než pouhá podpora webu, je to závazek k pravdě a svobodě informací.

Za měsíc říjen přispělo 81 čtenářů částkou 17 391 korun, což je 50 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
bc1q40mwpus89teua4ruhxrtal6v45lc3ye5a9ttud

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Aktivisté chtějí ukrajinskou vlajku zpět na Národní muzeum29.10.25 05:51 Česká republika 0

Martin Armstrong: Západ potřebuje válku pro své přežití28.10.25 15:59 Neurčeno 0

Francie připravena poslat vojska na Ukrajinu v roce 202628.10.25 07:11 Francie 1

Rozšíříme útoky v hloubi Ruska, řekl Zelenskyj28.10.25 07:05 Ukrajina 0

„Z Belgie se stává narkostát“. Zoufalá justice žádá vládu o pomoc, do ulic Bruselu nasadí armádu28.10.25 06:57 Belgie 0

Německo vyhodilo do vzduchu poslední věže jaderné elektrárny27.10.25 17:02 Německo 0

Majerová - bude třeba přijmout českou obdobu amerického zákona FARA27.10.25 05:21 Česká republika 0

„Příprava útočné války.“ U rakety Drábové se začíná skloňovat paragraf27.10.25 05:08 Česká republika 4

EU byla loni třetím největším obchodním partnerem Ruska27.10.25 05:04 Evropská unie 0

Řecká vláda prodává prostřednictvím „české muniční iniciativy“ houfnice M110A2 a munici v hodnotě 199,4 milionu eur26.10.25 17:41 Řecko 0

Americký generál - Ukrajina musí vydržet, pak se zapojí NATO26.10.25 17:28 Ukrajina 2

Nadměrná úmrtnost v zemích EU pokračuje26.10.25 17:10 Evropská unie 1

Politické procesy padesátých let jsou zpátky26.10.25 15:15 Česká republika 0

Premiér Fiala vyzval k úderům hluboko na ruském území a k ničení tamní energetické infrastruktury25.10.25 07:01 Česká republika 3

Zdá se vám nabíjení elektroaut ve srovnání s tankováním příliš pomalé? Řešení je zde a je velmi jednoduché25.10.25 00:31 Neurčeno 0

Žádný strop ani odklad ETS2 nebude – Uhlíkové odpustky zůstávají, budou pouze „chráněny“ proti rychlým cenovým výkyvům23.10.25 18:14 Evropská unie 5

USA uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil23.10.25 07:35 USA 0

Zánovní Airbusy končí ve šrotu. Technici z nich kuchají nedostatkové motory 22.10.25 18:56 Neurčeno 0

Ropy je nadbytek. Na tankerech je momentálně více než miliarda barelů 22.10.25 18:44 Neurčeno 0

Ukrajina možná zaútočila na dvě rafinérie v Maďarsku a Rumunsku22.10.25 17:06 Maďarsko 2

Měnové kurzy

USD
20,87 Kč
Euro
24,31 Kč
Libra
27,70 Kč
Kanadský dolar
14,97 Kč
Australský dolar
13,74 Kč
Švýcarský frank
26,30 Kč
100 japonských jenů
13,72 Kč
Čínský juan
2,94 Kč
Polský zloty
5,75 Kč
100 maď. forintů
6,26 Kč
Ukrajinská hřivna
0,50 Kč
100 rublů
26,33 Kč
1 unce (31,1g) zlata
82 631,84 Kč
1 unce stříbra
982,47 Kč
Bitcoin
2 371 535,32 Kč

Poslední aktualizace: 28.10.2025 22:00 SEČ

Tuto stránku navštívilo 18 231