Rozloučení
Pravda zemřela a s ní i Svoboda
27.3.2010 Komentáře Témata: Policejní stát, USA, Lidská práva 1442 slov
Byly doby, kdy péro bylo ostřejší meče. Tehdy lidé věřili více v pravdu a oceňovali pravdu jako nezávislou moc, nikoliv jako nějaký vedlejší produkt pro vlády, třídy, rasy, ideologie a osobní či finanční zájmy.
Dnes je Amerika řízena propagandou. Američané mají k pravdě jen malou úctu, malý přístup a malou schopnost ji poznat.
Pravda je nevítaná veličina. Je znervózňující. Je nevhodná. Ti, kteří ji říkají, riskují nálepku „anti-Američan“, „antisemita“ nebo „konspirační teoretik“.
Pravda je nepohodlná jak pro vládní moc, tak pro zájmové skupiny, jejichž příspěvky na politické kampaně“ si kupují politiky.
Pravda je nepohodlná pro žalobce, kteří touží po odsouzení, nikoliv zvážení viny či neviny.
Pravda je nepohodlná pro ideology.
Mnozí, pro které dříve bylo zjištění pravdy cílem, jsou dnes placeni za to, aby ji nenašli. Ekonomové zastávající „svobodný trh“ jsou placeni, aby lidem prodali outsourcing. Vysoce produktivní práce s vysokou přidanou hodnotou jsou degradovány, označovány za „špinavé“, „staré / zastaralé“, za „industriální práce“. Relikty minulých věků, kterých je lépe se zbavit. Na jejich místa nastupuje „Nová ekonomie“, mýtická ekonomie sestávající se údajně z vysoce technicky odborných profesí bílých límečků, ve kterých lidé inovují a financují aktivity prováděné na jiných světadílech. Jediné, co Američané potřebují k tomu, aby se mohli seberealizovat v této „Nové ekonomii“, je vysokoškolský diplom z oboru financí získaný na univerzitách Ivy League a pak mohou rovnou pracovat na Wall Street za milionové platy.
Ekonomové, kteří dříve bývali váženi, dostali zaplaceno, aby přispěli k tomuto mýtu o „Nové ekonomii“.
A nebyli to jen ekonomové, kteří prodali své duše za pár prášivých šestáků. Nedávno jsme slyšeli o lékařích, kteří za peníze podpořili váhou své autority v odborných časopisech „studie“ doporučující ty nebo ony léky produkované firmami, které si také platily příslušné „studie“.
Rada Evropy vyšetřuje farmaceutické firmy a zkoumá roli, kterou hrály ve vyvolání hysterie neexistující pandemie prasečí chřipky. Existuje důvodné podezření, že jim šlo o miliardy dolarů zisku z prodeje nepotřebných vakcín.
Média pomohla americké armádě v prodeji veřejnosti nedávné ofenzívy Marja v Afghánistánu. Popsala Marju jako město s 80 tisíci obyvateli pod kontrolou talibanu. Ukázalo se, že Marja není město, ale několik vesnických farem (a taliban tam nebyl, poznámka editora).
A pak tady máme scénář globálního oteplování, ve kterém se spojily nevládní organizace, OSN a jaderný průmysl za účelem vyvolání strachu a vytěžení profitu ze znečisťování.
Kamkoliv se podíváš, je pravda zadušena penězi.
Když náhodou peníze k pohřbení pravdy nestačí, nastupuje Ignorance, Propaganda a poslední ránu zasadí Krátká Paměť.
Pamatuji, jak v polovině 70. let minulého století po svědectví Williama Colbyho před komisí vydali Gerald Ford a Ronald Reagan exekutivní zákaz CIA a dalším americkým black-op skupinám zabíjet zahraniční vůdce. V roce 2010 řekl Dennis Blair, vedoucí rozvědky, kongresu, že Amerika teď kromě zabíjení cizích vůdců vraždí také své vlastní občany.
Když Blair vyslovil před kongresovou komisí pro zpravodajskou činnost, že američtí občané už nemusí být vězněni, obviněni a usvědčeni, že je stačí prostě zabít na základě podezření, že „představují nebezpečí“, nebyl sesazen. Žádné vyšetřování těchto praktik nebylo zahájeno. Nestalo se vůbec nic. V polovině sedmdesátých let byla CIA na tapetě, protože se pokoušela odstranit Castra. Dnes jsou na seznamu k zabití američtí občané. Pokud proti tomu uspořádání má někdo nějaké námitky, nemají váhu. Nikoho ve vládě nevzrušuje, že předmětem vražd americké vlády jsou vlastní občané.
Jako ekonom jsem v šoku z toho, že američtí ekonomičtí profesoři absolutně netuší, že americká ekonomika byla zničena outsourcováním do zámoří. Americké firmy v honu za absolutní výhodou, nižšími výrobními náklady a maximálními bonusy pro výkonný management přenesly produkci do Číny, Indie a dalších zemí. Když jsem četl ekonomické články popisující přesun pracovních míst do zámoří jako „svobodný trh postavený na komparativní výhodě“, pochopil jsem, že mezi americkými ekonomy není ani inteligence, ani integrita.
Obojí bylo prodáno za peníze. Mezinárodní a globální americké firmy platí miliony dolarů svým vysokým manažerům v bonusech zvaných „pracovní ocenění“, za nahrazení amerických pracovních sil silami ze zahraničí. Washington se obává „muslimského ohrožení“ zatímco Wall Street, americké korporace a „svobodný trh“ likvidují americkou ekonomiku a naděje desítek milionů Američanů.
Američané, tedy většina z nich, se ukázali být v rukou policejního státu jako z plastelíny.
Američané spolkli i s navijákem tvrzení státních orgánů, že pro jejich bezpečnost je nutné potlačit občanská a lidská práva a odpovědnou vlastní vládu. Kupodivu Američané (nebo jejich většina) věří, že občanská práva jako habeas corpus (právo vyslechnout obvinění, být postaven před soudce nebo propuštěn, pozn. editora) a řádné soudní řízení chrání teroristy a ne je samotné. Mnoho se rovněž domnívá, že Ústava je unavený, starý dokument, který brání vládě provádět takovou formu policejní moci, která zabezpečí Američanům bezpečí a svobodu.
Většina Američanů nikdy neslyšela o nikom, kdo by jim naznačil jiný názor na tuto věc.
Byl jsem zástupce šéfredaktora a sloupkař pro Wall Streer Journal. Byl jsem prvním externím sloupkařem Business Week, tu pozici jsem držel patnáct let. Deset let jsem pracoval jako fejetonista pro Scripps Howard News Service, která vlastní 300 novin. Psal jsem fejetony pro Washington Times a pro noviny ve Francii a Itálii a pro magazín v Německu. Přispíval jsem do New York Times a pravidelně do Los Angeles Times. Dnes nemohu publikovat nic, nesmím se objevit v amerických mainstreamových novinách.
Posledních šest let jsem byl pro „mainstreamová média“ zakázán. Můj poslední fejeton v New York Times se objevil v lednu 2004, spoluautorem byl demokratický senátor za New York Charles Schumer. Věnovali jsme se v něm vývozu pracovních míst do zámoří. Náš společný článek vyvolal konferenci na Brookings Institution ve Washingtonu D.C. a živé vysílání C-Span. Debata začala. Dnes by nic takového nebylo možné.
Roky jsem věnoval hlavně Washington Times, jako fejetonista z Business Week jsem pomáhal vytvářet kredibilitu pro Moony, jsem bývalý novinář Wall Street Journal a bývalý tajemník ministra financí. Ale když jsem začal kritizovat Bushe za jeho války a agrese, přišel seshora příkaz mé šéfové Mary Lou Forbes zrušit můj sloupek.
Americká korporační média neslouží pravdě. Slouží státní moci a skupinám, které posilují vládu.
Osud Ameriky byl zpečetěn, když veřejnost a protiválečné hnutí přijaly oficiální státní vysvětlení událostí z 9/11. Oficiální popis událostí si odporuje a stojí proti němu řada důkazů. Ale tato zlomová křižovatka našich dějin, na které se USA vydaly cestou nekonečných válek, agresí a policejního státu doma, je pro investigativní novináře v médiích tabu. Je zbytečné stěžovat si na válku a policejní zvůli, když člověk přijme premisy, na kterých je to postaveno.
Tyto bilionové války se pro deficit Washingtonu staly finančním problémem a ohrožují roli amerického dolaru jako světové rezervní měny. Války a tlak rozpočtového deficitu na hodnotu dolaru položily pod sekáček sociální pojištění a Medicare. Hank Paulson, bývalý ředitel Goldman Sachs a bývalý ministr financí, usiluje o odbourání těchto výhod pro starší občany. O totéž usiluje i šéf FEDu Bernanke. A republikáni. Tyto výhody označují slovem „entitlements“ (nárok, požadavek), jako kdyby šlo o nějaký druh sociální pomoci pro lidi, kteří na to nepřispívali celý svůj produktivní život formou svých daní.
S 21 procenty nezaměstnaných (podle metodologie z roku 1980), s americkými pracovními příležitostmi, HDP a technologiemi odevzdanými do Číny a Indie, s válkou jako středobodem pozornosti Washingtonu, s dolarem zadluženým až na půdu, s civilními svobodami obětovanými na oltář „války proti teroru“ byla svoboda a prosperita všech občanů odnesena na smetiště dějin.
Militarizmus amerického a izraelského státu, chamtivost Wall Street a korporací mají konečně volnou cestu. Jelikož slova jsou cenzurována a ústa, která je vyslovují, vyčerpána, vzdávám to.
Článek Truth Has Fallen and Taken Liberty With It vyšel 24. března na serveru counterpunch.org. Překlad editor.
Doplnění editora
Jenom doufám, že to pan Roberts nemyslí vážně. Že nechce přestat psát. Jeho články jsou potřebné dnes více než jindy. Dlouho jsem zvažoval, zda současné běsnění establishmentu kdekoliv v západních zemích je důkazem posilující moci a s tím rostoucí arogance a bezohlednosti nebo naopak důkazem, že establishment prohrává a o to zuřivěji kolem sebe kope podle rčení, že umírající kobyla nejvíc kope. Pomalu se kloním k názoru pana Jandy, že to, co se děje, je náznakem konce establishmentu. Že už jenom hasí. Původně to připravili pečlivě, celou tu akci s 9/11, pak likvidaci evropských států formou EU, pak největší loupež majetku v historii světa, ale přerostlo jim to přes hlavu. Začínají ztrácet. Vědí to. Jsou čím dál zběsilejší. Tím lépe. Dělají chyby. :)
Proč si to myslím? Kvůli lidem. Obyčejným lidem kdekoliv na světě. Jen si přečtěte diskuze za články kdekoliv. Pokud tam ještě jsou. I v mainstreamových novinách. Lidi vědí. Pravda se nedá umlčet. Nikdy se to nepodařilo, ani když se za ni upalovalo. A dnes, díky internetu, jsme informováni tak, jak nikdy v minulosti. Internet jako zdroj informací získává náskok před tištěnými novinami a televizí. Vidíme té vládnoucí chátře do karet a do žaludku. Neukryjí nic. Ještě chvíli to budou lepit. Možná budou lidi zavírat, omezovat internet, chrlit svou propagandu a plivat po všem, co je nad nimi. Ale dlouho to nevydrží. Nemůže. Je to proti zákonům Vesmíru.